>> Ke zmíněným výbuchům došlo v říjnu, respektive v prosinci 2014. Oba sklady měla od české armády pronajaté ostravská firma Imex Group, která do nich uložila zbraně a výbušniny. >> Kvůli událostem musely krátkodobě opustit domovy stovky lidí. Likvidace škod následně stála 350 miliónů korun, přičemž odborníci skutečné vyčištění zasažených areálů odhadli na miliardu. Právě o tuto částku letos zažádalo ČR oficiálně Rusko. >> Moskva ovšem vše označila za absurdní. >>
Čeští politici vzápětí začali mluvit o terorismu. >> Nicméně ne všichni. Prezident Miloš Zeman možnost zapojení Rusů do vrbětické kauzy ve svém projevu zpochybnil. Požadoval další důkazy s tím, že ty, co byly předložené, nejsou dostatečné. >> Po Babišově politicky třeskutém oznámení začala jednat česká diplomacie. Z ruského velvyslanectví vypověděla 14 diplomatů a 4 jeho další zaměstnance, které české zpravodajské služby označily za důstojníky ruských služeb SVR a GRU. Krok spustil diplomatickou roztržku, v rámci níž museli z Moskvy odletět zase čeští diplomaté. >>
Ruský útok na českém území odsoudila také Evropská unie i NATO. >> Česká policie vyhlásila i pátrání po dvou agentech GRU, kteří se v Česku pohybovali v době, kdy k výbuchům došlo. Jmenovitě šlo o Alexandra Petrova (Dr. Alexandr Jevgeňjevič Miškin) a Ruslana Boširova (plukovník GRU Anatolij Vladimirovič Čepiga). Oba prokazatelně operovali ve službách GRU napříč Evropou. Snažili se mimo jiné v Británii otrávit Sergeje Skripala. Ve Vrběticích se pravděpodobně snažili zamezit transportu zbraní do Bulharska, jež mělo být tzv. tranzitní zemí. Skončit poté mohly v Sýrii nebo na Ukrajině. >>
V návaznosti na nové informace o Vrběticích ČR vyloučila Rusko z tendru na dostavbu jaderné elektrárny. >> Vrbětická kauza navíc ovlivnila další politickou kariéru šéfa ČSSD a ministra zahraničí Jana Hamáčka. Ukázalo se, že v době, kdy se o zveřejnění citlivých informací jednalo, chtěl navštívit Moskvu. >> To, že by se s Rusy snažil cokoli „vyhandlovat“, Vrbětice ututlat, ale odmítl. >> Ovšem post ministra zahraničí pod tlakem události opustil. Ve funkci ho posléze nahradil Jan Kulhánek. >>
Na podzim 2021 oznámila Babišova vláda, že lidi poškozené výbuchem finančně odškodní. Konkrétně jde o obyvatele Haluzic, Lipové, Bohuslavic nad Vláří, Slavičína a Vlachovic na Zlínsku. >>
Na českém trhu jinak BEe působila šestnáct let. Vedle Bohemia Energy ji tvořily: Comfort Energy, Europe Easy Energy, X Energie, Slovakia Energy, Amper Market. Rozhodnutí uzavřít podnikání zdůvodnila vysokými cenami energií na mezinárodních trzích, které od léta začaly výrazně růst. >> Její klienti se ze dne na den ocitli v drahém režimu DPI, tedy u dodavatelů poslední instance. >> Energetický regulační úřad následně opakovaně vyzval poškozené, aby si co nejrychleji našli nové dodavatele. >> Na změnu dostali půl roku. >> Ovšem všechny firmy, kam mohli přejít, ale pro nové klienty skokově zvýšily ceny energií. >>
Do stejné situace se dostali také slovenští klienti firmy, jež ukončila podnikání i tam. >> Majiteli firmy Jiřímu Písaříkovi trvalo téměř měsíc, než se veřejně poškozeným zákazníkům omluvil. V emotivním projevu sdělil, že za jejím krachem stojí banky. Jejich jednání doslova označil za podraz. >> V té době ale vyšlo také najevo, že začal přesouvat svůj majetek, aby o něj nepřišel. Což zjistili analytici Pirátské strany. >>
Po pádu BEe Písařík vypadl z „klubu českých miliardářů“. >> Poškození klienti začali zvažovat podání hromadné žaloby. Vláda Andreje Babiše proto urychleně poslala do sněmovny zákon, který by podobné kroky umožnil. >> Společnost v této souvislosti všechny poškozené ujistila, že uzavřené smlouvy řádně do konce roku vyúčtuje a možné přeplatky vrátí. V souvislosti se zasíláním prvních faktu se však také objevily informace, že vyúčtování nesedí. >> Po BEe padly v Česku v říjnu i další dodavatelé energií. Mimo jiné Kolibřík Energie dodávající elektřinu a plyn zhruba 30 tisícům zákazníků. A také Ray Energy, firma mající asi tři tisíce klientů. >>
