Leden
ANDY CALDECOTT - Poslední etapa Rallye Dakar 2006 se stala osudnou jednačtyřicetiletému Australanovi Andy Caldecottovi. Ten havaroval na 250. kilometru rychlostní zkoušky v mauritánské Kiffě. Lékaři z přivolaného vrtulníku konstatovali smrt  pár minut před dvanáctou hodinou, Caldecott si zlomil vaz. Snad všichni si tehdy vybavili rok 2005, kdy bylo právě v Kiffě oznámeno úmrtí Fabrizia Meoniho, který tragicky havaroval při jedenácté etapě Atar – Kiffa. (více na Novinkách)

Ibrahim Rugova

IBRAHIM RUGOVA - Prezident jihosrbského Kosova Ibrahim Rugova zemřel poté, co se několik měsíců potýkal s rakovinou plic. Rugova se stal ztělesněním boje etnických kosovských Albánců za nezávislost na Srbsku. Rugovova země byla pod správou Spojených národů od roku 1999, kdy nálety Severoatlantické aliance zastavily vytlačování etnických Albánců srbskými jednotkami. Ibrahim Rugova se na veřejnosti naposledy objevil 23. prosince roku 2005, kdy kosovským Albáncům sliboval brzkou státní suverenitu. Laureát mnoha mezinárodních mírových cen po sobě zanechal manželku a tři děti. (více na Novinkách)

JAROMÍRA KOLÁROVÁ - Spisovatelka a scénáristka zemřela v Praze ve věku nedožitých 75 letech. Smrt jí nedovolila dokončit paměti, které v poslední době psala. Kolárová je autorkou mnoha divadelních a televizních her, filmových scénářů, reportáží, fejetonů a povídek. Mezi její nejznámější díla patří knihy Holky z porcelánu a Léto s kovbojem, která se dočkala filmového zpracování a dodnes patří k tomu nejlepšímu z československé kinematografie sedmdesátých let. Kolárová je také autorkou knihy Démantová spona o platonickém vztahu Jana Nerudy a Karolíny Světlé. (více na Novinkách)

Antonín Moskalyk

ANTONÍN MOSKALYK - Režisér Četnických humoresek Antonín Moskalyk zemřel v pětasedmdesáti letech poté, co již delší dobu bojoval s vážnou chorobou na onkologii v Masarykově nemocnici v Brně. V kinematografii debutoval středometrážním snímkem Oranžový měsíc (1962). Výrazně se uplatnil především televizní tvorbou, v rámci televizních cen TýTý 2005 byl uveden do Síně slávy. Antonín Moskalyk patřil k nejvýznamnějším českým televizním režisérům. Natočil také seriály Dobrodružství kriminalistiky a Panoptikum města pražského, ale také dramatická díla. Podle předlohy Arnošta Lustiga realizoval filmy Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou a Dita Saxová. (více na Novinkách)

Březen
JAROSLAVA MOSEROVÁ - Bývalá senátorka zemřela ve věku 76 let po dlouhé nemoci. V roce 2003 Moserová kandidovala na funkci prezidentky České republiky. Věnovala se také práci pro UNESCO a začátkem devadesátých let působila jako velvyslankyně ČSFR v Austrálii a na Novém Zélandu. Vystudovala jako lékařka a do roku 1990 vedla v oboru popálenin vědeckou skupinu na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze. Jako odbornice ošetřovala i Jana Palacha. Vedle lékařské a politické kariéry se Moserová dokázala prosadit i jako scénáristka, ilustrátorka a hlavně překladatelka. (více na Novinkách)

STANISLAW LEM - Světově proslulý polský spisovatel žánru science fiction zemřel v Krakově ve věku 84 let. Jako jediný kontinentální Evropan se zařadil vedle takových klasický legend jako jsou Artur C. Clarke, Isaac Asimov nebo Ray Bradbury. Lem debutoval románem Astronauti (1951). Nejvíce ho pak proslavily romány Solária, Pánův hlas, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Vedle sci-fi psal i detektivní romány. Projevil se u jako vizionář, když předpověděl vznik počítačových virů, bankomatů či genetického inženýrství dlouho před jejich vznikem. (více na Novinkách)

Duben
RUDOLF SLÁNSKÝ - Bývalý disident a velvyslanec v Rusku a na Slovensku zemřel ve věku 71 let. Počátkem 50. let byl internován kvůli svému otci, dlouholetém generálním tajemníkovi KSČ, který byl v komunisty vykonstruovaném soudním procesu odsouzen a popraven. V 60. letech byl Slánský členem KSČM, z níž byl roku 1969 pro svou aktivitu během Pražského jara 1968 vyloučen. V době normalizace pracoval v disentu, byl signatářem Charty 77. Po pádu totalitního režimu byl v letech 1990-1996 českým velvyslancem v Rusku, v letech 1997-2004 pak velvyslancem na Slovensku. (více na Novinkách)

