34 451
Novinky.cz zÅ™Ãdily tento web jako mÃsto vzpomÃnky na obÄ›ti pandemie nemoci covid-19, aby do historie neveÅ¡ly jen jako tragické Ä�Ãslo. Máte-li zájem pÅ™idat vzpomÃnku na blÃzkého, který Vám bÄ›hem pandemie zemÅ™el, napiÅ¡te nám o nÄ›m pár řádek a poÅ¡lete jeho fotografii na covid@novinky.cz. Potom Ä�Ãsla dostanou jména.
Chci Vám představit mého děde�ka Františka Štěpku. Úžasného muže s velkým srdcem, který nadevše miloval svou rodinu.
Narodil se v r. 1939 před za�átkem druhé světové války. S mou skvělou babi�kou tvořili pár přes 50 dlouhých let.
Dlouhou dobu se staral o mou těžce nemocnou babiÄ�ku do poslednà chvÃle než 28.08.2020 zemÅ™ela na selhánà srdce. Byl to milujÃcà manžel, otec, dÄ›deÄ�ek a i pradÄ›deÄ�ek.
Bohužel v polovinÄ› zářà onemocnÄ›l koronavirem. Po mÄ›sÃci a půl vÅ¡e vypadalo nadÄ›jnÄ›. Pak ale dostal zápal plic v kombinaci s koronavirem. I pÅ™esto se nevzdával a mÄ›l vůli žÃt. Bojoval ze vÅ¡ech sil do 8.12.2020 kdy nemoci podlehl.
Byl to skvÄ›lý Ä�lovÄ›k a velký bojovnÃk. Byl pro mÄ› jako táta a i dnes se mi o nÄ›m ve snech zdá. Pro mÄ› to je nejsilnÄ›jÅ¡Ã muž, kterého jsem poznala. NauÄ�il mÄ› být silným Ä�lovÄ›kem a bojovat do poslednÃho dechu. A za to mu budu navždy vdÄ›Ä�ná.
Milujeme tÄ› a stále s mojà maminkou a bratrem vzpomÃnáme, dÄ›do.
Vnu�ka Veronika.
Tati, nejvÃc mne mrzÃ, že jsi mÄ›l tolik plánů a chtÄ›l jsi tolik žÃt. Kam jsi pÅ™iÅ¡el, bylo tÄ› plno, rozverný jako malý kluk. Tvoje energie byla nakažlivá, na svůj vÄ›k jsi toho zvládl hodnÄ›, pracovat na zahradÄ›, rozvážet úrodu svým blÃzkým, hlÃdat vnouÄ�ata, vÄ›novat se kultuÅ™e, Å¡lapat po horách, zajÃmat se o politiku.... Když jsi onemocnÄ›l, myslel sis, že to zvládneÅ¡, my také, ale mýlili jsme se.
Nezapomeneme....
Katka
Byl má celoživotnà láska, seznámili jsme se před �tyřiceti lety. Měli jsme požehnaný život a plánovali jsme, co všechno budeme spole�ně dělat... pracovat, cestovat, zahradni�it, radovat se.
SaÅ¡a byl laskavý, pracovitý a Å¡tÄ›drý. SkvÄ›lý táta, zábavný dÄ›da, milujÃcà a rozmazlujÃcà manžel. ZodpovÄ›dný a spolehlivý v práci. OnemocnÄ›l na svůj svátek 27.2. 2021, zaÄ�alo to Å¡krábánÃm v krku, následovaly vysoké teploty a pÅ™evoz do nemocnice na kyslÃk. Pak byl pÅ™eložen na plicnà JIP, po nÄ›kolika dnech pÅ™iÅ¡la nadÄ›je – stav se mÃrnÄ› zlepÅ¡il.
DalÅ¡Ã den nastalo prudké zhorÅ¡enÃ, umÄ›lý spánek. V sobotu jsme se mohli pÅ™ijÃt rozlouÄ�it a dalÅ¡Ã den 21.3. 2021 SaÅ¡a zemÅ™el. Po celou dobu v nemocnici, než byl uveden do umÄ›lého spánku, jsme spolu komunikovali, poslednà slova, která mi Å™ekl, byla: â€�Drž se.“
Byl moc stateÄ�ný. Je to téměř pÄ›t mÄ›sÃců a stále je to hodnÄ› těžké, nÄ›kdy je to k neuneÅ¡enÃ. Chybà mi, chybà dÄ›tem, vnouÄ�atům, chybà celé rodinÄ› i přátelům. Chybà mi tolik, že jsem se rozhodla oslovit touto cestou ženy, které jsou v podobné situaci a chtÄ›ly by se o svou bolest, o své pocity podÄ›lit a tÅ™eba se navzájem podpoÅ™it. Pokud ano, napiÅ¡te mi na sasa.frybert@email.cz.
SaÅ¡a zemÅ™el v podivné dobÄ›, kdy je celý svÄ›t vymknutý z kloubů, v dobÄ›, kdy může snadnÄ›ji než jindy zemÅ™Ãt kdokoliv z nás.
Moje maminka panà Marie Marešová která se nedožila svých 70 narozenin. Mou milovanou maminku jsem si v lednu 2020 přestěhovala k sobě abych se o nà se svou rodinou mohla postarat. Byli jsme sousedky.
ŘÃkala že je u nás spokojená a nic jà nechybÃ. Když vbÅ™eznu propukl koronavirus tak jsme jezdili na výlety do pÅ™Ãrody a zvládli jsme vÅ¡ichni v pořádku celý rok 2020. V lednu 2021 jsem se bohužel nakazila i s dcerou. Můj manžel a maminka byli negativnà i když maminka byla také nastydlá.
V osudný den kdy mÄ›li jet s manželem na kontrolnà test tak už se bohužel nevzbudila. Bohužel už se nikdy nedozvÃme co se stalo protože mi bylo Å™eÄ�eno že se pitva nedÄ›lá jelikož je mnoho úmrtÃ.
Moc mi chybà a navždy ji budu milovat a nikdy na ni nezapomenu.
Lenka Kalousová.
Odešel dne 30.1.2021 na jednotce intenzivnà pé�e v Chebu, kde téměř 14 dnà state�ně bojoval s covidem.
Miloval svoje vnouÄ�ata, pÅ™Ãrodu, byl nadÅ¡ený rybář, veselý Ä�lovÄ›k. Velký pÅ™Ãznivec sportu vÅ¡eho druhu, zejména hokeje a kopané.
Chybà nám tady...
Náš milovaný bratr René, zemÅ™el na Covid jedenáctý den, po pÅ™ijetà do nemocnice v PÃsku. Byl opravdu Ä�inorodý, zábavný a obÄ›tavý, nejen pro rodinu, ale i kamarády a přátele.
Miloval život a umÄ›l si ho užÃt.🖤Moc nám chybÃ.
Zůstal nám tady jen jeho pejsek Freddy.😢
NEZAPOMENEME.
NaÅ¡e babiÄ�ka byla vždy plná elánu, sÃly a pochopenÃ..... dokud nebyla poslána svou lékaÅ™kou do nemocnice, kde se nakazila covid-19. Téměř tÅ™i týdny byla hospitalizovaná v Chomutovské nemocnici, kde svůj boj prohrála.
�
Milá babiÄ�ko.. stále se nedokážà smÃÅ™it s tÃm, že už tady nejsi.
Už nikdy neuslyÅ¡Ãm jak mi Å™Ãkáš Gabrielko.
Je to tak strašně těžké bez tebe.
Už nás nikdy neobejmeÅ¡, nepohladÃÅ¡.
Moc nám vÅ¡em tady chybÃÅ¡.
Zůstali jen vzpomÃnky na tebe a v srdci žal.
Za celou našà rodinu.
Vnu�ka Gábina
Náš tatÃnek patÅ™il mezi zasloužilé hasiÄ�e. Ve svých 18. letech v roce 1968 vstoupil do Sboru dobrovolných hasiÄ�ů a od samého poÄ�átku svého Ä�lenstvà až do své smrti vÄ›noval práci v hasiÄ�stvu velkou Ä�ást svého života. Dlouhých Ä�tyÅ™icet let vykonával funkci strojnÃka v jednotce, podÃlel se pÅ™i likvidaci mnoha požárů, povodnà a jiných mimořádných událostÃ. 23. let vykonával funkci preventisty sboru a okrsku Ostrava 4. Stal se vedoucÃm mládeže a pod jeho vedenÃm mladà hasiÄ�i opakovanÄ› dosahovali pÅ™ednÃch umÃstÄ›nà jak v krajských, tak i celostátnÃch finálových soutěžÃch. Vykonával funkce velitele soutěže, Ä�i hlavnÃho rozhodÄ�Ãho. Náš tatÃnek byl nositelem mnoha vyznamenánÃ, mimo jiné medaili Za zásluhy o výchovu a Řádem sv. Floriána. Svou celoživotnà pracà pÅ™ispÄ›l k rozvoji dobrovolného hasiÄ�stva, za což mu byl udÄ›len v roce 2015 v centru hasiÄ�ského hnutà v PÅ™ibyslavi starostou SHÄŒMS titul Zasloužilý hasiÄ�.
ÄŒest tvé památce, náš drahý tatÃnku!
Láska neumÃrá.....to jen lidé.
Můj partner Roman byl nejlepÅ¡Ãm Ä�lovÄ›kem mého života. Zdravý, plný života, elánu, energie a spoleÄ�ných plánů do budoucna.
Boj se zákeřným COVIDEM prohrál ne�ekaně 17.3.2021. Stále tomu nemůžu uvěřit. Měli jsme se moc rádi. Kéž bych mohla vrátit �as.....
Romane, dÄ›kuji za Tvou lásku a krásný život s Tebou. Moc mi chybÃÅ¡. Zůstalo po TobÄ› obrovské prázdno, bolest a spousta slz.
Mám Tě ráda, navždy zůstaneš v mém srdci.
Helena
NaÅ¡e babiÄ�ka, která mÄ›la tuhý koÅ™Ãnek a až na pár drobnostà byla zdravá, bojovala se zákeÅ™ným Covidem dlouhé týdny.
Od konce února do onoho veÄ�era, kdy na nádvořà Pražského hradu hoÅ™ely svÃÄ�ky jako památka obÄ›tÃm pandemie. Babi odeÅ¡la za dÄ›dou...
PÅ™iÅ¡lo to neuvěřitelnÄ› rychle. Ani v nejhorÅ¡Ãch snech jsme si nedokázali pÅ™edstavit, jak tato zákeÅ™ná nemoc dokáže paralyzovat celou naÅ¡Ã rodinu.
28.12.2020 nás opustil náš milovaný, starostlivý a vždy usměvavý děde�ek. Bral nás na kole na výlety a jezdil s námi autobusem. Nic pro něj nebyl problém a vždy uměl poradit.
3.1.2021 nás opustila naÅ¡e milovaná babiÄ�ka. Už nikdy nebude Ä�ekat v oknÄ› a vyhlÞet a mávat na nás. Byla jsi výborná kuchaÅ™ka, organizátorka a skvÄ›lá babiÄ�ka.
Moc nám chybÃte. Ta bolest je tak veliká a nikdy na vás nezapomeneme.
S láskou celá rodina
Dne 4.4.2021 ve 20:23 hod se nám navždy zmÄ›nil život. Na odd. ARO v ThomayerovÄ› nemocnici zemÅ™el kvůli oboustrannému zápalu plic můj milovaný manžel. SluÅ¡ný, dobrý a zruÄ�ný chlap, který si dokázal poradit s jakoukoli pracÃ.
Boj o svůj život prohrál po 14-ti dennÃm pÅ™ipojenà na plicnà ventilaci v umÄ›lém spánku, covid mu zniÄ�il plÃce z 85%. DÃky vstÅ™Ãcnosti primáře jsme se s nÃm mohly s dcerou rozlouÄ�it a naposledy pohladit.
Vytouženého důchodu, kdy se chtÄ›l vÄ›novat vnouÄ�atům a svému konÃÄ�ku RC leteckým modelům, si užil 7 mÄ›sÃců. Po 34 letech spoleÄ�ného soužità jsme byli téměř jedno tÄ›lo a jedna duÅ¡e, již nikdy nebude nic jako dÅ™Ãv.
Chci Ti podÄ›kovat za vÅ¡e co jsi pro nás udÄ›lal. CÃtÃm obrovskou prázdnotu a bolest, bezmoc, beznadÄ›j, nespravedlnost ......
Nikdy nezapomeneme
S úctou a láskou za rodinu manželka Mirka
Koronavirem se nakazil při hospitalizaci v nemocnici. Protože někdo, kdo o tom rozhoduje, rozhodl, že pacienti se testujà jen na vstupu, ale v průběhu hospitalizace a na konci již nikoliv.
Ani tomu nejvÄ›tÅ¡Ãmu covidovému popÃraÄ�i bychom nepřáli, aby vidÄ›l svého blÃzkého umÃrat na ARO v umÄ›lém spánku bez možnosti s tÃm cokoliv udÄ›lat.
Nenà dne, kdy bychom na naÅ¡eho milovaného tatÃnka, manžela, dÄ›deÄ�ka nevzpomnÄ›li - chybÃÅ¡ a budeÅ¡ chybÄ›t do konce naÅ¡ich dnÃ.
Manželka Hana, dcera Hana, vnuk PepÃk
MilujÃcà pÅ™Ãtel, tatÃnek a skvÄ›lý kamarád, zemÅ™el náhle.... v nedožitých 65 let, 13. 3. 2021 na mé narozeniny. V 5 ráno ho odvezla rychlá, dopoledne jsme spolu mluvili, vtipkoval, koukal na televizi... a v 5 odpoledne mi volal lékaÅ™ smutnou zprávu...
Byl stále zdravý plný elánu a kam pÅ™iÅ¡el vÅ¡e rozzářil... Tolik mi chybà 🥺 a stále to moc bolÃ....
MilujÃcà tatÃnek, který 21 dnà bojoval o život.
Bohužel svůj boj prohrál 26.1.2021.
Stále vzpomÃnáme a nikdy nezapomeneme.
Život ho bavil. MÄ›l rád svoji rodinu, přátele. Miloval svůj les. Když se nadechl jeho vůnÄ›, jakoby Ä�Ãslo, které pÅ™edstavovalo jeho vÄ›k, nemÄ›lo žádný význam. Stromy se pod jeho rukama mÄ›nily na úhledné hranice dÅ™Ãvà a úroveň jeho pracovnÃho tempa pÅ™edstavovala vysoce položenou laÅ¥ku mladÅ¡Ãm generacÃm. Od žádné práce nedokázal odejÃt, dokud nebyla hotová. Jediné, co ho trápilo, byly kyÄ�le. Aby se mu alespoň Ä�ásteÄ�nÄ› ulevilo od bolestÃ, dostal poukaz do láznÃ. Lázeňská péÄ�e svůj úÄ�el splnila, ale pátý den od návratu byl hospitalizován jako covid pozitivnà s oboustranným masivnÃm zápalem plic. Za dalÅ¡Ãch pÄ›t dnÃ, dne 4.11. 2020, svůj souboj o život prohrál.
Za vÅ¡echny, kterým chybÃÅ¡
Petr
PÅ™es svůj zdravotnà stav se snažil pomáhat, rád chodil na tůry po blÃzkém i vzdáleném okolÃ. MÄ›l rád svoji maminku a pejska, se kterým chodil na procházky. PÅ™es životnà nepÅ™Ãzeň zůstával optimistou a zvláštÄ› pÅ™i objevovánà Toho, který nás miluje nade vÅ¡e. Scházà nám a vzpomÃnáme.
Můj milovaný tatÃnku, cÃtÃme nepopsatelnou bolest, smutek ,vztek a zároveň úlevu, že už TÄ› nic nebolÃ. Stále nemůžeme uvěřit, že TÄ› nikdy neuvidÃme.â�¤ï¸�
Tak moc jsme doufali, že se to zlomà a stane se zázrak â�¤ï¸� Ale nakonec vÅ¡echny sny zastavil Covid 6.3.2021. Je to moc smutné a bolavé, když odejde navždy milujÃcà manžel, táta! A ke vÅ¡emu SVÄšTOVEJ TÃ�TA! Byl to BOREC!!!
Miluji TÄ›, taÅ¥ko a vždycky budu!!!! PosÃlám velikou pusu tam nahoru.
Tvá Gábi ��
S láskou v srdcÃch na Tebe stále myslÃme, moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡!!! Jarka, Gábi, Zdeny, Jana, Daniel, Maty a Claudi.
Dne 01.04.2021 dotlouklo srdce laskavého a milého Ä�lovÄ›ka, mého manžela Karla Kampase, a to v pouhých 56 letech. V polovinÄ› února zaÄ�al mÃt pÅ™Ãznaky virózy, bohužel 23.02.2021 se potvrdila nákaza covid - 19. Nejprve bojoval doma a poté 27.02.2021 byl pÅ™evezen do Fakultnà nemocnice v BrnÄ›.
Každý den jsem do nemocnice volala, abych zjistila manželův zdravotnà stav. Zprávy z nemocnice nebyly pÅ™Ãznivé. Dne 11.03.2021 manžela pÅ™evezli do nemocnice u sv.Anny v BrnÄ› na ARO. V tu dobu již byl v umÄ›lém spánku a pÅ™ipojen na umÄ›lou plicnà ventilaci. V nemocnici u sv. Anny byl pÅ™ipojen na mimotÄ›lnà obÄ›h. Shodou Å¡patných okolnostà se zaÄ�aly pÅ™idávat komplikace a stav se nelepÅ¡il.
Já a manželova sestra jsme mÄ›ly možnost se dne 31.03.2021 pÅ™ijÃt s manželem rozlouÄ�it, i když jsme v ten moment netuÅ¡ily, že je to opravdu naposledy, co manžela vidÃme živého. Věřily jsme stále v zázrak, že se nÄ›co stane a manžel se zaÄ�ne uzdravovat. Bohužel v noci 01.04.2021 pÅ™iÅ¡la zpráva nejhorÅ¡Ã, a to, že manžel zemÅ™el.
Nedá se slovy popsat, jak moc mÄ›, Ondráškovi, vÅ¡em z rodiny a také vÅ¡em, co TÄ› mÄ›li rádi chybÃÅ¡. OdeÅ¡el jsi náhle, plný života a plánů, které už neuskuteÄ�nÃÅ¡. Budeme se snažit Tvoje plány, které jsi mÄ›l, naplnit. Už nikdy nezmizà ta velká bolest v srdci, to prázdno po TobÄ›, co tu zůstalo.
Stále na Tebe myslÃme a milujeme TÄ›, tak, jako jsi miloval Ty nás. Láska smrtà nekonÄ�Ã. Nikdy na tebe nezapomeneme. S láskou Tvoje manželka Lenka a syn OndÅ™ej, jménem celé rodiny.
Covid mu vzal dech a zastavil srdce 7.5. 2021.
"Já budu žÃt na vÄ›ky,Â
na druhým břehu řeky,
kterýmu z nouze Å™Ãkám Ä�as.
A nemusÃm se sázet,
že ti tu budu scházet,
až řekneš, s tebou to šlo snáz..."
ŽÃt na vÄ›ky budeÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch...â�¤â�¤â�¤Â
MilujÃcà žena Ivona, dcery Ivona a Kamila, vnouÄ�ata Adélka a KubÃk
Můj manžel, byl skvÄ›lý chlap, který miloval mÄ›, své dÄ›ti a vnuÄ�ku, která byla pro nÄ›ho slunÃÄ�kem.
Zemřel 7.4.2021 po �tyřech týdnech, během kterých state�ně bojoval a my věřili a doufali, že vše dopadne dobře.
Moc nám vÅ¡em chybÃ. DÄ›kujeme Ti, že jsi tu pro nás vždycky byl. BudeÅ¡ navždy v naÅ¡ich srdcÃch a bude po tobÄ› neskuteÄ�nÄ› prázdno.
Milujeme Tě na vždy.
Za rodinu manželka PavlÃna.
Manžel byl Ä�lovÄ›k se srdcem na pravém mÃstÄ›, jenže bohužel ho mÄ›l moc velké. Nemoc Covid 19 uspala jeho srdÃÄ�ko 25.2. 2021 navždy. ZemÅ™el doma, ve své posteli v sevÅ™enà mé ruky.
Byl to chlap, který nikdy nezkazil žádnou legraci, jeho úsmÄ›v mÄ› vždy dokázal rozesmát. Hodný a obÄ›tavý, s vášnà pořád nÄ›co vaÅ™it. Gentleman s úsmÄ›vem. Těžko se pÃÅ¡ou slova, když pÅ™es slzy na nÄ› nevidÃte...
Chybà mě i dceři Bei každý den.
Doma je velké ticho....Â
"Chybà mi tvé objetà Brane�ko"
Tyto řádky se mi pÃÅ¡Ã velmi těžko. MÄ›l si za sebou už nespoÄ�et zážitků a pÅ™Ãhod. Vždy jsem rád s napÄ›tÃm poslouchat Tvé historky z cest nebo z vojny. Nic nenasvÄ›dÄ�ovalo tomu, že by tÄ›chto historek už nemÄ›lo dále pÅ™ibývat. S Tvým vÄ›Ä�ným optimismem a úsmÄ›vem na tváři. JeÅ¡tÄ› z lůžka v nemocnici si do telefonu povÃdal a plánoval stanovánà s vnouÄ�aty.
Bohužel stalo se nejhorÅ¡Ã. OdeÅ¡el si neÄ�ekanÄ›, mÄ›sÃc pÅ™ed tvými narozeninami. Narozeniny jsme slavili bez tebe, vzpomÃnka na tebe vÅ¡ak byla s námi.
Děkuji Ti, i za oba sourozence, že si tu byl. Za všechno dobré co jsme spoluprožili.
ChybÃÅ¡ nám
Těžká to slova, odpoÄ�Ãvej v pokoji.
Vnuk Petr
Vždy pomáhal druhým, ale sobě pomoci nedokázal. Boj se zákeřnou nemocà prohrál 9. 3. 2021. Nikdy nezapomeneme.
OdeÅ¡el nám náhle Ä�lovÄ›k plný elánu, radosti ze života a neuvěřitelného vtipu. TatÃnek miloval lidi, humor a svoji rodinu. Byl to Ä�lovÄ›k plný pokory, lásky, pochopenÃ, který mÄ›l vždy úsmÄ›v na rtech. Jako záchranář zachraňoval životy téměř 40 let. Byl to nejlepÅ¡Ã Táta na svÄ›tÄ›, vždy mÄ› rozesmál a ze Å¡patného dne udÄ›lal ten nejkrásnÄ›jÅ¡Ã..
TaÅ¥ka by chtÄ›l, abychom stále srÅ¡eli vtipem a optimismem. Jsem nesmÃrnÄ› vdÄ›Ä�ná, že jsem mohla mÃt nÄ›koho jako byl on za svého tátu. V každém z nás zanechal spoustu smÃchu, elánu a radosti.. Tak tyto vÄ›ci pojÄ�me Å¡ÃÅ™it dál, dneÅ¡nà svÄ›t to potÅ™ebuje. PotÅ™ebuje vÃc Honzů Novotnejch.
Všichni okolo předpokládali při jeho zdravà a vysokém věku jeho předků, že nás všechny přežije. Bohužel Covid si ho našel a tak mu během pár dnů přes všechnu pé�i na konci listopadu 2020 v nemocnici v Mostě podlehl.
VzpomÃnáme a nezapomeneme na vÄ›Ä�ného â€�nervnÃho“ optimistu.
Moje milovaná sestÅ™iÄ�ko Jájo, musÃm se s tebou jeÅ¡tÄ› jednou rozlouÄ�it, neboÅ¥ stále nemohu uvěřit, že už nikdy nepÅ™ijdeÅ¡ na kávu, neuslyÅ¡Ãm tvůj smÃch, neuvidÃm tvé veselé oÄ�i, neochutnám tvoji bábovku a nepojedeme spolu na výlet.
OdeÅ¡la jsi náhle. 3.2.2021 ti byl potvrzen covid-19 a 16.2.2021 jsi usnula a už tÄ› nikdo nedokázal vzbudit. Bylo to tak náhlé, bolestivé, zdrcujÃcà a neÄ�ekané. Nikdy to nepochopÃm.
VždyÅ¥ jsi tu mohla být jeÅ¡tÄ› nÄ›kolik desÃtek let, vidÄ›t svá vnouÄ�ata vyrůstat, těšit se z dalÅ¡Ãch. UžÃt si s nimi-byla pro tebe vÅ¡Ãm a tvůj svÄ›t se toÄ�il kolem nich. I plánů bylo co jsi chtÄ›la prožÃt se svým Jirkou, s rodinou i s přáteli.
Jájo přišli jsme o báje�nou, obětavou sestři�ku, ženu, maminku, babi�ku, teti�ku a kamarádku.
Nikdy na tebe a spoleÄ�nÄ› prožité chvÃle nezapomeneme.
ChybÃÅ¡ nám. Sestra Iva.
Celý život myslel spÃÅ¡e na druhé, vÅ¡em se snažil pomáhat. Bolest stále neodcházÃ. S jeho odchodem se vÅ¡e zmÄ›nilo.
�
Moc nám chybÃÅ¡.
ZemÅ™el 6.12.2020. Byl to vynikajÃcà a milujÃcà manžel, tatÃnek i dÄ›deÄ�ek... Půl roku bojoval s pooperaÄ�nÃmi potÞemi a když už byla velká nadÄ›je.. byl umÃstÄ›n do rehabilitaÄ�nÃho ústavu kde se nakazil covidem a po pÄ›tidennÃm boji mu podlehl ..moc se těšil domů, kam už nikdy nepÅ™iÅ¡el...
Moc nám chybÃ!!! :-( klid jeho duÅ¡iÄ�ce.
Svůj život žil rád! Naplno si užÃval jeho radosti i starosti. Miloval svoji rodinu a rád se pochlubil úspÄ›chy svých dÄ›tÃ. Vždy zůstane v naÅ¡ich srdcÃch...
Tomáš byl prostě osobnost, nebroušený diamant.
Chlap se zlatýma pracovitýma rukama, Pan Å™emeslnÃk, výborný elektrikář, ale i zahradnÃk a stavitel.
S nadÅ¡enÃm sportoval, hrál basket, nohejbal, tenis. Zbylo po nÄ›m nepochopitelné prázdno, když 28.2.2021 po velmi krátkém průbÄ›hu nemoci zemÅ™el. MyslÃme na Tebe, Tomáši. ChybÃÅ¡ nám...
Kamarádi 28.2.2021 život oto�il stránku .Zemřel muž mého života...Vždy Tě budu milovat, jsem pyšná ,že jsem mohla být Tvou partnerkou. Nemohla jsem se s Tebou rozlou�it, ale naše srdce jsou spolu.
Zůstáváš mou krásnou vzpomÃnkou.
S láskou a bolestà v srdci Martina.
SkvÄ›lá, vitálnà žena, jedna z Wintonových dÄ›tÃ. AktivnÄ› žila i po 90 letech života. Bohužel Covid do této jejà aktivity silnÄ› zasáhl a 28. dubna 2020 ve vÄ›ku krásných 94 let, zemÅ™ela.
Moje maminka byla ten nejúžasnÄ›jÅ¡Ã Ä�lovÄ›k byla vždy obÄ›tavá, laskavá, upÅ™Ãmná, hodná, na svÄ›tÄ›.
Nebyla jen dalÅ¡Ã Ä�Ãslo covidu 19.
Maminka odeÅ¡la rychle bez rozlouÄ�enà 18.3. 2021 v HodonÃnÄ›. Nemocnice TGM HodonÃn. Letos by oslavila 71 let. Vždy se bála, že se nedožije ani 70. ChtÄ›la je oslavit ve velkém stylu jen covid-19 jà to bohužel nedovolil.
Velmi chybà jediné dceÅ™i, která jà z celého srdce milovala a moc jà chybÃ. StraÅ¡nÄ› chybà vnukům, kterým se celým svým srdcem vÄ›novala. Už nikdy mi neÅ™ekne, jak moc mÄ› má ráda, co spatnÄ› jsem udÄ›lala. Každé ráno jsme spolu pili kávu. Už nikdy si ji s nà nedám. Nikdy už to nebude stejné. Ta bolest se nedá slovy vyjádÅ™it. VÅ¡em se zmÄ›nil celý život bez nÃ.
Vždy nám budeš moc chybět.
Naše mamka byla ta nejlepšà maminka a babi�ka pod sluncem.
Vždy se starala o teplo rodinného krbu a vÅ¡ichni se v jejà pÅ™Ãtomnosti cÃtili Å¡Å¥astnÃ. VÅ¡ude ji mÄ›li rádi pro jejà milou, přátelskou a veselou povahu.
VnouÄ�atům vÄ›novala vÅ¡echen svůj Ä�as, lásku a péÄ�i. Byla jim nejmilejÅ¡Ã a nejlaskavÄ›jÅ¡Ã babiÄ�kou. VaÅ™ila jim, hrála si s nimi, uspávala je, Ä�etla pohádky a zpÃvala pÃsniÄ�ky. S vnouÄ�aty byla nejÅ¡Å¥astnÄ›jÅ¡Ã.
