příznaky a projevy nemoci
Nemoc zatím není dostatečně prozkoumána, i když se o ní ví mnohem více než v prvních týdnech šíření. Inkubační doba v průměru trvá něco přes pět dní, ale může činit i dva týdny.
Příznaky jsou podobné chřipce, což ztěžuje odhalení nákazy SARS-CoV-2, zvláště když se u mnoha lidí neprojeví. Za typické příznaky jsou považovány teploty nad 38 stupňů Celsia, úporný suchý kašel nebo dušnost. Varovné je, když se na rentgenu nebo poslechem zjistí poškození plicního parenchymu. U nakažených se rovněž objevují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost a střevní potíže, silná bolest v krku nebo i rýma a bolesti kloubů.
Z dat o 1,3 milionu nakažených z USA plyne, že některý z typických příznaků se projevil u sedmi z deseti pacientů, nejčastěji to byl kašel a teplota.
nejčastější příznaky nemoci covid-19 u pacientů v usa
kašel
50,3 %
horečka
43,1 %
bolesti svalů
36,1 %
bolesti hlavy
34,4 %
bez příznaků
2 %
Mnohdy se však právě ty nejtypičtější příznaky neobjevily. Pokud se pak nákaza potvrdila testem, označily se osoby za asymptomatické.
Nákaza se dá prokázat jen testy. PCR test, který se provádí u odebraného hlenu z úst a nosu, zjišťuje, zda se ve vzorku objevila genetická informace viru SARS-CoV-2, která je uchována v ribonukleové kyselině RNA. Test potvrzuje přítomnost viru v těle.
Rychlotest, který dává výsledky do půl hodiny až hodiny, zjišťuje v krvi přítomnost protilátek, imunoglobulinů M a G. Imunoglobuliny M ukazují, že tělo reagovalo na nákazu. Protože organismu nějakou dobu trvá, než se v něm vytvoří protilátky, rychlotest obvykle neodhalí infekci v prvních pěti dnech. Naopak i u vyléčeného pacienta dává pozitivní výsledky, protože protilátky v jeho těle zůstávají. Jeho přesnost je asi osmdesátiprocentní, ovšem pouze u vhodných skupin, tedy ne u čerstvě nakažených.
Testy jsou důležité, protože nemoc nemá jasný markant jako SARS, kde se vždy objevila vysoká horečka nad 38 stupňů Celsia, a mnoho případů covidu-19 je asymptomatických.
Covid-19 má tři stadia. V prvním jsou příznaky lehké a podobné chřipce. V druhém se po týdnu přidá lehký zápal plic, který může u části nakažených ve třetí fázi přejít do těžkého zápalu plic, jenž může vyústit až v selhání plic způsobené fibrózou, i dalších orgánů, zejména ledvin.
Studie zveřejněná v lékařském časopisu Lancet uvedla, že CT plic 81 pacientů ukazovaly změny intersticiální tkáně, naznačující vývoj fibrózy, při níž se mění jemná a vzdušná plicní tkáň v tuhou nepropustnou vazivovou tkáň, takže se kyslík nedostane z plicních sklípků do krve a nakaženým se nedostává kyslíku. Fibrózu potvrdily i pitvy prvních obětí z Wu-chanu, u nichž byla také zjištěna nadměrná produkce hlenu, která zhoršovala zápal. Silně poškozené plíce měly i oběti z Itálie, lidé, kteří byli na ventilátorech 30 až 40 dní.
U některých pacientů bylo postižení plic tak silné, že hladina saturace hemoglobinu kyslíkem klesla pod hraničních 96 procent, často i výrazně. Tito lidé pak museli být napojeni na plicní ventilátory nebo na zařízení zajišťující mimo tělo membránovou oxygenaci (ECMO).
U několika lidí, kteří strávili na ECMO 40 až 60 dní, bylo postižení plic tak vážné, že nezbylo než sáhnout k oboustranné transplantaci plic. Ve vazivo se u jedné z operovaných Američanek změnil nejen plicní epitel, ale také buňky obklopující plíce nebo bránici. Úspěšné transplantace se provedly ve Wu-chanu, ve Vídni i v Itálii a v USA.
