PACIFIK - 1944
18. - 20.10. Spojenecká vojska zahájila operaci na osvobození Filipín. Vylodila se na ostrově Leyte, který byl dobyt do konce roku.
21. – 26.10. Námořní bitva u Filipín v zálivu Leyte, v Sibujanském moři, v Surigaoském průplavu, u ostrova Samar a u mysu Engaňo. V největší námořní bitvě dějin Japonci ztratili tři bitevní lodě (Musaši, Jamaširo a Fusó), čtyři letadlové lodě Čitose, Zuikaku, Zuihó a Čijodu, deset křižníků a devět torpédoborců o celkovém výtlaku 306 000 tun. Američané ztratili lehkou letadlovou loď Princenton, eskortní letadlové lodě Gambier Bay a Santee a tři torpédoborce o celkovém výtlaku 37 000 tun.
25. 10. V bitvě u Filipín Japonci poprvé nasadili sebevražedné piloty kamikaze, kteří potopili letadlovou loď St. Lo a poškodili čtyři další, přičemž Santee se potopila poté, co ji zasáhla ponorka.
29. 10. Čínská 11. armáda generála Weje zaútočila na Lung-ling s cílem dobýt Barmskou cestu.
3. 11. Čínské jednotky zahájily poslední část kampaně za uvolnění Barmské cesty směrem z čínského Lung-lingu k hranicím Barmy.
24. 11. Velký nálet amerických bombardérů na Tokio.
------------------------------------------------------------------------
15. 12. Americké jednotky se vylodily na filipínském ostrově Mindoro, který zcela ovládly 30. ledna.
25. 12. Velitel amerických jednotek generál Douglas MacArthur oznámil vítězství na Leyte, vyčišťovací operace však trvaly až do 5. května. Američané v bojích ztratili 5 000 mužů.
------------------------------------------------------------------------
PACIFIK - 1945
9. 1. 1. americký sbor o síle 70 000 mužů se začal vyloďovat v Lingayenském zálivu na největším filipínském ostrově Luzon. Boje na něm trvaly až do konce války.
16. 1. Americké námořní letectvo podniklo z letadlových lodí nálet na Tokio a o den později útok na Jokohamu.
20. 1, Čínská armáda dosáhla hranic Barmy.
27. 1. Byla znovuotevřena Barmská cesta umožňující po zemi zásobovat Čínu.
30. 1. Americké jednotky dokončily osvobození filipínského Mindora.
------------------------------------------------------------------------
4. 2. Americké jednotky osvobodily hlavní město Filipín Manilu.
12.2. Američané zahajují operaci s cílem osvobodit filipínský poloostrov Baatan.
16. 2. Americké jednotky se vylodily na filipínském ostrově Corregidoru, který obsadily do konce měsíce.
19. 2. Zahájeno vylodění amerických jednotek na silně bráněném ostrově Iwodžima. Boje trvaly do konce března.
21. 2. Americké jednotky dokončily obsazení Baatanu.
28. 2. Americké jednotky dobyly ostrov Corregidor.
V Barmě spojenecké jednotky zahájily útok na Meiktilu.
------------------------------------------------------------------------
8. - 9. 3. První noční tzv. „paličský“ nálet na Tokio. Z Guamu, Saipanu a Tinianu na Marianách vzlétlo na 330 bombardérů B-29. Nesly 2000 tun zápalných pum. Nálet začal o půlnoci a trval do 3:30 ráno. Zemřelo při něm mezi 80 a 130 000 obyvateli metropole a téměř půl miliónu jich bylo zraněno. Vypáleno bylo na 30 - 40 kilometrů čtverečních zástavby, tedy asi čtvrtina rozlohy Tokia, kde bylo zničeno přes 260 000 budov. Kobercové nálety zápalnými bombami způsobily ještě větší spoušť než v německých městech, protože japonské domy byly ze dřeva.
Na barmské frontě zahájili spojenci útok na Mandalaj.
10. 3. Vyloděním 41. americké divize na Mindanau byla zahájena operace na osvobození jižní části Filipín. Boje tam trvaly do konce července.
11. 3. Strategické bombardéry B-29 naložené zápalnými pumami zaútočily na Nagoju, nálet se opakoval 19. 3., 13. 3. se stalo jejich cílem Kóbe.