Poslednà dobou Å™Ãkávala MusÃme tady, dÄ›do, jeÅ¡tÄ› pár let pobýt, abychom se o ta naÅ¡e Å¡tÄ›stÃÄ�ka postarali, abychom jeÅ¡tÄ› vidÄ›li, jak jdou na stÅ™ednà a tÅ™eba i na vysokou Å¡kolu. Do kroniky, do které léta zaznamenávala život celé rodiny, si na zaÄ�átku roku 2021 zapsala: Tak aÅ¥ je ten nový rok lepÅ¡Ã, než ten minulý. To si pÅ™ejeme vÅ¡ichni, tak to snad bude fungovat. A hlavnÄ› aÅ¥ jsme zdravÃ!
To se jà bohužel nesplnilo. V dubnu se pÅ™i kontrole zlomené ruky v nemocnici nakazila covidem. Po nÄ›kolikadennÃch horeÄ�kách a zhorÅ¡ené saturaci byla 25. 4. 2021 pÅ™evezena do nemocnice, kde s touto zákeÅ™nou nemocà bojovala 2 týdny. Jsme vdÄ›Ä�nÃ, že jsme maminku mohli navÅ¡tÃvit na oddÄ›lenà JIP jeÅ¡tÄ› tÄ›snÄ› pÅ™edtÃm, než byla uvedena do umÄ›lého spánku. Po dalÅ¡Ãch Ä�tyÅ™ech dnech se jà 11. 5. 2021 zastavilo srdÃÄ�ko.
Mamko, my vÅ¡ichni Ti vzkazujeme: DÃky, naÅ¡e nejmilejÅ¡Ã, za ten Ä�as, který jsme s tebou mohli prožÃt. Byly to nejkrásnÄ›jÅ¡Ã roky naÅ¡eho života, bylas to nejlepÅ¡Ã, co nás v životÄ› potkalo. VÃme, že teÄ� už nás sledujeÅ¡ tam odtud, kam zajisté patÅ™ÃÅ¡, mezi andÄ›ly. Odtud na nás budeÅ¡ dohlÞet a ochraňovat nás, dokud se tam spolu znovu nesetkáme.
V naÅ¡ich vzpomÃnkách zůstaneÅ¡ navždy. â�¤ï¸�â�¤ï¸�â�¤ï¸�
Za celou rodinu Tvoje dvÄ› milujÃcà dcery Táňa a Magda
Ing. KvÄ›ta NováÄ�ková. OdeÅ¡la výjimeÄ�ná osoba, která vždy myslela vÃc na druhé něž na sebe. Moc nám chybÃÅ¡ mami.
Maminka zemřela 31.3.2021 a Pavlà 16.4.2021....
Mamince bylo 24. 3. 84 let a sestÅ™e 1.4. 63 let... NaÅ¡tÄ›stà se už jedna o druhé nedozvÄ›dÄ›ly a nynà jsou spolu. Zůstala tady obrovská prázdnota a zoufalstvÃ, a vztek na praktiky, kteřà nás neléÄ�ili doma, ale jako mantru použÃvali vÄ›tu, až se zhorÅ¡Ã dýchánà volejte rychlou, ale to už bylo pozdÄ›.....
Zůstaly zde pravnou�átka, vnou�ata, děti, sestry, manžel.... Navždy vás budeme milovat...
Za všechny Majda a Pavel děti a sourozenci.
Dne 17. bÅ™ezna 2021 odeÅ¡el od nás milovaný, pracovitý a obÄ›tavý Ä�lovÄ›k nejen pro nás blÃzké ale i pro svoje obÄ�any a milovanou obec. Srdce naÅ¡eho milovaného tatÃnka Zdeňka VraspÃra se zastavilo a kniha jeho života se uzavÅ™ela na 53 stranÄ›.Â
�
Náš tatÃnek se aktivnÄ› zapojil do veÅ™ejného života obce a v roce 1998 byl zvolen starostou obce VÄ›cov a pÅ™ilehlých obcÃ. Funkci starosty vykonával až doposud, tedy úctyhodných celých 23 let. Za jeho působnosti ve funkci se uskuteÄ�nila Å™ada významných akcÃ, které rozhodujÃcÃm způsobem ovlivnili život obce. TatÃk byl pro svoji otevÅ™enou a přátelskou povahu oblÃben a ctÄ›n. Nikomu neodmÃtl pomoc a každému posloužil radou. VěřÃm, že v srdcÃch obÄ�anů obce VÄ›cov bude mÃt navždy trvalý pomnÃk. Ze svých dvou manželských vztahů vychovával celkem pÄ›t dÄ›tÃ, dcery Evu a Hanu a syny Martina, Jana a Zdeňka. DÄ›ti se pro nÄ›j stávajà náplnà jeho života.
�
Rád se vracel domů naÄ�erpat novou životnà sÃlu, dÄ›ti mu byli radostÃ, jeho slunÃÄ�kem a Å¡tÄ›stÃm. ObyÄ�ejné lidské Å¡tÄ›stÃ, práce, kterou miloval, a přátelé - co vÃc si může Ä�lovÄ›k jeÅ¡tÄ› přát? Ano je proÄ� a pro koho se těšit a žÃt !! V souÄ�asné dobÄ› se těšil ze svých pÄ›ti vnouÄ�at. Celý svůj život prožil ve své rodné vsi Jimramovské Pavlovice.
�
Náš tatÃnek kromÄ› svého nároÄ�ného zamÄ›stnánà zasvÄ›til i velkou Ä�ást svého života uÅ¡lechtilé myÅ¡lence, pomáhat lidem v nouzi, pÅ™i požárech a jiných neÅ¡tÄ›stÃch jako dobrovolný hasiÄ�. Byl dlouholetým starostou hasiÄ�ského okrsku VÄ›cov. Za svoji Ä�innost v hasiÄ�ském sboru i v okrsku byl nÄ›kolikrát ocenÄ›n Ä�estným uznánÃm i medailemi. Té jeho vÄ›rnosti k hasiÄ�ské myÅ¡lence nikdy nezapomeneme.
�
Měl i několik zájmů a zálib, které vyplňovaly jeho volný �as: byly to jeho milované v�ely, zahrada, kamarádi a rodina.
�
MÄ›l pÄ›kné povahové vlastnosti – byl to obÄ›tavý, přátelský vstÅ™Ãcný, citlivý, pracovitý, vtipný a laskavý Ä�lovÄ›k. Byl to Ä�lovÄ›k s obrovským srdcem.
�
Jeho život plyne, ale do jeho poklidného života náhle vstoupà krátká zákeÅ™ná nemoc. Dne 21.2.2021 je hospitalizován v nemocnici. Nemoc postupnÄ› naÅ¡emu tatÃnkovi, partnerovi a dÄ›deÄ�kovi ubÃrala sil až do dne 17. bÅ™ezna, kdy v nemocnici na následky onemocnÄ›nà spojené s nemocà COVID 19 umÃrá.
�
V pláÄ�i se Ä�lovÄ›k rodÃ, pláÄ� jej Ä�asto provázà i životem a s pláÄ�em se s nÃm louÄ�Ãme. BudeÅ¡ navždy v naÅ¡ich srdcÃch a bude tu po tobÄ› neskuteÄ�né prázdno.
�
Dcera Hana a zarmoucená rodina.
Naše milovaná maminka, babi�ka, tchyně, prababi�ka, teta Ani�ka Dařbujanová.
Do onemocněnà plná života, lásky, optimismu. Skvělá kamarádka, výborná kuchařka. Od po�átku pandemie nevycházela z domu, letos v únoru se vypravila k poštovnà schránce, kde potkala nezodpovědnou pozitivnà osobu.
Bojovala dva týdny. Nejprve jsme se mÄ›li pÅ™ijÃt rozlouÄ�it, poté zlepÅ¡enà (labutà pÃseň), následovalo prudké zhorÅ¡enà a 5.3.2021 to nejhorÅ¡Ã..... ChybÃÅ¡ nám, maminko každý den.... Nikdy na Tebe nezapomeneme, jsi tu s námi stále.... DÄ›kujeme tÃmto vÅ¡em zamÄ›stnancům Nemocnice ÄŒeská LÃpa, kteřà se o maminku starali a umožnili nám se s nà rozlouÄ�it.
Děkujeme
Letos v únoru 2021 nás navždy opustili naÅ¡i bájeÄ�nà rodiÄ�e KvÄ•ta a FrantiÅ¡ek Aubrechtovi ve vÄ›ku 69 a 71 let. Dne 11.2.2021 nás napÅ™ed opustila naÅ¡e maminka a o Å¡est dnů pozdÄ›ji dne 17.2.2021 nás opustil i jejà manžel a náš tatÃnek.
�
Oba museli být bohužel hospitalizováni na JIP covidovém oddělenà a i přes veškerou pé�i personálu podlehli zákeřnému viru.
�
Byli to velmi milujÃcà rodiÄ�e a nám po nich zůstala jen prázdnota, která půjde jen těžko zacelit. DÄ›kujeme za vÅ¡e, co jste pro nás udÄ›lali.
Táta byl, jak sám Å™Ãkal, â€�emeritnà projektant“ rozvoden vysokého napÄ›tÃ. RozÅ¡afný chlap, baviÄ� každé spoleÄ�nosti. Krom toho taky milujÃcà manžel, táta a dÄ›da.
Máma pracovala pÅ™ed důchodem jako profesorka v hotelové Å¡kole a byla i pÅ™es svůj vÄ›k stále s bývalými kolegynÄ›mi v kontaktu. Oba si plnÄ› užÃvali důchodu a také svého láskyplného vztahu, který trval pÅ™es 61 let!
JeÅ¡tÄ› na DuÅ¡iÄ�ky odpoledne, v pondÄ›là 2.11.2021, jsme spoleÄ�nÄ› sedÄ›li na slunÃÄ�ku a dávali si skleniÄ�ku oblÃbené slivovice. Nikdo z nás netuÅ¡il, co vÅ¡echno se v následujÃcÃch tÅ™ech týdnech stane. VÅ¡ichni jsme se chránili, rodiÄ�e nechodili ani na nákupy, zruÅ¡ili pravidelné vysedávánà se sousedy, prostÄ› na sebe dávali pozor. Bohužel staÄ�ila jedna návÅ¡tÄ›va bezohledné pÅ™enaÅ¡eÄ�ky infekce a vÅ¡echna snaha byla zmaÅ™ená.
V noci na stÅ™edu 4.11.se tátovi udÄ›lalo zle, nemohl dýchat a rostla mu teplota. Nad ránem jsme museli zavolat rychlou pomoc. Sanita ho odvezla, a to bylo naposled, co jsme ho vidÄ›li. ZemÅ™el v noci z nedÄ›le na pondÄ›lÃ, 9.11.2021, tedy po 5 dnech, na COVID oddÄ›lenà krajské nemocnice, s rozsáhlým zápalem plic. Maminka už od jeho odvozu zaÄ�ala chÅ™adnout, pÅ™estávala postupnÄ› jÃst a hodnÄ› spala. Do nemocnice, pro ztÞené dýchánà a dusivý kaÅ¡el, jsme ji odvezli v úterý 10.11. ZemÅ™ela na COVID oddÄ›lenà po postupném napojovánà na kyslÃk i intubaci pÅ™esnÄ› za dva týdny po tátovi, v pondÄ›là 23.11.2021, také na masivnà zápal plic a zhroucenà dalÅ¡Ãch orgánů.
Jak to nebylo pÅ™edvÃdané, tak nás to pÅ™ekvapilo a stále nás to trápÃ. Chybà celé rodinÄ›! DÄ›kujeme za vzpomÃnky, které máme! Syn Vladislav, se ženou Evou a dÄ›tmi Markem a Vendy.
Zlaté �eské ru�i�ky, které zvládly opravit všechno, v�etně aut a motorek.
TatÃnek odeÅ¡el tak rychle, bez rozlouÄ�enà 7.1.2021 ve Frýdecké nemocnici na covidovém oddÄ›lenÃ. Letos by oslavil 65 narozeniny, na které se vÅ¡ichni těšili. Velmi chybà jeho manželce, dÄ›tem i kamarádům a také pejskovi. Už nikdy nebude otevÃrat a zavÃrat sezóny motorek a Å¡ÃÅ™it kolem sebe humor jemu vlastnÃ, nikdy neopravà jediné auto Ä�i motorku.
TatÃnku, vÅ¡em nám moc chybÃÅ¡, nikdy na tebe nezapomeneme.Â
NaÅ¡e milovaná maminka nás opustila absolutnÄ› neoÄ�ekávanÄ›, a to jen po týdennÃm boji s Covidem, 31.10. 2020…. NemÄ›la sÃlu pÅ™emoci tento zákeÅ™ný a nevyzpytatelný virus… Je to už půl roku, a stále se s jejÃm rychlým odchodem nemůžeme vÅ¡ichni smÃÅ™it…NadevÅ¡e milovala svou rodinu, své vnouÄ�ky, pro které žila…. snažila se neustále konat dobro pro své milované a zahrnovala je láskou… Nikdy to už nebude stejné, zmÄ›nilo nám to vÅ¡em život….
Maminka celý život dávala vÃce než dostávala. Byla obÄ�as pÅ™Ãsná, ale vždy se na ni dalo se vÅ¡Ãm obrátit, pokaždé pomohla a vždy to myslela dobÅ™e. Pomáhala lidem coby recepÄ�nà v rehabilitaÄ�nÃm ústavu a vÅ¡ichni ji mÄ›li rádi, protože se ke vÅ¡em chovala sluÅ¡nÄ› a pÅ™ÃjemnÄ›. Milovala svou rodinu, přátele, práci, dÄ›ti, ale hlavnÄ› svoji vnuÄ�ku. Pro ni žila. UžÃvala si veÅ¡kerý Ä�as strávený s nÃ, kupovala jà krásné dárky a plánovala si, co vÅ¡echno v budoucnu prožijÃ.
PoslednÃch nÄ›kolik let musela dojÞdÄ›t na dialýzu a právÄ› kvůli onemocnÄ›nà ledvin mÄ›la oslabenou imunitu. PrávÄ› po cestÄ› na dialýzu, nebo pÅ™Ãmo tam, se musela nakazit, protože si dávala velký pozor. Když se zaÄ�al jejà stav horÅ¡it, nÄ›kolikrát jsme ji navÅ¡tÃvili ve Vinohradské nemocnici. ZemÅ™ela 22.12.2020. Já i tatÃnek jsme ji drželi za ruce, když odcházela.
Vánoce už nikdy nebudou takové, jaké byly dÅ™Ãve. Tolik vÄ›cà zůstalo nevyÅ™Ä�eno, ale musÃme se nauÄ�it žÃt bez nÃ. VÅ¡em nám moc chybÃ. HlavnÄ› vnuÄ�ce Adriance, mnÄ›, tatÃnkovi, rodiÄ�ům, sestÅ™e s rodinou a celému zbytku naÅ¡Ã rodiny.
Nikdy nezapomeneme. Syn Ivan.
Byla to skvělá sestra, maminka, babi�ka, teta ale hlavně �lověk, kterému nebylo nic lhostejné a vždy uměla nejen pomoct ale i poradit a podržet.
Poslednà týden to vypadalo na hloupé nachlazenà které se do pátku zmÄ›nilo na oboustranný zápal plic s diagnózou covidu a za tÅ™i dny to srdÃÄ�ko nevydrželo a navždy ulehlo ke spánku. Plánovali jsme toho tento rok hodnÄ› a straÅ¡nÄ› mÄ› bolÃ, že už ti nemohu Å™Ãct â€�mám tÄ› rádâ€�.
Za celou zarmoucenou rodinu, tvůj vnuk Kuba... aby si nikdy nebyla zapomenuta...
Máma se už stÅ™ednà škole seznámila se svým budoucÃm manželem, mým tátou, JaromÃrem Vykoukalem. Manželstvà trvalo 36 let a rozdÄ›lila ho až smrt. KromÄ› mÄ› (syna JaromÃra) majà i sestru Veroniku.
Já se oženil s Markétou Dvořákovou a narodil se nám syn OldÅ™ÃÅ¡ek. Ten byl pro mámu velkým Å¡tÄ›stÃm a radostÃ. Bohužel necelý rok po jeho narozenà vážnÄ› onemocnÄ›la, a nemohla se tedy z jeho pÅ™Ãtomnosti těšit tak, jak by chtÄ›la, což ji nesmÃrnÄ› mrzelo a trápilo. S námi dÄ›tmi i vnouÄ�kem OldÅ™ÃÅ¡kem byla v kontaktu, tak Ä�asto, jak to jen Å¡lo.
MÄ›la jednoduché, ale hezké záliby. Ráda chodila do pÅ™Ãrody, když mohla, cestovala, ale jejÃm nejvÄ›tÅ¡Ãm cÃlem a snahou vždy byla pevnost rodiny, a jejà dÄ›ti.
Koronavirem se nakazila při hospitalizaci v nemocnici od spolu pacientky, protože někdo, kdo o tom rozhoduje, rozhodl, že pacienti se testujà jen na vstupu, ale v průběhu hospitalizace již nikoliv.
Máminu fotku sem dávat nebudu, máma by si to nepřála. MÃsto toho sem dám fotku s rodinou, tÄ›mhle vÅ¡em, a mnoha dalÅ¡Ãm, bude máma nesmÃrnÄ› chybÄ›t.
Ani tomu nejvÄ›tÅ¡Ãmu covidovému popÃraÄ�i bych nepřál, aby vidÄ›l svou mámu umÃrat na ARO v umÄ›lém spánku bez možnosti s tÃm cokoliv udÄ›lat, i když by si to možná zasloužil.
Syn JaromÃr.
ZemÅ™ela dne 22.3.2021 v 12.35 h na covidový zápal plic. Je smutné, že k tomu nemuselo vůbec dojÃt. VÃce jak rok jsme se chránily jak jen to bylo možné. Dle praktického lékaÅ™e byla naprosto zdravá. O to bylo vÄ›tÅ¡Ã pÅ™ekvapenÃ, když 1.3. byla hospitalizována s CMP.
KromÄ› lékaÅ™ské zprávy, podle které zase tak zdravá nebyla, si z nemocnice pÅ™ivezla silný zánÄ›t moÄ�ových cest. Absolvovaly jsme lékaÅ™ské vyÅ¡etÅ™enÃ, které spoÄ�Ãvalo v otázce, jak se mamka má a zase jsme jely domů. Za Ä�tyÅ™i dny byla opÄ›t hospitalizována. Po nasazenà léků mÄ›la jÃt domů. Bohužel pÅ™iÅ¡la zpráva, že je covid pozitivnà a dalÅ¡Ã den, se jà rozjel oboustranný zápal plic. A v pondÄ›là jsem se již jela rozlouÄ�it... KromÄ› smutku je tu i zlost, protože to bylo úplnÄ› zbyteÄ�né.
Všechny jejà plány a sny zastavil Covid velmi rychle 9.2.2021.
Nedovedu ani popsat, jak moc nám chybÃ.
VzpomÃnamé na naÅ¡Ã dceru Kamilku Bártovou, která zemÅ™ela na covid v srpnu 2020.
Moc na ni vzpomÃnáme.
Byl nepÅ™ehlédnutelným Ä�lovÄ›kem.... vlÃdný, sluÅ¡ný a laskavý. Rád se pohyboval mezi lidmi, byl skvÄ›lým vypravÄ›Ä�em a výborným spoleÄ�nÃkem. VÅ¡ude, kam pÅ™iÅ¡el, si rychle naÅ¡el dobré přátele. Své srdce nosil na dlani, neziÅ¡tnÄ› pomáhal svým kamarádům a každému s radostà dával z toho, co mÄ›l.
Dlouhá léta pracoval v uranových dolech jako hornÃk. ByÅ¥ to byla těžká práce, miloval ji a zasvÄ›til jà celý svůj profesnà život.  Miloval svou rodinu, život a pÅ™Ãrodu...
S Covidem bojoval tÅ™i týdny. I pÅ™es svou obrovskou sÃlu a snahu lékařů, tenhle boj neÅ¡el vyhrát!
Tvůj odchod, tati, je pro nás obrovskou ztrátou a bolestÃ. Dávej na nás na vÅ¡echny pozor, prosÃm.. Je nám tady bez tebe moc smutno, máme tÄ› v naÅ¡ich srdcÃch navždy â�¤ï¸�
DÄ›kuji ti za vÅ¡e... S láskou a vÄ›Ä�nou vzpomÃnkou dcera Veronika, vnuci Daniel a Jakub â�¤ï¸�
Miloval rodinu, byl vitálnÃ, pracovitý, poctivý a stále velmi aktivnà Ä�lovÄ›k.
Jeho neÄ�ekaný odchod způsobil velkou bolest v srdcÃch jeho nejbližšÃch.
Nikdy nezapomeneme táto.
Dcera Jindřiška s rodinou.
Starosta mÄ›sta MezimÄ›stÃ, radnà královéhradeckého kraje v letech 2016-2020.
Miloval svoji rodinu, miloval svou práci a miloval život.
Bojoval state�ně, ale bohužel tento boj se zákeřným Covidem dne 24.3.2021 prohrál.
Byl pÅ™Ãkladným manželem, otcem a také dÄ›deÄ�kem, roli dÄ›deÄ�ka si bohužel mohl vyzkouÅ¡et pouze 2 roky. Rozdával kolem sebe spoustu energie, lásky a radosti. Byl Ä�lovÄ›kem oplývajÃcà optimismem za vÅ¡ech okolnostÃ, byl velmi pracovitý a pomáhat bylo jeho poslánÃm.
Pro nás pro všechny byl majákem jistoty. Je hrozně těžké smiřovat se s tak obrovskou ztrátou, rozdal zde mnoho lásky, vykonal tolik dobra, jeho odkazy zde budou mnoho let.
AÅ¥ je Ti tam nahoÅ™e hezky a dávej prosÃm na nás pozor, moc TÄ› milujeme a navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
Můj tatÃnek byl tÃm nejlepÅ¡Ãm tátou, kterého jsem si mohla přát. Byl zdravý, vitálnà a vždy ochotný se podÃlet na nejbláznivÄ›jÅ¡Ãch nápadech – jeÅ¡tÄ› v roce 2019 s námi sjÞdÄ›l Vltavu na raftu a spal pod Å¡irákem. Byl nadÅ¡ený kaktusář, milovnÃk vlaků a vÅ¡ech možných elektronických vychytávek; byl vášnivým kutilem, straÅ¡nÄ› rád Ä�etl klasikou sci-fi literaturu a moc rád cestoval.
JeÅ¡tÄ› jsme stihli oslavit jeho 70té narozeniny, ale bolela ho noha. V nemocnici, kde ho operovali, se k zápalu plic a dalÅ¡Ãm komplikacÃm pÅ™idal covid, který jeho zdravotnà stav zhorÅ¡il. Volali jsme si, mluvili si nÃm i s lékaÅ™i, kteřà řÃkali, že je skvÄ›lý pacient a na nic si prý nikdy nestěžoval… Tak moc jsme doufali, že se to zlomà a zlepÅ¡Ã. Ale nakonec svůj boj 6. bÅ™ezna 2021 prohrál. Do smrti budu vdÄ›Ä�ná lékařům, že nám dali možnost se s nÃm, byÅ¥ krátce, rozlouÄ�it.
Nemohla jsem si přát lepÅ¡Ãho tátu… Budu si ho navždy pamatovat, jak sedà v tom svém koutku u poÄ�ÃtaÄ�e a nÄ›co dÄ›lá, o nÄ›Ä�em Å¡pekuluje... Kdykoli jsem ho potÅ™ebovala (a nejen já), vždycky mÄ› vyslechl, nechal vymluvit a nakonec podpoÅ™il, aÅ¥ se mohly zdát mé nápady nebo rozhodnutà sebevýstÅ™ednÄ›jÅ¡Ã nebo bláznivé. ÄŒastokrát se pÅ™estihnu, že si na nÄ›co vzpomenu, nÄ›co nÄ›kde pÅ™eÄ�tu, zaslechnu, tak mi bleskne hlavou: â€�To musÃm Å™Ãct tátovi…“ Moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡ a je to po tobÄ› takové ticho.
Za všechny milované, které nechal za sebou, dcera Petra.
OdeÅ¡el náhle ve vÄ›ku pouhých 36 let dne 27.4.2021 bÄ›hem onemocnÄ›nà covid-19. Miloval život, péÄ�i o zahradu a svou práci. Vlastnà rodinu nemÄ›l, ale naprosto zbožňoval své neteÅ™e Alenku a Verunku. Byl vždy usmÄ›vavý a ochotný pomoci. Ve firmÄ› Sepos kde pracoval 14 let, byl velmi oblÃbený.
Nikdy na tebe nezapomeneme, budeÅ¡ navždy v naÅ¡ich srdcÃch.
Pouhé 4 dny bojovala s touto nemocÃ.7.2.2021 odeÅ¡la na vždy. Moc nám chybÃÅ¡...
To, že je nemoc COVID 19 zákeÅ™ná nemoc jsem si uvÄ›domovala od samého jejÃho poÄ�átku. Vždy mÄ› velice rozzlobilo, když jsem slyÅ¡ela že se o této nemoci mluvilo že to nic nenÃ- jen obyÄ�ejná ,,chÅ™ipeÄ�ka,, S obavami jsem sledovala dÄ›nà kolem Covidu a Ä�Ãm blÞe nemoc postupovala k mému bydliÅ¡ti o to vÃc jsem se bála o své blÃzké.
Bohužel krutý osud zasáhl i do naÅ¡Ã rodiny. OdeÅ¡el mi bratr, zemÅ™el v sobotu 6.3.2021. ZemÅ™el na oboustranný zápal plic a komplikace spojené právÄ› s Covidem. Situace je o to vÃc bolestnÄ›jÅ¡Ã, že nám vloni 17.8.2020 zemÅ™ela naÅ¡e milovaná maminka-tu ale zradilo srdÃÄ�ko.
Bráško nenà jediného dne kdy bych si na tebe nevzpomnÄ›la chybÃÅ¡ nám.
Náš drahý tatÃnek, manžel a dÄ›deÄ�ek Jirka, který miloval rodinu, krásy pÅ™Ãrody, železnici a také dobré vÃnko, nás tak náhle opustil a zanechal v naÅ¡ich srdcÃch smutek dne 26.1.2021, aniž jsme mu mohli dát poslednà sbohem. Je to krutý Ä�as covidu, když nám bere to nejdražšà a nejbližšÃ, co máme.
Nikdy nezapomeneme na jeho smÃch a radost ,kterou kolem sebe rozdával. Moc nám vÅ¡em chybà ğŸ’�
Moje maminka Blanka byla zdravá, vitálnÃ, bývalá sportovkynÄ›. Ráda chodila na procházky, na výlety. Ráda Ä�etla, luÅ¡tila křÞovky, sledovala atletiku.
Covidem se nakazila koncem bÅ™ezna. NejdÅ™Ãv to vypadalo na lehký průbÄ›h, nemÄ›la teploty, nekaÅ¡lala, mohla dýchat, ale bylo jà špatnÄ› a ze vÅ¡eho se jà zvedal žaludek. Zavolali jsme záchranku, zjistili, že má oboustranný zápal plic a odvezli ji do nemocnice. Å est dnà ležela na infekÄ�nÃm oddÄ›lenÃ, postupnÄ› to vypadalo, že jà je lépe. Potom nám volala, že ji vezou na ARO na plicnà ventilaci. V umÄ›lém spánku byla tÅ™i týdny, volali jsme každý den, Å™Ãkali nám, že je to lepÅ¡Ã, potom zase horÅ¡Ã. Dovolili nám ji vidÄ›t zrovna na tatÃnkovy narozeniny, ale o tÅ™i dny pozdÄ›ji 27.4.2021 bohužel odeÅ¡la navždy.
Milovaná maminko, vždycky jsi byla ta nejlepÅ¡Ã maminka, jakou jsem si mohla kdy přát. O vÅ¡echny ses starala. Pořád nemůžu uvěřit, že už tÄ› nikdy neuvidÃm. StraÅ¡nÄ›, straÅ¡nÄ› moc nám chybÃÅ¡, zanechala jsi po sobÄ› prázdno, bolavou ráno v srdci, která se nikdy nezahojÃ.
S láskou, dcera Zuzka, manžel Jarda a syn Michal
Můj tatÃnek Mgr. Josef BulÃÄ�ek se narodil 12. 4. 1934 v PardubicÃch, vyrůstal v malé vesniÄ�ce Rosice u Chrasti a po studiÃch na FF UK Praha odeÅ¡el pracovat do mÄ›sta PelhÅ™imova na VysoÄ�inÄ›, kde se v rámci své profese historika a památkáře staral o obnovu a údržbu památek. Byl také Å™editelem státnÃho hradu Kámen – zasloužil se o jeho celkovou rekonstrukci i zÅ™Ãzenà muzea motocyklů. Celý svůj život byl aktivnÃm sportovcem. V mládà zaÄ�Ãnal s hokejem, v jednom z utkánà utrpÄ›l vážný úraz oka, ale svou stateÄ�nostà a cÃlevÄ›domostà se dokázal k hokeji aktivnÄ› vrátit. CeloživotnÄ› hrál volejbal, byl dlouholetým funkcionářem KVS VysoÄ�ina a dlouholetým Ä�lenem a pÅ™edsedou Kontrolnà a reviznà komise ÄŒVS. Na setkánà jubilantů 22. 11. 2019 pÅ™evzal od pÅ™edsedy ÄŒVS Marka Pakosty gratulaci k 85. narozeninám.