JOHN K. GALBRAITH - Jméno Američana Johna Kennetha Galbraitha je známé nejenom studentům ekonomie. Emeritní profesor Harvardské univerzity zemřel v úctyhodném věku 97 let. Galbraith se vedle Johna Maynarda Keynese, Paula Samuelsona a Miltona Friedmana řadí k největším osobnostem ekonomické vědy 20. století. Galbraith se proslavil studií Společnost hojnosti (The Affluent Society) z roku 1958, v níž kritizoval americkou ekonomiku zaměřenou na konzum a odsouvající do pozadí sociální služby. Zpochybnil mýtus "suverenity konzumenta" a rozvinul myšlenku, že nabídka vytváří poptávku. Tenký spis se stal bestsellerem. (více na Novinkách)

Květen
VIKTOR FISCHL - Český spisovatel a bývalý izraelský diplomat zemřel v Jeruzalémě ve věku 96 let. Fischl, jehož učitelem byl Jaroslav Seifert, debutoval v roce 1933 básnickou sbírkou Jaro. Většina jeho děl včetně Hovorů s Janem Masarykem vyšla v exilu. Mezi nejznámější patří Dvorní šašci a Jeruzalémské povídky. Fischl studoval na Univerzitě Karlově, na diplomatickou dráhu ho přivedl Jan Masaryk. V říjnu 1949  odešel do Izraele, kde pokračoval v diplomatické kariéře. Do bývalého Československa se vrátil po více než čtyřiceti letech v roce 1990 a dočkal se zde řady ocenění. (více na Novinkách)

FRANTIŠEK PEŘINA - Legendární pilot z druhé světové války generál František Peřina zemřel ve věku 95 let. Příčinou smrti bylo chronické onemocnění a celkové vyčerpání organizmu. Proslavil se během bitev o Francii a o Anglii. Vynikající letec, přezdívaný generál nebe sestřelil více než deset nepřátelských letounů. Válečnému hrdinovi hrozilo v Československu po roce 1948 vězení, a tak na 44 let emigroval. Až v devadesátých letech se mohl vrátit zpět, aby se mu v rodné vlasti dostalo plného uznání. Prezident Václav Havel Peřinovi propůjčil státní vyznamenání - Řád Bílého lva za vynikající bojovou činnost, prezident Václav Klaus mu pak při příležitosti jeho 95. narozenin udělil čestnou plaketu. Peřina je držitelem řady dalších domácích i zahraničních ocenění, například nejvyššího francouzského vyznamenání - řádu Čestné legie. (více na Novinkách)

JAROSLAV MÜLLER - Spisovatel a scénárista Jaroslav Müller zemřel po těžké nemoci ve věku 71 let. Müller byl autorem velmi oblíbeného televizního seriálu pro mládež Přátelé zeleného údolí. Pamětníci dodnes oceňují jeho scénáře přírodopisných seriálů Lovy beze zbraní a Po loveckých stezkách. Z jeho literární tvorby lze připomenout knížku příběhů z přírody, nazvanou Loďky z kůry akátů. (více na Novinkách)

Boris Rösner

BORIS RÖSNER - Po dlouhé těžké nemoci zemřel v kladenské nemocnici pětapadesátiletý člen činohry Národního divadla v Praze, Boris Rösner. Na jevišti Národního divadla Boris Rösner odehrál za dvacet let na osm desítek rolí, v poslední době asi nejvíce zaujal jako Harpagon v Moliérově Lakomci. Za tuto roli posbíral před dvěma lety domácí divadelní ocenění Thálie. Spolupracoval s Českým rozhlasem, řadu rolí ztvárnil ve filmech i televizních inscenacích, pracoval i v dabingu. Rösner také působil jako režisér a pedagog pražské divadelní fakulty AMU. (více na Novinkách)

Červen
VLASTA PRŮCHOVÁ - Legenda českého jazzu Vlasta Průchová zemřela ve věku nedožitých 80 let poté, co podlehla boji s těžkou nemocí. Během své více než půl století trvající kariéry vystupovala s řadou špičkových orchestrů a muzikantů. Ráda vzpomínala na účinkování s orchestrem Karla Krautgartnera, doprovázely ji i orchestry Karla Vlacha či Ferdinanda Havlíka. Zpívala duety s Karlem Hálou, Milanem Chladilem i s mladým Karlem Gottem. Průchová patřila k nejvýraznějším osobnostem jazzu. (více na Novinkách)