12. 3. Zahájen japonský protiútok na Filipínách.
14. 3. Generál Douglas MacArthur ohlásil dobytí Iwodžimy. Boje tam ale trvaly až do konce března. Zahynulo v nich přes 20 000 Japonců. Jen 216 se jich vzdalo. Američané ztratili na 6000 vojáků .
18. 3. Vylodění na filipínském ostrově Panay zahájilo operaci s cílem osvobodit jižní část Visajanského souostroví, 29. 4 následovalo vylodění na severu ostrova Negros.
Letadla amerického námořnictva podnikla nálety z letadlových lodí na města v Japonsku, zejména proti přístavu Kure, kde vážně poškodila několik velkých lodí. Japonci při odvetném úderu těžce poškodili dvě americké letadlové lodě Wasp a Franklin.
26. 3. Poslední koordinovaný sebevražedný útok Japonců na Iwodžimě.
24. – 31. 3. Vylodění na ostrůvcích Kerama Retto a letecké útoky na Okinawu předznamenaly vylodění na Okinawě.
------------------------------------------------------------------------
1. 4 Zahájeno vylodění 10. americké armády na Okinawě v japonském souostroví Rjúkjú. Šlo o největší obojživelnou operaci druhé světové války, v operačním svazu bylo soustředěno přes 1200 lodí. Vylodilo se 183 000 vojáků z 450 000, kteří se účastnili akce. Boje na ostrově, který bránilo 77 000 japonských vojáků, trvaly až do 21. června.
5. 4. Sovětský svaz vypověděl Japonsku smlouvu o neutralitě.
8. 4. Japonská 20. armáda zahájila poslední velkou operaci v Číně s cílem dobýt americkou leteckou základnu v hlavním městě Čchung-čchingu.
6. – 22. 4. Útoky kamikadze na americké a britské lodě, účastnící se vylodění na Okinawě. Podniknuto bylo deset velkých náletů asi 2000 letadel, a to jak upravených konvečních tak speciálních okřídlených raketovým motorem poháněných pum Óka s lidskou posádkou. Potopeno bylo asi 20 lodí, z toho 9 torpédoborců. Dalších 200 lodí včetně deseti bitevních a dvanácti letadlových bylo poškozeno. Při útocích zahynulo na 5000 námořníků a stejný počet jich byl zraněn.
6. 4. Japonské Spojené loďstvo se pokusilo zaútočit na americké loďstvo. Ztratilo obří bitevní loď Jamato a křižník Jahagi. Akce měla sebevražedný charakter, palivo bylo načerpáno jen na plavbu k ostrovu Okinawa.
7. 4. Americké bombardéry B-29 zaútočily na Tokio, další nálety následovaly 12. a 14. dubna, celkem bylo vypáleno na 90 kilometrů čtvereční rozlohy města.
8.4. Propukly těžké boje na Okinawě, Japonci zesílili svou obranu.
12. 4. Zemřel americký prezident Franklin Delano Roosevelt, funkce se ujal viceprezident Harry S. Truman.
17. 4. Americké jednotky se vylodily na východní části filipínského ostrova Mindanao, kde se bojovalo do konce července.
20. 4. Američané se pokusili prorazit frontu na Okinawě, ale neuspěli.
28. 4. Američané ukončili osvobození jižní části Visajanského souostroví, když za dva dny obsadili ostrov Cebu.
------------------------------------------------------------------------
3. 5. Spojenecká vojska obsadila barmské hlavní město Rangún, odkud se předtím stáhli Japonci.
4. 5. Japonský protiútok na Okinawě, při kterém padlo na 5 000 Japonců.
8. 5. Bezpodmínečná kapitulace Německa ukončila druhou světovou válku v Evropě.
9. 5. Australské jednotky se vylodily na novoguinejském poloostrově Wewak, který byl dobyt 23. května.
11. 5. Americké síly zahájily rozhodující ofenzívu na Okinawě
23. - 26. 5. Dva noční nálety pěti set bombardérů B-29 na Tokio. Vypáleno bylo 55 kilometrů čtverečních rozlohy města, které bylo z poloviny srovnáno se zemí. Při druhém náletu byl zasažen i císařský palác, císař Hirohito se musel ukrýt v Císařské knihovně vzdálené dva kilometry od hlavní rezidence.
