STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ

1618 - 1620
Z oken Pražského hradu jsou vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius. Vlády se ujímá stavovské direktorium (fungující od roku 1609). Tímto aktem započne stavovské povstání i třicetiletá válka.
23. květen 1618
Vojska přichází do Čech
Do Čech přichází hrabě Mansfeld, který se ujímá velení stavovských vojsk a hrabě Buquoy, který se připojuje k císařským vojskům.
srpen 1618
Mansfeld dobývá Plzeň
Po týdnech odporu dobývají Mansfeldovy oddíly katolickou Plzeň. Další stavovský velitel Thurn oproti očekávání nedobývá České Budějovice a táhne do Dolních Rakous, kde dobývá Zwettl a snaží se dobýt Weitru.
listopad 1619
Smrt císaře Matyáše
Umírá císař Matyáš, Český král Ferdinand II., žhavý kandidát na císaře, se snaží se vzbouřenými stavy vyjednávat.
20. březen 1619
Buquoy rozdrtí se svými valonskými vojsky Mansfelda, který se stáhne do Plzně. Císařská vojska plení území v údolí Vltavy. Teprve příchod Thurna, který se svými vojsky operuje v Dolních Rakousích přinutí Buquoye k ústupu.
10. červen 1619
Vyhlášení konfederace všech stavů zemí Koruny České
Čeští stavové vyhlašují konfederaci všech stavů zemí Koruny české. Panovník měl být volen všemi stavy zemí Koruny (včetně stavů z Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice). Za hlavní náboženství prohlášen protestantismus.
31. červenec 1619
Sesazení Ferdinanda II. z českého trůnu.
Generální sněm stavů sesazuje Ferdinanda z českého trůnu. Ten na něj přitom usedl teprve v roce 1617.
19. srpen 1619
Novým českým králem je zvolen Fridrich Falcký
Jenom několik dní později je zvolen novým českým králem dosavadní falcký kurfiřt Fridrich Falcký. Stavové si od jeho zvolení slibují zejména spojenectví s Anglií. Fridrichova manželka Alžběta je totiž dcerou anglického krále Jakuba I.
26. srpen 1619
Ferdinand II. zvolen císařem
Ztráta české koruny nemusí Ferdinanda mrzet dlouho. O několik dní později je totiž ve Frankfurtu zvolen císařem Svaté říše římské.
28. srpen 1619
Císař v obležení
Největší boje nyní probíhají před branami Vídně. Sedmihradský kníže Gábor Bethlen se dokáže spojit s českými stavy. Společně s Thurnem pak obléhají Vídeň. Thurn už jednou rakouské město obléhal, ale musel odtáhnout na pomoc Mansfeldovi. Ani na podruhé Thurn neuspěje.
říjen 1619
Poslední ofenziva českých stavů
Kníže Anhalt vyráží do Dolních Rakous. Podaří se mu dospět až k Hadersdorfu, k rozhodující bitvě s Buquoyem ale nedojde.
duben 1620
Bitva u Rakovníka
Manévrování tří armád, stavovské, císařské a vojsk katolické ligy vyvrcholí střety u Rakovníka. I když zde nedojde k velké vojenské akci, na mnoha místech probíhají těžké boje. Ty skončí 5. listopadu, kdy všechna vojska ve spěchu zamíří ku Praze.
27. říjen 1620
Bitva na Bílé hoře
Z velké šarvátky, která měla prověřit bojeschopnost stavovské armády se stane vítězná bitva, která definitivně ukončí povstání českých stavů. Demoralizované stavovské vojsko se prakticky rozpadne během dvou hodin.
8. listopad 1620