Červenec
ANTONÍN KASPER ml. - Ve věku nedožitých 44 let zemřel Antonín Kasper mladší, člen slavné plošinářské rodiny. Jeden z nejúspěšnějších českých jezdců byl juniorským mistrem Evropy 1982, v Pardubicích v roce 1991 vyhrál ceněnou Zlatou přilbu a dlouhá léta šířil renomé české plochodrážní školy v seriálu Grand Prix. Dal o sobě hodně vědět v roce 1981, kdy bral stříbro v závodě MEJ. Rok nato v Pekingu již celý šampionát vyhrál. (více na Novinkách)

Srpen
SVĚTOZAR RUSAKOV - Světozar Rusakov byl legendární výtvarník a tvůrce seriálu Jen počkej, zajíci. Zemřel v Moskvě, dožil se věku 84 let. Rusakov společně s Kotěnočkinem stáli za legendárním seriálem Nu pagadi (Jen počkej, zajíci), který znal v sedmdesátých a osmdesátých letech v bývalém Československu snad každý. Rusakov nakreslil asi padesát animovaných filmů.  (více na Novinkách)

JAN ŠPÁTA - Ve věku 73 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých tvůrců dokumentárních filmů. Špáta byl mistrem zkratky. Mezi hlavní témata jeho filmů patřila konečnost života, víra, vztahy a pozitivní přístup ke světu. Výjimečné jsou i jeho cestovatelské snímky či filmy o hudbě, natočil portréty několika známých osobností pro televizní cykly GEN a GENUS. Hluboce jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem. (více na Novinkách)

GLENN FORD - V devadesáti letech zemřel v Beverly Hills kanadský herec Glenn Ford, známý zejména z filmů Velký zátah, Džungle před tabulí nebo Bitva o Midway. Fordova hollywoodská kariéra trvala 53 roků, natočil více než sto filmů sahajících od komedií přes romance až po válečná dramata. Většinou hrál hloubavé charakterní muže. Zahrál si mimo jiné i po boku Reevea v Supermanovi, kde ztvárnil jeho adoptivního otce. (více na Novinkách)

Září
STEVE IRWIN - Teprve čtyřiačtyřicetiletý australský ochránce životního prostředí podlehl zranění, které mu při filmování podvodního dokumentu v Port Douglasu způsobil rejnok. Irwin se proslavil jako popularizátor informací ze života exotické a volně žijící zvěře, zejména krokodýlů a hadů. Jeho televizní seriál Lovec krokodýlů se na obrazovkách objevil poprvé v roce 1992 a prostřednictvím televizního kanálu Discovery se vysílal po celém světě. (více na Novinkách)

František Fajtl

Říjen
FRANTIŠEK FAJTL - V pražské Ústřední vojenské nemocnici zemřel legendární stíhací pilot František Fajtl. Bylo mu 94 let. Za druhé světové války bojoval v britském královském letectvu. Fajtl se jako pilot se účastnil i bojů ve Slovenském národním povstání. Celkem sestřelil čtyři letadla. Sám byl jednou sestřelen. V roce 1950 byl jako mnozí další piloti bojující v Anglii uvězněn. Byl oceněn čtyřmi československými válečnými kříži a britským DFC (Distinguished Flying Cross - Letecký kříž za význačné činy). Fajtl napsal knihy Sestřelen, První doma, Vzpomínky na padlé kamarády, Bitva o Británii, Dva údery pod pás, Pouta nebes a další. (více na Novinkách)

Listopad
MILTON FRIEDMAN - Ve věku 94 let zemřel na infarkt americký ekonom Milton Friedman. Celý život se zabýval měnovými systémy, teorií peněz a inflací. V roce 1976 získal Nobelovu cenu za ekonomii. Friedman obhajoval a prosazoval ekonomickou svobodu jednotlivců, svobodný trh a liberalismus, který podle něj přináší rozvoj společnosti. Kritizoval vyvolávání inflace. V 80. letech Friedman ovlivnil i politiku Margaret Thatcherové. K významným Friedmanovým dílům patří například Kapitalismus a svoboda z roku 1962, nebo publikace Svoboda volby. (více na Novinkách)

ROBERT ALTMAN - Ve věku 81 let zemřel v Los Angeles filmový režisér filmu M.A.S.H. Robert Altman. Byl pětkrát nominován na Oscara, v roce 2006 jej také obdržel za celoživotní dílo. Měl velmi široký záběr sahající od westernů a detektivek až ke společenským satirám a komorním dramatům a dokonce ke sci-fi. Jedno mu však bylo vlastní po celý život - znevažování ikon. V roce 1970 natočil film M.A.S.H. o zdravotnících v korejské válce, na který pak navázal úspěšný televizní seriál. (více na Novinkách)

