Protesty proti zkorumpovaným autoritářským vůdcům během arabského jara se přenesly do Sýrie. Režim Bašára Asada proti demonstrantům tvrdě zasáhl, což vedlo k propuknutí syrské občanské války. Ta se proměňovala, když začaly na významu nabývat sektářské spory a situace využily teroristické organizace. Konflikt se internacionalizoval, když syrské vládě přišly na pomoc šíitské milice z Libanonu a Íránu, a nakonec i ruské jednotky, zatímco proti Islámskému státu bojovala mezinárodní koalice vedená USA. Části syrského území se po třech vpádech dostaly pod kontrolu Turecka. Konflikt si do února 2020 vyžádal nejméně 400 000 obětí. Ze země uteklo do zahraničí přes šest milionů lidí.
Al-Káida rozhodla o zřízení syrské pobočky, která by se pokusila svrhnout Bašára Asada. Fronta an-Nusra byla ustavena v lednu 2012. V jejím čele stanul abú Muhammad Džulání.
V oblastech obývaných Kurdy na severovýchodě Sýrie, odkud se stáhly vládní síly, aby bránily významná syrská města na západě země, se ustavila kurdská samospráva. Oblast začala bránit kurdská milice YPG.
Jeden z vůdců jiné odnože Al-Káidy Islámského státu v Iráku Hadží Bakr se přesunul do syrského Tal Rifátu severně od Aleppa. Islámský stát na začátku roku 2013 ovládl Manbidž, al-Báb a Azaz.
Islámský stát po bojích s Frontou an-Nusra ovládl provincie Dajr-az Zaur a Rakka. Město Rakka, které se stalo jeho metropolí, kontroloval od 13. ledna 2013.
Vůdce IS Abú Bakr Bagdádí po ovládnutí severu Iráku vyhlásil v mešitě v Mosulu chalífát.
Vznik koalice proti Islámskému státu, v jejíž čele stojí USA a ke které se přidalo 80 dalších zemí.
Islámský stát zahájil 15. září 2014 ofenzívu na město Kobani na hranicích Turecka se Sýrií, které obklíčil. Na samotné město zaútočil 5. října. Úporně je bránila milice YPG ze vzduchu podporované Američany. Na pomoc jim přišli iráčtí kurdští bojovníci s těžkou technikou. YPG útok IS odrazila a 26. ledna 2015 ovládla celé území města, jeho okolí až k Eufratu dostala pod kontrolu 15. března 2015.
Kurdské síly zahájily 6. května 2015 ofenzívu na Tal Tamír, aby osvobodily území, které předtím obsadil Islámský stát. Za tři týdny obsadily 4000 km². Ofenzívu s cílem dobýt pohraniční město Tal Abjad na syrsko-turecké hranici zahájila YPG 31. května, město ovládla v půlce následujícího měsíce a 23. června obsadila město Ajn Ísá.
Turecko obnovilo operace proti separatistické Straně kurdských pracujících (PKK) poté, co byl 21. července zabit voják a o den později dva policisté. PKK popřela, že by policisty zabila.
Kurdská milice YPG se na konci července pokusila pokračovat v postupu na západ a spojit Kurdy kontrolovanou oblast na severovýchodě Sýrie s Kurdy ovládanou enklávou u Afrínu, přičemž by vytlačila Islámský stát od hranic s Tureckem. Postup zastavila 26. července u vesnice Zur Maghár palba tureckých tanků.
Jádrem SDF byla kurdská milice YPG, ale jejich součástí byly i arabské, asyrské a arménské jednotky. Cílem SDF bylo za podpory Američany vedené koalice porazit Islámský stát v Sýrii.
SDF zaútočily mezi 23. až 30. prosincem 2015 u přehrady Tišrin, přičemž osvobodily 100 vesnic a ovládly 640 km². V únoru následovala ofenzíva, jež vyvrcholila 19. února osvobozením Šaddády. Na konci května se podařilo SDF postoupit do vzdálenosti 37 km od Rakky.
SDF zahájily 31. května ofenzívu s cílem ovládnout město Manbidž na západním břehu Eufratu a odříznout Rakku od cest z Turecka. Ankara odmítla americkou žádost o vzdušnou podporu, protože se operace účastní milice YPG. Manbidž se podařilo obklíčit 11. června. Bojovníky IS se z Manbidže podařilo vyhnat 13. srpna, SDF zahájily postup k Džarábulusu.
Turecko vpadlo 24. srpna do Sýrie s cílem vyhnat Islámský stát od hranic a současně zabránit SDF v ovládnutí Džarábulusu. Prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že operace Štít Eufratu míří proti všem teroristickým uskupením v oblasti, jak proti IS, tak proti kurdské milici SDF/YPG. Svobodné syrské armádě (FSA) podporované tureckým dělostřelectvem a letectvem se město podařilo ovládnout hned první den, 3. září Turecko otevřelo druhou frontu v Sýrii, když z provincie Kilis zaútočilo směrem na Ar-Raj.
Rusko zahájilo intervenci v Sýrii.
