EVROPA - 1944
4. 6. Spojenecká vojska vstoupila do Říma.
6. 6. Jednotky spojenců se vylodily v Normandii, kde otevřely druhou frontu.
10. 6. Rudá armáda zahájila letní ofenzívu na Ukrajině.
13. 6. Vypáleny první bezpilotní létající bomby V1 na Londýn, šlo o první využití nacistických tajných „zbraní odplaty“ ve válce.
23. 6 Zahájena sovětská ofenzíva v Bělorusku mezi Dvinou a Pripjatí.
26. 6. Spojenci osvobodili přístav Cherbourg, což bylo výsledkem průlomu v Normandii.
------------------------------------------------------------------------
3.7 Rudá armáda osvobodila Minsk a dokončila obklíčení půlmiliónové německé armádní skupiny Střed.
13. 7 Sovětské jednotky vstoupily do Vilniusu a Rudá armády zahájila ofenzívu na severu Ukrajiny.
20. 7. Skupina kolem plukovníka von Stauffenberga spáchala neúspěšný atentát na Hitlera, většina spiklenců byla popravena.
24. 7 Rudá armáda dobyla Lublin.
25. 7 Spojenci zahájili ofenzívu směrem k Seině.
------------------------------------------------------------------------
1.8. Vypuklo varšavské povstání, které nacisté brutálně rozdrtili. Povstalci vzdorovali do 2. 10.
9. 8 Sovětská vojska dosáhla hranic Finska.
15. 8 V jižní Francii mezi Cannes a Toulounem se vylodila 6. francouzsko-americká armádní skupina.
16 - 17. 8. Americké jednotky osvobodily Chartres a Orleans.
19. 8. Vypuklo povstání v Paříži.
20. 8. Zahájena sovětská ofenzíva na Balkán s cílem porazit Rumunsko, Bulharsko a osvobodit Jugoslávii.
23. 8. Svržen rumunský proněmecký diktátor Antonescu, o dva dny později vyhlásilo Rumunsko Německu válku.
24.8. Rudá armáda prolomila frontu u Kišiněva a zahájila postup na Balkán.
25. 8. Osvobozena Paříž, kam vstoupila vojska Bradleyho 12. armádní skupiny, německé jednotky ve městě se vzdaly.
29. 8. Francouzsko-americká 6. armádní skupina, která se vylodila na jihu Francie, osvobodila Toulon a Marseille, do konce září postoupila až do Alsaska a k Vogézám.
31. 8. 2. ukrajinský front vstoupil do Bukurešti.
------------------------------------------------------------------------
1.9. Vrchním velitelem spojeneckých armád na Západě se po britském generálovi Montgomerym stal americký generál Dwight Eisenhower.
2.9. Britská 2. armáda překročila Sommu a zaútočila na Belgii a Holandsko.
3.9. Spojenci osvobodili Brusel a Lyon.
4. 9. Finská vláda ukončila vojenské akce proti SSSR.
10. 9 Angloamerická vojska osvobodila Lucemburk.
11. 9. Angloamerické jednotky dosáhly hranic Německa u Trevíru a o den později je Američané překročili u Eupen.
12. 9. Podepsáno příměří mezi spojenci a Rumunskem. Britové vstoupili do Antverp.
15. 9. Rudá armáda vstoupila do Sofie, v Bulharsku vypuklo už 9. 9. povstání
19. 9. Podepsána dohoda o příměří mezi SSSR a Finskem
22. 9. Sovětské jednotky osvobodily Tallin
25. 9. Německo vyhlásilo mobilizaci všech mužů od 16 do 60 let,
28. 9. Podepsáno příměří mezi spojenci a Bulharskem.
------------------------------------------------------------------------
2. 10. 1. americké armáda zahájila útok na Siegfriedovu linii (Západní val) a mezi Cáchami a Geilenkirchenem ji prolomila.
4. 10. Britové se vylodili v Řecku u Partásu.
6. 10. Němci vypálili na Londýn první balistické rakety V2.
14.10. Obklíčeny Cáchy. Britové osvobodili Atény.
15. 10. Pronacistický převrat v Maďarsku
20. 10. Jednotky 3. ukrajinského frontu a jugoslávské národněosvobozenecké armády osvobodily Bělehrad.