V té dobÄ› byl také jeÅ¡tÄ› dlouholetým hráÄ�em a funkcionářem oddÃlu kuželek TJ Spartak PelhÅ™imov. S kuželkami zaÄ�Ãnal v amatérských soutěžÃch a v roce 1993 pÅ™eÅ¡el do pravidelné soutěže organizované ÄŒeskou kuželkářskou asociacÃ. Poslednà celou sezónu v soutěži odehrál v roce 2018 ve svých 84 letech! Je také autorem almanachu PelhÅ™imovské kuželky 1938–2008.
A jaký byl můj táta Ä�lovÄ›k? – neobyÄ�ejnÄ› silná osobnost se svými klady i zápory, velmi chytrý, vzdÄ›laný a pracovitý, stateÄ�ný Ä�lovÄ›k s pevnými zásadami i charakterem, který se nikdy pÅ™ed nikým nesklonil a otevÅ™enÄ› dokázal prezentovat svoje postoje i názory, pÅ™estože to nebylo ,,lÃbivé a žádané“. Život ses nÃm nÄ›kdy ,,nemazlil“, ale on ho MILOVAL. Byl spoleÄ�enský a žil aktivnÄ› do poslednÃch chvil. A jak už to v životÄ› i ve sportu bývá, zažÃval výhry i porážky. Vždy se vÅ¡ak dokázal s problémy ,,poprat“ a navzdory vÅ¡em pÅ™ekážkám žÃt naplno dál. Až do osudného podzimu 2020, kdy onemocnÄ›l covidem. A zase bojoval ze vÅ¡ech sil… nejdÅ™Ãve doma, pak v nemocnici. Když už se jeho stav zaÄ�al zlepÅ¡ovat, pÅ™iÅ¡la ta nejvÄ›tÅ¡Ã rána – prudké zhorÅ¡enà zdravotnÃho stavu, můj milovaný táta svůj nejtěžšà boj prohrál – zemÅ™el v rannÃch hodinách 25. 11. 2020. Bez rozlouÄ�enÃ, bez možnosti obejmout tÄ›, pohladit, držet za ruku, Å™Ãct ti TÃ�TO, jak moc tÄ› obdivuji a miluju. Nikdy nepÅ™estaneÅ¡ být mým vzorem – mám tÄ› moc ráda TATI.
A neboj, o vše se postarám, jak jen budu moct…
Za celou vzpomÃnajÃcà a milujÃcà rodinu tvoje dcera Jana
Manžel pÅ™es vÅ¡echna protivenstvà života a nepÅ™Ãzeň osudu miloval život, humor, divadlo, film, knihy. Své blÃzké mÄ›l velmi rád a podporoval je ve vÅ¡em jejich konánÃ.
Budeme na tebe vzpomÃnat.
Manželka
V prosinci se nakazil Covidem 19. Už o VánocÃch nebyl takový, jakého jsme ho znali. Po VánocÃch se nemohl postavit na nohy a odvezli ho do nemocnice, kde mu udÄ›lali testy a zjistilo se, že má koronavir. VÅ¡ichni jsme byli pÅ™ekvapeni. ZaÄ�alo se to celkem rychle zhorÅ¡ovat a dne 5. ledna 2021 svou bitvu prohrál. VěřÃme, že bojoval stateÄ�nÄ› a nechtÄ›l nás tady nechat samotné, ale osud tomu chtÄ›l jinak a Covid byl silnÄ›jÅ¡Ã. Ale teÄ� pÅ™Ãmo k TobÄ›, dÄ›do.
Celý život si nás vedl naÅ¡imi životy, dával rady a chránil nás. Byl si tady pro nás, aÅ¥ se dÄ›lo cokoliv. Pamatujeme si, jak jsme s Tebou a babiÄ�kou jezdili do Prahy a spolu jsme Å¡lapali tÄ›ch x schodů na PetÅ™Ãn. Byli jsme maliÄ�ké, bolely nás nožiÄ�ky, ale Ty si nás vždycky povzbudil a spoleÄ�nÄ› jsme to zvládli, a pak za odmÄ›nu nás Ä�ekal krásný výhled na Prahu. Je smutné si uvÄ›domit, že už tam spolu nikdy nepůjdeme a nezavzpomÃnáme na staré Ä�asy. Ale můžeme Ti slÃbit, že vždycky, když budeme na PetÅ™ÃnÄ›, tak si na naÅ¡e Å¡lapánà vzpomeneme, stejnÄ› jako na dalÅ¡Ã naÅ¡e spoleÄ�né zážitky.
A vÃÅ¡ proÄ�? Protože TÄ› budeme mÃt navždy ve svém srdÃÄ�ku. Osud tomu chtÄ›l jinak a TobÄ› je nahoÅ™e lépe. Nejsi už mezi námi, ale vždycky budeÅ¡ naÅ¡Ã souÄ�ástÃ. Nikdy už to nezmizÃ. Je to život, lidi pÅ™icházà a odcházÃ, ale vzpomÃnky zůstanou navždy a to je hlavnÃ. MÄ›j se tam krásnÄ›, dohlÞej na nás a neboj, my se o babiÄ�ku postaráme.
Tvé vnu�ky Andrejka, Ver�a a dcera Zuzana
VÅ¡echno opravil, se vÅ¡Ãm si vÄ›dÄ›l rady. MÄ›l zažÃt svatby 3 synů, vidÄ›t dalÅ¡Ã vnouÄ�ata, létat se svými modely. Poslednà dokonÄ�il teprve vloni, nestihl s nÃm pořádnÄ› létat. MÄ›l spoustu snů a přánÃ, ale covid mu je vzal. ZaÄ�alo to kaÅ¡lem a teplotami, byl negativnÃ.
Po týdnu Å¡el na rentgen plic a zjistili covidové plÃce. Nechali si ho v nemocnici, po 3 dnech skonÄ�il na plicnÃm ventilátoru v umÄ›lém spánku. V nemocnici mu dÄ›lali jeÅ¡tÄ› 2x test a negativnÃ. Pak mnÄ› lékaÅ™ Å™ekl, že má protilátky, takže musel mÃt covida. ProÄ� byly testy negativnÃ? Jsou spolehlivé? Po 2 týdnech manžela zaÄ�ali probouzet, pak mÄ› volali, že se jeho stav zhorÅ¡il a musà být v hlubokém um. spánku. Pan primář na ARO byl tak hodný a za manželem jsme mohli chodit.
Naposled jsem ho viděla 29.4. v um. spánku byl 5 týdnů... 30.4.2021 zesnul... 4 dny po našem 35 výro�à svatby.
TY JSI CHTĚL Ž�T,ALE PL�CE NECHTĚLY D�CHAT.
Mirku, moc nám stále scházÃÅ¡ a budeÅ¡ scházet celý život. Nikdy na Tebe nezapomeneme, navždy zůstaneÅ¡ s láskou v naÅ¡ich srdcich, máme TÄ› moc rádi.
Manželka Hana, synové, snacha a vnu�ky.
Opustila nás 7.2.2021.. oboustranný covidový zápal plic. Odešla tak rychle.
VÅ¡em nám moc chybÃ.
Náš tatÃnek onemocnÄ›l s nemocà Covid, potvrzený 22. 2. 2021. S lehkým průbÄ›hem se o pár dnů pozdÄ›ji, s lehce zhorÅ¡eným dýchánÃm dostal do nemocnice na kyslÃk. O den pozdÄ›ji byl uveden do umÄ›lého spánku, s oboustranným zápalem plic. V sobotu 27. 2. v podveÄ�er, odeÅ¡el navždy. Embolie plic a srdÃÄ�ko to nezvládlo. Bylo to velmi rychlé.
S velkou bolestÃ, bez možnosti se s nÃm rozlouÄ�it... nám odeÅ¡el náš milovaný tatÃnek, správný chlap. O pár dnů nestihl oÄ�kovánÃ.
Celý život se živil hudbou, zpÃval a hrál v kapele, byl to skvÄ›lý diskžokej, velmi oblÃbený na severu ÄŒech. Miloval chalupaÅ™enÃ, mÄ›l velký pÅ™ehled o muzice, sportu..., mÄ›l rád humor.
Byl na světě moc rád a plánoval tu být ještě hodně dlouho.
S láskou v srdcÃch na tebe stále myslÃme, moc nám chybÃÅ¡.🖤
Tvoje děti.
ZemÅ™ela po mÄ›sÃÄ�nÃm boji s Covid 19 v nemocnici Cheb na oboustranný zápal plic 12.3.2021.
Moje milovaná maminko, cÃtÃm obrovskou bolest, vztek, smutek a zároveň úlevu, že už tÄ› nic nebolÃ. Zůstáváš pro nás nejlaskavÄ›jÅ¡Ã Ä�lovÄ›k, kterého jsme tady na zemi potkali. Tvoje skromnost a nekoneÄ�ná láska je nÄ›co, co se jen tak nevidÃ. ChybÃÅ¡ mi. NeuvěřitelnÄ› moc.
Jednoho dne se znovu uvidÃme. Objemu tÄ› a zase ucÃtÃm tvou laskavou a milujÃcà duÅ¡i. DÄ›kuji ti za vÅ¡echno.
Miluji tě z celého svého srdce. Tvoje dcera Evi�ka.
JednÃm z tÄ›ch, kteřà Covidu podlehli, je i můj manžel, Ing. Petr BartonÃk (74 let) a tento pÅ™ÃspÄ›vek budiž podÄ›kovánÃm lékařům nemocnice v HranicÃch (JIP) a v PÅ™erovÄ› (ARO), a souÄ�asnÄ› mou zpovÄ›dÃ, neboÅ¥ jsem se s nÃm – sama bojujÃcà v tu dobu s virem -nemohla rozlouÄ�it.
Manžel byl mou osudovou láskou, kterou jsem potkala pÅ™ed 20-ti lety a hned vÄ›dÄ›la, že spolu budeme nadosmrti i pÅ™es náš velký vÄ›kový rozdÃl – ani ve snu by mne nenapadlo, že se to vyplnà tak brzy. I pÅ™es vyÅ¡Å¡Ã vÄ›k manžel svou výbornou fyziÄ�kou strÄ�il do kapsy o mnoho mladÅ¡Ã. MilujÃcÃ, spolehlivý, seÄ�tÄ›lý a neustále dobÅ™e naladÄ›ný chlap, dychtÃcà po poznávánÃ, nikdy nestonal, natož si stěžoval na nÄ›jaké neduhy. Má celoživotnà opora, rádce a hnacà motor v poÄ�átcÃch mého podnikánà i vzorný otÄ�Ãm mé dcery odeÅ¡el od rozdÄ›lané práce a dalÅ¡Ãch cestovatelských plánů neÄ�ekanÄ›, bez rozlouÄ�enÃ, neboÅ¥ jako rodilý beran nikdy nic nevzdával a nesmÃÅ™il se s prohrou. Svůj stateÄ�ný boj s koronavirem vÅ¡ak prohrál a s tÃm se zase nemohu smÃÅ™it já!
PÅ™ed půl rokem se mi zastavil život, svÄ›t zeÅ¡edivÄ›l a kolem je prázdno; ta rána stále krvácà a do smrti budu litovat, že jsem v poslednà chvÃli manželova života nemohla být u nÄ›j, držet ho za ruku, Å™Ãct mu, jak ho miluji a za vÅ¡e mu dÄ›kuji. VěřÃm, že to budu moci napravit, až se spolu zase jednou setkáme…
S úctou manželka Dagmar
Vždy se staral o své blÃzké, mrzà nás, že se svého vysnÄ›ného důchodu bohužel nedoÄ�kal. Byl to Ä�lovÄ›k se srdcem na správném mÃstÄ› a pro druhého by se roztrhnul. Navždy budeÅ¡ žÃt v naÅ¡ich srdcÃch!
OdpoÄ�Ãvej v pokoji.
Tvá rodina a nejbližšà přátelé.
Celý život se mÄ›li moc rádi a jeden bez druhého nemohli žÃt.
DÄ›deÄ�ek byl hospitalizován na ARO 26. prosince 2020. Po nejdelÅ¡Ãch tÅ™ech týdnech svůj boj o život prohrál. ZemÅ™el 19. ledna 2021 na covidový oboustranný zápal plic. Do té doby zdravý chlap, plný sÃly a energie. Miloval lesy a pÅ™Ãrodu.
BabiÄ�ka to velmi těžce nesla a na jejÃm zdravotnÃm stavu se to nepÅ™ÃznivÄ› projevilo. Za dÄ›deÄ�kem odeÅ¡la v den svých narozenin 25. dubna 2021.
Odešli jste ne�ekaně a my tomu stále nemůžeme uvěřit.
Moc nám tu vÅ¡em chybÃte a pořád na vás myslÃme. Život už nikdy nebude jako dÅ™Ãv â�¤
Pracovitej chlap, miloval svoji chalupu za Brnem. Stoprocentnà kutil a pořád ve formÄ›. Prakticky nikdy nebyl nemocný. Se svojà manželkou, naÅ¡Ã babiÄ�kou, žil pÅ™es padesát let. KoneÄ�nÄ› si pořádnÄ› zaÄ�al užÃvat pravnouÄ�at.
Koncem Å™Ãjna 2020 mu zaÄ�alo být zle, mysleli jsme si, že viróza. Pak už se neudržel na nohou a Å¡patnÄ› se mu dýchalo. Sanitkou, která pÅ™ijela, byl jeÅ¡tÄ› ten den odvezen do nemocnice a zaintubován. Potvrdil se covid.
LékaÅ™i nás velice peÄ�livÄ› informovali, ale vÅ¡e bylo jak na houpaÄ�ce. NÄ›kdy lepÅ¡Ã, jindy horÅ¡Ã. Bojoval stateÄ�nÄ›. Bylo nám nabÃdnuto se s nÃm pÅ™ijet rozlouÄ�it, bohužel jsme to ale nestihli.
Náš děda zemřel 11.11.2020.
OdpoÄ�Ãvej v pokoji...
Vždy se starala o své nejbližšà a dala by za nÄ› ruku do ohnÄ› a i když jà život házel klacky pod nohy, tak nikdy nepÅ™estala pokraÄ�ovat ve své cestÄ›. Byla to laskavá, hodná, milá a starostlivá žena se srdcem na správném mÃstÄ›. Bohužel toto srdÃÄ�ko pÅ™estalo tlouci dne 24.3.2021 kdy podlehla plicnà embolii způsobené zákeÅ™ným Covidem.
OdeÅ¡la pÅ™ÃliÅ¡ brzo a náhle, mÄ›la jeÅ¡tÄ› tolik plánu, které už bohužel neuskuteÄ�nÃ. MÄ›la zažÃt svatby svých dvou dÄ›tÃ, mÄ›la se stát skvÄ›lou babiÄ�kou a poté i prababiÄ�kou, mohla cestovat, podÃvat se na koncerty Michala Davida, který byl jejÃm oblÃbeným interpretem.
VÅ¡em nám hroznÄ› chybÃÅ¡ a navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch mamko. Tvá rodina a nejbližšà přátelé. OdpoÄ�Ãvej v pokoji.
ZemÅ™el 5.9.2020 v Nemocnici Na Bulovce ve vÄ›ku 72 let. OdeÅ¡el milovaný a milujÃcÃ. MÄ›l rád život a rozdával lidem radost. Osudným se mu stala jeho oblÃbená partiÄ�ka karet.  Moc nám vÅ¡em chybà - pořád to bolÃ, snad Ä�Ãm dál tÃm vÃc.
Ty jsi byl mým srdcovým králem & esem, bez Tvé lásky mám pocit, že nejsem...
navždy "Tvoje Jani�ka".
JaromÃr Fiala se narodil 14.4.1951 ve VrbicÃch u StÅ™Ãbra. Byl to velmi pracovitý a hodný Ä�lovÄ›k, který žil celý svůj život pro svou rodinu. MÄ›l rád svou zahradu a naÅ¡e pejsky. Byl to úžasný Ä�lovÄ›k, který nám vÅ¡em velmi chybÃ. JeÅ¡tÄ› jsme toho chtÄ›li spolu tolik zažÃt, tolik si toho Å™Ãct. Tati už nikdy TÄ› nebudeme moci obejmout a Å™Ãct Ti, jak moc TÄ› máme rádi. Ale vÃme, že na nás budeÅ¡ shora dohlÞet. A jak TÄ› známe, nechtÄ›l bys, abychom pro tebe plakali, ale abychom na Tebe vzpomÃnali, jako na nÄ›koho, kdo se rád bavil a nezkazil žádnou legraci.
TatÃnek prohrál boj s virem 4.3. 2021, bylo to moc rychlé a pro nás neÄ�ekané. OnemocnÄ›l 17. 2. 2021 a pro Å¡patné dýchánà a teplotu jsme ho nechali odvést do nemocnice. Byl hospitalizován v Plzni v nemocnici na Borech. Kde mu diagnostikovali oboustranný těžký zápal plic. Každý den jsme volali a ptali jsme se na jeho zdravotnà stav, který byl stabilizovaný a docházelo každý den k mÃrnému zlepÅ¡enà zdravotnÃho stavu. Po týdnu se vÅ¡e zhorÅ¡ilo a musel být napojen na ventilátor a uveden do umÄ›lého spánku. Odpoledne 4.3. 2021 nám pan doktor zavolal, že stav je velice vážný a pokud chceme, tak se s tatÃnkem můžeme rozlouÄ�it. To jsme ho vidÄ›li naposledy. PozdÄ› veÄ�er zemÅ™el.
Byl mi dobrým manželem necelých 47 let a synovi milujÃcÃm tatÃnkem a vnuÄ�ce Terezce milovaným dÄ›deÄ�kem. DÄ›kujeme Ti za každý den, který jsi tu s námi byl. Moc nám stále scházÃÅ¡ a budeÅ¡ scházet, pořád na tebe myslÃme a nikdy nezapomeneme. Manželka JaruÅ¡, syn Milan, vnuÄ�ka Terezka a ostatnà pÅ™ÃbuznÃ.
Vendu, VaÅ¡ek, jak jsme mu Å™Ãkali, znal asi každý. Znal ho i každý kdo patÅ™il do naÅ¡Ã velké hasiÄ�ské rodiny Sboru Dobrovolných hasiÄ�ů, byl vynikajà řeznÃk a nikdy jsme nedali dopustit na jeho maso Ä�i klobásky které pÅ™ipravoval každý rok na pouÅ¥' s velkou láskou a obÄ›tavostÃ, aby si každý pochutnal.
�
Byl u naÅ¡Ã jednotky dlouhých 40 let, a za svou práci a obÄ›tavost zÃskal i Medaili za pÅ™Ãkladnou práci. VÅ¡ichni jsme si vážili jeho práce, kterou odvádÄ›l i ve svém krásném vÄ›ku, byl to veselý a obÄ›tavý Ä�lovÄ›k který pomáhal ostatnÃm a vždy i poradil.
�
Naši jednotku zarmoutil pouze jedenkrát, a to, když nás ne�ekaně opustil. Nikdo jsme nemohli uvěřit, že nás opustil tak náhle a ne�ekaně náš kamarád a kolega hasi�.
�
Po dvou dnech v boji s Koronavirem zemřela i jeho manželka Maruška kterou měl velice rád celý život... Vzorná babi�ka a manželka krásných vnou�at a svých dětà které vychovala...
Nikdy nezapomeneme vždy budeÅ¡ s námi na akcÃch….
Má milovaná tetinka Klárka celý život pracovala jako kuchaÅ™ka na základnà škole. Vždy mi byla oporou a také byla se mnou u každé životnà etapy života. Moc mi scházÃ. Život po smrti tety je již jiný prázdný nic už nebude jako dÅ™Ãv. DÄ›kuji😕ğŸ™�Gina
ÄŒestný a sluÅ¡ný Ä�lovÄ›k, hodná maminka, babiÄ�ka a prababiÄ�ka, která i pÅ™es těžké postiženà a finanÄ�nà starosti vždy myslela na rodinu. Navždy budeÅ¡ žÃt v naÅ¡ich srdcÃch, maminko.
NejhodnÄ›jÅ¡Ã Ä�lovÄ›k pod Sluncem, podnikatel, milujÃcà druh a neskuteÄ�nÄ› férový Ä�lovÄ›k.
Zemřel 16.12.2020 v nemocnici po několika týdnech, napojený na plicnà ventilaci, v umělém spánku, na oboustranný zápal plic, selhánà ledvin a srdce, byť do té doby bez jediné zdravotnà komplikace. Nekuřák, sportovec, zcela zdráv...
Poslednà telefonát, který mohl uskute�nit bylo, že bojuje a nikdy to nevzdá!
Po něm zůstala naprostá prázdnota spojená s pocitem nespravedlnosti a bezmoci.
VÅ¡echno co jsme si slÃbili uskuteÄ�nÃm a nikdy to nevzdám.
DÃky za vÅ¡e můj Zdendo - Miluji tÄ›!
Pracoval vždy do únavy a klidu sobÄ› nedopřál. Srdce jeho zlaté bylo a každému jen blaho přál. Bohužel toto srdce dotlouklo v nedÄ›li 28.2.2021, kdy prohrál svůj život dÃky embolii plicnice pozitivnà na COVID.
OdeÅ¡el náhle, bez rozlouÄ�enÃ. Nebyl vůbec pÅ™ipraven na ukonÄ�enà života, mÄ›l pÅ™ed sebou jeÅ¡tÄ› spoustu přánà a plánů, které už nikdy neuskuteÄ�nÃ.
Nikdy na Tebe nezapomeneme, celá Tvá velká rodina.
NaÅ¡e milovaná mamka, vždy milá, laskavá a dobrosrdeÄ�ná, v Å¡irokém okolà vÅ¡emi oblÃbená, by dne 7.5.2021 oslavila 72.narozeniny.
V nemocnici, kde si léÄ�ila záda, se bohužel nakazila covidem-19. V životÄ› dokázala pÅ™ekonat spoustu těžkých pÅ™ekážek, proto jsme vÅ¡ichni pevnÄ› věřili, že se nám uzdravÃ. Po celý život aktivnà a vitálnà žena, i pÅ™es velkou podporu rodiny, přátel, lékařů a sestÅ™iÄ�ek, svůj poslednà souboj, po mÄ›sÃci a půl, prohrála a 18.2.2021 nás navždy opustila. Zůstaly nám na nà krásné vzpomÃnky, smutek a slzy v oÄ�Ãch...
S láskou <3 na Tebe vÅ¡ichni vzpomÃnáme, Tvůj Fanda, Tvá rodina a Tvà přátelé!!!
Dne 1.3.2021 jsi od nás navždy odeÅ¡el v nemocnici v Rokycanech, v mÃstÄ›, kde si sám léÄ�il druhé. Byl jsi skvÄ›lý Ä�lovÄ›k a moc nám chybÃÅ¡. Je těžké bez Tebe žÃt. Láska vÅ¡ak smrtà nekonÄ�Ã, v srdci TÄ› stále budeme mÃt.
ZemÅ™el na covid 8.11.2020 ve vÄ›ku 65 let. Je nám po nÄ›m hroznÄ› moc smutno. TatÃnku náš chybÃÅ¡ nám. Tam nahoru tÄ› moc zdravÃme. MÄ›l jsi tu jeÅ¡tÄ› dlouho být. Byl to ten nejlepÅ¡Ã tatÃnek a manžel na svÄ›tÄ›.
Miroslav Å Ãcha se narodil v Praze 6.2.1948. Byl to hodný Ä�lovÄ›k s velkým srdcem a smyslem pro humor. Rád vyprávÄ›l vtipy, a jeÅ¡tÄ› radÄ›ji se jim smál. Miloval pÅ™Ãrodu a zvÃÅ™ata, country a folkovou hudbu, v mládà jezdil trampovat a pozdÄ›ji s rodinou pod stan. Byl to kutil, který dokázal cokoliv vyrobit i opravit, auta si zásadnÄ› opravoval sám. Také moc rád vaÅ™il a byl skvÄ›lý hostitel. Velkou Ä�ást života strávil v Praze. S naÅ¡Ã maminkou Alenou prožil krásný a Å¡Å¥astný život, avÅ¡ak v roce 1992 maminka těžce onemocnÄ›la a zemÅ™ela. PozdÄ›ji se tatÃnek pÅ™estÄ›hoval do ÄŒervené ŘeÄ�ice a strávil tam zbytek života. Byl trojnásobným dÄ›deÄ�kem. ZemÅ™el 18.3.2021 ve vÄ›ku 73 let a pro nás pro vÅ¡echny pÅ™ÃliÅ¡ brzy, poté, co asi mÄ›sÃc bojoval se zákeÅ™ným Covidem.
Byl to úžasný Ä�lovÄ›k, který nám vÅ¡em hroznÄ› chybÃ. JeÅ¡tÄ› jsme toho chtÄ›li spolu tolik zažÃt, tolik si toho Å™Ãct. Tati už nikdy TÄ› nebudeme moci obejmout a Å™Ãci Ti, jak moc TÄ› máme rádi. Ale vÃme, že na nás budeÅ¡ shora dohlÞet. A jak TÄ› známe, nechtÄ›l bys, abychom pro tebe plakali, ale abychom na Tebe vzpomÃnali, jako na nÄ›koho, kdo se rád bavil a nezkazil žádnou legraci. Abychom si vyprávÄ›li, co jsme spoleÄ�nÄ› zažili, pÅ™ipomnÄ›li si Tvé vtipy, poslechli si Tvé oblÃbené country pÃsniÄ�ky a projeli si mÃsta, která si mÄ›l tak rád. Navždy budeÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
S láskou dcery Lucie a Andrea a vnuci Lucas, Eric a Štěpánek
OnemocnÄ›la v mÄ›sÃci lednu a zemÅ™ela dne 1.2.2021 v nemocnici po krátké hospitalizaci na oboustranný zápal plic.
BabiÄ�ka byla pro mÄ› nesmÃrnÄ› důležitý Ä�lovÄ›k, byla mi oporou, vždy stála pÅ™i mÄ›, kdykoliv mi byla ochotna poradit a pomoci, jsem ji vdÄ›Ä�ná za vÅ¡e, co mne nauÄ�ila, za jejà lásku a nadhled. I pÅ™es vysoký vÄ›k byla velmi vitálnà a energická žena, o vÅ¡e se zajÃmala, mÄ›la ráda vÄ›domostnà soutěže, luÅ¡tila sudoku, ráda malovala.
Celý život zasvÄ›tila dÄ›tem v mateÅ™ské Å¡kolce, kde byla uÄ�itelkou, tuto práci milovala a Ä�asto na ni vzpomÃnala.
BabiÄ�ko moc mi scházÃÅ¡, navždy zůstaneÅ¡ v mém srdci... tvá milujÃcà vnuÄ�ka Alice.
ZemÅ™el 9. 1. 2021 po pÄ›ti dnech intenzivnà péÄ�e. V nejtěžšÃch chvÃlÃch jsme si byli oporou, ale po 45 letech manželstvà jsme zůstali každý sám. Moc chybÃÅ¡, bolà to.
S láskou manželka Božena.
Dne 28.4. 2021 mi zemÅ™el pÅ™Ãtel, druh JaromÃr Rychtar na covidový oboustranný těžký zápal plic s embolià a následným selhánÃm ledvin. PÅ™i pÅ™evozu do nemocnice vÄ›dÄ›l že se už nevrátÃ. Nedožil se ani 64 let. Do té doby zdravý chlap z Jesenicka, plný sÃly, energie, lesák a nekuřák. DennÄ› za pracà na Ä�erstvém vzduchu. Celý život dÅ™el, vÄ›noval se tesaÅ™inÄ›, zedniÄ�inÄ›, práci v zemÄ›dÄ›lstvà a práci v lesnictvÃ. Byl to chlap který stále pomáhal druhým a nedokázal odmÃtnout. MÄ›l rád pÅ™Ãrodu, pejsky, bavilo ho zahradnictvÃ. VÅ¡echno si opravil sám, zednické práce, tesaÅ™ské práce, opravy automobilu. MÄ›l tÄ›snÄ› pÅ™ed důchodem který si již nestaÄ�il vyÅ™Ãdit a následnÄ› užÃt. MÄ›li jsme spolu hodnÄ› plánů, dodÄ›lat rekonstrukci domu a projet mÃsta Å umavy kde sloužil na vojnÄ› a sejÃt se tam s jeho kamarády spolubojovnÃky. Nebude už nic tak jako dÅ™Ãve. Zůstává jen velká prázdnota, bolest na srdci a nespravedlnost. Nikdy na svého pÅ™Ãtele nezapomenu. PÅ™ÃtelkynÄ› Radka
Náš milovaný tatÃnek prohrál boj s virem 14.2.2021. Bylo to rychlé - 1.2.2021 byl diagnostikován jako pozitivnà na covid, 6.2.2021 musel být pÅ™evezen do nemocnice, uveden do umÄ›lého spánku, následoval pneumotorax plÃce a na Valentýna nám navždy odeÅ¡el.
Moc bolÃ, že jsme s nÃm nemohli rozlouÄ�it. Bylo mu 77 let. TatÃnek pocházel z Varvažova u Ústà nad Labem, celý svůj dospÄ›lý život žil a pracoval v Ústà nad Labem. Byl vyuÄ�ený spojaÅ™ dálkových kabelů, pracoval pro Telecom. Jeho velkým konÃÄ�kem bylo fotografovánà a filmovánÃ, podÃlel se na soutěžÃch amatérského filmu s mezinárodnà úÄ�astÃ.