Jako první v rámci soutěžení miliardářů dobyl hranici vesmíru 11. července britský miliardář Richard Branson, a to v rámci testovacího letu raketoplánu VSS Unity své společnosti Virgin Galactic. Vše označil za „životní zážitek“. >> O devět dní předstihl hlavního konkurenta, zakladatele společnosti Blue Origin Jeffa Bezose, majitele Amazonu. >> Ten byl jedním z cestujících v raketě New Shepard americké firmy Blue Origin. Jeho let trval deset minut a 19 sekund. Proběhl zcela bezpečně, podle plánů. >> Do vesmíru se s Bezosem podívala také nejstarší pilotka, 82letá Američanka Wally Funková. >> V září se ukázalo, že Bransonova Virgin Galactic měla při letu problémy. Konkrétně se na dvě minuty odchýlila od své plánované trasy. Americký úřad pro dohled nad letovým provozem proto firmě další lety pozastavil. >>
Své plány ve vesmíru realizoval v roce 2021 také Elon Musk. Miliardář úzce spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), jež si jeho firmu v dubnu vybral pro uskutečnění příští misi na Měsíc. Plánuje ji již na rok 2024. Musk, tedy jeho firma SpaceX, má do projektu dodat přistávací modul. >> Ne všechny pokusy sestavit ideální stroj končily úspěchy. >> Naopak Muskově firmě se dařilo v roce 2021 vyslat na oběžnou dráhu další satelity v rámci projektu sítě Starlink. Spustila ho v roce 2015 s tím, že chce umožnit připojení na internet kdekoli na světě do roku 2027. V polovině listopadu umístila do kosmu 53 satelitů. >> Začátkem prosince přidala dalších 48. >>
Musk se netají tím, že podobné úspěchy jsou součástí jeho větších plánů. Rád by SpaceX poslal na Mars. Kvůli tomuto projektu společnost vyvíjí obrovskou superraketu BFR, tedy Big Falcon Rocket, a meziplanetární plavidlo MCT (Mars Colonial Transporter). V září se pak robotickému vozítku Perseverance americké vesmírné agentury NASA podařilo odebrat vzorky z povrchu Marsu. >>
K nejzasaženějším obcím patřily: Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice i dvě městské části Hodonína: Bažantnice a Pánov, tornádo výrazně poškodilo i tamní zoologickou zahradu. >> Nicméně škody hlásily i další obce, které stály živlu v cestě: Břeclav, Stebno, Tvrdonice, Týnec a Valtice. >> Později se ukázalo, že nejvíce škod napáchalo tornádo o síle F4 – tedy druhé nejsilnější možné na speciální Fujitově stupnici. Rychlost větru se pohybovala mezi 333 až 418 kilometry v hodině. >> Na jižní Moravě prošlo úsekem dlouhým 26 kilometrů a širokým až půl kilometru. >> Zanechalo po sobě katastrofu. Poškodilo mimo jiné až 1600 staveb, včetně průmyslových a zemědělských. Asi dvě stě z nich muselo být následně srovnáno se zemí. >>
Veliké škody vznikly také v rámci infrastruktury. Železnice a silnice, včetně dálnice D2, zavalily stromy. Do oblasti okamžitě nastoupila armáda a další bezpečnostní složky státu, aby obnovily spojení s okolními oblastmi. >> Informace o živelné katastrofě vyvolaly také nebývalou vlnu solidarity. Záhy po neštěstí tam přijeli pomáhat s odstraňováním škod první dobrovolníci. Na konec se jich tam prostřídalo několik tisíc. >> Češi postiženým lidem pomáhali i finančně. V charitativní sbírce se vybralo více než miliarda korun. >> Podporu obyvatelům zasažených katastrofou nabídl také český stát. Okamžitě po události uvolnil deset miliónů na odstraňování nejhorších škod. >>