Čínská Národní zdravotní komise uvedla na základě pitev a posmrtných biopsií, že se u 19 obětí z Wu-chanu ukázaly nejen změny na plicích různého rozsahu, ale také se jim výrazně zmenšila slezina a na myokardu se objevily nekrotické změny.
„Nejsou postiženy jen plíce,“ řekl profesor Hugh Montgomery z JIP v londýnské Whittingtonské nemocnice: „Postižené jsou ledviny, srdce, játra. Viděli jsme vážné záněty svalů.“
„Ukázalo se, že zaměřit se jen na plíce je chyba,“ dodala ředitelka JIP v Glasgově Barbara Milesová. Přes 2000 nakažených bylo v Británii přijato na JIP kvůli selhání ledvin.
Koronavirus sice napadá jen buňky s receptory ACE2, ale ty jsou nejen v plicích, ale také v nose a v krku nebo v ledvinách, srdečním svalu a trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. To je důvod, proč měli někteří nakažení i průjmy.
Pokud mají nakažení vážný průběh covidu-19, objevují se u nich často i embolie, protože zápal postihne také cévy, což vede k většímu riziku vzniku krevních sraženin a ucpání cév. „Přes 25 procent (nakažených) mělo velké sraženiny,“ uvedl Montgomery a dodal, že se sraženiny objevily i v plicních cévách, což komplikuje prokrvení plic a okysličování krve. Už samotné postižení plic, kde dochází k fibróze, přitom snižuje nasycení hemoglobinu kyslíkem.
Sraženiny vytvářejí fibrinogen a krevní testy vážně nemocných v Británii ukázaly, že jeho hladina u nich několikanásobně stoupla. Výraznou komplikací může být i tzv. cytokinová bouře, kdy imunitní systém nakaženého reaguje přehnaně, což dále zhoršuje jeho stav. Imunitní systém se chová, jako by čelil velkému zánětu, a přehnaná obranná reakce ničí klíčové orgány, jako jsou ledviny, plíce a srdce.
Právě cytokinová bouře se podepsala v letech 1918 až 1919 na vysokém počtu obětí španělské chřipky.
rizikové faktory
Nebezpečí nákazy novým koronavirem a i vážnějšího průběhu covidu-19 zvyšují věk i jiné chronické nemoci, zejména cukrovka, obezita, demence a srdeční potíže. Nejohroženější jsou senioři, kteří mají další nemoci.
počet obětí z nakažených podle věku v číně
10 až 19 let
0,2 %
20 až 29 let
0,2 %
30 až 39 let
0,2 %
40 až 49 let
0,4 %
50 až 59 let
1,3 %
60 až 69 let
3,6 %
70 až 79 let
8,0 %
80 let a více
14,8 %
Osm z prvních devíti obětí v ČR byli lidé nad 71 let, všichni měli další vážné choroby. Nemoc ale může postihnout kohokoli a smrt se nevyhýbá ani mladým zdravým lidem. Zatímco úmrtí souvisejí s vyšším věkem a pohlavím, u nákazy to neplatí.
Počet nakažených a obětí podle věkových skupin v ČR
věk - podíl nakažených - podíl obětí
0 až 14 let
6,5 %
0 %
15 až 24 let
10,5 %
0 %
25 až 34 let
15,1 %
0,3 %
35 až 44 let
17,3 %
1,2 %
45 až 54 let
19,8 %
1,2 %
55 až 64 let
14,0 %
5,4 %
65 až 74 let
9,3 %
24,1 %
75 až 84 let
5,1 %
34,5 %
nad 85 let
2,4 %
33,0 %
Muži také umírají častěji než ženy. Jako první to ukázal výzkum z Číny z konce února, podle něhož umíralo 2,8 procenta nakažených mužů a jen 1,7 procenta žen. I v ČR bylo z 336 obětí 195 mužského pohlaví (žen zemřelo 141) a mužů umíralo více ve všech věkových skupinách kromě té nad 85 let, což je dáno vyšším průměrným věkem života žen. Při analýze dat od 1,3 milionu nakažených se v USA se ukázalo, že umírá šest procent mužů a 4,8 procenta žen.