Byl to úžasný tatÃnek, rodina pro nÄ›j vždycky byla na prvnà mÃstÄ›. OdeÅ¡el nám hodnÄ› neÄ�ekanÄ›, zůstala tu jeho truchlÃcà manželka a naÅ¡e maminka Jana, syn Michal, vnuci Tomáš a David a já - dcera Jana.
NevýslovnÄ› moc nám každý den chybÃ. Navždy s láskou.
Maminko moje drahá, tak moc jsem se snažila uchránit tÄ› pÅ™ed Covidem a pÅ™esto jsem to nedokázala... Ale jsem moc vdÄ›Ä�ná za to, že jsem mohla být s tebou každý den, který jsi strávila v nemocnici a mÄ›la jsem Å¡anci vzÃt si tÄ› domů, aby jsi mohla v klidu odejÃt.
Každý den mi chybÃÅ¡ a urÄ�itÄ› ne jenom mÄ›, ale i mé sestÅ™e IvÄ› a tvým vnouÄ�atům. Milujeme tÄ› a nikdy nezapomeneme ♥
ZemÅ™el v nemocnici 27.10. 2020 na komplikace s covidem. MÄ›l velmi rád své neteÅ™e a synovce, hudbu, zvÃÅ™ata a pÅ™Ãrodu. VÅ¡ichni na nÄ›j vzpomÃnáme a je nám lÃto. že jsme se s nÃm nemohli rozlouÄ�it.
Sestra a neteře s rodinami
I když jsme se je snažili chránit pÅ™ed nemocÃ, osud rozhodl jinak... BÄ›hem 8 dnů nám oba v havlÃÄ�kobrodské nemocnici odeÅ¡li navždy. (11.3. a 19.3.2021) Celý život se mÄ›li moc rádi, mÄ›li rádi život, jeden bez druhého nemohli žÃt. Plánovali dalÅ¡Ã letnà sezónu na chatÄ›, jak se tam vÅ¡ichni zase spoleÄ�nÄ› po dlouhé dobÄ› sejdeme a budeme se radovat z maliÄ�kostÃ... Covid-19 plány zpÅ™etrhal a nám zanechal jen hluboký smutek.
Oba nám straÅ¡nÄ› moc chybÃ... už je nikdy neuslyÅ¡Ãme se smát, už je nikdy neobejmeme. Už na nás nikdo nebude Ä�ekat na chatÄ›, kde to mÄ›li oba tak moc rádi... OdeÅ¡li oba tak straÅ¡nÄ› rychle, neÄ�ekanÄ›... Byla to nejlepÅ¡Ã babiÄ�ka, jakou jsem si jen mohla přát a skvÄ›lý dÄ›deÄ�ek, co nerad prohrával.
VzpomÃnáme na Vás a nikdy nezapomeneme na chvÃle, které jsme spoleÄ�nÄ› prožili. Za celou rodinu, vnuÄ�ka Veronika.
Zemřel 4.2.2021 v nemocnici po osmi dnech, napojený na plicnà ventilaci, v umělém spánku, na oboustranný zápal plic, selhánà ledvin a srdce.
Byl mi dobrým manželem 52 let a svým dÄ›tem milujÃcÃm tatÃnkem. Rád chalupaÅ™il, staral se o zahradu, rybaÅ™il a houbaÅ™il. Se vÅ¡Ãm si poradil a umÄ›l vÅ¡e opravit.
OdeÅ¡el jsi nám bez rozlouÄ�enà a sám. Moc to bolà a straÅ¡nÄ› nám chybÃÅ¡, zbyl jen smutek a prázdnota.
DÃky za vÅ¡echno tatÃnku, nikdy na Tebe nezapomeneme.
S láskou manželka Marie, dcera Helena, syn Jaroslav a vnuci Matyáš a Šimon.
VladÄ›nka nemÄ›la lehký život a pÅ™esto vÅ¡echno byla nejlepÅ¡Ã pÅ™ÃtelkynÄ›, kamarádka a kolegynÄ›, kterou si můžete jen přát. MÄ›la svůj krásný humor a nakažlivý smÃch. Dokázala lidem poradit, pomoci, naslouchat a improvizovat.
Byla ve všech ohledech výjime�ná a přišli jsme báje�nou ženu, sestru, tetu, kamarádku a kolegyni.
Budeme na VladÄ›nku vzpomÃnat s láskou a dÄ›kujeme za vÅ¡e a nikdy na tebe nezapomeneme.
Rodina, přátelé a kolegové z VÄ›znice PÅ™Ãbram.
Podlehla zákeřnému viru 9.1. 2021. S nemocà bojovala tři týdny.
Mami, dÄ›kuji za vÅ¡echno! A dávej na nás na vÅ¡echny ze shora velký pozor...Â
Za všechny děti, dcera Dana.
Pracoval jako uÄ�itel hudby v ZUÅ v Kralupech nad Vltavou. VyuÄ�oval flétnu a klarinet, vystudoval na konzervatoÅ™i akordeon, klavÃr. UmÄ›l i na pozoun a jiné nástroje. Byl o nÄ›m natoÄ�ený i krátký dokument v mÃstnÃm vysÃlacÃm kanálu Kralupy TV.
Pár hodin pÅ™ed nÃm zemÅ™ela i jeho Å¡kolnice. Tu jsem neznala, mÄ›la též nedožitých 60. Jsme zbylà tÅ™i sourozenci. Musela jsem sdÄ›lit tatÃnkovi (85), který je půl roku v nemocnici, že mu umÅ™el syn.
Doba je zlá, snad se již objevà světlo na konci tunelu.
PÃÅ¡u to jako smutná vnuÄ�ka, která dÃky koronaviru pÅ™iÅ¡la 30.3.2021 o babiÄ�ku, o kterou jeÅ¡tÄ› dlouho pÅ™ijÃt nemusela. Å lo to rychle, bÄ›hem týdne, o to vÃc to celou rodinu zasáhlo.
Byla to obÄ›tavá osoba, která by se pro rodinu rozdala. StraÅ¡nÄ› nám tu vÅ¡em chybÃÅ¡! Pořád na tebe vÅ¡ichni myslÃme a nikdy na tebe nezapomeneme!
Letos v bÅ™eznu 2021 nás navždy opustili naÅ¡i bájeÄ�nà rodiÄ�e Josef a Jitka LukeÅ¡ovi ze Sasiny ve vÄ›ku 78 a 76 let. Dne 25.3.2021 nás napÅ™ed opustila naÅ¡e maminka Jitka a o Ä�tyÅ™i dny pozdÄ›ji dne 29.3.2021 nás opustil i jejà manžel a náš tatÃnek Josef.
Oba museli být bohužel hospitalizováni na JIP covidovém oddělenà a i přes veškerou pé�i personálu podlehli zákeřnému viru.
Byli to velmi milujÃcà rodiÄ�e a nám po nich zůstala jen prázdnota, která půjde jen těžko zacelit. DÄ›kujeme za vÅ¡e, co jste pro nás udÄ›lali.
Synové s rodinami.
8.3.2021 se celé rodinÄ› a nespoÄ�etnÄ› přátel obrátil svÄ›t vzhůru nohama. OdeÅ¡el skvÄ›lý Ä�lovÄ›k se srdcem na správném mÃstÄ›. ÄŒlovÄ›k, který mÄ›l pÅ™ed sebou minimálnÄ› dalÅ¡Ãch 30 let se svými nejbližšÃmi. Nikdy nikomu neÅ™ekl, že nÄ›co nejde. MÄ›li jsme spoleÄ�nÄ› mnoho plánů, které již zůstanou pouze v naÅ¡ich hlavách, jaké to mohlo být.
Táto, zvládnu maturitu a VÅ , postarám se o mamku, brácha se za mÄ›sÃc ženÃ, doufám, že vÅ¡e uvidÃÅ¡ a budeÅ¡ na nás dále pyÅ¡ný, lásky jsme od tebe mÄ›li vÃce než dost, pÅ™edal jsi nám vÅ¡e, co jsi mohl a my tÄ› nezklameme. OdeÅ¡el jsi rychle, ale vÃme, že jsi bojoval, aby jsi nás mohl opÄ›t vidÄ›t.
Nemůžeme o TobÄ› Å™Ãct žádné Å¡patné slovo. Ale to co k tobÄ› vÅ¡ichni blÃzcà cÃtÃme, nedokážeme popsat slovy.
ChybÃÅ¡ nám a vždy budeÅ¡. Tvá rodina a přátelé.
Táta vyrůstal v KaznÄ›jovÄ› – Plzeň –Sever, kde se stal i velitelem hasiÄ�ů. Po svatbÄ› se pÅ™estÄ›hoval do TluÄ�né – Plzeň-Sever, kde žil až do své smrti, nejdÅ™Ãve s naÅ¡Ã maminou, se kterou zplodil mÄ› a sestru Lucku, a po rozvodu sám.
Moc kamarádů nemÄ›l, ale o to vÄ›rnÄ›jÅ¡Ã to kamarádstvà pak bylo. Byl to kutil každým coulem, umÄ›l si se vÅ¡Ãm poradit, a co neumÄ›l na to si naÅ¡el návod na internetu. Miloval práci na svém autÄ›, které bylo pořád v perfektnÃm stavu.
V téhle hnusné covidové dobÄ› mÄ›l nejvÄ›tÅ¡Ã strach z toho, že to chytne a neudýchá. Těšil se na oÄ�kovánÃ, že pak bude vÅ¡e zase dobré. Dostal prvnà dávku a poté onemocnÄ›l, lékaÅ™ka tvrdila, že to jez vakcÃny – Å¡patná reakce. Jenže poté co ho odvezla, už ve Å¡patném stavu sanitka, se zjistil Covid-19. VÅ¡ichni jsme doufali, že bude v pořádku, zvlášť když nemusel mÃt invazivnà okysliÄ�ovánÃ, ale jen masku, a jeÅ¡tÄ› dva dny pÅ™ed smrtà normálnÄ› komunikoval. ZkouÅ¡eli i Remdesivir.
Bohužel táta boj 26. dubna v rannÃch hodinách prohrál. NejvÃc nás mrzÃ, že jsme za nÃm nemohli, že umÅ™el sám a nemÄ›li jsme možnost se rozlouÄ�it. Tak aspoň takhle tatÃ.
StraÅ¡nÄ› mi chybÃÅ¡. Dcera Veronika Â
Byl to laskavý, starostlivý, obÄ›tavý a srdeÄ�ný Ä�lovÄ›k, který mÄ›l rád humor. Byl skvÄ›lý kuchaÅ™ a bájeÄ�ný hostitel. V jeho srdci bylo mÃsto pro každého. Byl to veliký bojovnÃk, který vÅ¡echny své zdravotnà potÞe, které mu spoustu let stěžovaly život, dokázal hrdÄ› ustát. Bohužel 12.1.2021 svůj boj s COVIDEM prohrál. Tato situace byla o to těžšÃ, že vzhledem k pÅ™Ãsným opatÅ™enÃm jsme nemÄ›li možnost se s nÃm v nemocnici rozlouÄ�it, naposledy ho obejmout, chytit za ruku a Å™Ãci mu, jak moc pro nás znamenal a jak moc si ho vážÃme. MÄ›li jsme opravdové Å¡tÄ›stÃ, že byl náš…!
TÃmto bychom rádi podÄ›kovali i mamince, která o nÄ›j s láskou a obÄ›tavostà dlouhá léta peÄ�ovala a stála pÅ™i nÄ›m.
DÄ›kujeme za každý den, který jsi tu s námi byl, dcera Monika s manželem LuÄ�kem a vnouÄ�aty Davidem a Terezkou a syn Jiřà a vnouÄ�ata JiÅ™Ãk a Tomášek.
V pátek 26.3.2021 prohrála svůj boj se zákeÅ™ným virem. Covid zmÄ›nil jejà plÃce na nÄ›co, pÅ™es co už neÅ¡lo dýchat! Po týdnu a půl v posteli, volánà Rychlé pomoci, která si tÄ› neodvezla, prý jsou na tom lidé hůř a v nemocnici nenà mÃsto, jsme tÄ› den na to odvezli k panà doktorce, která ihned po změřenà kyslÃku v krvi volala 155 a ta už tÄ› odvezla.
Dva dny na kyslÃku nepomohly, oboustranný covidový zápal plic lékaÅ™e dohnal k tomu, aby TÄ› uvedli do umÄ›lého spánku. Pak nám oznámili, že TÄ› pÅ™evážejà do Prahy, do covidového centra. Nemohli jsme za tebou, obejmout TÄ›, pohladit, z důvodu opatÅ™enÃ. Každý den jsme volali doktorům, ale Tvůj stav se stále nelepÅ¡il.
Po tÅ™ech týdnech Tvého boje si srdÃÄ�ko Å™eklo "DOST" a tvůj boj ukonÄ�ilo. V tu chvÃli, když nám tuto nejkrutÄ›jÅ¡Ã zprávu doktoÅ™i zavolali, jsme sedÄ›li v autÄ› a jeli za Tebou. KoneÄ�nÄ› jsme mohli, ale nedojeli jsme.
Nemožnost se s Tebou rozlouÄ�it, pohladit a obejmout je krutokrutá. Byla jsi celý život skvÄ›lá, peÄ�ujÃcà a milujÃcÃ, milá, vždy nápomocná. Nehledala si v životÄ› problémy, ale vstÅ™Ãcné Å™eÅ¡enÃ.
Byla jsi tu pro nás všechny a budeš nám moc chybět. Nikdy nezapomeneme!!!
Dne 29.12.2020 oslavil můj tatÃnek 86. narozeniny â�¤. Vypadal Å¡Å¥astnÄ› a spokojenÄ›, navzdory vÅ¡em zdravotnÃm problémům, které mÄ›l. O pár dnů pozdÄ›ji mÄ›l pozitivnà test na COVID-19.
ZpoÄ�átku se zdálo, že vÅ¡e zvládne, ale pozdÄ›ji zaÄ�al mÃt problémy s dýchánÃm, dostal zápal plic a musel být hospitalizován v nemocnici. Jeho srdÃÄ�ko ten nápor neuneslo a naposledy dotlouklo dne 10.02.2021.
MÄ›li jsme obrovské Å¡tÄ›stÃ, že jsme se s nÃm mohli rozlouÄ�itğŸ™�. Jeho poslednà slova mi v hlavÄ› budou znÃt navždy. StraÅ¡nÄ› moc nám chybÃÅ¡, nikdy na Tebe nezapomenemeâ�¤â�¤â�¤! DÃky za vÅ¡e!
R.I.P. Za celou rodinu dcera Štěpánka.
Dne 1.3.2021 by oslavil 43 let, ale bohužel dne 18.2.2021 prohrál svůj život se zákeÅ™nou nemocà - Covid.Â
Nebyl vůbec připraven na ukon�enà života, měl ještě před sebou spoustu přánà a plánů, ale bohužel ta zákeřná nemoc byla silnějšà než on.
KamuÅ¡o, je těžké bez Tebe žÃt, moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡ a nikdy na Tebe nezapomeneme. ZůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch, milujeme TÄ›.
Máma, táta, brácha a ostatnà pÅ™ÃbuznÃ.
TatÃnek se narodil 18.7.1952 v LouÄ�ce u ZlÃna. Vyrůstal v HavÃÅ™ovÄ›, po vÄ›tÅ¡inu svého života, pracoval, jako Å™idiÄ� ÄŒSAD HavÃÅ™ov, tady se poznal také s naÅ¡Ã maminkou Janou. Táta byl živý Ä�lovÄ›k, pracovitý. S maminkou prožily 46 let života, dokud nepÅ™iÅ¡la tato chvÃle, kterou nikdo z nás neÄ�ekal. Dne 17.4.2021 prohrál, svůj týdennà boj, s následky této nemoci, na oddÄ›lenà JiP.
Co je smutné, že naÅ¡e životy sužovali lidé, dÃky nÃmž a této nemoci jsme mu se sestrou nestaÄ�ily dostateÄ�nÄ› s láskou podÄ›kovat za vÅ¡e, co pro nás za celý život udÄ›lal, za jeho pomoc starost a lásku.
TatÃnku, s láskou a úctou v srdci, Ti s maminkou dÄ›kujeme. ChybÃÅ¡ nám Tátoâ�£ï¸�
Nikdy nezapomeneme��
S láskou Dcery Renáta, Lenka.
Narodil se 21.4.1949 v TeplicÃch. Miloval život. Rád zahradniÄ�il, kutil a vÄ›noval se dÄ›tem a zvÃÅ™atům. VnouÄ�ata a pravnouÄ�ata ho milovala. MÄ›l rád srandu, vymýšlel různé aktivity a byl velmi oblÃbený. K jeho nejvÄ›tÅ¡Ãm konÃÄ�kům patÅ™ila zahrádka, kaktusy a sukulenty a zdobenà vÄ›cà pomocà slámy. Nikdy si nedokázal Å™Ãct o pomoc a nikdy si na nic nestěžoval. I když mu bylo nejhůř, snažil se vÅ¡e zvládat sám. Na co sáhl, to se mu daÅ™ilo.
ZaÄ�átkem února 2021 onemocnÄ›l. 14 dnà se léÄ�il s covidem doma, ale jeho stav se zhorÅ¡oval. Nakonec nedokázal ani doÅ™Ãct vÄ›tu, aniž by se zadýchal. 24.2. byl hospitalizován. Diagnóza byla jasná. NÃzká saturace a oboustranný zápal plic. Nejprve si vystaÄ�il s kyslÃkem, ale pak byl nutný umÄ›lý spánek a plicnà ventilace. Po týdnu ho probudili a bojoval dál s pomocà kyslÃku. Po dalÅ¡Ãm týdnu ho pÅ™evezli na JIP, protože jeho lůžko potÅ™ebovali pro těžšà pÅ™Ãpad. VÅ¡e se zdálo, že je na dobré cestÄ›. Výsledky CT ukazovaly, že stav plic se lepÅ¡Ã. Bohužel jeÅ¡tÄ› ten den veÄ�er, po vyÅ¡etÅ™enà plic, dostal srdeÄ�nà arytmii. A od té doby se to opÄ›t zhorÅ¡ovalo. 26.3. jsme za nÃm jeli na návÅ¡tÄ›vu, kde nám pan primář, který mÄ›l tatÃnka na starosti, oznámil, že už vyÄ�erpali vÅ¡echny možnosti a bohužel už se vÃc nedá dÄ›lat. Pro nás to byla neskuteÄ�ná rána. Pustili nás za nÃm se rozlouÄ�it. ŘÃkali jsme mu, aÅ¥ to nevzdává a bojuje. Jeho poslednà slova, která nám Å™ekl, byla: “Když ono se těžko bojuje s nÄ›kým, koho nevidÃm.â€� ZemÅ™el 27.3.2021 v brzkých rannÃch hodinách.
TatÃnku, dÄ›kujeme Ti za vÅ¡e, co jsi pro nás vÅ¡echny udÄ›lal! I dÃky TobÄ› stojà náš dům snů, se kterým si nám pomáhal. DÄ›kujeme Ti zato, že jsi byl skvÄ›lým manželem, tatÃnkem, bratrem a hlavnÄ› dÄ›deÄ�kem! I pro moji dcerku BaruÅ¡ku, i když jen tak krátkou dobu. Kéž bys tu byl s námi a vidÄ›l ji vyrůstat. Navždy budeÅ¡ jejà milovaný “dedeâ€�! â�¤ï¸�
S láskou a bolestà v srdci dcery Barbora, Dana, PavlÃna a Soňa, manželka Dana, vnouÄ�ata Barunka, FilÃpek, MireÄ�ek, MÃÅ¡a, Jára, PavlÃk a Patrik, pravnuÄ�ka Nelinka a bratr Petr â�¤ï¸� Moc TÄ› milujeme! â�¤ï¸�
Vášnivý holubář, bývalý hornÃk a srandista z Mostu. Mrzà nás, že jsme se nemohli rozlouÄ�it, že to pÅ™iÅ¡lo tak neÄ�ekanÄ› rychle. Ale věř, že budeme pořád vzpomÃnat - minimálnÄ› vždycky, když si nalijeme vajeÄ�ný koňak :-)
HlÃdej nás tam ze shora.
Tolik jsme si toho jeÅ¡tÄ› nestihli Å™Ãct... Byl jsi mi tak blÃzký, Ä�asto jsem ti ani nemusela nic Å™Ãct a ty jsi to pÅ™esto vÄ›dÄ›l.. Nikdo nezaplnà tu prázdnotu, která tady bez tebe je.. Já vÃm, nÄ›jaké neduhy tÄ› provázely, ale kdyby tady nebyl Covid, vÃm že by jsi tady s námi jeÅ¡tÄ› byl a vidÄ›l bys svojà vnuÄ�ku vyrůstat.
ChybÃÅ¡ ji stejnÄ› jako mnÄ› i tvým dÄ›tem... DÄ›kuji ti za každou chvÃli, která naÅ¡e životy spojila... Prvnà otázkou je vždycky proÄ�?! Těžko na to nÄ›kdy najdeme odpovÄ›Ä�, ale musÃme být silnÃ.
Přeju Vám všem hodně sil k překonánà takto těžkých chvil... Marcela s Isabellkou
Nejlepšà táta a nejšikovnějšà �lověk na světě. Nikdy nezapomeneme a máme Tě moc rádi.
Byli to velmi hodnà lidé, ochotnà každému pomoci. Maminka myslela na vÅ¡echny kolem sebe, byla vždy hodná a udÄ›lala by pro nás cokoliv. TatÃnek by rozdal i to poslednÃ, co mÄ›l a každému rád dle svých sil pomohl.
Moc mne mrzÃ, že se mi je nepovedlo ochránit pÅ™ed Covidem. PÅ™esto, že jsem se snažila omezit fyzický kontakt s nimi a radÄ›ji vÃce telefonovala, tak si je nÄ›kde naÅ¡el. Maminka sice po úrazu Å¡patnÄ› chodila, ale tatÃnek chodil nakupovat nebo jeli na nákup spoleÄ�nÄ› autem. Vždycky jsem si Å™Ãkala, jak krásnÄ› spolužijÃ. A jak spolu žili, tak v jeden den odjeli do nemocnice a pak oba v jeden den zemÅ™eli. Byl to 27. prosinec 2020.
Je to hrozná nemoc, která vás rozdÄ›là od vaÅ¡ich blÃzkých a vy nemůžete být s nimi, slovem je povzbudit, nÄ›co pro nÄ› udÄ›lat. Tak bezmoc je straÅ¡ná. Když ztratÃte blÃzkého Ä�lovÄ›ka, je to hrozné, ale v jeden den ráno jednoho a odpoledne druhého, to už vám bolestà puká srdce.
Maminko, tatÃnku, pořád na vás myslÃm a za vÅ¡e dÄ›kuji, dcera Broňa s rodinou
Pan JaromÃr Steiner z Opatovic u VyÅ¡kova zemÅ™el 25.1.2021 jako oběť covidu. NejhodnÄ›jÅ¡Ã manžel, tatÃnek třà dcer, dÄ›deÄ�ek pÄ›ti vnouÄ�at. Celý život pracoval jako strojvedoucÃ, mÄ›l rád, lidi, zvÃÅ™ata a život vůbec. Rád chodil s manželkou na túry a s kamarádem na ryby. OdeÅ¡el nám moc brzo v nedožitých 75 letech.
V pondÄ›là 18. ledna 2021 nás navždy opustil náš JiÅ™Ã, ve svých nedožitých 73 letech, po těžkém boji s Covidem v mladoboleslavské nemocnici. Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch jako hodný, přátelský, obÄ›tavý muž, který kolem sebe vždy Å¡ÃÅ™il dobrou náladu.
Vždy jsi mÄ›l rád sport, pÅ™edevÅ¡Ãm jÃzdu na kole. Když jsi byl mladý, tak jsi rád hrál fotbal, pozdÄ›ji jsi ho pravidelnÄ› sledoval v televizi nebo také osobnÄ› na stadionu. Pamatuji si, když jsi peÄ�oval o svoji krásnou zahrádku, spolu s manželkou VÄ›rou na opeÄ�ovávané chatÄ›. Vždy jsi byl v obleženà svých kamarádských koÄ�iÄ�Ãch přátel. V neposlednà řadÄ› jsi byl skvÄ›lý kuchaÅ™ a vždy ses dobÅ™e dokázal postarat o rodinné návÅ¡tÄ›vy. Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
Milá Ivo, byly jsme kamarádky dlouhých 41 let. Prožily jsme spolu bezstarostná gymnaziálnà léta, studia, naÅ¡e lásky, svatby, narozenà dÄ›tÃ, prostÄ› vÄ›ci, které s sebou lidský život pÅ™inášÃ.
Vždy jsme o sobÄ› vÄ›dÄ›ly, i když se naÅ¡e cesty potom rozeÅ¡ly. Žádná vzdálenost vÅ¡ak nenà nepÅ™ekonatelná, pokud spolu lidé chtÄ›jà být a majà si co Å™Ãct. I na dálku jsme spolu sdÃlely vÅ¡echny radosti i bolesti a bylo fajn vÄ›dÄ›t, že jak na to dobré, tak i na to zlé tu Ä�lovÄ›k nenà sám.
Nepoznala jsem hodnÄ›jÅ¡Ãho, skromnÄ›jÅ¡Ãho a obÄ›tavÄ›jÅ¡Ãho Ä�lovÄ›ka, než jsi byla Ty. AvÅ¡ak osud byl k TobÄ› v poslednÃch letech mnohem ménÄ› milosrdný. Navzdory tomu jsi vÅ¡e zvládala stateÄ�nÄ› a s noblesou, což si zasloužà velký obdiv. Jen tu poslednà bitvu se zákeÅ™nou nemocà jsi bohužel prohrála. Je mi to moc lÃto. VzpomÃnám na Tebe skoro každý den. Je to pro mne o to horÅ¡Ã, že mi kvůli pÅ™Ãsným opatÅ™enÃm nebylo dopřáno se s Tebou rozlouÄ�it a doprovodit TÄ› na poslednà cestÄ›. Nikdy na Tebe a na naÅ¡e spoleÄ�nÄ› prožité chvÃle nezapomenu.
Můj tatÃnek byl velice hodný, veselý, pracovitý a vitálnà muž. NeužÃval žádné léky, krom vitamÃnů a posilovaÄ�ů imunity, pÅ™esto se covidu neubránil. Miloval svou ženu, dÄ›ti, vnouÄ�ata i pravnouÄ�ata. Rád si s nimi hrál, povÃdal, nebo je jen s radostà pozoroval.
Miloval hudbu, hlavnÄ› Jazz a každého do nÄ›ho nadÅ¡enÄ› zasvÄ›coval, mÄ›l rád také knihy, práci na zahradÄ›, křÞovky,... I když mu život pÅ™ipravil nejednu těžkou chvÃli, neztratil optimismus a pro každého mÄ›l úsmÄ›v a milé slovo. TeÄ� tu po nÄ›m zbylo jen prázdné mÃsto.
Moc jsem tÄ› tatÃnku milovala, chybÃÅ¡ mi a vždycky chybÄ›t budeÅ¡...
BabiÄ�ka zemÅ™ela po 44 dnech nerovného souboje s tÃmto nevyzpytatelným virem. PÅ™estože bojovala jako lvice a průbÄ›h nemoci nebyl nijak vážný, pÅ™estože už mÄ›la dokonce i negativnà test, proto nenà ani tÃm pomyslným Ä�Ãslem, jejà sÃla, pro kterou jsme ji vÅ¡ichni vždy obdivovali, ji postupnÄ› zaÄ�ala opouÅ¡tÄ›t a jejà svÄ›tlo pomalu zhasÃnat, až nakonec pÅ™eÅ¡la do krajiny stÃnů, ze které se jen obÄ�as vracela, aby na tomto svÄ›tÄ› trpÄ›la a tiÅ¡e nebo v bolestech ho nepÅ™ÃtomnÄ› pozorovala, až jednoho temného prosincového odpoledne vydechla navždy, strhaná, vysÃlená a ztrápená po svém stateÄ�ném souboji.
Zprvu nerovný boj s tÃmto virem se sice chvÃli jevil nadÄ›jnÄ›, ale tahle bestie své obÄ›ti jen tak nepouÅ¡tà a rve se se vÅ¡emi, kteřà se jà snažà vzdorovat, o každý jejich nádech, mnohdy, bohužel, úspěšnÄ›. OdeÅ¡la milovaná bytost, na covid, s covidem, po covidu, nebo jak se to správnÄ› Å™Ãká. ChybÃÅ¡ nám. NaÅ¡e spoleÄ�né letnà grilovaÄ�ky, tradiÄ�nà sobotnà obÄ›dy se skleniÄ�kou dobrého piva, tvé úžasné vánoÄ�nà peÄ�enÃ, bez nÄ›hož Vánoce ztratà kus své sváteÄ�nà duÅ¡e, tvoje láska a nadÅ¡enà a naÅ¡e spoleÄ�né vypovÃdánà se z trápenÃ.
Dcera a vnu�ka
Dne 28. 3. 2021 nám Covid vzal tatÃnka, skvÄ›lého dÄ›deÄ�ka a manžela.
Moc nám všem chybà a nikdy na něj nezapomene.