Premiér Andrej Babiš (ANO) také oblast den po události osobně navštívil. >> Jeho vláda následně vyčlenila na pomoc 1,4 miliardy korun. >> Část ze zmíněné sumy putovalo i do Ústeckého kraje, kde podobný živel udeřil koncem června. Zanechal po sobě škody kolem sta miliónů korun. >> Odborníci po spekulacích, že mohlo jít opět o tornádo, jev pojmenovali jako downburst. „Což je situace, kdy na zadní straně bouřkového mraku žuchne na zem velkou rychlostí balík studeného vzduchu. A když narazí na povrch, tak se rozteče po okolí s tím, že hlavní náraz směřuje dopředu před bouřkový mrak,“ uvedl k tomu meteorolog ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Martin Novák. >>
>> Petr Kellner byl svou zálibou v adrenalinových sportech znám. Do střediska Tordrillo Mountain Lodge, z něhož vrtulník ten den vzlétal, se vracíval. Spolu s ním zahynul při pádu vrtulníku i jiný muž z Česka, jinak rodilý Francouz, Benjamin Larochaix. >> Dále pak Gregory Harms z Colorada a dva lidé z Aljašky: Sean McMannany, Zachary Russel. >> Naopak přežít se podařilo jedinému členu posádky: Čechovi, fotografovi a snowboardistovi Petru Hortváthovi. >>
Vyšetřování události ukázalo, že pád vrtulníku nezavinila technická závada, ale nešťastná souhra okolností. Tuto verzi potvrdil vyšetřovatelům také přeživší Horváth. >> Kvůli zajištění důkazů byl vrak stroje z místa, tedy z ledovce Knik, kam dopadl, vyzvednut. >>
Petr Kellner patřil mnoho let mezi nejbohatší lidi světa, jednoznačně kraloval žebříčku nejbohatších Čechů. Jeho majetek se odhadoval na 300 miliard korun. >> Byl téměř stoprocentním vlastníkem fondu PPF, přes který ovládal mnohé firmy podnikající především ve finančním či komunikačním sektoru. Vedle domácích aktivit působil v zahraničí, mimo jiné v Rusku a Číně. >> Na jeho smrt proto okamžitě reagovali také čeští politici vyjadřující jeho rodině upřímnou soustrast. >>
Řízením veškerých aktivit ve skupině PPF byl zprvu pověřen Ladislav Bartoníček, jeden z jejích akcionářů. >> Rodina se se zesnulý rozloučila na dubnovém smutečním obřadu. >> Koncovým majitelem, respektive majitelkou PPF se pak stala manželka Petra Kellnera, Renáta. Ta se podle informací pravidelně účastní také jednání společnosti. >> Prezident republiky Miloš Zeman v souvislosti s nešťastnou událostí oznámil, že Petra Kellnera vyznamená in memoriam Řádem bílého lva. >> Což následně formálně udělal 28. října. Předávání vyznamenání bylo ovšem odloženo na leden 2022 kvůli špatnému prezidentovu zdraví. >>
Zářijový pobyt v Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) měl být podle původních zpráv dalším z „rekondičních“ hospitalizací. >> Ve Střešovicích následně strávil více než týden. >> Navštívil ho tam i premiér Andrej Babiš, který se stavil také u Zemanova předchůdce Václava Klause. I on byl v září ve Střešovicích hospitalizovaný. >> Prezidentovo okolí k zářijovému Zemanovu pobytu v ÚVN pouze uvedlo, že prezident byl dehydrovaný a vyčerpaný. Další informace neuvolnilo s tím, že si to nepřeje. >>
Prezident v minulosti připustil, že trpí neuropatií dolních končetin, kvůli níž se letos v dubnu přesunul na invalidní vozík, vedle toho hůře slyší a má nízký tlak. >> Nemocnici na konec opustil v rozporu s radami lékařů. Přesunul se do Lán. Kde také 8. října odvolil. Podle předsedy volební komise Ivana Salače vše proběhlo standardně. Hrad z události poté zveřejnil tři fotografie. >>
O dva dny později, tedy 10. října, se do médií dostaly záběry převozu bezvládného Zemana do nemocnice. Sanitka v doprovodu limuzín odjela z Lán krátce po jeho setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), jenž krátce před tím prohrál volby. Ani tehdy se ovšem přesné informace o prezidentově zdraví na veřejnost nedostaly. „Po 13. hodině jsme přijali k hospitalizaci prezidenta. Důvodem jsou komplikace chronického onemocnění, kvůli kterému je u nás léčen. Je hospitalizován na jednotce intenzivní medicíny,” oznámil jen jeho ošetřující lékař Miroslav Zavoral. >> Prezidentův mluvčí k tomu ještě uvedl, že událost „nijak neovlivňuje povolební vyjednávání v zemi“. >>
