Jiří Drahoš

Fyzikální chemik a bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš (68 let) oznámil svoji kandidaturu na konci března v Jablunkově na Frýdecko-Místecku. Je totiž čestným občanem tohoto města.

Jiří Drahoš na snímku z 30.3.2017 při rozhovoru pro deník Právo.

zdroj: Právo

„Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám,” uvedl v tiskové zprávě Drahoš.

Pár hodin poté, co svůj úmysl Drahoš oznámil, se do něj pustil mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Ve svých příspěvcích na Twitteru na Drahoše útočil a hovořil o „PR prázdnotě” a o „absolutně prázdném životě bez konkrétního zakotvení”.

Hradní úředník přitom sliboval, že na Zemanovy protikandidáty nebude útočit ani je nebude hanit. Ovčáček ve svých invektivách však problém nevidí. Prý jen konstatoval objektivní fakta a neuváděl konkrétní jména.

Politická a finanční podpora

Drahoše podporuje několik politiků, svou přízeň mu už dříve vyslovil například šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek, předseda hnutí STAN Petr Gazdík či čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Drahoš se dříve nechal slyšet, že by nechtěl být spojován s žádnou konkrétní politickou stranou, ale že by uvítal průřezovou politickou podporu.

Ještě, než oficiálně sdělil své rozhodnutí, bookmakeři mu dávali vyšší šance než Michalu Horáčkovi.

O finanční podpoře Drahoše přemýšlí miliardář a spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek. Za dobrého kandidáta Drahoše označil někdejší diplomat Petr Kolář, který sám kandidaturu zvažoval, ale nakonec se rozhodl, že do boje o Hrad nepůjde. „Drahoš o je přesně člověk, který je slušný, důstojný, mravně integrovaný, ale zároveň to není žádný Antizeman,“ řekl Kolář serveru Aktuálně.

Drahoš, který stál v čele Akademie věd osm let, nikdy nebyl členem žádné politické strany. Podpoře se ale nebrání. „Pokud by vznikla nějaká průřezová politická podpora v můj prospěch, nebudu se jí samozřejmě bránit,“ řekl v lednu v rozhovoru pro Novinky.

Nechce být Antizeman

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš na neformálním setkání s novináři v Národní technické knihovně. Snímek z 30.3.2017.

zdroj: Právo

Sdělil také, že se v boji o Hrad rozhodně nechce ostře vymezovat proti současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. „Pokud do té volby půjdu, nebudu se rozhodně profilovat jako nějaký „Antizeman“ nebo „antiněkdo“. Pokud do ní půjdu, pak jako Jiří Drahoš, se svými představami a záměry,“ tvrdil v lednu.

Odmítá, že by existoval ideální kandidát na prezidenta. Jsou ale určité vlastnosti, které by podle něj hlava státu měla mít. Důležité podle Drahoše je, aby byl prezident důstojným reprezentantem státu, aby národ spojoval a aby byl respektován doma i v zahraničí. Důležitou roli prezidenta vidí také v tom, aby pojmenovával věci pravým jménem, ale zároveň nestrašil, nevzbuzoval paniku, zbytečně nejitřil emoce, ale naopak společnost uklidňoval a stabilizoval.

Drahošovi je občas vytýkáno, že nemá velké zkušenosti s politikou. On to ale jako hendikep. Novinkám řekl, že během svého osmiletého angažmá na Akademii věc se permanentně pohyboval v debatách na politické úrovni. Ve své funkci zažil čtyři vlády a pět premiérů, se kterými byl podle svých slov v kontaktu. Jako přednost vidí zkušenost s veřejnou správou.

Ač se Drahoš nechce profilovat jako „Antizeman“, dlouhodobě kritizuje termín „pražská kavárna“, který s oblibou používá jak Zeman, tak jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Ze strany pana prezidenta či jeho mluvčího – nejčastěji tento termín totiž používá pan Ovčáček – jde jen o velmi dobře promyšlenou strategii, jak proti sobě postavit město a venkov, akademickou sféru a ostatní mimo ni. Hluboce s tím nesouhlasím a divím se, že jim na to tolik lidí naběhlo,“ míní Drahoš.

Na dotaz, zda může vůbec člověk z akademického prostředí zaujmout někoho ze Zemanových voličů, Právu odpověděl, že si myslí, že to je možné, ale určitě ne snadné.