Dnes se na nebi rozsvÃtila dalÅ¡Ã hvÄ›zdiÄ�ka💔. Nechci, aby byl jenom Ä�Ãslo ve statistikách!!! Byl to milovaný, milujÃcÃ, sluÅ¡ný Ä�lovÄ›k a vášnivý rybář. Byl to tatÃnek, bráška, manžel, dÄ›da..... Takže až na nebi uvidÃte jasnÄ› zářit hvÄ›zdiÄ�ku, vzpomeňte si na hodného Ä�lovÄ›ka, který celý mÄ›sÃc bojoval, ale covid mÄ›l poslednà slovo 😔.
Ano, i pro nás zůstane smutný 25.leden letoÅ¡nÃho roku, kdy můj nezapomenutelný, milý manžel podlehl Covidu.... starostlivý, pracovitý manžel, tatÃnek, dÄ›deÄ�ek, pradÄ›deÄ�ek â�¤ï¸�Nelze vyjádÅ™it slovy, jak moc mi chybÃÅ¡ Pepo ğŸ’�... Prožili jsme spolu krásných 58 let, dÄ›kuji... V myÅ¡lenkách jsi stále s námi ✨manželka, dcery, snacha, vnouÄ�ata a pravnouÄ�átka.
Celý život dÄ›lala vÅ¡e proto, aby se lidé kolem nà mÄ›li dobÅ™e, vždy myslela vÃce na druhé než na sebe. A nynà my jà to oplácÃme a naÅ¡e slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvÃm si navždy zÃskala naÅ¡e srdce. Ona by si jistÄ› nepřála, abychom tu dnes po nà truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali jejà život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, pÅ™estože ji nevidÃme, vždy bude s námi a bude nad námi bdÃt, jak to dÄ›lala doposud. Pro svou rodinu byla srdcem i duÅ¡Ã rodiny.Â
Kdyby tady nebyl zákeÅ™ný covid, tak by jsi nás tak náhle neopustil a letos by jsme oslavili tu tvojà šedesátku. Dne 9.3.2021 nás opustil můj pÅ™Ãtel a Ä�lovÄ›k, který byl plný sÃly a plánů do budoucna. Moc mi chybÃÅ¡ a pořád na tebe myslÃm.
Byl to skvÄ›lý Ä�lovÄ›k. VÅ¡ichni jsme ho milovali a on miloval nás. Svou rodinu vždy podporoval a co mohl pomáhal. Miloval pÅ™Ãrodu a cestovánÃ. UžÃval si života a splnil si spousta snů. Rád vaÅ™il a vymýšlel speciality.
Vzal nám ho covid. Å lo to rychle. Oboustranný zápal plic. ZemÅ™el v nemocnici 14.3.2021. MÄ›li jsme to Å¡tÄ›stÃ, že jsme se mohli rozlouÄ�it.
TatÃnku, navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
Manželka Věra, dcera Martina s manželem, vnuk Lukáš, syn Petr s partnerkou.
Moje maminka Alena, manželka a babiÄ�ka nás opustila v 69 letech. Byla sice nemocná, mÄ›la cukrovku, ale brala to s nadhledem a užÃvala si každé chvÃle s námi. Moc jsme si rozumÄ›li a Ä�asto trávili Ä�as spolu. Covid ji téměř okamžitÄ› ochromil.
ZaÄ�ala mÃt problémy s dýchánÃm a byla velmi slabá. Náhle ztratila vÄ›domÃ. Odvezla ji sanitka. V nemocnici po napojenà na kyslÃk se výraznÄ› zlepÅ¡ila a po 14 dnech ji pustili domů. Byla sice slabá, ale byla moc ráda, že je zase s námi doma. Už jsme si mysleli, že to má za sebou, ale najednou po necelých 14 dnech se stav znovu zhorÅ¡il.
Maminku zase odvezla sanitka. Když jsem po 2 hodinách volala na oddÄ›lenà urgentnÃho pÅ™Ãjmu, tak mi pan doktor Å™ekl, že po půl hodinové resuscitaci maminka dne 23.4.2021 v 11,30 hod. zemÅ™ela na celkové selhánà organismu po covidové infekci.
Maminko moje nejmilejÅ¡Ã, straÅ¡nÄ› moc nám chybÃÅ¡. StraÅ¡nÄ› moc to bolà a nedokáži pÅ™estat breÄ�et. Život bez tebe už nebude takový. Zůstane tu po tobÄ› hrozná prázdnota. Jsi ten nejhodnÄ›jÅ¡Ã, nejúžasnÄ›jÅ¡Ã a nejkrásnÄ›jÅ¡Ã Ä�lovÄ›k, které ho jsem ve svém životÄ› poznala. Moc tÄ› milujeme já dcera Helena, manžel Milan a vnuk Lukáš.
OdeÅ¡li navždy v dobÄ› covidové z naÅ¡eho svÄ›ta po 61 letech spoleÄ�ného života. MilujÃcà rodinu, přátele a život.
TetiÄ�ka zemÅ™ela v prosinci 2020 na následky těžkých zranÄ›nà po nezavinÄ›né dopravnà nehodÄ›. Ležela Ä�tyÅ™i mÄ›sÃce v nemocnici, sama, protože jsme ji nemohli navÅ¡tÄ›vovat.
StrýÄ�ek to nesl stateÄ�nÄ›, ale v únoru 2021 zemÅ™el i on, zápal plic, pozitivnà a pár dnà po prvnà dávce vakcÃny. Byl celý život dobrovolný hasiÄ� a pomáhal druhým.
DÃky odvaze jeho chlapců mÄ›l pohÅ™eb se vÅ¡emi poctami, Ä�estnou strážÃ, praporem, nastoupenou jednotkou a houkánÃm sirén. Oba odeÅ¡li neÄ�ekanÄ› a zůstane jen vzpomÃnka.
Nezapomeneme a děkujeme. Rodina a přátelé
19.1.2021 nás náhle opustila naÅ¡e milá maminka, babiÄ�ka a prababiÄ�ka ve svých 94 letech. V kvÄ›tnu jsem si plánovali oslavu 95let , ale bohužel už se jà nedoÄ�kala. Stále s bolestà v srdci na ni vzpomÃnáme, starala se o nás do poslednà chvÃle a my o ni. Byla stále aktivnà a nejradÄ›ji chodila na hÅ™Ãbky.
TatÃnek se nakazil covidem v nemocnici, když ho pÅ™ijali na vyÅ¡etÅ™enà a o nÄ›kolik dnů pozdÄ›ji 23.10.2020 v izolaci na covidovém oddÄ›lenà odeÅ¡el tam, odkud nenà návratu, sám...
Virus nám vzal tatÃnka nemilosrdnÄ›, bez možnosti jej alespoň jeÅ¡tÄ› jednou obejmout, pohladit ho, rozlouÄ�it se...
Vždy nám dokázal trpÄ›livÄ› naslouchat, poradit, miloval svoji rodinu a pÅ™edával nám lásku k pÅ™ÃrodÄ› i životu. Byl pyÅ¡ný na rodiny svých dcer, ale svatby svého nejstarÅ¡Ãho vnuka se již nedoÄ�kal. Svatba by ho naplnila Å¡tÄ›stÃm, s radostà pÅ™ijal do rodiny již dávno i jeho snoubenku.
DÄ›kujeme tatÃnku za vÅ¡eobjÃmajÃcà lásku, tvoje kÅ™esÃlko zůstalo navždy prázdné a naÅ¡e srdce bolavá. Moc nám chybà Tvoje pohlazenÃ.
Danka
Po týdnu léÄ�enà nákazy Covid 19 musel být hospitalizován. NejdÅ™Ãve to vypadalo â€�jen“ na zápal plic, pozdÄ›ji se zjistilo, že plÃce jsou ze 70% nefunkÄ�nÃ. Jeho stav se zhorÅ¡oval. Musel být napojen na umÄ›lou ventilaci a uveden do umÄ›lého spánku. Z nÄ›ho se už neprobral a po tÅ™ech týdnech se mu zastavilo srdÃÄ�ko. Po celou dobu v nemocnici jsme ho mohli navÅ¡tÄ›vovat, držet ho za ruku, nebyl na to sám.
Byl to �estný, férový a pracovitý �lověk, aktivnà sportovec,prima parťák a spolehlivý kamarád.
Moc a moc nám všem chybà a chtěli bychom ho zpátky.
Jeho nejbližšÃ
Kdyby tady nebyl zákeřný covid, tak by jsi nás tak náhle neopustil a letos by jsme oslavili tu tvojà sedmdesátku.
2.11.2020 nás opustil náš tatÃnek a už nikdy nebude nic tak jako bylo dÅ™Ãve, moc nám tu vÅ¡em chybÃÅ¡ a pořád na tebe myslÃme. ♥ï¸�♥ï¸�♥ï¸�
Byli jsme s tebou do konce tvé bolesti a niky nezapomeneme. ♥�♥�♥�
NaÅ¡e maminka Marcelka nás opustila náhle v nedožitých 58 letech. Těšila se celkem dobrému zdravÃ, trochu jà zlobila imunita ale nic vážného to nebylo. Těšila se z každého dne života, byla plná lásky a jejà úsmÄ›v a smÃch vÅ¡ichni milovali.
Covid u nà zaÄ�al nejdÅ™Ãve lehÄ�Ãm průbÄ›hem, bolest žaludku a hlavy, pocit na zvracenÃ. Nic nenasvÄ›dÄ�ovalo tomu, že by to mohlo být vážné. Po 14 dnech bohužel zaÄ�aly problémy s dýchánÃm, sanitka maminku odvezla v sobotu ráno do nemocnice.
Po napojenà na kyslÃk se jejà stav rapidnÄ› zlepÅ¡il, dokonce nám telefonovala. Podle lékařů byl jejà stav vážný ale stabilizovaný. Druhý den ráno pÅ™iÅ¡la náhlá zástava dechu a po 25 minutách resuscitace maminka zemÅ™ela. Podle pitevnà zprávy: covidový oboustranný zápal plic.
Maminka milovala život, své dÄ›ti, vnouÄ�ka MaxÃka, druhého vnouÄ�ka PatriÄ�ka se bohužel už nedoÄ�kala, milovala své dvÄ› psà holÄ�iÄ�ky.
Maminko naÅ¡e milovaná, moc nám chybÃÅ¡. Tak straÅ¡nÄ› moc to bolà a nikdy nepÅ™ebolÃ. Navždy tÄ› budeme milovat. Dávej na nás pozor.
2.2 2021 dotlouklo Tvé srdce a vÅ¡echny jsi nás tu zanechal samotné. Stále Ä�ekáme, že se otevÅ™ou dveÅ™e a ty vejdeÅ¡. Ty jsi jinými dveÅ™mi už proÅ¡el. OdeÅ¡el jsi náhle, bez rozlouÄ�enÃ. Miloval jsi život, pÅ™Ãrodu, hory, rodinu, dÄ›ti.
Nikdy TÄ› neztratÃme, máme TÄ› ve svém srdci. Ztratili jsme Tvůj hlas, pÅ™Ãtomnost, ale to, co jsme s Tebou prožili, co jsi nás nauÄ�il a co jsi po sobÄ› zanechal, to neztratÃme nikdy. DÄ›kuji Ti za Tvou lásku, Tvá pohlazenÃ, za úsmÄ›v, krásné vzpomÃnky a hodné dÄ›ti. Zůstalo jen ticho, v oÄ�Ãch slzy a v srdci žal.
ManželkaIva, děti, sestra s rodinou a rodi�e
Měly jsme ho moc rády, hrál si s námi, vždycky pro nás měl něco dobrého a nejlepšà bylo, když s námi opékal buřty. Vždycky si uměl udělat na nás �as.
Odešla tam, odkud nenà návratu dne 4.1.2021, v krátké době po onemocněnà Covidem 19.
VzpomÃnka v naÅ¡ich srdcÃch navždy zůstane.
Milovala svou rodinu, byla sobÄ›staÄ�ná a zajÃmala se o vÅ¡e nové. Kvůli covidu už nedopÃÅ¡eme knihu BabiÄ�ko vyprávÄ›j, pro svoje nejmenÅ¡Ã. ChtÄ›li bychom, abys tu byla maminko.
Odešla jsi nám náhle v nedožitých 81 letech bez možnosti rozlou�enà a neuplyne den, kdybys nám nechyběla.
Na svůj vÄ›k jsi byla velice vitálnÃ, sobÄ›staÄ�ná a zdravá, milovala jsi procházky po Choceňském parku. Vždy jsme se na tebe mohli s Ä�Ãmkoliv obrátit a byla jsi tu pro nás. TeÄ� po TobÄ› zbylo jen obrovské prázdno a spousta slz.
S láskou na Tebe vzpomÃnáme a nikdy nezapomene. DÄ›kujeme Ti za vÅ¡e, co vÅ¡e jsi pro nás dÄ›lala a že jsi tu pro nás vždy byla. Kéž bychom mohli vrátit Ä�as…
SkvÄ›lý manžel a milujÃcà tatÃnek nás opustil velmi rychle a neÄ�ekanÄ›.
Po 5 dnech od nákazy Covid 19, kdy bojoval s vysokými horeÄ�kami už nemohl dýchat. V nemocnici byl napojen na kyslÃk a výraznÄ› se mu ulevilo. Ve Ä�tvrtek už to vypadalo, že je na cestÄ› k propuÅ¡tÄ›nà domů. V pátek se jeho stav výraznÄ› zhorÅ¡il, bojoval ze vÅ¡ech sil, odejÃt nechtÄ›l. V pondÄ›là byl uveden do umÄ›lého spánku a intubován. V úterý zemÅ™el. RozlouÄ�enà bylo možné, ale už v umÄ›lém spánku...
HonzÃ, moc nám chybÃÅ¡, je tu straÅ¡né prázdno. Milujeme TÄ› a nikdy nezapomeneme. Šárka a Ondrášek
UmÅ™el nám dne 23.12.2020 po 5 hodinách od pÅ™evozu do mÃstnà nemocnice.
Nemohli jsme se ani rozlou�it. Byl tam zcela sám. Byl to ob�as bru�oun, ale miloval nás.
S láskou vzpomÃnáme a nikdy nezapomeneme!
Manželka Hana, dcery Ivana a Jana s rodinami, synJaroslav.
Standa DoÄ�ekal chodil dennÄ› 8000 kroků a byl Ä�iperný, nemÄ›l žádnou nemoc... Moc nám chybà a vzpomÃnáme na nÄ›ho.
Náš tatÃnek byl skvÄ›lý Ä�lovÄ›k plný elánu a humoru. Miloval svou rodinu, rád cestoval do teplých krajů a opeÄ�ovával zahrádku kde se radoval z pÄ›stitelských úspÄ›chů. Po celoživotnà dÅ™inÄ› mÄ›l problémy s klouby a velkým vysvobozenÃm od bolesti byly láznÄ›. MÃsto pomoci se mu vÅ¡ak staly osudným.
Již z láznà se vrátil s horeÄ�kami, ale dle propouÅ¡tÄ›cà zprávy zcela zdráv. Den po návratu (30.Å™ijna) jsme mu jeÅ¡tÄ› stihli popřát k narozeninám. NásledujÃcà den byl již v nemocnici a 6. listopadu pÅ™iÅ¡la pro nás ta zdrcujÃcà zpráva.
TatÃnku moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡. Máme tÄ› moc rádi.
Snažili jsme se celou dobu dodržovat pravidla, chránit naÅ¡e milované rodiÄ�e. NejdÅ™Ãv se nakazila maminka, ta naÅ¡tÄ›stà svůj boj s covidem vyhrála a bojujeme spoleÄ�nÄ› s následky. Pak se nakazil náš milovaný tatÃnek a ten svůj boj prohrál. Po 16 dnech nás opustil opuÅ¡tÄ›ný, sám.
Nemohli jsme ho v nemoci držet za ruce, Å™Ãct mu naposledy, co vÅ¡echno pro nás udÄ›lal a jak ho moc milujeme. Nemohli jsme pro nÄ›j nic, za to vÅ¡echno, udÄ›lat. S tÃm se těžko smiÅ™ujeme. Moc nám scházÃÅ¡. Tvà nejbližšÃ....
Po těžké operaci se za�al v nemocnici zotavovat a zasáhl jej zákeřně COVID 19.
OdeÅ¡el rychle a bez rozlouÄ�enÃ, zemÅ™el 6. 1.2021, mÄ›sÃc pÅ™ed svými jednasedmdesátými narozeninami. Zůstal jen bolestný úžas, slzy smutku a beznadÄ›je.
Velmi mi chybÃÅ¡, i kamarádům a pejskovi. JeÅ¡tÄ› jsi tady s námi mohl dlouho pobýt a Å¡lapat do milovaných Jizerek.
MyslÃm na Tebe a dÄ›kuji za každou chvÃli s Tebou, i za ostatnÃ, kteřà s tebou sdÃleli kousek cesty života. Tvoje Hanka.
Dne 29.3.2021. nám zemÅ™el náš milovaný tatÃnek, dÄ›deÄ�ek, manžel, bratr a strýc.
Nebyl vůbec pÅ™ipraven na ukonÄ�enà života. Jako novopeÄ�ený důchodce mÄ›l mnoho plánů a chtÄ›l si zaÄ�Ãt koneÄ�nÄ› vÃce užÃvat vnouÄ�ata, zahradu, dům, svoji manželku a psà kamarády. Bohužel Covid mu to neumožnil.
V domÄ› zůstal s Covidem sám, protože jeho žena byla v nemocnici také na covidový zápal plic, ale dÃky bohu, doktorům a vÄ�asnému zavolánà záchranné služby se naÅ¡e maminka vrátila živá a mohla tak zavolat záchranku zase jemu.
Bohužel neměl tolik štěstà jako maminka a po 15 dnech, které strávil v nemocnici, mu ta zákeřná nemoc vzala poslednà dech a svůj boj s Covidem prohrál.
Každý den, kdy se o jeho záchranu života lékaÅ™i snažili bojovat, jsme vÅ¡ichni neztráceli nadÄ›ji, že se nám vrátÃ. Je to pro nás Å¡ok, se kterým se nemůžeme stále vyrovnat, ani jedna, ani jeden, nikdo.
Nikdy na tebe nezapomeneme tati! Dědo! Brácho! Lubo! ����
Kdyby nebyl covid, jeÅ¡tÄ› by tu s námi mohla být. Krátce pÅ™ed Vánocemi 22.12.2020 se u nà projevila mrtvice, byl zjiÅ¡tÄ›n koronavirus, odvezli jà do pÅ™eplnÄ›né nemocnice na urgentnà pÅ™Ãjem, kde pÅ™ÃliÅ¡ dlouho Ä�ekala na pomoc. Upadla do kómatu, pÅ™eváželi jà z jedné nemocnice do druhé. Nemohli jsme jà kvůli covidovým opatÅ™enÃm ani navÅ¡tÃvit. ZemÅ™ela 6.2. v 7.10 hodin ráno, ve vÄ›ku nedožitých 66 let, pÅ™ÃliÅ¡ brzo, sama, v Praze daleko od rodiny.
DÄ›kujeme Ti maminko za vÅ¡echno, co jsi pro nás udÄ›lala, za Tvoji lásku, za péÄ�i, za vÅ¡echnu tu dÅ™inu! Nikdy na Tebe nezapomeneme, zůstaneÅ¡ navždy v naÅ¡ich srdcÃch. ModlÃme se za Tebe, Bůh s Tebou a na shledanou maminko. VzpomÃnáme. Syn Karel a celá rodina.
Vždy pro nÄ›j platilo, že Ä�est, lidská sluÅ¡nost, právo a slÃbené slovo, jsou pevné jako skála, opravdové přátelstvà je na celý život a pro rodinu a lásku stojà za to umÅ™Ãt.
VeÅ¡kerý svůj Ä�as vÄ›noval vnouÄ�atům. UÄ�il je nejen lásce k pÅ™ÃrodÄ›, zvÃÅ™atům, rodné zemi a rodinÄ›, pÅ™edevÅ¡Ãm ale lásce k životu.
Moc nám vÅ¡em chybÃ.
V plném zdravà a aktivitÄ› se těšila se na oslavu devadesátin. Jejà náhlý a naprosto neÄ�ekaný odchod byl po vÅ¡echny obrovským Å¡okem. Moc nám vÅ¡em chybÃ, je nám lÃto, že jsme se s nà nemohli ani rozlouÄ�it. Vždycky budeme vzpomÃnat na jejà milou, veselou a laskavou povahu, na ochotu vždy pomoci, podÄ›lit se o životnà zkuÅ¡enosti, potěšit ve chvÃlÃch smutku. Nikdy nezapomeneme.
Maminku jsme odvezli do nemocnice protože se ji ucpala céva na noze a bylo tÅ™eba to vyÅ™eÅ¡it operaÄ�nÃm zákrokem. Když ji do nemocnice pÅ™ijali tak covid nemÄ›la a zákrok byl úspěšný než ji mÄ›li pustit domu tak ji udÄ›lali test a ten byl bohužel pozitivnà a do tÅ™i dnu v nemocnici nemoci podlehla. Stalo se to 21.11.2020. Vychovala pÄ›t dÄ›tÃ, mÄ›la 10 vnouÄ�at a 7 pravnouÄ�at, které mÄ›la ráda. Stále nemůžu uvěřit že už tu nenÃ. Zůstali nám jen vzpomÃnky.
Už nikdy nebude nic jako dÅ™Ãv.
�
Můj milovaný manžel Martin Rais zemřel 28.3.2021 kvůli covidu po 5-ti dnech na selhánà srdce. Bylo mu 51 let.
3.2.2021 zemÅ™el ve vÄ›ku vÄ›ku nedožitých 65 let. DÄ›kuji zdravotnÃkům za péÄ�i a vzácnou možnost se s nÃm rozlouÄ�it. Byl mým manželem 44 let.
Nikdy na něho nezapomeneme.
Manžel byl stále aktivnà než onemocnÄ›l Covidem. 21.2. jsme odvezli manžela do nemocnice v SokolovÄ› kde byl dva dny a transportovaly ho vrtulnÃkem do Hradce Králové. Tam byl tÅ™i nedÄ›le a pak ho pÅ™evezli zpÄ›t do Sokolova. Tam ležel na ARU tÅ™i dny a jelikož mÄ›li dalÅ¡Ã pÅ™Ãjem tak ho pÅ™esunuli na JIP. Tam ho odpojili a nechali ho zemÅ™Ãt 25.3.2021.
NaÅ¡e vzpomÃnky zůstanou a nikdy nezapomeneme manželka a dÄ›ti
Dne 14. 2. 2021 nás náhle opustila naše milovaná maminka, babi�ka a prababi�ka ve věku 88 let po krátkém boji s nemocà COVID-19. Po všechna leta nás všechny zahrnovala svou laskavostà a ochotou, a jejà odchod je pro nás nenahraditelnou ztrátou.
Vyrůstala v RadÄ›ticÃch u BechynÄ›, a už od mala pracovala na rodinném hospodářstvÃ. Po dokonÄ�enà základnà školy pracovala v JITEXu. V roce 1957 se provdala a pÅ™estÄ›hovala do Podbori, kde po ukonÄ�enà mateÅ™ské dovolené pracovala v mÃstnÃm JZD. Spolu s manželem FrantiÅ¡kem vychovali 4 dÄ›ti, a těšili se postupnÄ› z 11 vnouÄ�at a 18 pravnouÄ�at. V prosinci 2017 oslavili diamantovou svatbu, ale krátce na to jà manžel zemÅ™el. Po jeho smrti žila v domku sama a velkou oporou pro ni byl syn Václav s rodinou. Byli vždy nablÃzku a do poslednÃch chvil se o ni starali a pomáhali v jejà zhorÅ¡ujÃcà se pohyblivosti.
K velkým zálibám patÅ™ily knÞky, ruÄ�nà práce (pletenÃ, Å¡itÃ) a práce na zahrádce, kdy Å™Ãkala, že pÅ™i nà odpoÄ�Ãvá.
VÅ¡em nám moc chybÃÅ¡ a s láskou na TÄ› vzpomÃnáme â�¤ï¸�.
Milujeme tÄ›
Můj taÅ¥ka, pan FrantiÅ¡ek JirÄ�Ãk zemÅ™el dne 8.11.2020, bylo mu 68 let. Nemocný byl delÅ¡Ã dobu, pÅ™esto jeho odchod byl neÄ�ekaný a nebýt covidu, jeÅ¡tÄ› by tu s námi byl. I když se Å™Ãká, že nÄ›kdy je smrt jistým vysvobozenÃm, a v jeho pÅ™ÃpadÄ› to platilo též, velmi nám chybÃ, protože celý život byl velmi veselý, hodný a rozdával radost.
Dne 25.2.2021 nám neÄ�ekanÄ› rychle zemÅ™ela naÅ¡e milovaná maminka, babiÄ�ka a manželka. Byla to jedineÄ�ná žena, kterou nám nikdo nikdy nenahradÃ. Dala nám tolik rad a lásky do života a chtÄ›la dávat dál.
Nebyla vůbec pÅ™ipravena na ukonÄ�enà života, chtÄ›la žÃt pro svá vnouÄ�ata, která nade vÅ¡e milovala. MÄ›la jeÅ¡tÄ› spoustu plánů, ale bohužel jà to nebylo dopřáno. Bohužel, ta zákeÅ™ná nemoc byla silnÄ›jÅ¡Ã než jejà srdÃÄ�ko.
Maminko, moc Ti za vÅ¡echno dÄ›kujeme, moc nám tady chybÃÅ¡ a nikdy na Tebe nezapomene, zůstaneÅ¡ s námi v naÅ¡ich srdcÃch.
Tvoje dcery Ivana, Eva s rodinami a manžel Karel
Svůj boj s Covidem prohrála po 5 dnech na ARO oddÄ›lenÃ. Byla Ä�lovÃÄ�kem, který by se pro vÅ¡echny rozdal... Moc nám tu chybÃ, život bez nà bolÃ... ani jsme se nerozlouÄ�ili, byl to pro vÅ¡echny Å¡ok, že právÄ› tvoje srdÃÄ�ko v tomto bojà prohrálo.
VzpomÃnáme na tebe s láskou a navždy budeÅ¡ v naÅ¡ich â�¤.
ZemÅ™el 28. listopadu 2020 ve vÄ›ku 64 let. Moc nám chybÃÅ¡, nikdy na Tebe nezapomeneme.
Můj milovaný tatÃnek, 71let, zemÅ™el neÄ�ekanÄ›. Nakazil se nepochopitelnÄ› v rehabilitaÄ�nÃm sanatoriu, kde půl roku cviÄ�il, makal na sobÄ›. Izolovaný od venkovnÃho svÄ›ta. Ve styku pouze se zdravotnÃm personálem. I pÅ™es to, že dam sám nikam nemohl a za nÃm také nikdo. I pÅ™es to že nosil ochranu a dodržoval vÅ¡e co mohl a těšil se domů, tak se nakazil a již se domů nevrátil. Bez možnosti vidÄ›t půl roku ženu se kterou by oslavil 50 let manželstvÃ, bez možnosti ho obejmout, pohladit. ZemÅ™el zbyteÄ�nÄ›. Krásný, inteligentnÃ, úžasný Ä�lovÄ›k, který byl Å¡Å¥astný z pokroku, který sám tvrdou rehabilitacà dokázal. OdeÅ¡el manžel, tatÃnek, dÄ›deÄ�ek a super Ä�lovÄ›k a bojovnÃk. TatÃnku, milujeme tÄ›.
Dne 15.3. 21 se vydal můj nejvÃc nejlepÅ¡Ã táta na cestu ze které nenà návratu. Moc nám tu chybÃÅ¡, odeÅ¡el jsi rychle a neÄ�ekanÄ›... nestihl jsem Ti ani Å™Ãct jak moc TÄ› mám rád :(
Odešel �lověk s velkým, dobrým srdcem....
Dne 2.3. 2021 nás opustil náš milovaný táta, dÄ›da a kamarád. ChybÃÅ¡ nám, nezapomeneme â�¤ï¸�
Pracovitý, chytrý a Å¡ikovný, neznáme co by neumÄ›l, mÄ›l rád svojà rodinu a rodinu držel pohromadÄ›. Covid, o kterém ani nevÄ›dÄ›l prodÄ›lal asi v Å™Ãjnu 2020. MÄ›l plánovanou operaci srdeÄ�nà chlopnÄ›, bohužel z důvodu pandemie se operace odkládala. Kolem vánoc Å¡patnÄ› dýchal, v bÅ™eznu ho odvezli do nemocnice se zánÄ›tem, který se Å¡ÃÅ™il. 4.4. 2021 selhalo i srdÃÄ�ko. VÅ¡e pokovidové následky. Moc nám vÅ¡em chybà a v srdÃÄ�ku zůstane navždy. Jeho velká slova byla ,, Nikomu vás nedám".
Miloval svou rodinu, pro kterou žil. Byl velmi pracovitý. Tati�nek se nakazil v nemocnici v ři�jnu 2020, kde byl přivezen s infarktem. Ten statečně zvla�dl, ale covid už bohužel ne. 16.11.2020 na�s opustil. Tati�nku, vi�me, že jsi bojoval do posledni� chvi�le, abys na�s mohl ještě obejmout a by�t s na�mi. Ta nemoc však zvi�tězila a vzala na�m Tě krutě, bez rozloučeni�.