Následně veřejnost informoval, že Zeman v ÚVN normálně jí, zkonzumoval mimo jiné meruňkové knedlíky. Odborníci tuto verzi vzápětí zpochybnili s tím, že je diabetik, pravděpodobně v těžkém stavu. >> O podivné hospitalizaci začala informovat zahraniční média. >> Situaci nezklidnily ani další přešlapy Zemanových lidí. Ti v rozporu s pokyny vodili za Zemanem návštěvy. >> Patřil k nim i končící šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Probrali jsme povolební situaci. Pan prezident mi pouze řekl, že se můžu spolehnout na to, že bude originální,“ sdělil mimo jiné. Ze Střešovic si s sebou odnesl i dokument, který měl Zeman podepsat. Konkrétně šlo o listinu o svolání nové sněmovny. >>
Pravost podpisu na ní začalo téměř okamžitě prověřovat Vrchní státní zastupitelství v Praze. Existovaly totiž pochybnosti, že prezident, vzhledem k vážnému zdravotnímu stavu, listinu podepsat nemohl. >> Situaci mělo zklidnit vystoupení Zemanovy ženy Ivany. Ani ta ovšem nic konkrétního neřekla, pouze vyzvala všechny k trpělivosti. >> Znepokojivé informace, které se nahromadily, vedly šéfa Senátu ČR Miloše Vystrčila (ODS) k vystoupení, v němž oznámil, že podle zprávy ÚVN není Miloš Zeman schopen vykonávat funkci. Připustil možnost aktivace článku 66, tedy dočasné pozastavení výkonu prezidentského mandátu. >> K tomuto kroku ovšem na konec nedošlo. Prezidentův stav se začal zlepšovat. V nemocnici na konec strávil téměř měsíc a půl. >>
Podobně jako v září svou hospitalizaci ukončil sám, přes nesouhlas lékařů, a to k 25. listopadu. Opět odjel do Lán. >> Vzápětí do jeho plánů doléčit se v soukromí vstoupil covid-19. Ukázalo se, že je pozitivní. Do Střešovice se tak opět vrátil. >> Vydržel tam dva dny. Péči o něj následně převzala společnost Senior Home Group. >> V Lánech Miloš Zeman záhy začal úřadovat. Do funkce premiéra tam uvedl vítěze voleb Petra Fialu (ODS). Kvůli koronaviru musel být od něj izolován, seděl ve speciální vitríně. >> Prezidentův zdravotní stav tak zůstal i v roce 2021 tajemstvím. K nejčastější úvaze, která se objevila, patří, že má cirhózu jater v pokročilém stádiu. >> Což mimo jiné potvrdil i člen jeho lékařského konzilia, kardiolog Pavel Pafko. >>
Ve snaze zastavit pandemii představil kabinet Andreje Babiše (ANO) hned na začátku ledna úpravu protiepidemiologického systému, tzv. PES. Začal víc odrážet realitu, což s sebou přineslo zpřísnění některých opatření. >> Pro většiny žáků a studentů zůstaly zavřené také školy. >> Přes omezení, uzávěry se nedařilo šíření viru zastavit. Zahraniční média, zejména ta německá, přinášela informace, že Česko je epidemiologická bomba Evropy. >> V reakci na přeplněné nemocnice tak koncem ledna česká vláda uzavřela na čas hranice pro cizince. >>
Ani v únoru se ale situace nezklidňovala. Naopak. 11. 2. došlo dokonce k úplnému uzavření tří okresů. Vláda zakázala lidem z okresů Cheb, Sokolov a Trutnov vycestovat z domovů. Ostatní občané ČR do nich naopak nesměli přicestovat. >> V polovině února vláda vyhlásila nouzový stav. >> Začalo se opět jednat o tvrdém lockdownu. >> Kritici vládních rozhodnutí poukazovali na to, že se musí rozběhnout především očkování, aby se nepříznivá situace v zemi zvrátila. To si začalo oficiálně v lednu, ovšem hladce v prvních dvou měsících neprobíhalo. >>
Rozjelo se naplno až v březnu. V první fázi měly přednost vybrané, nejvíce ohrožené skupiny obyvatel: senioři, učitelé, zdravotníci.... Od května pak mohl na vakcinaci přijít každý. I díky tomu se mohly od poloviny dubna postupně navracet do škol děti a studenti. >> Jako rizikový pro politickou kariéru se v prvním půlroce ukázal také post ministra zdravotnictví. Do května se na něm vystřídali tři muži. Nejdříve premiér odvolal Jana Blatného. Po jeho konci otevřeně dlouhodobě volal prezident Miloš Zeman, jemuž se nelíbil Blatného postoj k ruské vakcíně Sputnik. Blatný také tvrdil, že očkovaný člověk nemůže dále šířit nákazu, což se ukázalo jako nesmysl. >> Na uvolněný post záhy nastoupil ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. >>