Smrtnost, tedy procento nakažených, kteří zemřou, se v Číně uváděla okolo tří procent, v USA pak činila v květnu okolo 5,5 procenta. V Íránu ale byla vyšší než deset procent. Čísla se liší, protože se v různých zemích testuje různě velký počet lidí, s rostoucím počtem otestovaných číslo klesá, protože se najdou další infikovaní, kteří neměli vážný průběh. Smrtnost také závisí na tom, zda se smrt každého nakaženého připisuje koronaviru, nebo se u lidí trpících chronickými nemocemi určí jako primární příčina úmrtí tato nemoc. Proto se občas hovoří o smrti lidí s koronavirem a ne o úmrtí na koronavirus. Pokud by se však tito lidé nenakazili covidem-19, ještě nějakou dobu by žili.
Vážné chronické nemoci, zejména kardiovaskulární a cukrovka, zvyšují výrazně riziko úmrtí. Zatímco u lidí bez chronických nemocí neumíralo ani jedno procento nakažených, u lidí s kardiovaskulárními nemocemi to bylo přes deset procent, ukázal výzkum z Číny provedený v únoru. Největším riziko představovaly srdeční choroby a cukrovka.
Podíl úmrtí u lidí s vážným průběhem covidu-19 v závislosti na dalších chorobách
věk - podíl nakažených - podíl obětí
chronická nemoc
procento obětí
kardiovaskulární choroby
10,5 %
diabetes
7,3 %
chronické dýchací nemoci
6,3 %
hypertenze
6,0 %
rakovina
5,6 %
bez chronických nemocí
0,9 %
Čtyřicet procent lidí v Číně, kteří skončili s nákazou na JIP, trpělo jinými chronickými nemocemi, zejména kardiovaskulárními, plicními a diabetem. Závažné choroby podle statistických dat z USA zvyšují riziko úmrtí dokonce dvanáctkrát z 1,6 procenta na 19,5 procenta.
Nadváha zvyšuje riziko úmrtí na nemoc covid-19 o 37 procent a je podle britských statistik, které patří k nejrozsáhlejším v Evropě, po demenci druhou nejčastější zdravotní komplikací spojovanou s oběťmi, třetím nejrizikovějším chronickým onemocněním jsou při nákaze chorobou covid-19 problémy se srdcem. Celkem 53 procent hospitalizovaných ve Spojeném království tvořili lidé, kteří ještě před nákazou covidem-19 trpěli jinou závažnou chronickou nemocí.
Že obezita představuje velké riziko, plyne i z dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Ta ukázala, že 73 procent nakažených novým koronavirem, kteří se ocitli v kritickém stavu v Itálii, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Nizozemsku, bylo obézních. V Británii trpělo nadváhou 63 procent lidí hospitalizovaných s covidem-19.
Riziko úmrtí na koronavirus v britských nemocnicích podle tamního Národního zdravotního systému (NHS) stoupá v závislosti na závažnosti obezity. V případě lidí s indexem tělesné hmotnosti BMI nad 30 je vyšší nejméně jedenapůlkrát, u lidí s BMI 40 a více, tedy morbidně obézních, pak více než dvakrát. Plnou třetinu obětí koronavirové epidemie tvořily v Británii lidé trpící cukrovkou, kteří mají často nadváhu.
Plíce obézních lidí jsou více zatěžovány, protože nadváha ztěžuje dýchání a kapacita plic je vzhledem k objemu těla menší. Lidé s nadváhou se proto hůře vyrovnávají se zvýšenou zátěží, jakou představuje covid-19. Obezita také oslabuje imunitní systém.