21. 10. 1. americká armáda dobyla Cáchy.
31. 10. Rudá armáda vstoupila do Rigy.
------------------------------------------------------------------------
1.11. Britská vojska osvobodila řeckou Soluň
3.11. Osvobozena celá Belgie, když kapitulovaly německé jednotky obklíčené v kapse u Šeldy, což umožnilo využívat pro zásobování Antverpy.
23. 11. Francouzská 2. obrněná divize osvobodila Štrasburk.
29. 11. Partyzáni dokončili osvobození Albánie.
------------------------------------------------------------------------
3.12. Američané po průlomu v ardenském Hürtgenwaldu jižně od Cách, kde bojovali dva měsíce, pronikli do Porýní.
16. 12. Německé jednotky zahájily protiútok v Ardenách, zatlačily spojenecká vojska a rozdělily 12. americkou armádní skupinu Omara Bradleyho. Cílem Němců byly Antverpy, k nimž se však nedostali.
26. 12. Rudá armáda obklíčila Budapešť.
------------------------------------------------------------------------
1945
1. 1. Německá Luftwaffe podnikla hromadný letecký útok 900 strojů na letiště v Belgii a Ardenách. Nizozemsku spojenců v Belgii a Francii, způsobené škody však nevyvážily vlastní ztráty. Hned následující den byl podniknut nálet na Norimberk. Nálety se zaměřovaly především na chemické provozy, aby připravily Wehrmacht i Luftwaffe o nedostatkové palivo. Letadla Němcům nechyběla, vyráběla se v podzemních továrnách.
6. 1. Churchill žádá Stalina o uspíšení ofenzívy na Visle, aby ulehčil angloamerickým jednotkám na západní frontě.
12. 1. Rudá armáda zahájila viselsko-oderskou operaci v širokém pruhu od Baltu po Karpaty, kterého se účastnilo pět frontů, jako první vyrazil 1. ukrajinský front maršála Koněva a o dva dny později 1. běloruský maršála Žukova.
17. 1. Žukovův 1. běloruský front, kde bojovaly i polské jednotky, osvobodil Varšavu. Poláci do zničeného města vstoupili jako první.
19. 1. Koněvův 1. ukrajinský front osvobodil Krakov.
25. 1. 2. běloruský front maršála Rokossovského obklíčil východopruský Královec (Kaliningrad). Koněvův 1. ukrajinský front překročil Odru.
26. 1. Hitler jmenoval velitelem nově utvořené armádní skupiny Visla šéfa SS Heinricha Himmlera.
27.1. Osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi.
28. 1. Osvobozena Klajpeda a Litva.
29. 1. Rudá armáda pronikla do Pomořan a Braniborska
------------------------------------------------------------------------
4. – 11. 2. Jaltská konference představitelů SSSR, Velké Británie a USA, schváleny byly dohody o postupu v poslední fázi války dokumenty o otázkách poválečného uspořádání v Evropě a v Německu, o okupaci Německa a jeho rozdělení na čtyři zóny a tajná dohoda se SSSR, že po vítězství nad Německem vstoupí do války proti Japonsku.
8. 2. Zahájena ofenzíva na Rýnu. Na severozápadě bylo cílem vyhnat Němce z oblasti mezi řekami Maasou a Rýnem, za čtyři dny bylo dobyto Kleve. Zaplavení Porúří donutilo spojence druhou část operace odložit o dva týdny.
13. 2. Jednotky 2. ukrajinského frontu dobyly Budapešť.
13.-14.2. Angloamerické bombardéry provedly ničivý nálet na Drážďany, které srovnaly se zemí.
23. 2. Americké 1. a 9. armáda zahájily odloženou ofenzívu na Rýnu s cílem dobýt Düsseldorf a postupovaly k Rýnu.
Jednotky Rudé armády vstoupily do Poznaně.
------------------------------------------------------------------------
1. 3. Americká 9. armáda dobyla Mönchengladbach. Americká 3. armáda generála Pattona dobyla Trier, kde po neporušeném mostě překročila Moselu a zamířila do Koblenze, kam vstoupila 19. 3
7. 3. Americké jednotky 1. armády překročily Rýn u Remagenu, když se jim do rukou dostal nepoškozený most. Zachytily se na pravém břehu řeky.