Ve funkci vydržel sedm týdnů. Poté, co nebyl schopen vysvětlit rozpory ve svém majetkovém přiznání, rezignoval. >> Na konec se na ministerstvo vrátil Adam Vojtěch, jenž byl nejdříve ministrem do září 2020. >>
Léto následně proběhlo, v rámci pandemie, v klidnějším režimu. Do země se sice v červenci dostala varianta covid-19 delta plus, která u nás postupně začala dominovat, ovšem zahlcení nemocnic nezpůsobila. >> Na podzim bylo také spuštěno očkování třetí dávkou. Politici, zdravotníci a odborníci opakovaně vyzývali ohrožené skupiny, aby se nechaly přeočkovat. >> Nicméně část lidí odmítala, byť jedinou dávku s tím, že je ohrožuje na zdraví. >> Z očkování se stalo veřejné, i politické téma. Jeho odpůrci opakovaně vyšli do ulic. >>
V počtu nakažených poté výrazně vybočil listopad, kdy začali nemocnice plnit především neočkovaní lidé. 27. listopadu proto vláda s cílem šíření viru zbrzdit zavedla v zemi nouzový stav. >> Omezila také konání kulturních akcí, provoz restaurací, zavřela vánoční trhy. >> Česká vláda oznámila i povinná očkování některých profesních skupin. >> Podobná opatření přitom přijímaly i okolní státy. Rakousko se zařadilo mezi vůbec nejpřísnější v Evropě. >> Opatrnost byla na místě. V prosinci se světem začala šířit další varianta covid-19, omikron. >>
Poprvé na něj upozornila jihoafrická lékařka. Opět se zavíraly hranice, přitvrzovaly kontroly na nich. Čekalo se, jaký dopad na zdraví bude nová varianta mít. >> Od 13. prosince mohli rodiče k očkování hlásit také své děti ve věku pět až 11 let. >>
Za rok 2021 zabil covid-19 v ČR několik tisíc lidí. Počet očkovaných nepřesáhl 70 procent, tedy hranici, kterou odborníci označují za začátek kolektivní imunity. Aby zesnulí nezůstali jen čísly, připravily Novinky.cz speciál Nejsme jen čísla. >> Na vývoj nákazy, počet hospitalizovaných se mohli čtenáři dívat během roku také ve speciální mapě. >> Podobně nabízel zpravodajský web i statistiky průběhu očkování v ČR. >>
Tálibové po dobytí Kábulu prakticky ukončili činnost všech úřadů, které zajišťovaly funkci státu. Afghánská republika přestala de facto existovat. >> Během ofenzívy se radikálové při dobývání země také vyzbrojovali. Odcházející mezinárodní vojenské jednotky totiž s sebou nedokázaly vzít všechno vybavení a techniku. >>
Jako poslední v Afghánistánu padl Kábul, a to 15. srpna. Krátce před tím zemi opustil prezident, Ašraf Ghaní. >> Podle ruských zdrojů si na cestu do ciziny vzal velké množství peněz. >>
Tálibové okamžitě po ovládnutí Afghánistánu začaly provádět změny v jeho fungování. A to i přesto, že obyvatele i svět ujišťovali, že převzetí státu proběhne poklidně. Na civilisty nijak nedopadne. Mnozí z nich po zkušenostech z minulosti ovšem jejich slibům nevěřili. Světová média také začaly skoro okamžitě plnit zprávy o vraždění odpůrců, omezování lidských práv. >> S cílem uprchnout ze země zahltily davy kábulské mezinárodní letiště. Afghánci snažící se dostat za každou cenu do ciziny neváhali riskovat ani své životy. Mnozí z nich dobře věděli, že možnost odejít jen tak nezískají. >>
Do bezpečí se měly dostat jen osoby předem zapsané na seznamy států, jež ze země evakuovaly své občany a jejich spolupracovníky. Do vypravovaných speciálů se jich na kábulském letišti snažily dostat co nejvíce. >> Celkem takto bylo oficiálně evakuováno zhruba 60 tisíc lidí. >> Svůj seznam měla i Česká republika. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) v souvislosti s nám musel veřejně obhajovat, proč se někteří Afghánci na něj nedostali. >> Situace v Afghánistánu spustila politickou diskusi o tom, zda česká vláda situaci v regionu nepodcenila. >> Pro vybrané osoby vypravila česká armáda několik leteckých speciálů. >>