Ferenc Puskás

FERENC PUSKÁS - Devětasedmdesátiletý maďarský fotbalista Ferenc Puskás trpící Alzheimerovou nemocí zemřel v nemocnici Kutvolgyi, kde byl kvůli svému onemocnění hospitalizován od roku roku 2000. Puskás byl mnohými považován za nejlepšího sportovce Maďarsa všech dob. S Puskásem ztratil světový fotbal jednoho z nejlepších kanonýrů všech dob. Statistici mu napočítali 515 gólů v 529 ligových zápasech. V národním mužstvu Maďarska odehrál Puskás 85 zápasů, v nichž nastřílel dnes již těžko uvěřitelných 84 gólů. Později zářil ve dresu Realu Madrid s kterým vyhrál pět ligových titulů a tři Poháry mistrů evropských zemí. Navíc si zahrál ještě na mistrovství světa 1962 v Chile, kde už reprezentoval Španělsko. (více na Novinkách)

WILLIAM STYRON - Klasik americké literatury William Styron, který sám sebe charakterizoval jako „amerického spisovatele s jižanským zázemím“ se dožil věku 81 let. Autor mnoha slavných románů se proslavil především vytříbeným jazykem a smyslem pro humor. Styron se proslavil čtyřmi velkými romány: Ulehni v temnotách (1951), Zapal tento dům (1960), Doznání Nata Turnera (1967) a Sophiina volba (1979). Příběh o otrokovi Natu Turnerovi přinesl Styronovi v roce 1968 Pulitzerovu cenu. V žádném z jeho románů nechyběl tragický podtón. Styron se nevyhýbal tématům holocaustu či otroctví a je v některých ohledech považován za mírně kontroverzního spisovatele. (více na Novinkách)

Prosinec

AUGUSTO PINOCHET
V polovině prosince zemřel ve věku 91 let bývalý chilský diktátor Augusto Pinochet, který se po vojenském převratu v září 1973 chopil moci a nastolil diktaturu,l. Za jeho vlády nebo zmizelo či zemřelo na 3000 jeho odpůrců a desetitisíce lidí opustily zemi. V roce 1974 se prohlásil nejvyšším vůdcem státu a v prosinci 1974 se stal prezidentem. O šest let později si nejvyšší úřad pojistil ústavou, která mu zajistila imunitu křeslem doživotního senátora. Roku 1990 opustil úřad hlavy státu. Černým byl pro něj rok 1998, kdy byl obviněn z vražd španělských občanů během jeho režimu a následně byl zatčen britskou policií. O dva roky později byl ze zdravotních důvodů propuštěn a v červenci 2002 se vzdal funkce doživotního senátora. (více na Novinkách)

JOSEPH BARBERA
Kreslíř komiksů  Tom a Jerry, Scooby Doo či Flinstonovi Joseph Barbera zemřel ve věku 95 let ve svém domě. Barbera se spolu se svým dlouhodobým profesním partnerem Williamem Hannou, který zesnul před pěti lety, proslavil hlavně s příběhy o nekonečném boji kocoura a myšáka Toma a Jerryho, které získaly rekordních sedm Oskarů.v

AHMET ERTEGUN

Jeden z nejvlivnějších mužů hudebního světa, Američan tureckého původu Ahmet Ertegun, zemřel ve věku 83 let. Spoluzakladatel Rock´n´rollové síně slávy a Atlantic Records, producent a vyhledavač talentů stál za deskami Raye Charlese, AC/DC, Led Zeppelin, Rolling Stones a mnoha dalších. (více na Novinkách)

James Brown

JAMES BROWN
V pondělí 25. prosince zemřel třiasedmdesátiletý praotec soulu, americký zpěvák James Brown. V neděli byl hospitalizován v nemocnici v Atlantě kvůli zápalu plic. Brown patřil k nejvýznamnějším populárním zpěvákům druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba ovlivnila především soulovou hudbu, ale i funk, hip hop, rap nebo disco. Během svého života získal tři hudební ceny Grammy, tu nejvýznamnější za celoživotní přínos hudbě v roce 1992 a jako jeden z prvních umělců byl uveden do rock’n’rollové síně slávy v roce 1986. (více na Novinkách)

GERALD FORD
V úterý 27. prosince zemřel ve věku 93 let bývalý americký prezident Gerald Ford. Ford nastoupil do čela Bílého domu v srpnu 1974, kdy v úřadu vystřídal Richarda Nixona, který odstoupil kvůli aféře Watergate. V roce 1976 prohrál prezidentské volby s demokratem Jamesem Carterem. Byl také jediným prezidentem USA, který nebyl do funkce zvolen v řádných prezidentských volbách. Do funkce viceprezidenta, z níž posléze postoupil do čela státu, byl dosazen v roce 1973 po rezignaci svého předchůdce Spira Agnewa. (více na Novinkách)