Historie prezidentských voleb v ČR

Prezidentem může být zvolen občan České republiky, který dosáhl věku 40 let. Funkční období je pět let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 až do roku 2012 byl prezident volen nepřímo parlamentem na společné schůzi obou komor. Volba se konala v posledních třiceti dnech volebního období úřadující hlavy státu. Navrhnout kandidáta mohlo deset poslanců či deset senátorů.

V prvním kole mohl být prezidentem zvolen ten, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu všech senátorů. Nezískal-li takovou většinu hlasů žádný kandidát, do 14 dnů se konalo druhé kolo volby. Do něj postoupil ten adept na Hrad, který získal nejvíce hlasů ve Sněmovně, a kandidát, pro kterého hlasovalo nejvíce senátorů.

Ve druhém kole by byl zvolen ten kandidát, který by získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebyl-li prezident zvolen ani ve druhém kole, konalo se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž byl zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident zvolen ani ve třetím kole, musely se konat nové volby.

Druhý prezident ČR Václav Klaus byl tak například v roce 2008 zvolen až po šesti kolech.

O zavedení přímé volby prezidenta se diskutovalo už v 90. letech, ústava se ale nakonec novelizovala až v roce 2012 a v Česku se zakotvila přímá volba prezidenta. Prezidentem republiky je tedy zvolen kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu platných hlasů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější adepti.

Kandidáta může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo občan ČR starší 18 let, který získá pod petici minimálně 50 tisíc podpisů. Parlament v roce 2017 rozhodl, že k podpisu bude nutné připojit číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Změna má zabránit sporům ohledně pravosti podpisů, které provázely prezidentské volby v roce 2013.

Volby se konají vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Někdejší předseda Senátu Petr Pithart se nechal při 20. výročí ustavení horní komory slyšet, že největší chybou za uplynulých dvacet let bylo právě zavedení přímé volby hlavy státu. Uvedl, že Parlament tak z hlavy státu učinil neodvolatelného monarchu. Zavedením přímé volby se totiž snížila možnost prezidenta z funkce sesadit. Senát totiž může podat ústavní žalobu proti prezidentovi k Ústavnímu soudu pouze se souhlasem Sněmovny.

Přímou volbu přitom podporuje většina obyvatel. Z průzkumu agentury Median z prosince 2016 vyplynulo, že ji chce zachovat 84 procent lidí. Nepřímou volbu, která byla dříve, v průzkumu podpořilo pouze 12 procent lidí.

Více v článku ZDE