Situace eskalovala po atentátu nedaleko kábulského letiště, při němž zemřelo téměř 180 lidí. K akci se přihlásil Islámský stát. >> Poslední americký voják pak opustil Afghánistán 31. srpna. Prezident USA Joe Biden tak dostál dohodám uzavřeným původně s demokratickou afghánskou vládou. Vyvolal tím zároveň rozsáhlou diskusi, zda neměly mezinárodní, respektive americké jednotky zůstat na místě o něco déle. >> Po tom volala především Velká Británie, která chtěla z oblasti dostat co nejvíce ohrožených Afghánců. >> Na napjatý vývoj v regionu také okamžitě zareagovalo Turecko. V očekávaní rozsáhlé uprchlické krize oznámilo, že na hranicích s Íránem začíná budovat bezpečností zeď. >>
Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002. Vystřídalo se jich tam 11,5 tisíce. Čtrnáct z nich zemřelo. Podle údajů českého ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun. >>
Podobu nové sněmovny výrazně ovlivnila novela volebního zákona. Ta oproti minulosti vyrovnávala počty hlasů nezbytných k získání poslaneckého mandátu mezi malými a velkým stranami. >> Pár dnů před tím, než se otevřely volební místnosti, navíc zveřejnila evropská média informace v rámci kauzy Pandora Papers o finančních transakcích některých vlivných evropských politiků. Patřil k nim i Andrej Babiš (ANO), konkrétně jeho offshorové aktivity ve Francii. >> Dosluhující premiér vše vzápětí přiznal. Zdůraznil ale, že v tu dobu jednal na doporučení jiných a že nebyl aktivním politikem. >>
Voliči šli hlasovat ve dnech 8. a 9. října. >> Jejich účast dosáhla 65,432 %, byla tak třetí nejvyšší v historii České republiky, vyšší byla jen v letech 1996 a 1998. >> Na základě průzkumů se očekávalo, že se budou občané rozhodovat mezi ANO, tedy vládnoucí stranou, a sjednocenou opozicí: koalicemi SPOLU a Piráti a Starostové. Několik týdnů před volbami se dokonce spekulovalo, že by novým premiérem mohl být Ivan Bartoš, šéf Pirátů. Po sečtení odevzdaných platných hlasů ale přišlo překvapení. SPOLU těsně vyhrálo (27,79 % hlasů), druhé skončilo ANO (27,12 %), až třetí Piráti a Starostové. Do sněmovny se dostala ještě SPD (9,56 %). Další strany, které v minulosti získávaly poslanecké mandáty, naopak neuspěly. Po sto letech tak za nezbytnou pětiprocentní hranicí skončila KSČM. >>
V důsledku voleb složil mandát šéf strany Vojtěch Filip. >> Ve funkci go nahradila Kateřina Konečná. >> Ze sněmovny vypadla také ČSSD. >> Polovina poslanců tak bude ve sněmovně zcela nových. >> Patří k nim i bratr Tomia Okamury, šéfa SPD, Hayato Okamura (KDU-ČSL). >> Na protibabišovskou koalici jinak doplatili hlavně Piráti, které na jednotné kandidátce předstihli zástupci Starostů díky takzvanému kroužkování. Neuspokojivé výsledky ve straně spustili debatu o tom, zda nenajít náhradu za Bartoše. >>
Nejoblíbenějším mužem voleb se pak stal Vít Rakušan (STAN) s téměř 57,8 tisícem hlasů. >> Po vyhlášení výsledků voleb se potvrdilo, že vítězné koalice nebudou jednat se šéfem ANO Andrejem Babišem o jakékoli spolupráci. Poměrně rychle se také dohodly, že předsedou nové vlády se stane šéf ODS Petr Fiala. Načež Babišova vláda podala demisi. >> Povolební situaci v ČR ovšem výrazně zkomplikoval zdravotní kolaps prezidenta. Do nemocnice se dostal 10. října, odešel z ní až koncem listopadu. Fialu tak oficiálně jmenoval premiérem až v prosinci, a to ze speciální vitríny. V té době měl totiž prezident koronavirus. >>
Oznámil rovněž, že chce s každým možným ministrem nové vlády osobně mluvit. Od začátku se spekulovalo, že má problém především s kandidátem Pirátů Janem Lipavským, ostrým kritikem Ruska a Číny. >> Začínalo být zřejmé, že jmenování nové vlády se protáhne.
