Hrozny hněvu a stažení Izraele z jihu Libanonu

Konec občanské války v Libanonu však nepřinesl konec střetů na libanonsko-izraelské hranici. Podle dohod z Taifu sice měly odzbrojit všechny milice, ovšem Hizballáh to odmítl s tím, že Izrael nadále okupuje nárazníkovou zónu na jihu země. Spolu s levicovými guerillami pokračoval v boji proti židovskému státu. Hizballáh pokračoval v ostřelování Izraele raketami. Občas se konflikt eskaloval, v roce 1996 málem přerostl ve válku. Při operaci Hrozny hněvu zahynulo sto padesát Libanonců a dalších 350 jich bylo zraněno. Izrael hlásil 62 raněných.

Střety se přiostřily poté, co 30. března 1996 dva Libanonce pracující na vodárenské věži zabila izraelská střela. Hizballáh odpověděl salvou dvaceti raket. Smrt čtrnáctiletého libanonského chlapce, kterého zabila bomba u silnice, byla záminkou k dalšímu ostřelování Izraele. Hizballáh na něj vypálil 9. dubna 30 střel, které zranily šest lidí.

O dva dny později Izrael zahájil operaci Hrozny hněvu, která měla zabránit dalšímu ostřelování. Podnikl při ní přes tisíc náletů na cíle v Libanonu, zejména na stanoviště odpalovacích ramp a infrastrukturu, aby zabránil Hizballáhu v útocích. Zasaženy byly i dvě bejrútské elektrárny. Dva dny po spuštění operace Izrael přistoupil k blokádě Bejrútu, Sidu a Tyru. Z jihu země uprchlo nejméně 300 000 lidí.

Operace musela být ukončena poté, co izraelské dělostřelectvo 18. dubna zasáhlo ve městě Kána post OSN, v němž se ukrylo 800 libanonských uprchlíků. Dělostřelba zabila 186 civilistů a zranila čtyři fidžijské vojáky OSN.  

Izrael a USA sice  obvinily Hizballáh, že použil uprchlíky jako lidské štíty, když z jejich blízkosti začal odpalovat rakety. Izrael však ztratil podporu pro další operace. Dohoda o příměří byla uzavřena 27. dubna. Izrael však nadále okupoval desetikilometrové nárazníkové pásmo u hranic Libanonu s Izraelem.

Okupace skončila v květnu 2000 za vlády Ehuda Baraka, kdy se izraelští vojáci stáhli, neboť se shromáždila křesťanská jiholibanonská armáda, kterou roky podporoval proti šíitům. Jiholibanonská armáda zkolabovala v lednu poté, co Hizballáh zabil velitele její západní brigády Agla Hašíma, jenž měl na starosti vedení operací.

Urychlené stažení Izraelců, které skončilo 25. května, bylo považováno za vítězství Hizballáhu, který ani poté neodevzdal své zbraně. Konzervativní síly v Izraeli je proto tvrdě kritizovaly, židovskému státu to však zajistilo mezinárodní podporu.

Pokračování historie - další kapitola: Stažení z pásma Gazy »

Pokračování dějin Libanonu: Cedrová revoluce »