Chřipka u zvířat
Prase jako zdroj antigenového zvratu
U prasat dochází k rekombinaci virů. Pokud dva různé subtypy viru typu A, například jeden ptačí a jeden lidský, napadnou stejnou buňku, mohou si vyměnit část ribonukleové kyseliny. Dochází tak k antigenovému zvratu, jako tomu bylo u asijské chřipky z konce padesátých let, vyvolaným virem A2H2. Ten vznikl po antigenním zvratu z lidského viru chřipky H1N1, jenž získal nové alely od kmene H2N2. Nově vzniklý subtyp pak může vyvolávat obtížně zvládnutelné epidemie, protože proti němu nejsou žádné protilátky.
Chřipkové viry typu A izolované z plic nemocných prasat jsou navíc schopné vázat a štěpit dva typy ochranné vrstvy sliznice, tedy jak na 2,6, tak na 2,3 galaktózy N-acetylneuraminové kyseliny alfa.
To zvyšuje nebezpečí nákazy. Každý vir se totiž váže jen na jeden typ ochranné vrstvy sliznice, kterou narušuje.
Velký speciál o prasečí chřipce naleznete ZDE.
Ilustrační foto
zdroj: Profimedia.cz
Ptačí chřipka
Ptačí chřipka je forma virového onemocnění, které přenášejí především divocí ptáci. Vyvolává ji chřipkový virus typu A, který může nakazit i lidi. Nejnebezpečnější je kmen viru H5N1, jenž si v celém světě vyžádal už stovky lidských životů. V České republice byl poprvé zjištěn v roce 2006 a kvůli obavám z přenosu byly tehdy vybity desetitisíce kusů drůbeže. Nejnovější nález ptačí chřipky se v ČR prokázal 4. ledna 2017, kdy veterinární správa potvrdila výskyt u labutí na Znojemsku a ve dvou malých chovech. I v tomto případě došlo k vybíjení velkého množství drůbeže.
Velký speciál o ptačí chřipce naleznete ZDE.
Koňská chřipka
Virus chřipky koní se vyskytuje ve dvou antigenních variantách (subtypech): starší equine-1 H7N7 a novější equine-2 H3N8. Pražský virus má antigenní skladbu H7N7. Odhalili ho čeští vědci v roce 1957. Zjistili, že koně, kteří chorobu přestáli, mají v krvi protilátky proti lidské chřipce typu A. Pak se je podařilo izolovat po naočkování do kuřecího zárodku.
Ilustrační foto
zdroj: Profimedia.cz