Historie - Mnichovská olympiáda
|
||
Porážka v šestidenní válce zatlačila arabské země do defenzivy. Palestinci se proto opět uchýlili k partyzánským akcím. Jejich účinek byl však malý, jen málokdy se jim podařilo zaútočit alespoň na nově okupovaných územích, natož v samotném v Izraeli. Izraelská odveta přitom byla tvrdá, jak se ukázalo už v roce 1968 při útoku na uprchlický tábor Karáma v Jordánsku. Jordánský král Husajn si uvědomoval, jaké nebezpečí pro jeho režim představují palestinští bojovníci a v září 1970 je vyhnal ze země. Palestinský terorista, který drží izraelské sportovce jako rukojmí Zatímco Fatah se snažil zaměřovat na akce v Izraeli, menší a slabší Lidová fronta pro osvobození Palestiny podnikla od roku 1968 do konce šedesátých let celou řadu teroristických akcí, při nichž se zaměřovali zejména na únosy letadel a to nejen strojů izraelské společnosti El Al, ale třeba i na britské nebo německé, či zahájili palbu do cestujících na letištích v Izraeli i v Aténách, kde také do letadla vhodili granát. Pomyslným vrcholem teroristických aktivit byl Mnichov. Osm členů teroristické skupiny Černé září o půl páté ráno 5. září přelezlo plot Olympijské vesnice. Vyzbrojeni kalašnikovy vnikli do bloku 31, kde byli ubytování izraelští sportovci. Tam narazili na vzpěrače Moše Weinberga a trenéra boxerů Josepha Romana. Prvního zabili a druhého zranili, protože však nebyl ošetřen, také zemřel. V nastalém zmatku se několika izraelským borcům podařilo uniknout, ale devět se stalo rukojmími. Teroristé požadovali propustit dvě stě vězněných Palestinců, většinou teroristů. Izraelská vláda jim odmítla vyhovět, aby se terorismus nestal formou vymáhání požadavků. Teroristé naopak zase nevyhověli nabídce vyměnit zadržované sportovce za německé dobrovolníky a odmítli i peníze. Němci proto připravovali záchrannou operaci. Doufali, že teroristé přijmou nabídku i se sportovci odletět do Egypta, a tak je dostanou z Olympijské vesnice, kde nemohli zasáhnout. Ve 22:06 teroristé, kteří několikrát odložili lhůtu, do kdy mají být splněny jejich požadavky a zatím žádného z devíti rukojmí nezabili, skutečně opustili Olympijskou vesnici, nasedli do vrtulníků, které je převezly na letiště. Němci však začali střílet příliš brzo, takže únoscům došlo, že jsou v pasti. Při druhém chaotickém útoku policie v 1:05 jeden z Palestinců hodil granát do jednoho vrtulníku a další začal střílet do druhého vrtulníku. Všech devět sportovců zemřelo. O čtyři roky později však přišel soumrak únosců letadel. Příslušníci Lidové fronty pro osvobození Palestiny spolu se členy německé teroristické skupiny Baader Meinhofová unesli 27. června 1976 stoj Air France letící s 250 cestujícími z Izraele přes Atény od Paříže. Letadlo zamířilo do Ugandy, kde přistálo o den později. Část rukojmí propustili, ale Židé na palubě zůstali. Ugandský prezident Idi Amin dal únoscům zbraně a poskytl jim na ochranu vojáky. Ani ta však nepomohla. Izrael vyslal na ugandské letiště do Entebe speciálně vycvičené komando dvou set mužů, kteří osvobodili zbylé rukojmí. Jen tři z nich zahynuli spolu se sedmi únosci a dvaceti ugandskými vojáky. Komando také zničilo několik ugandských vojenských letadel. Pokračování historie - další kapitola: Válka na Jom Kippur » |
||
SPECIÁL: ARABOVÉ x IZRAEL | ||
autor: Alex Švamberk - webdesign a grafika: Ondřej Lazar Krynek © Copyright Borgis a.s. 2006. © Copyright Seznam. © Copyright ČTK, DPA a Reuters. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Novinky.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Redakci pište na email redakce@novinky.cz. Deník Právo oslovíte přes adresu redakce@pravo.cz. Technické otázky směrujte na helpdesk@seznam.cz. Pokud chcete informace o inzerci na Novinkách, pište na email reklama@firma.seznam.cz. |