Svobodné syrské armádě (FSA) se podařilo 9. prosince ovládnout silnici vedoucí od Al-Bábu z Manbidže a o dva dny později po těžkých bojích proniknout ze severozápadu do města. FSA ovládla 21. prosince i silnici vedoucí do města z Aleppa, ale IS odrazil turecký útok. Město se tureckým jednotkám a FSA podařilo osvobodit až 23. února.
Několik radikálních skupin v čele s Frontou an-Nusra ustavilo novou skupinu Haját Tahrír aš-Šám. Jejími součástmi se staly Harakat Núr ad-Dín al-Zinkí, Liva al-Hak, Džaíš al-Sunna a Džabhát Ansar ad-Dín. Podle různých odhadů měla 12 000 až 31 000 členů. V říjnu stanul v jejím čele zakladatel Fronty an-Nusra abú Muhammad Džulání.
SDF ohlásily 6. června zahájení bitvy o hlavní město samozvaného chalífátu Rakku. Zcela obklíčeno bylo 24. června. Město se podařilo po těžkých bojích, kdy se bojovalo o každý dům v ulici, osvobodit 17. října. Osvobození bylo oficiálně vyhlášeno 20. října.
Ještě před pádem Rakky se SDF i syrská armáda zaměřily na osvobození provincie Dajr az-Zaur. SDF zahájily postup k hlavnímu městu provincie 9. září a za pár dní postoupily o 60 km a pronikly do průmyslového předměstí. Útok na baštu IS v provincii oblasti, město Majadín, zahájila syrská armáda 4. října, osvobodila ho 14. října. Obklíčení města Dajr az-Zaur prolomila 3. listopadu. Búkamal ovládla 19. listopadu a zbytky IS z jeho okolí vytlačila 6. prosince. Následující den oznámilo Rusko porážku IS.
Turecko zahájilo 20. ledna 2018 operaci Olivová ratolest s cílem vytlačit kurdské milice z Afrínu. Druhé invaze Turecka do Sýrie se zúčastnilo asi 14 000 příslušníků Tureckem vyzbrojené syrsko-turkické milice SNA podporovaných 6400 tureckými vojáky. Afrín padl 18. března. Turecký prezident odmítl kontrolu města syrskou armádou.
SDF obnovily ofenzívu proti Islámskému státu 1. května 2018 za podpory Američany vedené koalice ve spolupráci s iráckou armádou. Syrsko-irácká hranice byla zcela pod kontrolou 4. srpna.
Rusko podniklo největší nálet na provincii Idlib, kdy byly podniknuty údery na 50 až 70 cílů.
Prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan se dohodli na demilitarizované zóně v syrské provincii Idlib o šíři 15 až 25 km, která byla zřízena 15. října. Stáhnout se z ní musely těžké zbraně a radikální skupiny v čele s Haját Tahrír aš-Šám. Zajištěn musel být průjezd po dálnicích z Aleppa do Damašku a Latákije.
Útok na poslední město v rukou Islámského státu Hadžín byl zahájen 10. září. IS podnikl několik protiútoků, takže město bylo osvobozeno 14. prosince.
Americký prezident Donald Trump oznámil odchod ze Sýrie. Stahování bylo zahájeno v půli ledna, ale část amerických vojáků v Sýrii zůstala.
Skupina Haját Tahrír aš-Šám dobyla v provincii Idlib desítky vesnic, které dosud ovládali její konkurenti v čele s Turky podporovanou Národní frontou osvobození. Správa oblasti byla předána do jejích rukou.
Po ztrátě Búkamalu už IS držel jen vesnici Baghúz Faukání v údolí středního Eufratu. SDF na něj zahájily útok 9. února 2019. Akce se protáhla, protože v místě bylo mnoho civilistů a operace byla kvůli nim opakovaně zastavována. Od zahájení operací jich do 4. března uteklo přes 10 000. Oblast byla zcela ovládnuta 23. března, ale Trump už 28. února oznámil definitivní porážku IS.
Na konci dubna zahájily syrské vládní síly za podpory ruského letectva sérii útoků na provincii Idlib. Při náletech bylo zničeno mnoho nemocnic a škol, některé využívali vzbouřenci jako velitelská stanoviště. Do konce června si boje vyžádaly 2000 obětí mezi nimiž bylo 532 civilistů. Střety vyhnaly z oblasti podle OSN 330 000 obyvatel.
Turecko a USA se dohodly na zřízení společného operačního centra a spolupráci při zřízení 444 km dlouhé bezpečnostní zóny na východě Sýrie při tureckých hranicích. Z té měli podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odejít příslušníci kurdských milicí YPG/SDF. Podle USA měl být pás v šíři 5 km zcela demilitarizován a z následných 9 km měly být stažené těžké zbraně, ale Turecko chtělo zónu hlubokou 30 km.
Syrská armáda vstoupila po pěti letech do města Chán Šajchún. Získala tak další kus dálnice M5 z Damašku do Aleppa. Obránci ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám sestřelili 15. srpna syrský bombardovací suchoj, nakonec se ale museli stáhnout.
