Časová osa základních událostí roku 1989
Tomáš Hradílek, Dana Němcová a Alexandr Vondra se stávají mluvčími Charty 77 pro rok 1989.
13. lednaFrantišek Kincl vydává rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 2/1989 K zajištění klidu a veřejného pořádku na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje při příležitosti 20. výročí úmrtí Jana Palacha. Součástí bezpečnostních opatření trvajících od 13. do 25. ledna je také povolání 1300 příslušníků Lidových milicí a 200 příslušníků Vysoké školy SNB.
15. lednaZačátek „Palachova týdne“. Veřejná bezpečnost a Lidové milice uzavírají Václavské náměstí, aby zabránily konání nepovoleného pietního shromáždění k uctění památky Jana Palacha. Přesto na náměstí a v okolí propukne spontánní demonstrace, kterou bezpečnostní složky násilně rozehnaly, 117 občanů je zadrženo. Demonstrace pokračují v následujících dnech, bezpečnostní složky zasahují pomoci obušků, policejních psů, obrněných transportérů a vodních děl.
21. ledna„Palachův týden“ vrcholí poutí k hrobu Jana Palacha ve Všetatech. Bezpečnostní složky v předstihu uzavřou tamní hřbitov a zadrží některé účastníky akce. Ve dnech 15. až 21. ledna je zadrženo a předvedeno celkem 851 osob. Dalších 2021 jich je podrobeno kontrole totožnosti.
Václav Havel je odsouzen k devíti měsícům vězení, trest je mu později snížen na osm. Současně probíhají soudní procesy s řadou dalších představitelů nezávislých iniciativ zadržených během „Palachova týdne“ (Alexandr Vondra, Petr Placák, Stanislav Penc).
Členové Nezávislého mírového sdružení a Mírového klubu Johna Lennona zahajují na Staroměstském náměstí v Praze veřejnou protestní hladovku za propuštění vězněných mírových aktivistů. Akci ukončují příslušníci VB.
Bezpečnostní složky násilně zasahují na Václavském náměstí v Praze proti dvěma skupinám občanů, kteří demonstrují za propuštění politických vězňů a za dodržování právního řádu v ČSSR. Zadrženo je 113 osob, proti osmi z nich je zahájeno trestní řízení.
17. květnaObvodní soud pro Prahu 4 rozhoduje o podmínečném propuštění Václava Havla z vězení.
27. květnaU Litovle na Olomoucku se koná shromáždění organizované Společenstvím přátel USA. Akce je rozehnána policejními jednotkami, zadrženo asi 50 účastníků.
Zveřejnění petice Několik vět. Dokument vypracovaný Chartou 77 požaduje propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování či konec cenzury. Během prvního měsíce po zveřejnění jej podepsalo 12 tisíc občanů.
Na náměstí Míru v Praze probíhá manifestace na podporu vězněných odpíračů základní vojenské služby a za uzákonění náhradní civilní služby. Akci svolalo Nezávislé mírové sdružení. František Kincl vydává rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 9/1989 zavádějící mimořádná bezpečností opatření k 21. výročí okupace ČSSR vojsky států Varšavské smlouvy. Do zálohy je povolán Pohotovostní pluk VB.
Na Slovensku je zahájeno trestní stíhání tzv. bratislavské pětky. Pět opozičních aktivistů je obviněno z pobuřování a podvracení republiky, kterého se měli dopustit výzvou k účasti na demonstraci svolané k 21. výročí srpnové okupace ČSSR. Ján Čarnogurský a Miroslav Kusý jsou vzati do vazby.
21. srpnaV centru Prahy se schází několik tisíc lidí, aby si připomněli 21. výročí okupace. Proti účastníkům zasahují bezpečnostní složky a 161 z nich zatýkají. Téměř tisíc osob je podrobeno kontrole totožnosti. Stejný den probíhají demonstrace i v Brně (asi 100 zadržených) a v Ostravě (asi 150).
Příslušníci VB násilně přerušují pravidelný Běh třídou Politických vězňů organizovaný Společností za veselejší současnost. Několik účastníků je zadrženo a při výslechu zbito.
28. záříU sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze se schází několik tisíc lidí, aby si připomněli 1060. výročí zavraždění patrona českého státu. Shromáždění ukončuje VB.