S Merkelovou se počátkem prosince rozloučila také německá armáda. >> Po odchodu do penze jí bude nadále k dispozici devět lidí. >> V čele spolkové republiky byla jako vůbec první žena, ale také první politik, respektive politička s kořeny ve východním Německu. Narodila se sice v Hamburku, ovšem vyrůstala a do sjednocení Německa žila v NDR.
Poprvé se stala poslankyní Spolkového sněmu za CDU v prosinci 1990, ve volebním obvodě Severní Přední Pomořansko, Rujána a Stralsund. Do spolkové vlády Helmuta Kohla poté vstoupila jako ministryně životního prostředí. Kancléřkou se stala poprvé v listopadu 2005. Funkci zastávala až do prosince 2021. Nicméně odchod z politiky plánovala od října 2018, kdy rezignovala i na funkci šéfky CDU. Strana po jejím odchodu z čela začala okamžitě ztrácet na oblibě. Poměrně složitě hledala někoho, kdo by Merkelovou dokázal nahradit. >>
V zářijových volbách se po sečtení hlasů ukázalo, že si němečtí voliči přejí změny. Vyhrála ji levicová SPD, která CDU porazila o pár desítek procent. I tak byl výsledek pro CDU historicky nejslabším, zamířila do opozice. >> SPD vzápětí oznámila sestavení koalice se Zelenými a FDP. Novým kancléřem se v prosinci stal právě Scholz (SPD). >>
Historici i politici éru Merkelové jinak hodnotí jako velmi úspěšnou. Ač nebyla zrovna klidná, kancléřce se mimo jiné podařilo se ctí překonat finanční krizi v roce 2008, zachránit euro, vyrovnat se s krizí na Ukrajině končící anexí Krymu, případně ustát odchod Velké Británie z Evropské unie. Kritici jí zpravidla vyčítají postoj k nelegální migraci v roce 2015 nebo odklon od jaderné energetiky. >> Ač Německo vedla šestnáct let, rekordmanem ve funkci se jen o pár dnů nestala. Primát stále drží Helmut Kohl. >>
Za své aktivity byla opakovaně světovými médii titulovaná jako „lídryně EU“, případně jako nejmocnější žena světa. K nevyřešeným záležitostem její vlády naopak patří kapitola Nord Stream. Projekt přivádějící po dně Baltského moře ruský zemní plyn do západní Evropy, hlavně ale do Německa, ovšem zdědila po svých předchůdcích. >> Opakovaně se proti němu postavili ekologové i němečtí spojenci. >> Sama Merkelová k odchodu do penze uvedla, že bude hlavně odpočívat a lenošit. >>
LEDEN
3. 1. Herečka Milena Asmanová (1930-2021)
3. 1. Bývalá televizní moderátorka Eva Jurinová (1953-2021)
6. 1. Spisovatel a překladatel Vojtěch Steklač (1945-2021)
7. 1. Ekonom Michal Mejstřík (1952-2021)
8. 1. Herec Ivo Niederle (1929-2021)
9. 1. Filmový a televizní režisér František Filip (1930-2021)
10. 1. Zpěvák David Stypka (1979-2021)
19. 1. Hrabě Zdeněk Sternberg (1923-2021)
21. 1. Francouzská zpěvačka Nathalia Delonová (1941-2021)
22. 1. Zpěvačka Věra Gondolánová (1954-2021)
23. 1. Americký novinář Larry King (1933-2021)
25. 1. Grafik a výtvarník Vladimír Suchánek (1933-2021)
26. 1. Herečka Hana Maciuchová (1945-2021)
31. 1. Slovenský režisér Andrej Hryc (1949-2021)
31. 1. Hudebník, skladatel, textař, zpěvák Ladislav Štaidl (1945-2021)
ÚNOR
12. 2. Novinář Zdeněk Hoření (1930-2021)
12. 2. Fotograf Pavel Vácha (1940-2021)
16. 2. Vědec, politik, disident, publicista Jan Sokol (1936-2021)
16. 2. Moderátor, sportovní publicista a novinář Otakar Černý (1943-2012)
22. 2. Americký básník, nakladatel, malíř a politický aktivista Lawrence Ferlinghetti (1919-2021)
BŘEZEN
3. 3. Herečka Helena Kružíková (1928-2021)
9. 3. Politik, poslanec Jiří Ventruba (1950-2021)
10. 3. Herec, spisovatel a muzikant Jan Vodňanský (1941-2021)
23. 3. Slovensko-česká zpěvačka Hana Hegerová (1931-2021)
23. 3. Americký herec George Segal (1934-2021)
27. 3. Miliardář Petr Kellner (1964-2021)
DUBEN
5. 4. Britský herec Paul Ritter (1966-2021)
7. 4. Textař František Řebíček (1931-2021)
7. 4. Novinář, vědecký publicista Karel Pacner (1936-2021)
9. 4. Britský princ Philip (1921-2021), manžel britské královny Alžběty II.