Tati�nku, strašně moc na�m chybi�š, chybi� na�m tve� oběti�, stisk ruky, ktery� na�m již nebyl dopřa�n. Děkujeme Ti za la�sku, kterou jsi na�m da�val. Bylo na�m cti� s Tebou ži�t. S la�skou a smutkem v srdci�ch manželka Marie, děti Jitka, Ivana, Daniel, vnoučata a pravnučka. ����
Moje maminka JanuÅ¡ka ÄŒechová byla neuvěřitelnÄ› vitálnà ve svých 90 letech, stateÄ�ná žena, která se poprala s rakovinou, se smrtà svého manžela a pÅ™esto mÄ›la ráda život a nikdy si nestěžovala. Byla do poslednà chvÃle sobÄ›staÄ�ná, veselá a milujÃcà maminka, babiÄ�ka a prababiÄ�ka.
Starala jsem se, aby nepÅ™iÅ¡la s nikým do styku, aby zůstala zdravá a tu hroznou dobu pÅ™ežila, ale v 7.10.2020 upadla, tak musela jet do mostecké nemocnice na rtg. a pÅ™i Ä�ekánà než pÅ™iÅ¡la na Å™adu chytla covid. 18.10.2020 byla odvezena do nemocnice a 23.10.2020 zemÅ™ela. Je mÄ› to moc lÃto, mohla tu jeÅ¡tÄ› s námi být.
Maminko, pořád jsi tu s námi dcera NaÄ�ka s rodinouÂ
Můj muž Václav Maráz (71 let) zemÅ™el 20.11.2020 v 18.15. Nikdy v životÄ› by mÄ› nenapadlo, když ho sanita odvážela 16.11. že ho vidÃm naposledy. RozlouÄ�ili jsme se objetÃm, pusou pÅ™es rouÅ¡ku, jeÅ¡tÄ› zamával se sanity a to bylo poslednÃ. Ležel na pokoji i se synem, který tam byl o týden dÅ™Ãve, ale nebyli v tu dobu ve styku alespoň mÄ›sÃc, nevÃm, kde se nakazil, nechodil se mnou ani do obchodu nakupovat, Ä�ekal v autÄ›, nikam nechodil. Byl tam pouhých pÄ›t dnÃ, syna ve Ä�tvrtek pÅ™evezli do Ústà nad Labem, můj VaÅ¡Ãk v pátek zemÅ™el. Bez rozlouÄ�enÃ, pohlazenÃ, sám, jak nedůstojné pro Ä�lovÄ›ka, který miloval a byl milován.
Od jara do zimy, pracoval kolem baráku, miloval vnuka, stále nÄ›co kutil, staral se o slepiÄ�ky, králÃky, každý pátek jsme chodili na kuleÄ�nÃk s jeho partiÄ�kou, on hrál já fandila. Je to pÄ›t mÄ›sÃců a ta bolest je stejná, jako prvnà den, nedokážu to stále pÅ™ijmout a stále si Å™Ãkám ,,PROÄŒ,,?
Do poslednÃho dne nedával najevo, jak mu je zle, sám jeÅ¡tÄ› odjel autem v to pondÄ›là na rentgen plic, kde mu zjistili oboustranný zápal plic. Dnes vÃm, že mu muselo být hodnÄ› zle, nechtÄ›l to dávat najevo. Tolik, tolik moc mÄ› chybà pÅ™i vÅ¡em co dÄ›lám, vÅ¡ude byl, chybà mi naÅ¡e rannà a odpolednà káviÄ�ka, spolu sledovánà sportu v televizi, veÄ�ernà pusa na dobrou noc a drženà za ruku pÅ™i usÃnánÃ, vÅ¡em nám chybÃ, ale mÄ› bolà srdce steskem po nÄ›m.
Nikdy na Tebe nezapomenu, stále s Tebou mluvÃm, tolik mi chybÃÅ¡.
NÄ›kolik dnà doma, poté odvezen RZS do nemocnice v MostÄ› s teplotami a slabostÃ. V nedÄ›li 21. 3. 2021, po devÃti dnech hospitalizace prohrál svůj boj se zákeÅ™ným covidem. Byl to ten nejhodnÄ›jÅ¡Ã Ä�lovÄ›k na svÄ›tÄ›, milujÃcà manžel, úžasný tatÃnek a dÄ›deÄ�ek. Nestihli jsme se ani rozlouÄ�it a zbyla nám po nÄ›m velká bolest a prázdno. "OdeÅ¡el jsi neÄ�ekanÄ› a já tomu stále nemůžu uvěřit.
Nikdy nezapomenu ♥♥♥
Tvoje milujÃcà dcera Leona
Maminka dvou dětà a babi�ka pěti vnou�at��
Byla velmi usměvavá a pracovitá, všichni kteřà jà poznali jà měli rádi.
Byla plná života😥������
�
ProdÄ›lávala téměř bezpÅ™Ãznakový Covid-19, celých 14 dnÃ, a pak to pÅ™iÅ¡lo náhle a straÅ¡nÄ› rychle. BÄ›hem jedné hodiny se jà zaÄ�alo hůře dýchat a Covid jà napadl plÃce, zhorÅ¡ila se saturace, a i když byl rychlý zásah záchranářů, tak bohužel po dvou dnech v nemocnici svůj boj v pátek 13.11.2020 prohrála.
Byla to ta nejskvÄ›lejÅ¡Ã maminka, manželka a babiÄ�ka na svÄ›tÄ› â�¤ï¸� OdeÅ¡el nám Ä�lovÄ›k nejbližšà mému srdci, odeÅ¡el můj životnà parťák do pohody a nepohodyâ�£ï¸�â�£ï¸�â�£ï¸� Je to Å¡ok, se kterým se budeme jen těžko srovnávat. Doufám, že na nás dohlÞÃÅ¡ z nebe a jen chci, že nám moc chybÃÅ¡ 😥â�¤ï¸�â�¤ï¸�â�¤ï¸�
Tvůj syn Petr s rodinou, dcera Lucka s rodinou a manžel VladimÃr ğŸ˜
BabiÄ�ka LÃda, energická, rázná žena plná života, se vÅ¡emi nesnázemi se umÄ›la vždy poprat. Milovala svou rodinu, své skvÄ›lé přátele, plavánÃ, cestovánà a moÅ™e.
Po nákaze byla po zhorÅ¡enà stavu dne 18.bÅ™ezna 2021 pÅ™evezena do nemocnice. Tam stateÄ�nÄ› bojovala 29 dnà o život a my stále doufali, že se vÅ¡e v dobré obrátÃ, covid porazà a vrátà se domů. VždyÅ¥ se pÅ™edtÃm s niÄ�Ãm neléÄ�ila.... Nestalo se tak a navždy odeÅ¡la 15. dubna 2021.
Jsme vdÄ›Ä�nÃ, že nám umožnili se s babiÄ�kou, byÅ¥ v umÄ›lém spánku, rozlouÄ�it. PÅ™esto stále nemůžeme uvěřit, že už tu nenÃ.
Moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡!
Véna odeÅ¡el ve spánku 8.2.2021. Byl již nÄ›kolik dnà hospitalizovaný v nemocnici. Bohužel jeho srdÃÄ�ko nevydrželo nápor kombinace onkologického onemocnÄ›nà a covidu.
DÄ›da prožil celý svůj život se svou poÄ�etnou rodinou v malebné vesniÄ�ce poblÞ Prahy. Jeho nejvÄ›tÅ¡Ã zálibou byla dechová muzika a fotbal. Celý svůj život byl velmi pracovitý, se vÅ¡Ãm si umÄ›l poradit a nenechal nikoho ve Å¡tychu. SrÅ¡el vtipem, ochotou, láskou a skromnostÃ. V loňském roce s babiÄ�kou oslavili diamantovou svatbu. Ve svých letech byl stále plnÄ› sobÄ›staÄ�ný.
DÄ›deÄ�ku náš, byl jsi hrdina, který bojoval do poslednà chvÃle. Navždy budu vdÄ›Ä�ná za to, že jsme dostali možnost se s tebou rozlouÄ�it. I když to bylo a stále je velice těžké.
DÄ›kujeme ti za Ä�as strávený s tebou a za vÅ¡echno, co jsi pro nás udÄ›lal! Moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡! V naÅ¡ich srdcÃch budeÅ¡ navždy.
�
Milujeme tě! ��
Dne 23.ledna 2021 ne�ekaně zemřela v 69 letech.
Milovaná maminka byla pracovitá, obÄ›tavá, veselá, kamarádská, laskavá, milovala zvÃÅ™ata (hlavnÄ› pejsky, kterými se celý život obklopovala), Ä�lovÄ›k se srdcem na pravém mÃstÄ›.
Moc nám chybÃÅ¡ milovaná maminko a babiÄ�ko MiluÅ¡ko, nikdy na Tebe nezapomeneme!
Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch. Petra, Ivan, Anitka a Justýnka â�¤ï¸�
Maminka ve svých krásných letech byla sobÄ›staÄ�ná, vitálnà a optimistická. OnemocnÄ›la zaÄ�átkem Å™Ãjna. NejdÅ™Ãve mÄ›la Å¡patnou saturaci krve a nemÄ›la chuÅ¥ k jÃdlu, pozdÄ›ji se pÅ™idal oboustranný zápal plic. Po tÅ™ech týdnech v nemocnici se jejà stav hodnÄ› zlepÅ¡il a maminku nám chtÄ›li dát domů. Moc se domů těšila a vrátila se jà chuÅ¥ k jÃdlu a dobrá nálada. JeÅ¡tÄ› v pátek veÄ�er jsme s nà celá rodina mluvili po telefonu a v sobotu ráno 31.10.2020 nám z nemocnice volali, že maminka zemÅ™ela.
Byla to skvělá maminka ♥, babi�ka ♥ a prababi�ka ♥, která milovala život a celou svojà po�etnou rodinku ♥
Do poslednà chvÃle s námi jezdila na výlety a do divadla, nevynechala žádnou rodinnou oslaviÄ�ku.
Maminko moc Ti za všechno děkujeme ♥. Za Tvojà lásku, pé�i a starost. Škoda, že jsi tu s námi nemohla být ještě déle.
Moc nám chybÃÅ¡ a navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch ♥♥♥
Za celou rodinku navždy Tvoje děti Soňa, Jarmila a Jirka s rodinami.
ÄŒlovÄ›k s velkým srdcem a vždy dobrou náladou. Miloval lidi a pÅ™Ãrodu a svou vášeň pro rybolov pÅ™edával mladé generaci.
Nakazil se v DomovÄ› pro seniory a dne 7.12.2020 zemÅ™el v nemocnici..... bez pohlazenÃ, podrženà za ruku a možnosti se rozlouÄ�it. 20.3. letoÅ¡nÃho roku by oslavil krásných 90 let.
Nikdy na tebe nezapomeneme, chtÄ›li jsme ti jeÅ¡tÄ› tolik toho Å™Ãct.....
Maminka milovala svou rodinu, pána Boha, zahrádku a pÅ™Ãrodu, kávu a sójové Å™ezy, suÅ¡ené fÃky.
Maminka byla velice pracovitá, mÄ›la vždy pro vÅ¡echny otevÅ™enou náruÄ�, pochopenà a úsmÄ›v. Dodávala odvahu. NauÄ�ila nás, co je bezpodmÃneÄ�ná láska, jak velkou oporu umà nabÃdnout vÃra v Boha, vnitÅ™nà klid a jak důležité je být pokorný. Mnoha lidem byla vrbou, dobrou pÅ™Ãtelkyni, ale hlavnÄ› byla tou nejúžasnÄ›jÅ¡Ã maminkou a babiÄ�kou na svÄ›tÄ›.
Maminka byl neuvěřitelnÄ› vzácný a laskavý Ä�lovÄ›k. Zůstane hluboko zarytá v srdcÃch vÅ¡ech, kdo ji znali. Bude tu nám vÅ¡em moc chybÄ›t.
NeumÃme se s jejà náhlou smrtà smÃÅ™it. Byla vždy zdravá a covid si ji tak rychle vzal. ZemÅ™ela 4.3.2021.
DÄ›kuji vÅ¡em zdravotnÃkům, kteřà vysÃlenà bojujà za každý život.
Dcera Lucie
Byl velmi pracovitý, veselý a spoleÄ�enský. Byl rád mezi lidmi a lidé ho mÄ›li rádi. Miloval sport. Se svým bratrem pÅ™ed Å¡edesáti lety založil oddÃl juda v PrachaticÃch a za svůj život vychoval stovky skvÄ›lých judistů, z nichž nÄ›kteřà byli i úspěšnà reprezentanti ÄŒeské republiky. Judu se vÄ›noval až do konce života. V poslednÃch letech chodil trénovat trenéry a pÅ™edával jim celoživotnà zkuÅ¡enosti. VÅ¡ichni na nÄ›j rádi vzpomÃnajÃ. Zůstala po nÄ›m manželka, dvÄ› dcery, tÅ™i vnouÄ�ata a dvÄ› pravnouÄ�ata. VÅ¡em nám nepopsatelnÄ› chybÃ.
Zemřela 10.3.2021 na následky covidového zápalu plic s kterým bojovala pouhé 4 dny, ale ten boj nešel vyhrát. Ta nemoc je tak krutá a zákeřná, že svůj boj v nemocnici na ARU bohužel prohrála.
V poslednÃch dnech života jsme s nà ani nemohli být, chytit ji za ruku Å™Ãct ji vÅ¡e co jsme nestihli a ani se s nà rozlouÄ�it :-(
ÄŒlovÃÄ�ek se srdÃÄ�kem na pravém mÃstÄ› milujÃcÃ, nesmÃrnÄ› obÄ›tavý, pracovitý se smyslem pro humor.
MOOOC NÃ�M CHYBÃ�, a se ztrátou se nám nepodařà nikdy vyrovnat... neumÃme si to tady bez Tebe pÅ™edstavit, Maminko, dÄ›kujeme Ti že jsi vždy tady pro nás byla  CÃtÃme velkou kÅ™ivdu nespravedlnosti...
Dne 21. bÅ™ezna 2021 neÄ�ekanÄ› zemÅ™el ve vÄ›ku nedožitých 63 let na komplikace spojené s nemocà COVID-19 Prof. Ing. MojmÃr HelÃsek, CSc., jeden z nejvýznamnÄ›jÅ¡Ãch Ä�eských odbornÃků na mÄ›nové kurzy, platebnà bilanci, zahraniÄ�nà zadluženost a souvisejÃcà makroekonomické otázky. Pocházel z Ostravy, v 80. letech vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké Å¡koly ekonomické v Praze a od té doby se nepÅ™etržitÄ› vÄ›noval vÄ›deckému a akademickému rozvoji svého oboru. Vynikal preciznostà a smyslem pro poctivou a kvalitnà práci. Je autorem mnoha vÄ›deckých publikacà a klÃÄ�ových porevoluÄ�nÃch vysokoÅ¡kolských uÄ�ebnic makroekonomie. VÅ¡em generacÃm kolegů a studentů, kterým umÄ›l pÅ™edávat základy i velmi pokroÄ�ilé znalosti, bude moc chybÄ›t.
Můj nejmilovanÄ›jÅ¡Ã tatÃnek byl pro mÄ› a mou rodinu vÅ¡echno na svÄ›tÄ›. Byl hlava rodiny, vždy si umÄ›l se vÅ¡Ãm poradit. PÅ™edevÅ¡Ãm to byl můj nejlepÅ¡Ã kamarád a vzor. Dokázal každého rozesmát a vyprávÄ›t pÅ™ÃbÄ›hy jako nikdo jiný. Ve svém životÄ› dosáhnul mnoho úspÄ›chů. MÄ›l rád život a zejména miloval svou rodinu, která pro nÄ›j znamenala vÅ¡e.
Bohužel si Covid naÅ¡el také naÅ¡eho nejmilovanÄ›jÅ¡Ãho tatÃnka. Prvnà dny s nÃm bojoval doma, ale zaÄ�alo se mu hůře dýchat a tak byl pÅ™evezen do nemocnice. PÅ™esto, že se s námi snažil neustále komunikovat pÅ™es telefon a mÄ›l sÃlu a vůli bojovat, náš tatÃnek boj prohrál 3.3.2021 po rozhodnutà lékaÅ™e o podánà mu sedativ.Â
Bohužel jsme nemÄ›li to Å¡tÄ›stÃ, abychom se s nim mohli rozlouÄ�it a držet ho za ruku. Nikdo nás z karlovarské nemocnice nekontaktoval, aby nás obeznámil s tÃmto pro nás tak krutým rozhodnutÃm o podáni sedativ. Naopak nám ráno bylo téměř ve stejnou dobu Å™eÄ�eno sestÅ™iÄ�kou, že táta mÄ›l klidnou noc a pár minut na to nám lékaÅ™ volal úplnÄ› rozporuplnou a tu nejhorÅ¡Ã zprávu v mém životÄ›. TatÃnek odeÅ¡el a sám!
VÃm, že se zase jednou shledáme, ale teÄ� tu trpÃme. StraÅ¡nÄ› nám chybÃÅ¡, tati!
Už nikdy neuslyÅ¡Ãme jeho úžasný smÃch ♥ ZaÄ�alo to nejdÅ™Ãve tak nevinnÄ›, pak lékaÅ™i zjistili, že má oboustranný zápal plic (sportovec, nekuřák) a jeho stav se stále zhorÅ¡oval a pÅ™idávali se dalÅ¡Ã komplikace. Covid mu doslova sežral plÃce.
O jeho život bojovali 4 týdny s ECMO pÅ™Ãstrojem, ale bohužel boj o život 18.11.2020 v 54 letech prohrál. PetÅ™Ãk byl skvÄ›lý chlap. Byl milý pozorný manžel, úžasný tatÃnek a dÄ›deÄ�ek, bezvadný kamarád, Ä�lovÄ›k, který nezkazil žádnou legraci, pohodář, Å¡prýmaÅ™, optimista.... VÅ¡ichni kdo ho znali ho mÄ›li rádi. Takovà lidé by tak brzy nemÄ›li umÃrat.
StraÅ¡nÄ› moc nám chybÃ. Ta bolest v srdci je neskuteÄ�ná a nepopsatelná. Nemůžeme se stále s jeho odchodem vyrovnat. Navždy TÄ› budeme milovat a zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch ♥♥♥
Navždy Tvoje Soňa, dcera PavlÃnka a dcera PeÅ¥ula s manželem a vnouÄ�átky FilÃpkem a Amálkou
Ráda bych pÅ™idala vzpomÃnku na nejlepÅ¡Ãho Ä�lovÄ›ka v mém životÄ›. Byl to můj partner, vždycky jsem se na nÄ›j mohla spolehnout, byl tu pro mÄ›. MÄ›li jsme se moc rádi. MÄ›l rád život a rád si ho užÃval. Nikdy nic nevzdával a vždycky se ze vÅ¡Ãm dokázal poprat. Boj s Covidem prohrál 1.2.2021. Stále tomu nemůžu uvěřit a zbylo po nÄ›m jen prázdno. Navždy budeÅ¡ v mém â�¤ï¸�.
Pilot vrtulnÃku LZS LÃnÄ› a Liberec, zpÄ›vák souboru Jiskra Plzeň a můj milovaný táta odeÅ¡el do leteckého nebe 8.3.2021.
Super chlap. Pracoval na Å¡achtÄ› FuÄ�Ãk 1.
�
Po odchodu ze šachty měl rodinnou firmu na stavěnà domů, postavil svým synům domy i pro sebe a svoji ženu který bohužel nedokon�il. Zemřel na důsledky covidu.
Drahá maminko, babi�ko
Bojovala jsi 5 dnÃ, bylo to vÅ¡ak tak rychlé, že se mi a nám stále nechce uvěřit, že už nikdy nezamáváš z okna, že už nikdy nevzhlédneme k tvým oknům zda-li jeÅ¡tÄ› svÃtÃÅ¡...
CÃtÃme obrovské prázdno, bolest..
Nestihly jsme se ani rozlouÄ�it, o to to bolà jeÅ¡tÄ› vÃc..
Už nikdy neuvidÃÅ¡ malou Pepinu, jak půjde do Å¡kolky, do Å¡koly, jakou sluÅ¡nou a Ä�estnou sleÄ�nu z nà vychováme, tak jako ty s tátou nás...
Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch a mysli, nikdy nezapomeneme!
Pozdravuj tam nahoře tátu se ségrou.
Tvůj Tomáš, Honza, JosefÃnka
NaÅ¡e milovaná maminka zemÅ™ela 1.4.2021. Když ji odvážela záchranka, mysleli jsme, že jde do nemocnice na pár dnà na kyslÃk. Byla naprosto vitálnÃ, energická, plná chuti do života, mÄ›la spoustu plánů. A my jsme mÄ›li ty plány realizovat s nÃ. Najednou se situace zhorÅ¡ila tak rapidnÄ›, že ji museli pÅ™ipojit k UPV. Bojovala o život 45 dnÃ, nechtÄ›la tu nechat mÄ› a sestru. Ale pak se jejà srdce zastavilo. Vždy žila a vÅ¡e, co dÄ›lala, jen pro nás.
StraÅ¡nÄ› moc nám chybÃ. Zbyla jen prázdnota a obrovský žal.
Nikdy na ni nezapomeneme, byla pro nás vÅ¡Ãm. Za vÅ¡echno jà dÄ›kujeme. Za život a jejà lásku, jejà stateÄ�nost, jejà milujÃcà a peÄ�ujÃcà srdce, za jejà ochranu, za jejà pomoc a rady, za vÅ¡echno, co nám dala, co nás nauÄ�ila, jak nás vychovala.
OdeÅ¡la tak brzy a neÄ�ekanÄ› a my nedokážeme pochopit, proÄ�.Â
S láskou dcery Eva a Anna, manžel Václav
ZemÅ™el 8. 2. 2021 na následky těžkého covidového zápalu plic, se kterým ležel v nemocnicÃch pÄ›t týdnů. V poslednÃch dnech svého života jsme s nÃm nemohli být, ani jsme se s nÃm nemohli rozlouÄ�it. Byl to veselý a dobrosrdeÄ�ný Ä�lovÄ›k, který dÄ›lal vÄ›ci bez Å™eÄ�à a hodnÄ› po svém. Byl to kutil, zruÄ�ný chlap, který si se vÅ¡Ãm poradil, vÅ¡echno opravil a nikoho nenechal ve Å¡tychu. Rád cestoval, potápÄ›l se, byl vášnivý houbaÅ™, jezdil na kole a na růžové babetÄ›. ZajÃmal se o historii a miloval ÄŒeský ráj. Moc nám chybà a zatÃm se nám s tou ztrátou nepodaÅ™ilo vyrovnat. OdeÅ¡el moc brzy a neÄ�ekanÄ›... Nikdy na nÄ›ho nezapomeneme.
Bylo mu 85 let a nakazil se v nemocnici na internÃm oddÄ›lenÃ. O 8 dnà pozdÄ›ji, od potvrzenà covidu, zemÅ™el. Bylo to v sobotu 30.1.2021 v 4:30 ráno.
ÄŒlovÄ›k nesmÃrnÄ› obÄ›tavý, pracovitý, seÄ�tÄ›lý. MÄ›l snad vÅ¡echny dobré vlastnosti, které existujÃ. S nÃm odeÅ¡la z tohoto svÄ›ta hromada dobra. Zůstaly jen vzpomÃnky. Chybà nám tu straÅ¡nÄ› moc
Drahá maminko, nejúžasnÄ›jÅ¡Ã babiÄ�ko ObÃ!
tolik jsi bojovala, bohužel ten boj asi neÅ¡el vyhrát! Ta nemoc je krutá a nezná slitovánÃ. NevÃme, proÄ� nám Covid vzal zrovna Tebe, zdravého Ä�lovÄ›ka v plné sÃle. Byla jsi plna tolika plánů a tužeb, chuti po životÄ› a najednou NIC.
CÃtÃme kÅ™ivdu, nespravedlivost …
Ale jak jsi Å™Ãkala, život nenà spravedlivý!!!
Navždy budeÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch a slibujeme, že z holÄ�iÄ�ek, z Nikolky a z Ellinky, vychováme sluÅ¡né a Ä�estné lidi. Tak, jak jsi nás vychovala TY!!
MILUJEME TĚ, dcera Jani (42) s manželem Romanem, vnu�ky Niky (13) a Elli (10) dcera Marti (42) s manželem Rá�ou.
Náš tatÃnek zemÅ™el 19.10.2020. Dožil se 70ti let.
Nakazil se v nemocnici kde byl hospitalizovaný. S covidem bojoval velice krátce než mu podlehl.
Byl to ten nejbáje�nějšà táta na světě.
NaÅ¡e maminka, babiÄ�ka Slávka, pocházela z ostravské hornické rodiny, a pÅ™estože se po svatbÄ› pÅ™estÄ›hovala do domku ve Studénce, celý život zůstala â€�dÄ›vÄ�átkem z kolonie“. V 79 letech byla zcela samostatná. Radovala se z pravnouÄ�at, ráda poslouchala hru nejmladÅ¡Ãho vnuka Vojty na kytaru a těšila se na svatbu vnuka Honzy.
�
Covidem maminka onemocnÄ›la asi deset dnů pÅ™ed Vánocemi. Po vyÅ¡etÅ™enà v nemocnici jsme si ji vzali do domácÃho oÅ¡etÅ™ovánÃ. Jejà stav se zlepÅ¡il, ale dÃky silným lékům ztratila chuÅ¥ k jÃdlu a pÅ™estala jÃst. V nedÄ›li jsme ji odvezli do nemocnice znovu s pÅ™esvÄ›dÄ�enÃm, že pokud jà budou léky podávány v infúzi, vánoÄ�nà svátky už strávà doma.
V pondÄ›là dopoledne nám vÅ¡ak oÅ¡etÅ™ujÃcà lékaÅ™ sdÄ›lil, že nám povoluje návÅ¡tÄ›vu, protože stav maminky se prudce zhorÅ¡il a máme se pÅ™ijÃt rozlouÄ�it. NávÅ¡tÄ›va nám vÅ¡ak nakonec umožnÄ›na nebyla. V poledne jsme si naposledy zamávali pÅ™es okno nemocniÄ�nÃho balkónu a téhož dne tÄ›snÄ› pÅ™ed půlnocà 21.12.2020 nás maminka navždy opustila.
�
Zanechala tady dcery NataÅ¡u a Táňu, syna Zbyňka, vnuky Jakuba, Adama, Tomáše, Honzu a Vojtu a pravnouÄ�átka Adélku a JaromÃrka.
�
S maminkou jsme se rozlouÄ�ili 23. 12.2020, v den výroÄ�à svatby naÅ¡ich rodiÄ�ů. TatÃnek zemÅ™el 22.12.2016.
Covid nám ho vzal ne�ekaně 24.3.2021 ve věku 71 let. Byl to pracovitý, milý, ochotný chlap, který miloval život, lidi a hlavně nás, svoji rodinu.
DÄ›kujeme Ti za vÅ¡e, Ä�Ãm si pro nás byl a co jsi pro nás udÄ›lal. Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch a nikdy na Tebe nezapomeneme.
HroznÄ› moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡....💔💔💔Za vÅ¡echny tvoje blÃzké, milujÃcà dcera KateÅ™ina.
NaÅ¡e milovaná maminka zemÅ™ela po týdennÃm boji na covid 26.10.2020. Nemohli jsme se s nà ani rozlouÄ�it... Bůh ti žehnej maminko, moc nám tu vÅ¡em chybÃÅ¡.... Stále vzpomÃnáme a jsi v naÅ¡ich srdcÃch již navždy.
Nezapomeneme.
Tvoje milujÃcà dcery Ludmila, Magdalena a JiÅ™ina s rodinami.
ZemÅ™el 24.3.2021 po tÅ™ech týdnech, bÄ›hem kterých stateÄ�nÄ› bojoval a my jsme věřili a doufali, že vÅ¡e dobÅ™e dopadne. Moc nám vÅ¡em chybÃ.
Děkujeme ti, že jsi tu pro nás vždycky byl. Máme tě rádi.
Maminka byla tichá a skromná, pocházela ze Slovácka... zemÅ™ela na covid v peÄ�ovatelském domÄ› 13.11.2020 který jejà vysÃlený oslabený organismus nezvládl... nemohli jsme se s nà ani rozlouÄ�it... Bůh tÄ› provázej, stále vzpomÃnáme a nikdy nezapomeneme... Dcera Ludmila s rodinou...â�¤ï¸�
Martin zemÅ™el 9. 4. 2021 doma na plicnà embolii, neÄ�ekanÄ› a náhle. V pondÄ›là 12. 4. 2021 by oslavil 47. narozeniny. Byl jsi dobrosrdeÄ�ný, bezelstný, s osobitým smyslem pro humor, a pÅ™esto, že jsi nenadÄ›lal moc Å™eÄ�Ã, moc mi chybÃÅ¡. Nic nenahradà sourozenecké spiklenectvà a spoleÄ�né vzpomÃnky na dÄ›tstvÃ. ChybÃÅ¡ celé rodinÄ› i přátelům.
DÃky za vÅ¡e, s láskou a obrovskou dÃrou v srdci ségra.
Zemřela 13.2.2021 ve věku nedožitých 82 let na komplikace s covidem. V srdci zůstane 3 dětem, 8 vnou�atům a 12 ti pravnou�atům. Nezapomeneme.
Náš manžel, tatÃnek, dÄ›deÄ�ek a pradÄ›deÄ�ek zemÅ™el 18.10.2020 ve vÄ›ku 82 let. Pracovitý Ä�lovÄ›k a jeÅ¡tÄ› týden pÅ™ed smrtà se staral o svoji milovanou zahrádku. VzpomÃná rodina.