Terčem náletu ruských letadel se stala kolona tureckých vojáků s padesáti obrněnými transportéry a pěti tanky, která mířila na turecké pozorovací stanoviště číslo 9 v Idlibu.
Začalo platit křehké příměří, které vyjednala Moskva. Syrské a ruské letectvo ukončilo nálety. USA ale týž den zahájily vzdušné útoky na pobočky al-Káidy v Sýrii. Od dubna do konce srpna, zahynulo v Idlibu podle OSN 1300 civilistů a na 400 000 lidí muselo opustit domovy. Klid zbraní vydržel do 24. září, i pak však byly střety jen sporadické.
V pásu u syrsko-tureckých hranic se konala první společná hlídka amerických a tureckých vojáků. Poslední třetí hlídka byla provedena 4. října.
Americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení amerických vojáků od hranice Turecka se Sýrií.
Odpolední nálety a dělostřelecká palba předznamenaly večer zahájenou tureckou invazi na severovýchod Sýrie. Útok vedla Tureckem podporovaná a vyzbrojená Syrská národní armáda.
Příslušníci Syrské národní armády brutálně zavraždili kurdskou političku Havrin Chalafovou.
Turecko přistoupilo na 120 hodin dlouhé přerušení palby, během kterých se mají od turecko-syrské hranice stáhnout příslušníci kurdské milice YPG. Během operace bylo zabito nejméně 500 lidí. Z oblasti uteklo nejméně 200 000 civilistů.
Turecko prodloužilo příměří o dalších 150 hodin, když se ruský prezident Vladimir Putin v Soči sešel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a podepsali memorandum o severovýchodě Sýrie, podle kterého se mají bojovníci YPG pod dohledem Rusů stáhnout do vzdálenosti 30 km od hranic s Tureckem. V pásu širokém 10 km budou společně hlídkovat turečtí a ruští vojáci.
Turečtí vojáci a jimi podporovaná syrská milice zaútočili na pozice syrské armády u města Tall Tamir. Zabili několik syrských vojáků.
Americké komando zaútočilo na dům ve vesnici Bariša v syrské provincii Idlib nedaleko tureckých hranic, kde se ukrýval vůdce Islámského státu abú Bakr Bagdádí. Když samozvanému chalífovi hrozilo, že ho zajmou, odpálil na svém těle vestu s výbušninami. Klíčové informace po pobytu Bagdádího poskytly Američanům kurdské milice YPG.
První společná rusko-turecká hlídka na syrsko-tureckých hranicích.
Čtyři syrští vojáci padli při střetu s tureckými vojáky a jimi podporovanou milicí u města Rás al-Ajn.
Města Maarat an-Numán a Sarákib se stala tečem několika náletů, které provedla syrská armáda na úvod další ofenzivy proti radikálům v provincii Idlib. V dalších dnech bombardování různých oblastí v provincii Idlib pokračovalo. Turecko ostřelovalo Kurdy v městě Tall Rifaat na severu provincie Aleppo. Zabilo nejméně devět lidí včetně osmi školáků.
Na 400 radikálů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám podniklo za podpory tanků protiútok ze dvou směrů, který měl u Samaku zastavit aktuálně zahájený postup syrských vládních sil v provincii Idlib.
Syrská vládní vojska osvobodila město Maarat an-Numán v provincii Idlib, které leží u dálnice spojující Damašek s Aleppem. Radikálové se stáhli k Sarákibu. Za týden syrská armáda osvobodila 25 měst a vesnic. V bojích padlo po 150 mužích na obou stranách, uvedla organizace SOHR. Boje vyhnaly od začátku prosince 358 000 lidí.
Do Sýrie vjela v neděli 2. února velká kolona tureckých vojáků s obrněnými transportéry Kipri a tanky M-60 Patton. Druhý den ráno ji začalo ostřelovat syrské dělostřelectvo. Střelba zabila čtyři turecké vojáky, pátý byl v kritickém stavu a později zemřel. Turecko na palbu odpovědělo a zabilo šest syrských vojáků.
Syrská armáda pronikla do města Sarákib a ovládla blízkou křižovatku, kde se k dálnici M5 spojující Damašek s Aleppem připojuje dálnice M4 z pobřežní Latákije. Syrské jednotky postoupily po dálnici M5 i od Aleppa.
Postupující syrská armáda napadla turecký pozorovací post v Taftanázu na západě provincie Idlib a zabila pět tureckých vojáků. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil tvrdou odvetou.
Syrská armáda po osmi letech ovládla celou dálnici M5 z Damašku do Aleppa. Vzbouřenci sestřelili nad Najrabem syrský vrtulník Mi-17, oba členové jeho posádky zahynuli. Od začátku prosince před boji uteklo k tureckým hranicím skoro 700 000 lidí.
Vzbouřenci sestřelili další syrský turecký vrtulník.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. USA už předtím vyjádřilo podporu tureckým zájmům v Idlibu. Trump řekl, že je potřeba, aby „Rusko ukončilo svou podporu zvěrstvům Asadova režimu“.