SYSTÉM ROZHODOVANÍ

Odpovědět na otázku, která z unijních institucí je nejdůležitější, je poměrně složité. Strategická rozhodnutí společenství procházejí několika stupni. Za nejvyšší zákonodárný a rozhodovací orgán je považována Evropská rada. Legislativu mají na starosti Evropský parlament; Rady ministrů a jejich poradní orgány; Evropská komise. Kontrolní, soudní a účetní funkci vykonávají Evropský účetní dvůr, Evropský soudní dvůr, Evropská investiční banka a Evropská centrální banka.

 

Ani jednu ze zmíněných institucí nelze v hierarchii moci přehlížet.

 

Evropská rada: zasedají v ní prezidenti a premiéři členských států; přijímá nejdůležitější rozhodnutí (mj. o směřování EU); řeší i sporné otázky, na níž se neshodly nižší instance. Podléhají jí Evropská komise a Rada ministrů EU. Schází se většinou v Bruselu.

 

Evropská komise: od listopadu 2004 v ní zasedá 25 komisařů reprezentujících členské státy; za ČR expremiér Vladimír Špidla zodpovědný za sociální rezort. EK se nazývá také někdy "vládou". Navrhuje nejdůležitější kroky EU. Připravuje návrhy, které ostatní orgány EU mohou obvykle jen odmítnou, nebo přijmout (nebo jednomyslně změnit). Plní úkoly zadané Evropskou radou a Radou ministrů. Kontroluje také plnění smluv EU. Má pravomoci v případě porušení těchto závazků pohnat vlády, firmy před unijní soud (mj. kauza Microsoft, překročení finančního schodku u států s eurem atd.). EK má značný počet výborů a podvýborů. Ty mají pravomoc změnit, pozastavit a rušit rozhodnutí EK - tj. jde vlastně o kontrolu bránící zneužití moci. Komise sídlí v Bruselu.

 

Rada ministrů: zasedá zde 25 ministrů s celkem 321 tzv. váženými hlasy. Jde o nejdůležitější orgán EU schvalující rozhodnutí Unie. Rada ministrů zastřešuje systém dílčích rad (mj. zástupci rezortů zahraničí, zemědělství atd.), v nichž zasedají ministři jednotlivých zemí. Pro rozhodnutí rad není zpravidla potřebná absolutní většina hlasů, které byly dílčím států přiděleny. Každý ministr ČR má v radě 12 tzv. vážených hlasů - jejich přidělení je dáno dohodou, odrážejí v průměru počet obyvatel daného státu. Scházejí se zhruba osmkrát za rok v Bruselu nebo Lucemburku.

 

Evropský parlament: jediný orgán EU přímo volený občany EU. Spolu s Radou ministrů rozhoduje o přijetí značné části unijních "zákonů". Rozhoduje o rozpočtu Unie. Zodpovídá se mu EK a většina unijních orgánů. Zasedají tam 732 poslanci. EP úřaduje alespoň čtyři dny v měsíci ve Štrasburku či Bruselu. Dvacet stálých výborů EP pracuje zhruba dva týdny v měsíci v Bruselu.

 

Evropský soudní dvůr: 25 soudců - konečná instance řešící spory zaměstnanců nebo orgánů EU, dále kauzy nedodržování práva EU. Každý občan členského státu může žalovat svou vládu za nedodržování jeho práv - a to za případné porušení závazků, k nímž se vláda jeho země zavázala podpisem přístupové smlouvy k EU. Členské země musejí vynesené rozsudky respektovat. Dvůr sídlí v Lucemburku.

 

Evropský účetní dvůr: každá země do něj deleguje jednoho zástupce. Sídlí v Lucemburku. ČR zastupuje Jan Kinšt.

 

Evropská investiční banka: členy jsou státy sdružené v EU. Řídí ji rada guvernérů: kolegium ministrů financí, správní rada a Řídící výbor (prezident + sedm viceprezidentů; jsou jmenovaní na šest let). Za ČR viceprezidentem Ivan Pilip.

 

Evropská centrální banka: jejími členy jsou státy EU. Ve správní radě zasedají členové výkonné rady a guvernéři centrální bank jednotlivých zemí. Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.