31. 5. Zahájena operace na dobytí severní části největšího filipínského ostrova Luzonu, která trvala do konce června. Vyčišťovací akce proti ojedinělým jednotkám však pokračovaly až do konce války.
31. 5 – 1. 6. Nálet bombardérů B-29 na Ósaku.
------------------------------------------------------------------------
2. 6. Evakuace šestimiliónového Tokia. Ve městě zůstalo možná jen 200 000 osob. Nálety proti japonským městům, při nichž byly shazovány zápalné pumy, připravily 13 miliónů lidí o střechu nad hlavou, zničeny byly 2 milióny budov. Nejvíce postiženy byly Tokio, Jokohama, Osaka a Kóbe, které se stalo cílem náletu 470 bombardérů 5. června.
Hospodářství Japonska bylo rozvráceno. Nedostávalo se surovin a energie, výroba oceli klesla pod 100 000 tun měsíčně, což byla třetina plánu. Bombardování zničilo nebo velmi poškodilo přes šest set velkých válečných továren. V ropném průmyslu klesla výroba o 83 procent, produkce leteckého strojírenství o 75 procent, výroba draků letadel o 60 procent a elektronického vybavení o 70 procent. Tonáž obchodního loďstva klesala pod úroveň roku 1907, protože bylo potopeno více než 1,25 miliónů tun loďstva. Úroda rýže byla nejnižší od roku 1905. Příděly potravin nedosahovaly ani 2/3 stanovených dávek.
3. 6. Jednání Japonska se SSSR o prodloužení smlouvy o neutralitě mezi z 13. dubna 1941.
6.6. Jednání tzv. Velké šestky, tedy nejvyšších politických a vojenských představitelů Japonska. Nejvyšší rada přijala názor vojáků a rozhodla se pro „boj až do konce“.
7. 6. Americké a čínské jednotky zatlačily v Číně Japonce do pozic ze začátku dubna.
10. 6. Australské jednotky se vylodily na Borneu.
22. 6 Dobyta Okinawa. Nad základnou Kadena zavlála americká vlajka. Japonci ztratili 110 000 vojáků, při bojích zemřelo také 75 000 civilistů, Američané ztratili 12500 mužů. Poslední boje na ostrově však oficiálně skončily až 2. 7.
Na úvod zasedání Velké šestky překvapivě promluvil japonský císař Hirohito. Navrhl, zda by nebylo lepší dát přednost míru.
24. 6 Bývalý japonský premiér Hirota se obrátil na sovětského velvyslance v Tokiu ohledně obnovení paktu neutrality.
30. 6. Osvobozena severní část největšího filipínského ostrova Luzon. Vyčišťovací akce proti ojedinělým japonským jednotkám pokračovaly do konce války.
------------------------------------------------------------------------
10. 7. Útok 1000 amerických palubních letadel na Tokio.
14. 7 Americké lodě ostřelovaly pobřeží na severovýchodě Japonska, útočily na ocelárnu v Kamaiši asi 400 km severně od Tokia.
14. a 15. 7. Útoky 1400 palubních letadel na Japonské ostrovy.
16.7. v 5:29:45 Na pouštní střelnici Alamogordo v Novém Mexiku byla odpálena první jaderná nálož na bázi plutonia. Akce nesla krycí název Trinity. Byl tak završen projekt Manhattan, který byl zahájen v říjnu 1942 a jehož cílem bylo vyrobit jadernou pumu.
17. 7. – 2. 8. Zahájena postupimská konference mezi USA, SSSR a Velkou Británií. V zámku Cecilienhof se sešli J. V. Stalin. Harry S. Truman a Winston Churchill, kterého vystřídal C. Attlee. Na závěr byl podepsán Protokol o jednání berlínské konference, tzv. Postupimské dohody.
V Postupimi Stalin Trumana informoval, že Japonci žádali o prostředkování mírových jednání, ale SSSR to odmítl, protože nebyli ochotni přijmout bezpodmínečnou kapitulaci. Potvrdil, že Rudá armáda dostojí svým závazkům a na začátku srpna zaútočí na Japonce.
17. a 18. 7. Útoky palubních letadel na oblast Tokijského zálivu.
24. 7. Nálety strategických bombardérů na Nagoju.
