Hizballáh je libanonské šíitské hnutí s mohutnou vojenskou složkou, jednou z vůbec nejsilnějších v zemi. Velmi aktivní je však i politicky, od roku 1992 je zastoupené v parlamentu. Má vlastní televizi al-Manar (Maják), vlastní rozhlasovou stanici al-Nur (Světlo) a vydává časopis as-Safer. Velký důraz klade také na sociální problematiku, spravuje několik nemocnic a škol.

Hizballáh vznikl v roce 1982 na jihu Libanonu po vpádu Izraele pod vlivem íránské islámské revoluce. Záměrem bylo nastolit v Libanonu teokracii íránského typu, jenž měla ukončit vleklou a krvavou občanskou válku. Hlavním cílem ale bylo zničit Izrael, jenž vtrhl do Libanonu, a ochránit šíity, kteří byli na jihu země pod silným tlakem maronitských křesťanů. Křesťanská Falangistická strana jih země s podporou Izraele ovládla.

Hizballáh však bojoval nejen proti falangistům a izraelské armádě, ale také proti zahraničním silám působícím v Libanonu, zejména americkým. Jeho milice zvané Islámský odpor používaly teroristický způsob boje, soustředily se na atentáty včetně sebevražedných a na únosy cizinců. Nejtragičtější následky měl útok na kasárna americké námořní pěchoty v Bejrútu z 23. října 1983, kdy zemřelo 241 vojáků a dalších 81 bylo raněno. V následujícím roce při dalším útoku na americké velvyslanectví zahynulo 23 lidí. Cílem atentátu se ale stala i restaurace u americké základny ve španělském Torrejonu. Hizballáh ale jakoukoli spojitost s útoky popřel.

Při dalších atentátech zahynul ředitel CIA pro oblast Blízkého východu, mezi unesenými byli plukovník William Higgins pracující pro mezinárodní síly a několik členů Americké university v Bejrútu i několik novinářů.

Po skončení občanské války v Libanonu se Hizballáh transformoval v politickou stranu, voleb se poprvé účastnil v roce 1992 a hned získal 12 křesel ve 128členném parlamentu. V posledních volbách v roce 2005 získal šestnáct křesel a podílí na koaliční křesťansko - šíitské vládě, v nímž má dva ministry.

Narozdíl od ostatních účastníků občanské války konfliktu v rozporu s dohodami nikdy neodzbrojil své milice, opakovaně ostřeloval sever Izraele raketami a podnikal nájezdy na posty izraelských vojáků a nepřestal ani s teroristickými činy. V roce 1992 spáchal atentát na izraelské velvyslanectví v Argentině a o dva roky později na židovské centrum v téže zemi. Oba útoky však popřel.

Když v roce 1996 opět ostřeloval sever Izraele raketami, což si vyžádalo několik mrtvých, podnikl židovský stát odvetnou operaci Hrozny hněvu. Civilisty varoval, aby opustili jih Libanonu, kde mínil zničit posty Hizballáhu. Naneštěstí jedna z izraelských bomb zasáhla tábor OSN ve městě Kana, odkud vypálil Hizballáh několik raket. Přes sto lidí zemřelo.

V roce 2000 se Izrael definitivně stáhl z jihu Libanonu, aktivity Hizballáhu se omezily, i když docházelo k dalším střetům, na sever Izraele dál dopadaly rakety a několik izraelských vojáků bylo uneseno. Vše pod záminkou, že Izrael okupuje oblast farem Šibaá na syrských Golanských výšinách.

K odzbrojení vyzvala na konci roku 2004 Hizballáh rezoluce OSN, podle níž také měli z Libanonu odejít syrští vojáci. Zatímco Syřané odešli, Hizballáh si své zbraně ponechal a nadále kontroluje jih země.
Představitelé Hizballáhu:
Nejvyšším představitelem Hizballáhu je Hassan Nasralláh, který sice působil jako polní velitel, především je ale duchovní. Za duchovního vůdce je považován šejk Mohammed Hussein Fadlallah.

Hizballáh podporuje kromě Íránu od konce 80. let ještě Sýrie, zejména za prezidenta Hafíze Asada. Z těchto zemí dostává Hizballáh peníze i zbraně, v Íránu se také cvičí jeho bojovníci. Spojené státy, Kanada a Izrael označují Hizballáh za teroristickou organizaci, EU nikoli, i když Velká Británie a Nizozemsko spolu s Austrálií považují za teroristické jeho milice.