S Petrem jsem se seznámila, když mi bylo 17 let, byla to moje prvnà a jediná celoživotnà láska. V lednu t.r. jsme oslavili 45 spoleÄ�ného života (safÃrovou svatbu) a plánovali, co vÅ¡echno jeÅ¡tÄ› chceme spolu udÄ›lat kolem domu, kde vÅ¡ude se podÃváme, jaká mÃsta u nás jeÅ¡tÄ› navÅ¡tÃvÃme, neboÅ¥ Petr rád cestoval, zajÃmal se o dÄ›jiny, historiÃ, rád Ä�etl, byl od dÄ›tstvà velký automobilový fanouÅ¡ek.
�
Petr byl nejen obÄ›tavý manžel, byl velmi pracovitý v práci vždy zodpovÄ›dný, ve spoleÄ�nosti vždy oblÃbený, zábavný a veselý. PÅ™ed 5 lety odeÅ¡el do důchodu, ale pracoval nadále ve stavebnà firmÄ› u svého zetÄ›. Byl skvÄ›lý a milujÃcà manžel i táta a oddaným dÄ›dou svým dvÄ›ma vnouÄ�atům.
Dne 1.3. mÄ›sÃc po Petrových narozeninách, jsme byli oba pozitivnÄ› testovánà na Covid 19, já jeho těžký průbÄ›h zvládla, Petr po nÄ›kolika dnech vysokých horeÄ�kách a kdy se mu zaÄ�alo Å¡patnÄ› dýchat, musel být pÅ™evezen do nemocnice, kde byl pÅ™ipojen na kyslÃk. Jeho stav se bohužel každým dnem zhorÅ¡oval.
V nedÄ›li 14.3. nás volali, abychom se s nÃm pÅ™iÅ¡li rozlouÄ�it. Nikdy nezapomenu, jak jsem ho držela za ruku, objÃmala ho a Å™Ãkala mu, že je má jediná celoživotnà láska a jak mi na znamenÃ, že to vnÃmá, tiskl ruku. Jeho stisk byl stále silný, jako kdy pÅ™edtÃm, když byl zdráv. VždyÅ¥ Petr byl zdatný 185 cm vysoký, Å¡tÃhlý a doposud zdravý, krásný chlap.
�
V pondÄ›là 15.3.2021 Petr v nemocnici na následky onemocnÄ›nà Covidem 19 umÃrá. S Petrovým odchodem, jako by odeÅ¡la i polovina mnÄ› samotné.
�
"Jak tiše žil, tak tiše odešel, skromný ve svém životě, velký ve své lásce a dobrotě".
V naÅ¡ich srdcÃch a vzpomÃnkách tu zůstane už napořád. Manželka Zdeňka, syn David, dcera Hanka s manželem Petrem, vnuci MatÄ›j a KryÅ¡tof.
ZemÅ™ela dne 13. 2. 2021 ve vÄ›ku nedožitých 66 let. Byla to pracovitá, milá, ochotná a vstÅ™Ãcná maminka, na kterou se nezapomÃná. Byla mÄ› ve vÅ¡Ãm oporou a v pracovnÃm kolektivu byla velmi oblÃbená. Moc mÄ› tady chybÃÅ¡ moje milá maminko. Nikdy na tebe nezapomenu. Tvůj milujÃcà syn ZdenÄ›k.
TÄ›locvikář na Gymnáziu Ostrov. ÄŒlovÄ›k se srdcem na dlani. Covid nám hovzal neÄ�ekanÄ› 9.11.2020. Bylo mu 63 let. Bude nám navždy chybÄ›t. Jeho smrt námzasadila obrovskou bolest do naÅ¡ich srdci, ve kterých bude navždy â�¤ï¸�🖤Â
S láskou děti Lenka a Ondra s rodinami a Marcela
NejmilejÅ¡Ã rodiÄ�e a prarodiÄ�e. Maminka, která roky bojovala s mnoha nemocemi, bojovala, aby tu pro nás byla. Maminka, která žila jen pro nás. TatÃnek, který mi tolik pomáhal se o ni starat, aby mohla být s námi doma. Covid vÅ¡e zmÄ›nil. OdeÅ¡li oba. On 17. 11. 2020, ona pÄ›t dnů po nÄ›m. Nikdy bych nevěřila, že se nÄ›co takového stane. Nikdy jim nepÅ™estanu být vdÄ›Ä�ná. Tolik nám chybÃ... Za vÅ¡echny jejich dcera Vendulka.
Než chytil covid, byl zdravý, plný života a plánů. Mohl tu s námi být jeÅ¡tÄ› spoustu let... ZemÅ™el 14.3.2021, týden bojoval doma, 5 dnà na plicnÃm oddÄ›lenÃ, poté 10 dnà na ARO, pak už jsme se pÅ™iÅ¡li jen rozlouÄ�it... S mamkou spolu byli 45 let, s námi dcerami 40 a 45 let, s vnouÄ�aty bohužel jen pár let.… tak MOC nám chybà 💔. Byl to ten nejlepÅ¡Ã manžel, táta, dÄ›deÄ�ek, soused, kamarád. V naÅ¡ich srdcÃch a vzpomÃnkách tu budeÅ¡ NAVŽDY!
V lednu tohoto roku mÄ› COVID-19 navždy pÅ™ipravil o tatÃnka. TatÃnek navzdory důchodovému vÄ›ku stále pracoval - miloval totiž nejen svou práci programátora, ale hlavnÄ› kamarádské prostÅ™edà a skvÄ›lý kolektiv ve velké nadnárodnà IT korporaci jehož byl celý život souÄ�ástÃ. Byl mezi kolegy oblÃbený pro svoji milou a vÅ™elou povahu a Ä�estné jednánÃ. TatÃnek byl dobrák od kosti; mÄ›l straÅ¡nÄ› rád lidi i zvÃÅ™ata, hlavnÄ› pejsky.
MÄ›l taky úžasnou pÅ™edstavivost. Dodnes vzpomÃnám, jak nám dÄ›tem na chalupÄ› ze starých kamen vymyslel zajÃmavou hru - vytáhl je na dvůr a tam se do nich házelo mÃÄ�kem, za každou Ä�ást byl různý poÄ�et bodů. Touto hrou jsme strávili nespoÄ�et hodin, tatÃnek vždy umÄ›l nejlépe ze vÅ¡ech trefit rouru. Po veÄ�erech pak vysedával v kÅ™esle, obklopen rodinou, a bafal ze své nerozluÄ�né dýmky. Byl to velký optimista a umÄ›l si užÃvat života plnými douÅ¡ky. Nikdy na tebe nezapomenu, tatÃnku, a tvou starou dýmku si navždy schovám na památku.
�
Tva milujÃcà dcera Lenka
Po mÄ›sÃÄ�nÃm boji s covidem nás 25.10.2020 opustil výjimeÄ�ný Ä�lovÄ›k. Byl vždy plný sil, elánu, humoru a chuti do života. Chybà nám jeho každodennà pÅ™Ãtomnost. VÅ¡ichni máme velkou bolest v srdci z jeho neÄ�ekané smrti.
DÄ›kujeme ti za vÅ¡e, co jsi pro nás v životÄ› udÄ›lal. Navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch a budeme tÄ› milovat. ChybÃÅ¡ nám
Dobrý den. Ráda bych vzpomnÄ›la na naÅ¡eho dÄ›du, který odjel do Náchodské nemocnice s tÃm, že má nejspÃÅ¡ infarkt..  Bohužel, když už mÄ›l jÃt domů, tak chytil covid  (odvezli ho do ldnky do Jaroměře, kde se mÄ›l zotavit a vrátit se domů, kde na nÄ›j Ä�ekala milujÃcà rodina).
Děda se jmenoval Jozef Dudo narozený 12.4.1941 ve Vozokanech na Slovensku. Umřel 24.1. 2021, 12.4. 2021 by mu bylo 80 let.
Byl to milujÃcà manžel, otec a dÄ›da, který vždy vÄ›dÄ›l jak má rodinu spojit. Svůj život vÄ›noval přátelům a rodinÄ›.
DÄ›do straÅ¡nÄ› mi chybÃÅ¡ a dÄ›kuji, za ty roky, kdy si pro mÄ› dÄ›lal vÅ¡echno, co jsem potÅ™ebovala k životu. Za rady, skutky a chvilky radosti s tebou. Nikdy nezapomenu na tebe ani moje dÄ›ti. ♥ï¸�♥ï¸�♥ï¸�
Děkuji ti za vše...
Tvoje Klára a pravnou�ata Dominik, Marek a Sebastian
Miloval své dcery a motorky.Byl klidné a mÃrumilovné povahy. Pracovitý chlap. StraÅ¡nÄ› moc nás jeho ztráta bolÃ.
Dne 23.12.2020 nás navždy opustil milujÃcà syn, manžel, tatÃnek a dÄ›deÄ�ek Karel Chour. Bylo to neÄ�ekané, byl  aktivnà a zdravý. Bylo mu nedožitých 66 let.
VzpomÃnky nám zůstanou v srdcÃch. Za vÅ¡e co pro vÅ¡echny udÄ›lal, dÄ›kujeme s láskou. Manželka a dÄ›ti
TatÃnek a dÄ›deÄ�ek. Muži naÅ¡ich životů, kteřà nám dÄ›lali každý den hezÄ�Ã. Muži, na které jsme se mohli vždycky spolehnout, ke komu jsme si mohli pÅ™ijÃt pro radu, kteřà tu pro nás vždycky byli a kteřà nám dávali neuvěřitelnou lásku. PrávÄ› oni nám ukázali, jak skvÄ›lá rodina dokážeme být. Oba dva dva byli milujÃcà manželé, tatÃnci, dÄ›deÄ�kové, bratÅ™i. MÄ›li obrovské srdce a pochopenÃ.
�
DÄ›deÄ�ek nás opustil 20.3. 2021 na selhánà orgánů.  TatÃnek nás opustil 9.4. 2021 po necelých Ä�tyÅ™ech mÄ›sÃcÃch boje. Po nÄ›kolika týdnech v umÄ›lém spánku jsme mÄ›li nadÄ›ji, že se nám vrátà domů. To se bohužel nestalo a selhalo mu srdÃÄ�ko.
Jsou to naÅ¡i hrdinové, kteřà se snažili bojovat do poslednà chvÃle. Bojovali pro nás. Pro to, aby se s námi zase mohli vidÄ›t, aby nás mohli obejmout. Nikdy na Vás nezapomeneme a dÄ›kujeme Vám. Vždycky zůstanete v naÅ¡ich srdcÃch.
DÄ›kujeme a obdivujeme vÅ¡echny doktory, sestÅ™iÄ�ky, bratry a personál nemocnic, kteřà se starajà a bojujà o naÅ¡e nejbližšÃ.
�
MilujÃcà rodina
Žena, která milovala svou rodinu a která vÅ¡echen svůj Ä�as a energii dávala svým dcerám a hlavnÄ› vnouÄ�atům. Novou sÃlu jà dávala pravnuÄ�ka Erinka, se kterou už bohužel nestihla oslavit jejà prvnÃ, únorové narozeniny a nestihla spatÅ™it, jak nesmÃrnÄ› jà je podobná. Po běžné kontrole jà byl 2.12.2020 zjiÅ¡tÄ›n pozitivnà test na Covid - 19 a byla hospitalizována s pocitem, že je v nejlepÅ¡Ãch rukou. Zdravotnà stav se bohužel každým dnem zhorÅ¡oval a maminka mÄ›la stále vÄ›tÅ¡Ã strach z nejhorÅ¡Ãho. Snad ji rozhodnutà lékařů s uvedenÃm do umÄ›lého spánku pomohlo zmÃrnit jejà trápenÃ. 21.12.2020 nám lékaÅ™i umožnili poslednà rozlouÄ�enÃ.
JeÅ¡tÄ› ten den - za svitu Betlémské hvÄ›zdy, která se v ten den objevila na obloze po osmistech letech - maminka zemÅ™ela. Jak s oblibou Å™Ãkala, tatÃnek byl hlava rodiny, ale maminka byla krkem, který tou hlavou hýbal. Byla to žena, která dovedla s láskou ,,Å™Ãdit,, celou rodinu a rodina ji vždy ctila a milovala. VěřÃme, že je stále s námi - nenà den, kdy bychom si na spoleÄ�nÄ› prožité chvÃle nevzpomnÄ›li. Je těžké se vyrovnat s tÃm, že už tady s námi nenà - moc nám vÅ¡em chybÃ. Za rodinu dcery Eva a Monika, vnouÄ�ata Adéla, Michal, Lucie a pravnuÄ�ka Erinka
Moje maminka, panà Václava VrzáÄ�ková, se narodila 26. kvÄ›tna 1938 v Čáslavi. Celý svůj život zasvÄ›tila práci, péÄ�i o rodinu a své blÃzké. Milovala svá vnouÄ�ata, pravnouÄ�ata, pÅ™Ãrodu a vÅ¡e živé v nÃ, byla vášnivou Ä�tenářkou literatury klasické, faktu i science fiction, luÅ¡titelkou vÅ¡ech hádanek, tajenek i křÞovek, a když už to zdravà nedovolovalo, žila jeÅ¡tÄ› s tatÃnkem stÅ™ÃdavÄ› v mojà rodinÄ› a poblÞ v domovÄ› pro seniory, kde mÄ›li stále o spoleÄ�nost a zábavu postaráno a kde si užÃvali hezký podzim života.
TatÃnek, který byl maminÄ�inou celoživotnà láskou, bohužel pÅ™ed tÅ™emi lety zemÅ™el na následky úrazu, což maminka velmi těžce nesla a na jejÃm zdravotnÃm stavu se to postupnÄ› nepÅ™ÃznivÄ› projevovalo. PÅ™ežila tatÃnka o necelé tÅ™i roky, pÅ™estože se snažila a bojovala, aby tady s námi mohla být co nejdéle. Bohužel na podzim loňského roku do jejÃho života fatálnÄ› zasáhl covid-19. ZemÅ™ela 23.11.2020 ve svých 82 letech na rehabilitaÄ�nà klinice, kde se nakazila.
PÅ™esto jak jsi bojoval, tvoje plÃce byly zasaženy až moc. Nikdo neÄ�ekal, že nás opustÃÅ¡ tak rychle, bez rozlouÄ�enà a moc to bolÃ. StraÅ¡nÄ› nám chybÃÅ¡. Je tu bez tebe smutno. Za vÅ¡echny manželka LÃda.
Moje mladÅ¡Ã sestra opustila tento svÄ›t dne 6. 1. 2021. V prosinci 2020 oslavila v úzkém rodinném kruhu své padesátiny. Je pravda, že ji trápily i jiné nemoci, ale žila s nimi. Covid-19 zvÃtÄ›zil nad jejà vůlà žÃt a navždy zastavil jejà zlaté srdÃÄ�ko.
Moje milovaná sestÅ™iÄ�ko, moc mi chybÃÅ¡, stejnÄ› jako celé své rodinÄ›.
Poznali se s mamkou, když jsem odeÅ¡el do Prahy studovat medicÃnu, pak se v mém prváku vzali. NemÄ›l žádnou vysokou Å¡kolu, ale i pÅ™es to byl velice inteligentnà Ä�lovÄ›k, mÄ›l výborný vkus na hudbu, literaturu, obleÄ�enÃ, vždy působil noblesnÄ›. Byl neskuteÄ�ný dobrák. Nikdy jsem mu neÅ™Ãkal "táto", dokonce jsem mu celých 8 let vykal, vyvolával totiž ve mnÄ› velký respekt.
Po dvou týdnech v horeÄ�kách se rozhodl zavolat záchrannou službu, pak byl hospitalizován na standardnÃm oddÄ›lenà v nejbližšà nemocnici, kde mÄ›li volná lůžka, 40km od mÃsta bydliÅ¡tÄ›. Na vstupnÃm CT mÄ›l 30% postiženà plic, dostával infuse a kyslÃk obyÄ�ejnou maskou. Pak po pár dnech se jeho zdravotnà stav zaÄ�al horÅ¡it ve smyslu duÅ¡nosti, na kontrolnÃm CT mÄ›l 85% postiženà plic. Å el na ARO. VeÄ�er si potajà půjÄ�il mobil od sestÅ™iÄ�ky, zavolal mamce, že je v pořádku a že ji miluje. Pár hodin poté byl zaintubován a druhý den boj s nemocà prohrál.
VzpomÃnáme si na nÄ›j s láskou, mrzà mÄ› že jsme se každé Vánoce hádali kvůli politice, a že nikdy jsem mu neÅ™ekl "táto". UrÄ�itÄ› by si to zasloužil.
Ing. Bc. VladimÃr Ä�urÄ�i - 66let. Působil jako uÄ�itel odborných pÅ™edmÄ›tů. ÄŒinorodý Ä�lovÄ›k, cestoval, vzdÄ›lával se, vzornÄ› se staral o rodinu, vÄ›noval se malému synovi a vnouÄ�atům. 19. 10. 2020 z plného zdravà najednou horeÄ�ka, zimnice, bojoval nejdÅ™Ãv doma do 30. 10.2020, když zkolaboval, pÅ™evoz do nemocnice - teprve tam testy a ta straÅ¡ná diagnóza. TÅ™i dny z nemocnice telefonoval, pak plicnà ventilace - jeÅ¡tÄ› dalÅ¡Ã 3 týdny to nevzdával, ale nakonec mÄ›sÃc pÅ™ed Vánocemi 24.11.2020 už nevydržel a opustil nás. Manželku, 10 letého syna, vnouÄ�ata, sourozence. MÄ›li jsme jeÅ¡tÄ› tolik plánů....
Panà Milana Å mejkalová, zemÅ™ela 23. února 2021 v 74 letech. Milovaná maminka, manželka, babiÄ�ka, sestra, teta, která odeÅ¡la ze svého domova, že se vrátà za pár dnÃ. UvaÅ™ená veÄ�eÅ™e, uklizená kuchyň, vyprané voňavé prádlo, rozestlaná postel, rozeÄ�tená kniha... a za tÅ™i týdny už jsme vÄ›dÄ›li, že se nevrátÃ. Poslednà chvÃle prožila v nejlepÅ¡Ãch rukách lékařů a zdravotnického personálu, kteřà pÅ™es veÅ¡keré zákazy a opatÅ™enà umožnili alespoň jednomu Ä�lenu naÅ¡Ã rodiny se rozlouÄ�it. NejlepÅ¡Ã maminka jakou jsem mohla mÃt, odeÅ¡la tak náhle a náš život už nikdy nebude jako dÅ™Ãv. V naÅ¡ich srdcÃch bude milována, navždy.
Moje maminka byla neuvěřitelnÄ› vitálnÃ, stateÄ�ná žena, která se poprala s rakovinou, se smrtà svého manžela a pÅ™esto mÄ›la ráda život a nikdy si nestěžovala. Byla do poslednà chvÃle sobÄ›staÄ�ná, veselá a milujÃcà maminka. Starala jsem se, aby nepÅ™iÅ¡la s nikým do styku, aby zůstala zdravá a tu hroznou dobu pÅ™ežila.
Do nemocnice byla pÅ™ijata 1.11. se žluÄ�nÃkovou kolikou, v nemocnici se také nakazila covidem a 15.11.2020 zemÅ™ela. Protože jsem nemÄ›la možnost se s nà rozlouÄ�it, jsem moc ráda, že alespoň touto cestou ji mohu pÅ™ipomenout. Pořád jsi tu se mnou, mami...
TatÃnek zemÅ™el na COVID-19 dne 7. 3. 2021 na standardnÃm oddÄ›lenà interny. OdmÃtli ho pÅ™eložit na vyÅ¡Å¡Ã pracoviÅ¡tÄ› se slovy â€� … je starý a nemocný, pÅ™ednost majà mladÅ¡Ã…“, ta slova stále slyÅ¡Ãm. Celý život pracoval, platil si zdravotnà pojiÅ¡tÄ›nÃ, ale péÄ�e se mu nedostalo. VakcÃny, aÄ� byl registrovaný, se nedoÄ�kal.
Byl plný energie a elánu, těšil se z vnouÄ�at a pravnouÄ�at, miloval zahrádku, byl sportovnÃm fanouÅ¡kem, chtÄ›l žÃt……S neÄ�ekaným odchodem tatÃnka se nikdy nesmÃÅ™Ãm.
NIKDY NEZAPOMENEMEÂ !!!!!
Ráda bych pÅ™idala vzpomÃnku na nÄ›koho pro mnÄ› velmi výjimeÄ�ného. Byl to můj partner, moje Å¡tÄ›stÃ, tatÃnek, syn, bratr, kamarád, ale hlavnÄ› chlap s obrovským srdcem. Kdo ho opravdu znal, vÄ›dÄ›l, že je. Bohužel mi ho Covid vzal 20.3.2021. Bylo mu jen 47 let. Po nÄ›m mi zbylo jen prázdno.
Bojovala s covidem 12 dnà nakonec mu 16.2.2021 podlehla v umělém spánku. Byla to ta nejúžasnějšà maminka a babi�ka mých dvou synů Adámka a Lukáška. Ten stesk po mamince je obrovský a neustává.
DÄ›kuji maminko za tvou lásku milujÃcà dcera Michaela.
Celý život pracovala ve zdravotnictvà na ARO a JIP. VÄ›dÄ›la, že covid nenà "chÅ™ipeÄ�ka", a proto na sebe byla velmi opatrná... Mé syny a vnouÄ�ata mÄ›la jako vlastnÃ. ZemÅ™ela 9.3.2021.
Moc nám chybÃ. Nenà to fér :-(
Zemřel 14. 1. 2021 na covid na JIP FN Olomouc.
Byl to vynikajÃcà Ä�lovÄ›k, oblÃbený harmonikář a kamarád. Moc nám chybÃÅ¡. Nikdy na tebe nezapomeneme a navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
23.1.2021 nám odeÅ¡la po týdennÃm boji s covidem ve vÄ›ku 86 let naÅ¡e milovaná maminka p. Zdeňka Lyková.
Láska neumÃrá, to jen lidé! Nikdy na Tebe nezapomeneme! Tvoje holky!
24. Å™Ãjna odvoz do nemocnice s teplotou a negativnÃm testem na covid. Za dva dny zhorÅ¡enà stavu a po 4 negativnÃch testech zjiÅ¡tÄ›nà pozitivnà test na covid ale to už pÅ™evoz v kritickém stavu na Aro. UmÄ›lý spánek a 23.listopadu zemÅ™el. Tati moc nám vÅ¡em chybÃÅ¡.
Byl to můj táta, Ä�lovÄ›k, na kterého nikdy nezapomenu. DÃky nÄ›mu jsem vÄ›dÄ›la, co znamená milovat. DÃky nÄ›mu jsem vÄ›dÄ›la, kde mám domov a kam můžu utéct když mi bude smutno. Adoptoval si mÄ› sám v roce 1982. SÃ�M. A proto naÅ¡e pouto bylo silné. DÃky nÄ›mu jsem, to co jsem. A moc mu za vÅ¡echno dÄ›kuju ♡
ZemÅ™el náhle po týdennà nemoci. Covid. Sepse. Byl silný, pracovitý, ale nezvládl to. NIKDY na Tebe nepÅ™estanu myslet. VÃm to! Moc mi chybÃÅ¡ tati :(
Náš tatÃnek byl na svůj vÄ›k zdravý a vitálnÃ. Bavil ho život – s vnuky hrál fotbal, rád a dobÅ™e vaÅ™il, miloval rybaÅ™enÃ, každou chvilku byl na zahrádce, nÄ›co opravoval. S mamkou spolu byli 51 let. V důchodovém vÄ›ku si svépomocà pÅ™estavÄ›l svůj rodný dům, který si užil jen 1,5 rok.
ZaÄ�alo to nevinnÄ›, Å¡krábánÃm v krku v sobotu 6.2.2021. Na testy Å¡el 11.2., protože se k tomu pÅ™idala bolest zad. Ten den se nám zmÄ›nil život – test na covid vyÅ¡el pozitivnÃ. Týden to zvládal doma. Pak se to zhorÅ¡ilo a 17.2. si zavolal záchranku. Ta pÅ™ed domem stála asi 20 minut, nevÄ›dÄ›li, do jaké nemocnice ho povezou, kde bude volno. Druhý den jeÅ¡tÄ› volal mamce z nemocnice. Pak už nikdy nezavolal, museli ho uvést do umÄ›lého spánku a pÅ™ipojit na plicnà ventilátor. Maminka každý den volala, každý den jsme slyÅ¡ely â€�kritický stav.“ Takový strach…pořád jsme věřily v zázrak…. pak nám doktoÅ™i nabÃdli návÅ¡tÄ›vu. 10.den po hospitalizaci jsme se sestrou pÅ™iÅ¡ly, maminka v té dobÄ› byla v izolaci, byla také pozitivnà na covid, a v ochranných prostÅ™edcÃch jsme sedÄ›ly u tatÃnka, povÃdaly mu…. louÄ�ily se. Jeho srdÃÄ�ko bylo silné, bojovalo, ale na covid nestaÄ�ilo. ZemÅ™el v sobotu 27.2.2021, byly jsme tam s nÃm, neodcházel sám.
Tolik nám chybÃÅ¡. Byl jsi úžasný taÅ¥ka, úžasný Ä�lovÄ›k. Navždy jsi v naÅ¡ich srdcÃch a nikdy na Tebe nezapomeneme, tati. ♥
Dne 7.7.2021 nás opustila milovaná maminka, babiÄ�ka, prababiÄ�ka, tchynÄ›. Byla laskavá, milá a hlavnÄ› žena s velkým srdcem. NezemÅ™ela na covid-19,ale stala se jeho obÄ›tÃ, neboÅ¥ nedokázala unést to dlouhé odlouÄ�enà od svých blÃzkých. Moc nám chybÃ, stále bude v naÅ¡ich srdcÃch. 💗
Náš táta a děda, který zemřel 24. března 2021 v nedožitých 78 letech, aniž do�kal o�kovánà proti covidu.
ChybÃÅ¡ nám... tolik jsme si toho nestihli Å™Ãct!
Můj milovaný tatÃnek, Jaroslav Tůma, vždycky tu pro mÄ› byl…
Zemřel 22.2.2021 ve věku nedožitých 82 let.
Můj tatÃnek byl zdravý mladý dÄ›deÄ�ek mých dvou dÄ›tÃ. Prvnà pÅ™Ãznaky zaÄ�aly jako viróza hned po VánocÃch. Dne 3.1.2021 ho odvezla sanitka do nemocnice s vysokými horeÄ�kami. S mojà maminkou si i nÄ›kolikrát za den volali. Po týdnu na infekÄ�nÃm oddÄ›lenà se jeho zdravotnà stav zhorÅ¡il a byl uveden do umÄ›lého spánku na plicnà ventilaci. V noci pÅ™ed uvedenÃm do umÄ›lého spánku zavolal mojà mamince a Å™ekl jÃ, jak moc jà miluje a že vÅ¡echno zvládne. V umÄ›lém spánku bojoval 3 týdny a dne 3.2.2021 pÅ™esnÄ› na své 66. narozeniny zemÅ™el. Byl to a stále pro nás bude nejúžasnÄ›jÅ¡Ã manžel, tatÃnek a dÄ›deÄ�ek. Žil a vÅ¡e dÄ›lal pro svojà rodinu. PÅ™es tÅ™icet let se s maminkou starali o svého těžce postiženého syna. Nikdy se nesmÃÅ™Ãme s jeho brzkým odchodem. Dcera Marika
Petr StanÄ›k , pro vÅ¡echny "KÅ¡and", pro rodinu manžel, táta, dÄ›da a pradÄ›da, co umà nejvÃc nejlepÅ¡Ã postaviÄ�ky z modelÃny :) - pohodář, srandista, tramp, co miloval lidi, muziku a srandu za každých okolnostÃ... vdÄ›Ä�Ãm mu za život, za nadhled a pozitivnà pÅ™Ãstup, kterému mne nauÄ�il, za lásku k toulkám pÅ™Ãrodou.... nikdy nedal znát, že má problém, ale vždy a vÅ¡em pomáhal s tÃm jejich - protože vÅ¡e má nÄ›jaký Å™eÅ¡enà :( , prostÄ› TOP táta a Ä�lovÄ›k - Pan Péťa... a jeho nezamÄ›nitelný úsmÄ›v:)
DÃky za vÅ¡echno, táto, moc mi chybÃÅ¡
TatÃnek nás navždy opustil 07.02.2021, když se jeho dlouhodobý mÃrný nedostatek krevnÃch destiÄ�ek v kombinaci s covidem ukázal jako moc Å¡patná kombinace. JeÅ¡tÄ› v pátek byl v pořádku, v sobotu na kyslÃku, veÄ�er jsme s nÃm naposledy mluvili, v nedÄ›li ráno jeÅ¡tÄ› napsal mamince zprávu, jak je mu slabo a vÅ¡e ho bolÃ, ale jak ji Å¡ÃlenÄ› miluje, záhy poté intubace a v brzkém odpoledni telefonát, který nikdo nechce zažÃt.
Do té doby to byl jinak v podstatÄ› zdravý Ä�lovÄ›k, který si užÃval života a své rodiny vÄ�etnÄ› Å¡esti vnouÄ�at a moc se těšil na důchod a na vÅ¡echno, co spolu jeÅ¡tÄ› zažijeme.