Americký prezident Truman obdržel informaci, že jaderná puma bude připravena k použité nejpozději 10. srpna.
25. 7. Obsazením celého Mindanaa bylo dokončeno osvobození jižní části Filipín.
Americký prezident Truman informoval Stalina o nové zbrani neobyčejné síly, aniž by ji označil za jadernou.
26. 7. Zveřejněna tzv. Postupimská deklarace. Japonsku bylo adresováno poslední varování: pokud nebude bezpodmínečně kapitulovat, bude naprosto zničeno. Japoncům bylo slíbeno, že nebudou zotročeni ani zničeni jako národ. Nejvyšší představitelé státu ale budou stejně jako v případě nacistů pohnáni před soud za válečné zločiny.
Velká Británie a Čína se k deklaraci připojily, Sovětský svaz, který s ní byl seznámen později, požádal o odložení zveřejnění, což bylo zamítnuto s tím, že SSSR nebyl s Japonskem ve válce.
Nový velitel strategického letectva generál Carl A. Spaatz dostal písemný rozkaz k jadernému útoku.
27. 7. Japonský premiér Suzuki sdělil, že Postupimské deklaraci nepřikládá velký význam a nebude na ni reagovat.
Nálety palubních letadel na základny v Kure a Kóbe, potopena byla jedna letadlová loď a jeden křižník, později se potopily čtyři další těžce poškozené velké lodě.
------------------------------------------------------------------------
2.8. Největší nálet strategických bombardérů na Japonsko, kterého se účastnilo 800 bombardérů B-29. Na čtyři města bylo shozeno 6000 tun zápalných bomb.
4.8. Na Japonsko bylo svrženo 720 000 letáků s varováním, že Hirošima i další města budou „smetena z povrchu“, jestliže Japonsko nepřistoupí na bezpodmínečnou kapitulaci.
5. 8. Dán souhlas ke startu bombardéru B-29 Enola Gay s jadernou zbraní na palubě.
6. 8. Americký bombardér B-29, Enola Gay, kterému velel plukovník Tibbets, shodil atomovou pumu na Hirošimu. Puma vybuchla v 8:15. Okamžitě bylo zničeno 62 000 z 90 000 budov ve městě, kde žilo v době útoku 245 000 osob. Zabito bylo na 80 000 lidí, celkem si však útok vyžádal na 200 000 obětí, mnozí podlehli nemoci z ozáření.
Japonský ministr zahraničí Tógo naléhal na okamžité přijetí Postupimské deklarace, což by znamenalo kapitulaci. Vojáky nepřesvědčil .
8.8. Japonský atomový vědec Nišina potvrdil, že Američané svrhli na Hirošimu atomovou bombu.
Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku. Japonský velvyslanec v Moskvě Naotake Sató požádal o okamžité přijetí u lidového komisaře zahraničí V. M. Molotova. Molotov mu sdělil, že když Japonsko odmítlo Postupimskou deklaraci, SSSR nemůže prostředkovat mírová jednání, k deklaraci se připojuje a od 9. 8. je ve válečném stavu s Japonskem.
Výbor náčelníků štábu USA rozhodl o druhém jaderném úderu. Prezident Truman byl přesvědčen, že útok na Hirošimu nevedl ke změně japonského postoje.
9. 8. Americký bombardér B-29, jemuž velel major Charles Sweeney, shodil atomovou pumu na dvousettisícové město Nagasaki. Exploze v 11:01 si vyžádala na 30 000 mrtvých, japonské prameny udávají, že si útok i s obětmi nemoci z ozáření vyžádal na 74 000 mrtvých.
Rudá armáda zahájila vojenské akce proti japonské kuantunské armádě v Mandžusku a Koreji. Vojsku o síle 1,6 miliónu mužů velel maršál A. M. Vasilevskij. Dvě sovětské armády postupovaly ze západu, třetí soustředěná u Vladivostoku z východu.
Japonská Nejvyšší rada a vláda ani po informaci o druhém jaderném útoku nedospěly k závěru, že země má přijmout Postupimskou deklaraci. Proto přistoupily k nezvyklému kroku - nechali rozhodnout císaře.