Policie zatýká redaktory samizdatových Lidových novin Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana a obviňuje je z trestného činu „pobuřování“. Na podporu zadržených vzniká petice.
25. říjnaDo centra Prahy přichází asi 200 lidí, aby protestovali proti zavedení nové stokorunové bankovky s portrétem Klementa Gottwalda.
28. říjnaNa Václavském náměstí v Praze se schází několik tisíc lidí u příležitosti 71. výročí vzniku Československa. Bezpečnostní složky demonstraci rozhánějí obušky a vodními děly, zadrženo je 359 lidí. Podobný průběh mají shromáždění konaná v tento den po celé zemi.
Ve vatikánské bazilice sv. Petra je svatořečena Anežka Česká. Do Říma přijíždí na 10 000 poutníků z ČSSR.
17. listopaduOdpoledne probíhá studentská manifestace k 50. výročí úmrtí Jana Opletala. Průvodu z Albertova na Vyšehrad se účastní 25 tisíc studentů, následně se většina z nich vydává na pochod do centra směrem k Václavskému náměstí. Počet účastníků postupně narůstá na dvojnásobek. Cestu na Václavské náměstí jim na Národní třídě zahrazují jednotky VB a příslušníci jejího pohotovostního pluku. Poté proti části demonstrantů zasáhnou extrémně brutálním způsobem.
18. listopaduNa podporu studentů zahajují pražská divadla protestní stávku. Postupně se k nim přidávají divadelní scény v celé republice.
19. listopaduV pražském Činoherním klubu je založeno Občanské fórum (OF), společná platforma nezávislých občanských iniciativ usilujících o změnu politického režimu. V Bratislavě vzniká Veřejnost proti násilí (VPN).
20. listopaduNa Václavském náměstí se schází přes 100 tisíc lidí, aby vyjádřili nesouhlas se zásahem na Národní třídě. Zaznívá požadavek na ukončení mocenského monopolu KSČ. Demonstrace se konají také v dalších městech a pokračují též následující dny.
24. listopaduNa mimořádném zasedání ÚV KSČ se rozhodlo, že k potlačení nepokojů se nepovolá armáda. Z funkcí odstupuje celé předsednictvo strany včetně generálního tajemníka Miloše Jakeše.
25. listopaduPrvní masová demonstrace na Letné. Akce se účastní asi tři čtvrtě milionu lidí.
26. listopaduV pražském Obecním domě se poprvé schází delegace OF vedená Václavem Havlem s federálním předsedou vlády Ladislavem Adamcem (KSČ). Na druhou demonstraci na Letné přichází přes půl milionu lidí.
27. listopaduCelostátní dvouhodinová generální stávka.
29. listopaduFederální shromáždění mění ústavu. Vypuštěn je článek o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Formálně končí diktatura KSČ. Rovněž je ustanovena parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu.
První náměstek ministra vnitra ČSSR Alojz Lorenc iniciuje pokyn k rozsáhlé skartaci operativních svazků a dalších dokumentů StB.
3. prosinceFederální předseda vlády Ladislav Adamec provádí její rekonstrukci. Ministr vnitra František Kincl, který svůj úřad ze zdravotních důvodů nevykonává od 29. listopadu, je nahrazen Františkem Pincem (KSČ). Komunisté nadále drží většinu křesel ve vládě, OF takovou vládu odmítá.
4. prosinceV celém Československu probíhají masové demonstrace na protest proti personálnímu složení nové federální vlády.
7. prosinceLadislav Adamec podává demisi, sestavením nové vlády je pověřen Marián Čalfa (KSČ).
8. prosincePrezident republiky Gustáv Husák vyhlašuje amnestii pro politické vězně.
10. prosinceHusák jmenuje „vládu národního porozumění“, ve které poprvé od roku 1948 nemá většinu ministrů KSČ, následně rezignuje na funkci prezidenta. Řízením ministerstva vnitra jsou pověřeni předseda vlády Marián Čalfa a místopředsedové Ján Čarnogurský a Valtr Komárek.
21. prosinceNa XVIII. mimořádném sjezdu KSČ je přijato rozhodnutí o rozpuštění Lidových milicí.
29. prosinceFederální shromáždění ČSSR volí prezidentem republiky Václava Havla.
30. prosinceVáclav Havel jmenuje do funkce federálního ministra vnitra Richarda Sachera (ČSL).