11.3. Americká 1. armáda obsadila Kolín nad Rýnem.
16. 3. Rudá armáda zahájila útok na Vídeň.
22. 3. Americká 3. armáda u Oppenheimu překročila Rýn.
Velitelem armádní skupiny Visla jmenován specialista na obranné boje generál Gotthard Heinrici.
23. 3. 2. britská armáda polního maršála Montgomeryho zahájila útok na Rýnu u Weselu a řeku překročila.
26.3. Pattonova 3. americká armáda obsadila Frankfurt nad Mohanem.
28. 3. Generál Eisenhower rozhodl o dalším postupu v západním Evropě, Britové pod Montgomeryho velením měli postupovat na sever k Hamburku, americká 1. a 9. armáda k Lipsku, 3. a 6. armáda vyčistit Bavorsko, útočit směrem na Mnichov a Linec, zamířit k Dunaji a zničit tzv. Alpskou pevnost, odkud měli nacisté vést údajně poslední boj.
Hitler odvolal generála Guderiana z pozice náčelníka štábu pozemní armády (OKH) a nahradil ho Krebsem.
Jednotky maršála Rokossovského osvobodily Gdyni.
30. 3. Rokossovského 2. běloruský front osvobodil Gdaňsk.
Rudá armáda překročila rakouské hranice.
------------------------------------------------------------------------
1 . 4. Angloamerická vojska obklíčila německou armádní skupinu B generála Waltera Modela v Porúří, který se několikrát marně pokusil prorazit z obklíčení.
3. 4. Stalin rozhodl, že útok na Berlín začne 16. dubna a provedou jej 1. ukrajinský front pod velením Koněva a 1. běloruský front pod velením Žukova. Neurčil, kdo z nich do města vstoupí.
4. 4. Generál Omar Bradley dal rozkaz k postupu přes Labe a na Berlín
5. 4. Sovětský svaz vypověděl Japonsku smlouvu o neutralitě.
6. 4. Jugoslávská armáda osvobodila Sarajevo. Američtí vojáci osvobodili koncentrační tábor Ohrdruf u Erfurtu. Rudá armáda stojí na hranicích Vídně.
9. 4. Spojenecká vojska zahájila ofenzívu v severní Itálii.
10. 4. 9. americká armáda dobyla Hannover a zahájila u Braunschweigu tažení k Labi a na Berlín vzdálený 200 kilometrů .
12. 4. Zemřel americký prezident Franklin Delano Roosevelt, ve funkci ho nahradil Harry S. Truman.
Američané překročili Labe a začali pod Magdeburkem budovat předmostí s cílem zaútočit na Berlín.
13. 4. Rudá armáda dobyla Vídeň.
Americký generál Einsehower stanovil nové priority: držet pozice na středním Labi, zahájit operace směrem na Lübeck a Dánsko a rozdrtit alpskou pevnost, Berlín už nebyl hlavním cílem. Churchill proti tomu protestoval, nespokojen byl i britský generál Montgomery..
15. 4. Britské jednotky osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen. Bradley dal rozkaz zastavit postup na Labi na Berlín.
16. 4. Žukovův 1. běloruský front a Koněvův 1. ukrajinský front zahájily berlínskou operaci překročením Odry a Nisy, kde měly už dvě předmostí u Frankfurtu na Odrou a u Kostřína. První nápor Žukovových vojsk se však podařilo Heinricimu zastavit, Koněv postupoval úspěšněji, když obešel Busseho 9. armádu.
Americká vojska dobyla Norimberk.
18. 4. Obklíčené německé jednotky v Porúří kapitulovaly, zajato bylo 320 000 vojáků a 30 generálů. Generál Model se zastřelil. Američané dobyli Magdeburk.
20. 4. Angloamerická vojska prolomila italskou frontu a pronikla do Pádské nížiny Heinrici jmenován velitelem Berlína.
21. 4. Koněvovy jednotky, které obešly Busseho 9. armádu na Sprévě, stojí na kraji Berlína o den dříve než Žukovovy. Hitler zakázal jakýkoli ústup na Západ. Spojenci osvobodili Bolognu.
22. 4. Francouzské jednotky obsadily Stuttgart. Eisenhower oznámil Rusům, že je připraven překročit dohodnutou čáru na Labi a Muldě a obsadit Drážďany. Rusové nabídku odmítli a uvedli, že také chtějí osvobodit Prahu. Hitler odmítl opustit Berlín.
