Miloš Zeman

První přímo volený český prezident Miloš Zeman (72 let) sedí na Hradě od roku 2013. Dlouho se spekulovalo o tom, zda bude kandidovat i podruhé. Jedním z důvodů k pochybnostem byl jeho zdravotní stav – současná hlava státu trpí cukrovkou a neuropatií nervů dolních končetin. Nakonec se ale rozhodl, že svoji funkci zkusí obhájit. Podle jeho slov pro to hovoří „podpora veřejnosti“.

Zeman se prohlašuje za prezidenta „dolních deseti miliónů“, rád jezdí do regionů, kde diskutuje s lidmi. Jeho odpůrci však tvrdí, že rozděluje společnost. Během svého působení ve funkci učinil několik kroků, za které sklidil vlnu kritiky.

Jedním z nich byly například oslavy 17. listopadu v roce 2015, kdy Zeman vystoupil na Albertově po boku extremisty Martina Konvičky, který tehdy působil v čele Bloku proti islámu. Prezident k tomu uvedl, že netušil, vedle koho stál. O několik měsíců později přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že už by vedle Konvičky nevystoupil.

Vývoj důvěry v prezidenta Miloše Zemana

zdroj: Novinky.cz - David Ryneš

Další vlnu nevole u veřejnosti vzbudilo Zemanovo rozhodnutí neocenit pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, údajně kvůli setkání Bradyho synovce – lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Hrad nařčení popřel a ministra obvinil ze lži. Terčem kritiky se často stává i hradní kancléř Vratislav Mynář, který nedostal bezpečnostní prověrku, o niž žádal. Zeman se už nechal slyšet, že si umí i případné další prezidentské období představit s Mynářem bez prověrky.

Ahoj, Slávku. Dobrý den, pane premiére

Zemanovo prezidentování doprovázejí spory s premiérem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Mezi politiky vládne dlouhodobě napětí. Podle toho, jak byly situace vyhrocené, si dokonce prezident s premiérem střídavě vykají nebo tykají.

Nevraživost prezidenta vůči premiérovi trvá už od roku 2003, kdy Zeman kandidoval na hlavu státu a Sobotka ho tehdy ještě v nepřímé volbě nepodpořil. Na Hrad pak zamířil Václav Klaus a Zeman se stáhl z vrcholné politiky na svoji chalupu na Vysočině, kde občas přijímal návštěvy a zpovzdálí glosoval politické dění.

Během uplynulých let měl Zeman se Sobotkou neshody například kvůli jmenování Karla Srpa členem etické komise. Sobotka odmítl kontrasignaci kvůli pochybám o Srpově někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Další ostřelování předváděli politici právě po 17. listopadu. Sobotka tehdy prezidenta za vystoupení na Albertově ostře kritizoval. O několik měsíců později se situace vyhrotila, když Zeman o Sobotkovi prohlásil: „Chcete-li se zbavit jakéhokoliv politika – prezidenta nevyjímaje – je k tomu jediná demokratická cesta. A to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. (…) A pak existuje nedemokratická cesta, a ta se jmenuje kalašnikov.“

Žádná kampaň

Prezident má naopak nadstandardní vztahy s vicepremiérem, ministrem financí a největším soupeřem ČSSD Andrejem Babišem (ANO). Zeman Babiše podržel například při kauze Čapí hnízdo, kdy na farmu osobně zavítal a v tamní zoo pokřtil klokana. Svůj postoj dal také jasně najevo, když vetoval zákon o střetu zájmů – přezdívaný lex Babiš. Ministr financí se kvůli normě musel zbavit svého holdingu Agrofert.

Zeman se rozhodl, že během druhé kandidatury nebude vést žádnou osobní prezidentskou kampaň a nezúčastní se rozhlasových ani televizních debat. „Mým programem bude kontinuita výkonu funkce, jako byla dosud,“ uvedl prezident.