10. 8. Časně ráno doporučil císař Hirohito přijmout podmínky Postupimské deklarace a kapitulovat. Japonsko odeslalo nótu velvyslancům v Bernu a ve Stockholmu, že přijímá spojenecké prohlášení z Postupimi a kapituluje, jestliže to neovlivní práva císaře.
11. 8. Rudá armáda zahájila útok na Sachalinu.
12. 8. Američané na japonskou nótu odpověděli, že od podepsání kapitulace je vedení státu včetně císaře podřízeno vrchnímu veliteli spojeneckých sil.
14. 8. Císař Hirohito prohlásil, že přijetí amerických podmínek je nevyhnutelné. Souhlasil s podřízením se vrchnímu veliteli spojeneckých sil. Natočil prohlášení pro rozhlas, v němž oznamuje, proč se rozhodl pro kapitulaci.
Propukla vzpoura militaristů, kteří obklíčili císařský palác.
15. 8. Ze všech radiopřijímačů v Japonsku poprvé zazněl hlas císaře, který vyjádřil přání, aby válka byla ukončena.
Vzpoura japonských militaristů byla potlačena. Řada japonských vojáků však ještě po nějakou dobu pokračovala v bojích, mnozí zase spáchali sebevraždu.
15. 8. Hlavní síly kuantungské armády byly obklíčeny Rudou armádou.
18. 8 Rudá armáda zahájila boj o Kurilské ostrovy. Vylodila se na ostrově Šumšu, který do druhého dne ovládla a pak bez boje obsadila zbylé ostrovy.
19. 8 Japonská delegace odletěla na Filipíny dojednat podmínky kapitulace.
Rudá armáda obsadila centra Mandžuska Charbin a Mukden.
21. 8. Kuantungská armáda se vzdala po zprávách o kapitulaci Japonska. Do zajetí padlo na 600 000 Japonců.
22. 8. Rudá armáda obsadila Port Artur a pokračovala v postupu. Do konce srpna obsadila přes polovinu Mandžuska a pronikla až do Koreje po 38 rovnoběžku, kde byla čára dotyku s Američany. SSSR nedodržel dohodu s Čankajškovou vládou a území nepředal pod správu Kuomintangu, ale do rukou komunistů.
25. 8. Japonská posádka na Sachalinu se vzdala.
------------------------------------------------------------------------
2. 9. Japonci podepsali na palubě lodi Missouri bezpodmínečnou kapitulaci. Do 30. 9. byla spojenci obsazena všechna území, které Japonci ve válce dobyli a do 24. 10. byla japonská vojska zcela odzbrojena.
------------------------------------------------------------------------
1. 11. Plánovaný termín zahájení operace Olympic – vylodění na japonském ostrově Kjúšú, jehož se mělo účastnit 776 000 vojáků. Očekávalo se 268 000 mrtvých a raněných.
20. 11. Zahájen proces německými válečnými zločinci v Norimberku, který trval do 1. října 1946.
------------------------------------------------------------------------
19. 1. Nejvyšší velitel spojeneckých vojsk v Japonsku generál Mac Arthur schválil Tokijský statut, který ustanovil složení, pravomoce a funkce Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ.
Březen 1946 Plánovaný termín invaze na hlavní japonský ostrov Honšú, kterého se mělo účastni 1,2 miliónu vojáků.
3. 5. Zahájen tokijský proces. Před mezinárodním tribunálem tvořeným jedenácti soudci stanulo 28 obžalovaných včetně premiéra Hideki Todžóa, který byl u moci v době útoku na Pearl Harbor, a řady generálů jako byl Iwao Macui, a Šunroku Hata, kteří veleli japonské armádě ve střední Číně. Proces trval dva a půl roku, poměrem hlasů 8:3 (proti byl indický, francouzský a nizozemský soudce), byli prohlášeni všichni obžalovaní za vinné. Oběšeno bylo sedm obžalovaných včetně bývalých premiérů Tódžóa a Hiroty, ostatní dostali tresty vězení.
9. 3. 1974 Na filipínském ostrově Lubang ukončil boj poslední japonský voják Hiro Onoda, zatímco jeho spolubojovník Kinšiči Kozuka padl už roce 1972. K japonským vojákům ve vzdálených bojištích se totiž zpráva o kapitulaci nedostala, byť rozkaz k ukončení diverzního boje byl vydán 19. září 1945.
|