Přenos ze zvířat

Podobně jako v případě příbuzných nemocí SARS a MERS se i koronavirus vyvolávající nemoc covid-19 původně vyskytoval u zvířat, než se přenesl na člověka, jde tedy o zoonotickou infekci.
‍
Spekulace, že virus byl uměle vytvořen ve wuchanské laboratoři, se nepotvrdily. „Všechny dostupné důkazy svědčí o zvířecím původu viru a o tom, že nebyl upraven nebo vytvořen v laboratoři,“ uvedla v květnu mluvčí WHO Fadela Chaibová. Ke stejnému závěru došel i americký imunolog a mikrobiolog ze Scrippsova výzkumného institutu Kristian Anderson: „Porovnáním genomových sekvencí různých dostupných kmenů koronavirů jsme zjistili, že SARS-CoV-2 je výsledkem přirozených evolučních procesů.“

Na základě srovnání sekvencí RNA dosud známých koronavirů se ukázalo, že SARS CoV-2 je nejblíže příbuzný netopýřímu koronaviru CoV RaTG13. Shodnost genové sekvence je 96%. Blízký je také jinému netopýřímu koronaviru CoV-RmYN02.

Předpokládá se, že koronavirus měl ještě další mezihostitele, za nejpravděpodobnější se považují luskouni, i když se také spekulovalo o hadech nebo psech. Receptorová část proteinu, jímž se virus SARS-CoV-2 váže na napadenou buňku, je podobná té u koronavirů z luskounů a vrápenců, což je rod netopýrů, ale jeho oblast, kterou proniká do buňky, je kódována unikátní nově získanou sekvencí RNA. Odlišný a účinnější způsob pronikání do buněk, který se liší od SARS, vedl k tomu, že nejsou napadeny jen plíce.

Zatím není jasné, zda koronavirus zmutoval už u původního nositele, případného mezihostitele nebo až po přenosu na člověka. Pátrání po zvířecích nositelích však ochablo, když se ukázalo, že se SARS-CoV-2 přenáší hlavě mezi lidmi, a to velmi snadno, o čemž svědčí miliony nakažených.

přenos mezi lidmi

Stejně jako SARS a MERS nebo chřipka se covid-19 přenáší kapénkovou nákazou. Největší riziko přenosu je proto ve velkých skupinách lidí, kteří jsou blízko u sebe, ať už v dopravních prostředcích, na obřích výletních lodích nebo na náboženských shromáždění či mezi diváky sledujícími sportovní nebo kulturní akce. V Itálii i ve Španělsku k jeho rozšíření přispěl zápas Atalanty Bergamo a Valencie hraný 19. února v Miláně, kterému přihlíželo 45 tisíc lidí.

V Jižní Koreji se nemoc nejprve šířila v křesťanské sektě Ježíšovy církve Šinčchondži. Nemoc do ní zavlekli její členové, kteří byli ve Wu-chanu. Šíření napomohla i 61letá členka církve, která nakazila nejméně 37 lidí, protože chodila i s příznaky na bohoslužby, kde se lidé museli držet za ruce a dělili se o jídlo. V Malajsii zase nemoc pomohli rozšířit účastníci shromáždění muslimů z misionářské skupiny Tabligh v Kuala Lumpuru, které se konalo na přelomu února a března.

Problémem je, že koronavirus dokáže dlouho přežívat na řadě povrchů, na nerezu a plastu dokonce i tři dny, na kartonu den. Virus se objevuje i ve stolici a byl zjištěn v semenné tekutině, ale vzhledem k tomu, jak snadno se šíří kapénkovou nákazou, nejsou případné jiné způsoby šíření až tak důležité.

Boj s šířením nemoci komplikuje také to, že člověk je nakažlivý ještě předtím, než se u něj projeví příznaky. Proto se doporučuje nosit roušky, aby se snížilo riziko nákazy ostatních, a veřejné prostory i obchody se pravidelně dezinfikují.