23. 4. Jednotky Rudé armády pronikly do ulic Berlína. Göring navrhl, že převezme vedení Třetí říše, když je Hitler izolován v Berlíně, Hitler mu odpověděl, aby okamžitě odstoupil, nebo bude popraven. Stalin určil čáru dotyku 1. ukrajinského a 1. běloruského frontu v Berlíně, Reichstag připadl Žukovovi.
24.4. Vrchní velitel SS Heinrich Himmler zahájil v Lübecku tajné vyjednávání se západními spojenci.
25. 4. U Torgavy na Labi se na domluvené linii dotyku setkaly sovětské a americké jednotky. Rudá armáda obklíčila Berlín. Protifašistické povstání na severu Itálie, Milán obsazen partyzány, kteří dopadli na útěku do Švýcarska Benita Mussoliniho. Spojenci odmítli Himmlerovu nabídku separátního míru. Stalin za to Churchillovi a Trumanovi poděkoval. Von Manteuffelova 3. armáda se stahuje ze Štětína.
26. 4. Heinrici zbaven velení, neboť povolil von Manteuffelovo stažení.
27.4. Spojenecké jednotky osvobodily Veronu a Janov. Britové vstoupili do Brém.
28. 4. Italští partyzáni popravili fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Spojenci osvobodili Milán. Západní spojenci zveřejnili informaci o tajném jednání s Himmlerem, Hitler jeho postup považoval za zradu.
29. 4. Německá vojska v Itálii podepsala v Casertě bezpodmínečnou kapitulaci, která vstoupila v platnost 2. května. Americké jednotky dobyly Mnichov. Hitler se oženil s Evou Braunovou.
30. 4. Adolf Hitler spáchal v bunkru v Berlíně sebevraždu, jeho nástupcem se stal admirál Karl Dönitz, který ustavil vládu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Chtěl vést další boj jen proti SSSR. Nový kancléř Josef Goebbels nabídl Rusům jednání o míru. Jednání se účastnil německý generál Krebs a velitel 8. gardové armády Čujkov. Jednání ztroskotala, Rusové požadovali bezpodmínečnou kapitulaci. Rudá armáda se probila do centra Berlína, nad Reichstagem zavlála rudá vlajka.
------------------------------------------------------------------------
2. 5. Obránci Berlína kapitulovali, Rudá armáda obsadila celé město.
3.5. Američané obsadili Salcburk.
4. 5. Americké jednotky postupující ze severní Itálie a z jižního Německa se setkaly v Brennerském průsmyku.
5. 5. Velení německých sil v severozápadním Německu, Holandsku, Šlesvicku-Holštýnsku a Dánsku kapitulovalo. Britové vstoupili do Kodaně.
6.5. Na pomoc Praze vyrazila vojska 1. a 4. ukrajinského frontu.
7. 5. Německá vojska podepsala protokol o kapitulaci v Remeši. Na pomoc Praze vyrazila vojska 2. ukrajinského frontu.
8. 5. Představitelé německé armády podepsali v Berlíně Karlshorstu bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě skončila druhá světová válka, i když menší potyčky v neobsazených částech Československa a Německa pokračovaly do 12. května.
------------------------------------------------------------------------
17. 7. – 2. 8. Postupimská konference šéfů SSSR Josefa V. Stalina, USA Harryho S. Trumana a Velké Británie Winstona Churchilla, kterého nahradil v průběhu nový premiér C. Attlee. Podepsána na ní byla dohoda o politice 4 D (demokratizace, demilitarizace, denacifikace a dekartelizace) v poválečném Německu i o otázkách reparací a odsunu Němců z Československa, Polska a Maďarska, dohoda o okupačních pásmech v Rakousku.
8. 8. Vstup SSSR do války proti Japonsku.
------------------------------------------------------------------------
2. 9. Skončila druhá světová válka. Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. Války na území 40 států se účastnilo 61 zemí, bojovalo v ní na 100 miliónů vojáků a vyžádala si na 50 miliónů obětí.
------------------------------------------------------------------------
20. 11. – 1. 10. 1946 Norimberský proces s nacistickými válečnými zločinci.
|