20. 4. Americká tanečnice, burleska, herečka Tempest Storm (1928-2021)
25. 4. Matematik, publicista, zakladatel Občanského fóra Ivan M. Havel (1938-2021)
KVĚTEN
4. 5. Anglický zpěvák Nick Kamen (1962-2021)
11. 5. Americký herec, nejstarší herec na světě Norman Lloyd (1914-2021)
22. 5. Socioložka Jiřina Šiklová (1935-2021)
31. 5. Teoretik fotografie, pedagog Filip Láb (1976-2021)
ČERVEN
3. 6. Muž roku 2013 a model Antonín Beránek (1990-2021)
9. 6. Herečka Libuše Šafránková (1953-2021)
21. 6. Herečka Nina Divíšková (1936-2021)
23. 6. Válečný veterán, vojenský letec Tomáš Lom (1924-2021)
25. 6. Herec Karel Urbánek (1930-2021)
ČERVENEC
1. 7. Zpěvák Vítězslav Vávra (1953-2021)
12. 7. Herec Ladislav Potměšil (1945-2021)
18. 7. Písničkář František Nedvěd (1947-2021)
18. 7. Slovenský herec Milan Lasica (1940-2021)
21. 7. Hraběnka, filantropka Mathilda Nostitzová (1936-2021)
29. 7. Herec a loutkoherec Vladimír Marek (1951-2021)
SRPEN
2. 8. Herec Milan Stehlík (1944-2021)
22. 8. Moderátor, scénárista a režisér Eduard Hrubeš (1936-2021)
24. 8. Anglický hudebník, bubeník Rolling Stones Charlie Watts (1941-2021)
25. 8. Herečka Zdenka Procházková (1926-2021)
ZÁŘÍ
6. 9. Francouzský herec Jean-Paul Belmondo (1933-2021)
6. 9. Americký herec Michael K. Williams (1966-2021)
9. 9. Slovenský herec Boris Slivka (1963-2021)
18. 9. Malířka a sochařka Anna Chromy (1940-2021)
29. 9. Popularizátor vědy, astrofyzik a astronom Boris Valníček (1927-2021)
ŘÍJEN
3. 10. Herečka, výtvarnice Blanka Bohdanová (1930-2021)
18. 10. Moderátor, spisovatel a scénárista Pavel Lukeš (1944-2021)
30. 10. Herec Miroslav Středa (1945-2021)
30. 10. Herečka Jana Altmannová (1944-2021)
LISTOPAD
10. 11. Slovensko-český zpěvák Miroslav Žbirka (1952-2021)
13. 11. Americký herec Heath Freeman (1981-2021)
13. 11. Jihoafrický spisovatel dobrodružných románů Wilbur Smith (1933-2021)
22. 11. Francouzská herečka Marie Versiniová (1939-2021)
28. 11. Zakladatel slavné britské stáje formule 1 a její dlouholetý šéf Frank Williams (1942-2021)
28. 11. Divadelní režisér, choreograf, herec, manažer Černého divadla Jiří Srnec (1931-2021)
29. 11. Australský herec David Gulpilil (1953-2021)
29. 11. Americká herečka Arlene Carol Dahlová (1925-2021)
PROSINEC
1. 12. Novinář, disident, bývalý redaktor Práva, obhájce lidských práv Petr Uhl (1941-2021)
1. 12. Cestovatel, novinář a spisovatel Miroslav Zikmund (1919-2021)
2. 12. Televizní a filmový režisér Jaroslav Hanuš (1951-2021)
26. 12. Básník, novinář, překladatel a spisovatel Karel Šiktanc (1928-2021)
26.12. Jihoafrický politik, emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Mpilo Tutu (1931-2021)
28. 12. Politik a policista Stanislav Huml (1955-2021)
28. 12. Muzikant, zakladatel skupiny Olympic, textař Pavel Chrastina (1940-2021)
30. 12. Automobilový závodník Karel Loprais (1949-2021)
31. 12. Americká herečka, komička, držitelka televizních cen Emmy Betty Whiteová (1922-2021)