Hamás ovládl pásmo Gazy

V červnu 2007 radikální palestinské hnutí Hamás zcela ovládlo pásmo Gazy a odstavilo v něm od moci konkurenční Fatah. Závěrečné boje si vyžádaly kolem 80 mrtvých. Tento krok značně komplikoval situaci na Blízkém východě, protože území pod palestinskou samosprávou začala spravovat dvě různá hnutí. Zatímco Západní břeh Jordánu nadále ovládal umírněnější Fatah, Gaza se dostala do rukou Hamásu, který odmítá uznat stát Izrael a za závazné nepovažuje ani předchozí dohody mezi palestinskou samosprávou a židovským státem.

Ovládnutí pásma Gazy jen potvrdilo sílící význam Hamásu, který reprezentuje novou generaci palestinských organizací. Zatímco kořeny Fatahu sahají do padesátých let, Hamás vznikl z Muslimského bratrstva až v roce 1988 právě v pásmu Gazy po zahájení první intifády a stál mimo zastřešující Organizaci pro osvobození Palestiny.

Jeho síla se ukázala už v roce 2006, kdy 25. ledna překvapivě zvítězilo v parlamentních volbách. Úspěch Hamásu nikdo neočekával, přestože si doposud vládnoucí Fatah byl vědom síly radikálů a kvůli volbám překonal vnitřní rozpory. První odhady v den voleb uváděly, že Fatah s mírných náskokem vyhrál, den po volbách bylo všechno jinak. Fatah drtivou prohru uznal. Výsledek voleb šokoval Izrael, který s ním nepočítal.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás po volbách v roce 2006 pověřil Hamás sestavením vlády vedené Ismaílem Haníjou, které vyslovil palestinský parlament důvěru  28. března. Fatah šel do opozice.

Po ustavení nové vlády ale  palestinská samospráva přestala dostávat podporu ze zahraničí, na níž je životně závislá. Vládě Hamásu odmítly poskytovat peníze nejen USA, ale také Evropská unie. Navíc Izrael zadržoval platby z cel.

Izrael i USA považují Hamás za teroristickou organizaci a odmítaly s ním jednat. Hamás ani po volbách neopustil tvrdý kurz. Přes naléhání mezinárodního společenství odmítl uznat existenci Izraele a byl ochoten jen dále dodržovat dlouhodobé příměří vůči Izraeli, pokud se Izrael stáhne z okupovaných území a propustí vězněné Palestince z izraelských věznic. Izrael nařídil blokádu pásma Gazy.

V pásmu Gazy se zhoršovala humanitární situace, potraviny byly na příděl. Na 140 000 zaměstnanců palestinské samosprávy včetně lékařů a policistů nedostávalo plat. Některé arabské země sice pomáhaly, ale to nestačilo, zvlášť když se nedařilo najít banku, která by peníze převedla. Evropská unie nakonec přišla s plánem pomoci přímo Palestincům a ne vládě, jíž předsedal ismaíl Haníja. Ale jeho realizace vázla.

Situace se vyostřila 25. června, kdy palestinské komando, v němž působili i členové Hamásu, uneslo izraelského tankistu Gilada Šalita. Do prostoru  základny na izraelské straně hranic, kde sloužil, se dostali Palestinci tunelem. O tři dny později začali izraelští vojáci za podpory tanků a letadel obsazovat jih pásma Gazy, kde měli radikálové vojáka ukrývat. Při náletech zničila izraelská letadla několik mostů a rakety zničily jedinou elektrárnu v pásmu, takže polovina jeho obyvatel se ocitla bez proudu. Izraelská armáda zadržela třetinu palestinské vlády a vrtulníky zaútočily na budovu, kde sídlil palestinský premiér Ismáíl Haníja. Konflikt se však dostal do stínu války s libanonským Hizballáhem, která propukla 13. července. I během ní však Izrael podnikal operace v Gaze, uneseného vojáka však neosvobodil.

Krizi mělo vyřešit ustavení vlády národní jednoty, v jejímž čele by sice zůstal Ismaíl Haníja, ve které by ale byl zastoupen i mezinárodně uznávaný Fatah. Pak by do Palestiny mola zase proudit potřebná mezinárodní pomoc. Jednání však vázla, protože Hamás odmítl uznat stát Izrael i předchozí dohody Palestinců s ním.
V prosinci 2006 vypukly dokonce krvavé střety mezi hnutími, které pokračovaly i v lednu. Až v únoru se podařilo dohodnout podobu vlády národní jednoty, kterou schválil parlament 17. března. Z 25 členů jich 12 bylo členy Hamásu a šest z Fatahu.

Ustavení vlády však klid nezajistilo. Nové středy mezi příslušníky obou hnutí propukly v Gaze v druhé květnové dekádě, 15. května se stal terčem útoku i tábor prezidentské gardy Mahmúda Abbáse. Během týdne si boje vyžádaly 44 obětí. Na začátku června Hamás zahájil poslední akce, jejichž cílem mělo být úplné ovládnutí pásma Gazy, 12. června vyzval Fatah, aby pásmo opustil. O dva dny později dobyl i sídlo milicí Fatahu, jež byl poslední baštou Fatahu v pásmu. Týž den Mahmúd Abbás rozpustil vládu národní jednoty, tento krok ale Haníja ignoroval. Za týden si boje vyžádal nejméně sto obětí.

 

Pokračování historie - další kapitola: Válka v pásmu Gazy »