S odklízením sněhu pomáhala i těžká technika

„.... to mokré bílé svinstvo padá mi za límec... čtvrtý měsíc v jednom kuse, furt prosinec...,  večer to odhážu, namažu záda, ráno se vzbudím a zas ...  padá...,“ zpívá o studeném období na přelomu loňského a letošního roku písničkář Jaromír Nohavica. Romantickým okem to opravdu byla ladovská zima z pohlednic.

Kromě tradičních zimních „radovánek“ v podobě namrzlých nesjízdných silnic, havarovaných kamiónů s letními gumami na dálnicích či neposypaných chodníků s řadou zlomených nohou a rukou, přinesla i jednu novinku. Obrovskou tíhu sněhu, kterého napadlo nadprůměrně i tam, kde se zima dříve spokojila jen s popraškem.

Jako krabičky z karet se začaly ve všech částech země hroutit nejrůznější stavby. Lámaly se konstrukce, praskaly trámy a z mnoha střech se staly ruiny. Mnoha lidmi milovaná bílá peřina se rychle změnila na nesmlouvavý tichý živel, se kterým bylo třeba se vypořádat.

V zemi proto začala asi největší uklízecí akce v historii. Každý, kdo byl schopen pohybu po rovných či šikmých plochách, vzal do ruky lopaty a pustil se do práce.

Média denně přinášela informace o dalších neštěstích. Dobrovolní i profesionální hasiči a záchranáři se pustili do kontrol veřejných budov, škol, mateřských školek.... a vážnost situace dokreslilo také povolání armády.

Na řadě míst pomáhali se sněhem i hasiči

 „... člověk aby se bál dojít do Teska na nákupy, jak jsou tam na těch rovných střechách  sněhu kupy...,“ notoval již zmiňovaný Nohavica. A měl pravdu, neboť ani hojně navštěvovaným marketům všech kategorií s rovnými střechami se sněhové nebezpečí nevyhnulo stejně, jako stadiónům, vepřínům, stodolám, domům, přístřeškům.... (více na Novinkách)

Protože se hroutily i stavby poměrně nové, objevily se spekulace, že konstruktéři je zfušovali a nesplnili limity na povinnou nosnost střech. Při kontrolách ale vyšlo najevo, že vše je v pořádku. Sněhu bylo jen víc, než s čím limity na stavbách počítají.

Proč to všechno? Zima ukázala na přelomu let 2005 až 2006 svoji sílu i vytrvalost. V podstatě od prosince do konce března intenzivně mrzlo a hlavně nadprůměrně sněžilo. Na střechách se tak nahromadilo nezvykle velké množství sněhu, které konstrukce nevydržely.

Uplynulá zima přitom podle meteorologů nebyla nijak zvlášť výjimečná. Na zeměpisné podmínky České republiky běžná. Jen  lidé v posledních letech lehkých zim odvykli velkému množství sněhu.