TatÃnek byl vzácný Ä�lovÄ›k, neskuteÄ�nÄ› mile osobitý, za vÅ¡ech okolnostà vždy gentleman každým coulem, neuvěřitelnÄ› sluÅ¡ný a rovný Ä�lovÄ›k, jakých mnoho nenÃ. MusÃme se nauÄ�it žÃt ve svÄ›tÄ› bez nÄ›j a být vdÄ›Ä�nà za Ä�as, který nám byl dán a který jsme s nÃm mohli být... StraÅ¡nÄ› moc nám chybÃ. Za vÅ¡echny syn Josef.
Dne 12.2.2021 prohrál svůj boj s covidem náš milovaný otec, nejbáje�nějšà �lověk, který miloval rodinu, lidi, hudbu jako aktivnà muzikant dechové hudby po celý svůj život....
Bohužel jsme nemohli uspořádat ani poslednà rozlouÄ�enÃ, pro nemoc maminky, aÄ�koliv otec za celý svůj život svým hudebnÃm doprovodem vyprovodil mnoho zemÅ™elých na poslednà cestÄ›.... Navždy s láskou budeme na nÄ›j vzpomÃnat, mooc nám chybÃÅ¡......
Můj dÄ›da (původnÃm pÅ™ÃjmenÃm Holomek) byl moravský Rom, který pÅ™ežil Holokaust. Genocida za války byla důsledkem nenávisti a pseudovÄ›dy. PseudovÄ›da (v podobÄ› pochybných až absurdnÃch teorià a výroků) také znaÄ�nÄ› pÅ™ispÄ›la k nekontrolovanému Å¡ÃÅ™enà Covidu v ÄŒesku. PseudovÄ›da a sobectvÃ. DÄ›da mÄ› nauÄ�il pár pÃsniÄ�ek, které jsem mu straÅ¡nÄ› moc chtÄ›la naposledy zazpÃvat, ale už to neÅ¡lo. Jenom doufám, že nám bolestné ztráty poslednÃho roku pomůžou k tomu, abychom věřili skuteÄ�ným vÄ›dcům a dokázali postavit životy ostatnÃch lidà pÅ™ed vlastnà pohodlÃ.
Bez nemocÃ, aktivnà Ä�lovÄ›k. Ani chvÃli mÄ› nenapadlo, že covid by nad tebou mohl vyhrát. Bojoval si dlouho, bohužel on zvÃtÄ›zil. Odnesl nejménÄ› 10, 15 let tvého života plného plánů.
Dne 24.3. jsi odeÅ¡el na druhý bÅ™eh a my už tÄ› nikdy neuvidÃme, ani neuslyÅ¡Ãme. Bolà to, hodnÄ› to bolÃ. DÄ›kuji ti za vÅ¡e, co si pro nás v životÄ› udÄ›lal. Navždy s námi zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch a navždy tÄ› budeme milovat! J+H+J+L+E+T
Maminka nás opustila v únoru, v nedožitých 71 letech po Ä�tyÅ™dennà hospitalizaci na covid jednotce, kde byli spoleÄ�nÄ› s tatÃnkem, který na rozdÃl od nà těžký boj vyhrál. Jejà stateÄ�né srdce nevydrželo. Byla to úžasná žena, jejà zlaté ruce dokázaly takÅ™ka vÅ¡echno. Žila pro rodinu, milovala dÄ›ti.
S tatÃnkem by oslavili v Ä�ervenci zlatou svatbu. MÄ›la spoustu plánů do budoucnosti... život bez nà je teÄ� jako most bez pilÃÅ™e. Byla maminkou třà dÄ›tà a babiÄ�kou pÄ›ti vnouÄ�at. Nemám slov, abych popsala ten smutek ve svém srdci... straÅ¡nÄ› moc mi chybà tvoje náruÄ�!!! Dcera Petra s rodinou
Stále aktivnÃ, pracovitá, empatická. ZemÅ™ela po 14 dennÃm pobytu na Jipce. Moc nám vÅ¡em chybÃ.
Pozitivnà Covid test zjistil 26.12., zpoÄ�átku to vypadalo, že se vÅ¡e zvládne, bohužel rychlé zhorÅ¡enÃ, 6.1. pÅ™evoz do nemocnice, kde po 10 dennÃm boji na plicnà ventilaci zemÅ™el 19.ledna. BÄ›hem prvnà vlny na jaÅ™e loňského roku se hned zapojil do boje proti Covidu, v jeho firmÄ› tiskli Å¡tÃty, rozváželi po ordinacÃch. Nakonec jej ten Covid pÅ™esto dostal. OdeÅ¡el se spoustou nezodpovÄ›zených otázek.. bohužel.. na nÄ› již odpovÄ›Ä� nikdo nedostane. ChybÃÅ¡ tady moc!
Celý rok se marnÄ› bránil a zůstával v ústranà domova. Se vÅ¡emi pÅ™ekážkami vždy tvrdÄ› bojoval se vztyÄ�enou hlavou po boku se svojà milovanou partnerkou. Po neÄ�ekané zdravotnà komplikaci byl hospitalizován v nemocnici, když mÄ›l již jÃt domů se nakazil covidem Å¡est dnà byl bez pÅ™Ãznaků 7 den se zhorÅ¡il a po tÅ™ech dnech boje zemÅ™el dne 27.2.2021 ve vÄ›ku 72 let. Tati moc nám chybÃÅ¡ stále se s tÃm nemůžeme vyrovnat. 💖
"DÄ›da BuboÅ¡" zemÅ™el 31.1.2021 na covid, nemohli jsme se s nÃm rozlouÄ�it, dÄ›kujeme tedy za tuhle pÅ™Ãležitost.
Náš tatÃnek zemÅ™el na Covid-19 dne 10.2.2021 na oddÄ›lenà ARO Karlovarské krajské nemocnice. Jmenoval se Roman Å pindler a byl z Karlových Varů. Bylo mu 69 let. Jeho odchod byl rychlý a neÄ�ekaný, tatÃnek byl zdravý, silný, dvoumetrový mužský, a pÅ™estože byl v důchodu, stále pracoval jako reviznà technik elektro. MÄ›l svojà firmu, byl uznávaný, respektovaný, vyhledávaný odbornÃk.
HlavnÄ› byl ale milovaný manžel, s naÅ¡Ã maminkou Janou by oslavili v zářà 48 let spoleÄ�ného života. Byl také úžasný tatÃnek nám dvÄ›ma svým dcerám -PetÅ™e a RomanÄ› a také zbožňovaným dÄ›deÄ�kem 4 vnouÄ�atům - KarolÃnÄ›, Tomášovi, Dominikovi a BarboÅ™e.
S jeho neÄ�ekaným odchodem se nikdy nesmÃÅ™Ãme a to, co se v té dobÄ› dÄ›lo v Karlovarském kraji si málo kdo umà pÅ™edstavit a my jsme v té noÄ�nà můře žili..😩
Má maminka byla velmi stateÄ�ná žena. Vychovala 4 dÄ›ti a radovala se z 8 vnouÄ�at. Žila v manželstvà dlouhých 53 let s milujÃcÃm manželem Josefem. Maminka byla nÄ›kolik let upoutána na invalidnà vozÃk, ale i tak nikdy neztrácela humor a svou noblesu.
ZemÅ™ela náhle na Covid 19. VěřÃm kdyby tato nemoc nebyla maminka by tu byla s námi stále byla. Maminko moje milovaná dÄ›kuji Ti za vÅ¡e, za tvou lásku kterou jsi nám vÅ¡em dávala, dÄ›kuji za to, že jsi nám vybrala nejlepÅ¡Ãho tatÃnka na svÄ›tÄ›. DÃky dÃky dÃky. OdpoÄ�Ãvej v pokoji maminko moje. Nikdy na tebe nezapomenu. Miluji tÄ› maminko tvá dcera Lenka.
Nedokážu sem napsat vÅ¡echno, co jsi pro nás byla a znamenala... Nenà chvilka, kdy by jsme si na Tebe vÅ¡ichni nevzpomnÄ›li a nezasmály jsme se Tvým úžasným hláškám ,,Ahoj AnÄ�o apod.â€� pravnuÄ�ka KaÄ�enka na Tebe vzpomÃná každý den. Maluje Ti obrázky a straÅ¡nÄ› moc ji chybÃÅ¡. Byla jsi pro nà tou nejlepÅ¡Ã prababiÄ�kou a kamarádkou...
VÅ¡ichni jsme TÄ› milovali, a i když nebyl každý den pořád Å¡Å¥astný a veselý, tak Ty jsi ho dokázala zmÄ›nit a rozveselit. Bylo to straÅ¡nÄ› těžký, když jsme za Tebou nemohli pÅ™ijÃt a povzbudit TÄ› v té těžké chvÃli, každý den jsme Ti volali věřili jsme, že to brzy skonÄ�à a my TÄ› uvidÃme a zažijeme s Tebou jeÅ¡tÄ› hodnÄ› krásných dnÃ. Bohužel jsi nám koncem ŘÃjna onemocnÄ›la Covidem a 9. Listopadu odeÅ¡la...
Nestihli jsme se s Tebou ani rozlouÄ�it, jak to bylo rychlé. Za vÅ¡echno Ti moc dÄ›kujeme, navždy zůstaneÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch. Lukáš, OndÅ™ej, Káťa, KaÄ�enka a Jirka s Romanou.
NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME !!!
Byl to �lověk neoby�ejně zru�ný, moudrý. Pokud bylo potřeba neváhal pomoci sousedům, přátelům, známým nejen s drobnými opravami a radami. A Ti kteřà ho znali ho měli ve velké úctě.
�
Miloval rodinu nade všechno na světe, byť to nedával vždycky úplně najevo.
Byl to fajn chlap a pořád pod tÄ›mi svými knÃry schovával upÅ™Ãmný a spokojený úsmÄ›v.
Zemřela 19.11.2020 v nemocnici na covid.
Moc nám chybÃ...
Ivan byl hrozně hodný chlap. Žil pro rodinu, �tvrtého vnou�ete se už ale bohužel nedo�kal. Milý kolega, kamarád, vále�ný veterán.
Bylo mi ctàs tebou pracovat. Nezapomenu.
Jaroslav Kalous zemřel krátce po svých 78. narozeninách, den po hospitalizaci v nemocnici. Nikdo z nás ne�ekal, že konec bude tak rychlý.
I pÅ™es svůj zdravotnà handicap dokázal dÄ›da, otec, manžel a bratr žÃt naplno.
Měli jsme tě rádi!
Od loňského bÅ™ezna máme vÅ¡ichni spoleÄ�né trápenà – tÃm je nezvaná návÅ¡tÄ›va, nezvaný host, který bohužel, nenà pÅ™Ãtelem nikoho z nás.
�
Velmi razantnÄ› a drze vstoupil bez pozvánà do životů lidem na celém svÄ›tÄ›, napáchal velké, bolestivé Å¡kody a mnoho rodin pÅ™ivedl – jako i naÅ¡i rodinu, do smuteÄ�nÃch sÃnÃ.
�
Tenhle divný a zákeÅ™ný nepÅ™Ãtel bohužel v pátek dne 13.11.2020 nahlédl do života naÅ¡eho taÅ¥ky a rychle se zaÄ�al orientovat. VycÃtil jeho slabé mÃsto a nedával mu moc pÅ™Ãležitosti se bránit. V úterý 17.11. 2020 nezvaný host ukázal svoji sÃlu a velmi rychle rozhodl o jeho dalÅ¡Ãm osudu. Bylo to pro nás neÄ�ekané a smutné.
Taťka Jiřà nás měl všechny moc rád, nikdo z nás mu nebyl lhostejný.
Stejně, jako každý �lověk, někdy udělal chybu. Ale kdo z nás nikdy chybu neudělal? Přece, kdybychom chyby nedělali, byl by ten život nudný.
Uměl se naštvat, zlobit, zbyte�ně dlouho o ně�em – �asto nepodstatném přemýšlet.
Na druhou stranu byl ale taÅ¥kou, který nám spoleÄ�nÄ› s mamkou EliÅ¡kou, zajistil hezké dÄ›tstvÃ, naÅ¡el si Ä�as si s námi hrát, spoleÄ�nÄ› sportovat. Vedl nás ke sluÅ¡nosti, ke vzdÄ›lánÃ, mÄ›l rád pořádek, hezké nové vÄ›ci. V práci byl zodpovÄ›dný, a to jak ve své profesi, tak doma na svém hospodářstvÃ. Byl hodným dÄ›dou Veroniky, Anetky, Toma, Páti a Kamilky.
Chybà nám vÅ¡em jeho blÃzkost, pÅ™Ãtomnost, úsmÄ›v.
S láskou vzpomÃná manželka EliÅ¡ka, syn JiÅ™Ãk, dcery Ila a Renáta, zeÅ¥ Fery, snacha Lenka, sestra EliÅ¡ka i vÅ¡ichni ostatnà přátelé.
Panà Jolana Kulhánková absolventka obchodnà akademie ve slovenském Humenném si splnila sen, když v 90. letech se naskytla možnost a založila soukromou stÅ™ednà školu Obchodnà a bankovnà akademii v Karviné a vÃce jak 20 let tuto Å¡kolu ekonomicky Å™Ãdila. Dodnes tato Å¡kola existuje, už s jinými vlastnÃky. Dr. Kulhánek byl dlouholetý uÄ�itel hlavnÄ› fyziky a dÃlen, v 90. letech se podÃlel na Å™Ãzenà a rozvoji Å¡kolstvà a jeho reformÄ› hlavnÄ› v okrese Karviná aÅ¥ už jako Å™editel Å¡kolského úřadu, nebo pár let pÅ™ed důchodem jako Å™editel již zmÃnÄ›né soukromé Obchodnà akademie v Karviné.
NaÅ¡e maminka a babiÄ�ka a náš tatÃnek a dÄ›deÄ�ek oslavili v Å™Ãjnu 2020 zlatou svatbu. Do poslednÃch dnà byli stále sobÄ›staÄ�nÃ, sice se zdravotnÃmi problémy, které byli relativnÄ› pod kontrolou. COVID-19 a komplikace s nÃm nám je vzali v rozmezà 1 týdne pÅ™ed Vánoci 2020. Maminka a babiÄ�ka nám odeÅ¡la v nemocnici. TatÃnka a dÄ›deÄ�ka na poslednÃch pár dnà pustili domů, kde nás opustil v brzkých rannÃch hodinách. MÄ›li spoleÄ�ný pohÅ™eb a zanechali po sobÄ› dceru, syna a 4 vnouÄ�ata.
Poslednà únorový den nás navždy opustila manželka, maminka, sestra a babiÄ�ka DanuÅ¡e Odlová ve vÄ›ku 68. Těšila jsem se na tvoji roli prababiÄ�ky, kterou by ses stala v zářÃ. Tak na nás dávej pozor ♥ ChybÃÅ¡ nám vÅ¡em.
BájeÄ�ný, výjimeÄ�ný Ä�lovÄ›k, který tolik miloval život, skromný, hodný, laskavý, moudrý, zruÄ�ný a velmi inspirativnÃ... A jaká s nÃm byla legrace, miloval suchý humor, dobrou spoleÄ�nost a konverzaci, rád si dal Metaxu nebo dobré vÃno, nebránil se ani exotickým pochoutkám jako sushi. Neustále se udržoval informovaný, v 80 letech dostal notebook a vášnivÄ› vÅ¡e studoval... Nikdy si na dneÅ¡nà dobu nestěžoval, oceňoval možnost volby, svobodu, informace, technický pokrok a možná složitÄ›jÅ¡Ã, ale lepšà život. Jako prvnà v rodinÄ› si poÅ™Ãdil internetové bankovnictvà a málem byl prvnÃm v rodinÄ› s úÄ�tem na Twitteru. Potvrzoval, že pokud si Ä�lovÄ›k udržuje svěžà mysl, nikdy nenà starý.
�
Nikoho nenapadlo, že má koronavirus, pokaÅ¡lávánà a mÃrnÄ› zvýšenou teplotu pÅ™iÄ�Ãtal nachlazenà a nechtÄ›l jÃt k lékaÅ™i - ironicky právÄ› proto, aby nechytnul koronavirus. Pak upadl (pozdÄ›ji jsme se dozvÄ›dÄ›li, že už mÄ›l velmi Å¡patnÄ› okysliÄ�ený mozek), po pÅ™evozu do nemocnice zemÅ™el za necelých 14 hodin v úterý 15.12.2020.
TÄ›snÄ› pÅ™ed svou smrtà se nauÄ�il péct závin, na nÄ›co se zeptal, nÄ›co si dohledal na internetu, jak byl zvyklý. Povedl se mu skvÄ›le, poslednà kousek mi dával den pÅ™ed svou smrtÃ. Od té doby jsem nemÄ›la odvahu si závin dát, vidÃm za nÃm dÄ›deÄ�kův jemný úsmÄ›v a radost, že se mu to povedlo. Chybà nám každým dnem.
MilujÃcà rodiÄ�e a prarodiÄ�e, s velkým srdcem. ZemÅ™eli krátce po sobÄ›, maminka 17.2.2021 doma, tatÃnek 27.2.2021 v nemocnici. Do té doby zdravà a plni života, s velkými plány. Bylo to tak neÄ�ekané, stále se s tÃm nemůžeme smÃÅ™it. DÄ›kujeme vám za lásku, kterou jste nám po celý váš život dávali. DÄ›kujeme za vaÅ¡e rady, se kterými jste nás vypravili do života. DÄ›kujeme za vÅ¡echno, co jste pro nás udÄ›lali. StraÅ¡nÄ› nám chybÃte. Co nás držà je vÃra, že se jednou, tam nahoÅ™e, setkáme. Milujeme vás.â�¤ï¸�
01.03. oÄ�kována prvnà dávkou vakcÃny Pfizer, avÅ¡ak 10. 03. 2021 hospitalizována z důvodu vysokých teplot a velkého kaÅ¡le do Fakultnà nemocnice Ostrava-Poruba. Stav se zhorÅ¡il a bylo nutné maminku uvést do umÄ›lého spánku a pÅ™ipojit na plicnà ventilaci. Po necelých dvou týdnech se stav zlepÅ¡il, maminka se vzbudila a vÅ¡echno nasvÄ›dÄ�ovalo tomu, že se brzo uzdravÃ, nicménÄ› Ä�Ãnský Å¡mejd Covid jeÅ¡tÄ› neÅ™ekl poslednà slovo a vlivem celkového vyÄ�erpánà organismu a nové rozsáhlé infekce maminka po stateÄ�ném boji dne 31.03.2021 nemoci podlehla. Maminka byla velmi inteligentnÃ, milá, nápomocná, obÄ›tavá, oblÃbená a ve vÅ¡ech ohledech skvÄ›lá žena. Velmi se těšila na důchod, který by strávila zahradniÄ�enÃm na chalupÄ›, výchovou vnuÄ�ky a odpoÄ�inkem s manželem. Nikdy na Tebe nezapomeneme a vždy budeÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch. Syn VaÅ¡ek s rodinou.
ZemÅ™el dne 17.2 2021 ve vÄ›ku 73 let po 4 dnech na kyslÃku v nemocnici. Stále jeÅ¡tÄ› chodil v důchodu do práce, miloval svou zahrádku. Pro mÄ› to byl ten nejlepÅ¡Ã tchán na svÄ›tÄ›, straÅ¡nÄ› mi chybà i celé rodinÄ›. Na fotce je s mým manželem, synem o VánocÃch.ğŸ˜�😥
TatÃnek nás neÄ�ekanÄ› opustil 1.3. tohoto roku po 14 dennà bitvÄ› v nemocnici s nemocà covid. TatÃnek byl velmi láskyplný a do péÄ�e o rodinu vložil vÅ¡e, vÅ¡e se se snažil Å™eÅ¡it s nadhledem. VÅ¡echny nás zahrnoval bezpodmÃneÄ�nou láskou a proto nám velmi chybÃ. VzpomÃnáme na nÄ›j.
PÅ™Ãtel, bratr, dÄ›deÄ�ek a kamarád, který téměř celý život prožil na BožÃm Daru, na horách, které miloval. Jeho velkým konÃÄ�kem bylo rybaÅ™enÃ, oblÃbeným mÃstem byl Oboz na Slapech. MÄ›l rád život, lidi, byl pravý horal plný sÃly, ochotný pomoci, když bylo tÅ™eba. Osudným se mu vÅ¡ak staly láznÄ›, kam se jel léÄ�it. MÃsto toho se tam nakazil covidem a 2. 1. 2021 svůj boj prohrál. Moc nám vÅ¡em Tondo chybÃÅ¡, ale v srdÃÄ�ku jsi stále s námi. Za vÅ¡echny, kteřà TÄ› mÄ›li moc rádi a stále na Tebe vzpomÃnajà Tvoje slunÃÄ�ko Lenka.
Když se Å™ekne hodný Ä�lovÄ›k, pÅ™edstavÃm si naÅ¡Ã maminku. Neznám na svÄ›tÄ› hodnÄ›jÅ¡Ãho Ä�lovÄ›ka. ÄŒlovÄ›ka, který by se pro vÅ¡echny rozdal. MÄ›la obrovský temperament a velkou chuÅ¥ žÃt. Každý den žila naplno a hlavnÄ› pro nás.
Náš poslednà rozhovor konÄ�il â€�Maminko opatruj se, Å¡etÅ™i se! Máme TÄ› moc rádi!“ a ona jen tiÅ¡e odpovÄ›dÄ›la â€�Já to vÃm.“. Snad to opravdu vÃ!
StraÅ¡nÄ› moc tu chybÃÅ¡!!!!!
I pÅ™es to, že sám v životÄ› rodinu nemÄ›l, byl to skvÄ›lý Ä�lovÄ›k a pÅ™Ãtel, který byl pro naÅ¡Ã ovdovÄ›lou maminku, která mÄ›la problémy se zrakem, vždy velkou oporou a neváhal podat pomocnou ruku. Bohužel, koronavirus ho po tvrdém boji sebral na vÄ›Ä�ný odpoÄ�inek a navÄ›ky po nÄ›m zůstane prázdné mÃsto v naÅ¡Ãch srdcÃch. OdpoÄ�Ãvej v pokoji, Tonko.
Náš tatÃnek byl i pÅ™es svůj požehnaný vÄ›k plný sil a chuti do života. Radoval se z vnouÄ�at PavlÃka, MiluÅ¡ky, AniÄ�ky a EmiÄ�ky. Každý den si naÅ¡el Ä�as na delÅ¡Ã procházku a odpolednà odpoÄ�inek trávil poslechem své oblÃbené dechovky. ZaÄ�átkem února se bohužel nakazil koronavirem, prodÄ›lal oboustranný zápal plic, nÄ›kolik dnà byl hospitalizovaný v nemocnici, kde ho vyléÄ�ili. TÃmto bychom chtÄ›li velmi podÄ›kovat Nemocnici Strakonice, konkrétnÄ› panà doktorce AndrlÃkové a vÅ¡em sestÅ™iÄ�kám, za poskytnutà kvalitnà lékaÅ™ské péÄ�e naÅ¡emu tatÃnkovi. Po návratu z nemocnice jsme se vÅ¡ichni radovali a věřili, že je nejhorÅ¡Ã za nÃm. Bohužel naÅ¡e radost trvala pouze nÄ›kolik dnÃ. Po zhorÅ¡enà zdravotnÃho stavu jsme ho odváželi do nemocnice znovu, kde 16. bÅ™ezna zemÅ™el. PÅ™ÃÄ�inou úmrtà byl zánÄ›t srdeÄ�nÃho svalu v důsledku prodÄ›laného zápalu plic. Na tatÃnka a dÄ›deÄ�ka vÅ¡ichni s láskou vzpomÃnáme a navždy zůstane v naÅ¡ich srdcÃch. Jitka a Tomáš s AniÄ�kou a EmiÄ�kou, Eva a Pavel s PavlÃkem a MiluÅ¡kou
Maminka byla velice stateÄ�ná a obÄ›tavá žena. NemÄ›la v žádném pÅ™ÃpadÄ› jednoduchý život, ale vÅ¡echny trable a starosti pÅ™ijÃmala s noblesou, nadhledem a úsmÄ›vem. I když byla maminka velmi opatrná, chránila se, mezi lidi vycházela v dobÄ› pandemie velice zÅ™Ãdka, tak se covidem nakazila a bÄ›hem týdne zemÅ™ela na covidový zápal plic. Stále tomu nemůžeme vÅ¡ichni uvěřit a moc nám chybÃ. Navždy budeÅ¡ v naÅ¡ich srdcÃch.
Po krátké nemoci na Ä�inský virus nás na vždy opustili v jeden den 5. 3.oba rodiÄ�e. Bylo velmi zdrcujÃcà a tragické slyÅ¡et do telefonu jen 2 hodiny po sobÄ›, že oba rodiÄ�e už nežijÃ. TatÃnek i maminka se pÅ™ed nemocà těšili relativnÄ› dobrému zdravÃ. MÄ›li radost z pÅ™Ãchodu pravnuÄ�ky Zorinky na svÄ›t a plánovali jak s nà strávà dalÅ¡Ã krásné chvÃle... MyslÃme na vás Milan, Iva, Dita, Martin a Zorinka.
ZemÅ™ela 6. bÅ™ezna 2021. MÄ›la ráda vÅ¡e co jà život dal. MÄ›la ráda lidi, i když nemÄ›la své vlastnà dÄ›ti tak milovala své synovce a neteÅ™e. Byla to prostÄ› bezva starÅ¡Ã sestra. VÅ¡em po jejÃm odchodu zůstalo prázdné mÃsto v srdci.
Úžasný tatÃnek, milujÃcà manžel (11.9.2021 by s maminkou oslavili Zlatou svatbu a to již mluvà samo za sebe). Byl to dÅ™ÃÄ�, bojovnÃk a spolehlivý kamarád. Mohl tu s námi jeÅ¡tÄ› pobýt, bohužel ho Covid, kterého se bál, dostal...
Navždy zůstane v naÅ¡ich srdcÃch. Nášd Ãk patřà v této nelehké dobÄ› Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze a jejÃmu personálu. Nejen za to, že se o tatÃnka vzornÄ› starali a bojovali za jeho život do poslednà chvÃle, ale i za lidský pÅ™Ãstup a za to, že jsme se s nÃm mohli rozlouÄ�it.
Po krátkém ale dramatickém boji s covidem jsi nás prvnÃho dubna tohoto roku navždy opustil. TruchlÃme pro tebe; byl jsi nám milovaným otcem a dÄ›deÄ�kem, nade vÅ¡e jsi ctil pravdu a tvoje moudrost nás bude provázet celý život. PÅ™ivedl jsi na svÄ›t neuvěřitelných sedm dÄ›tà a pro jejich vnouÄ�ata jsi byl velkou inspiracÃ. VzhlÞÃme k tobÄ› a tvoje vlÃdná slova poneseme navždy v srdci. BudeÅ¡ nám chybÄ›t, dÄ›deÄ�ku. Nikdy na tebe nezapomeneme.
Dne 4.3. nám ze života odeÅ¡el velmi důležitý Ä�len rodiny. DÄ›deÄ�ek odeÅ¡el velmi náhle a neÄ�ekanÄ›. Byl to velmi vitálnà Ä�lovÄ›k, nejradÄ›ji trávil Ä�as na zahrádce, u svých vÄ�el a v létÄ› v lese sbÃral houby. Byl to Ä�lovÄ›k s neuvěřitelnÄ› velkým srdcem, kdykoliv pomohl. Byl takovým tmelem naÅ¡Ã rodiny a jeho ztráta nás vÅ¡echny velmi zasáhla. Byl milujÃcà manžel, letos by býval s babiÄ�kou oslavil 60 let od svatby, byl milujÃcà tatÃnek třà dcer a pÅ™edevÅ¡Ãm to byl nejlepÅ¡Ã dÄ›da, jakého jsme si mohli přát. Pro nás nikdy nebude jen Ä�Ãslo! Jsme vdÄ›Ä�nÃ, že tu s námi byl a v srdcÃch nám zůstane navždy.
Maminka zemÅ™ela na oboustranný zápal plic v domovÄ› důchodců v BystÅ™anech dne 12. listopadu 2021 po nákaze covid-19, spojený s dehydratacà a vysÃlenÃm organismu. Byla to laskavá a milá panÃ.
Život se s nà moc nemazlil. Ve 30 letech onemocnÄ›la neurologickou chorobou, která jà postupnÄ› pÅ™ipravovala o hybnost. Maminka zemÅ™ela na covid 2.12.2020 v domovÄ› pro seniory. Bylo jà 59 let. Je nám to moc lÃto a chybà nám. Dcery Vendula a MÃÅ¡a.
Byla to úžasná, usmÄ›vavá, humorná žena. Manželka 40 let, maminka 3 dcer, babiÄ�ka 7 vnouÄ�at. Dne 1.1.2021 nám maminku odvezla sanitka do nemocnice s pÅ™Ãznaky covidu, který se v nemocnici potvrdil. Druhý den maminku museli uvést do umÄ›lého spánku a intubovat.
DalÅ¡Ã dny se bohužel stav zhorÅ¡oval. Dne 9.1.2021 maminka zemÅ™ela - prohrála boj s tÃmto zákeÅ™ným virem. MÄ›la slabé srdÃÄ�ko a bohužel covidem napadené celé plÃce. Byl to neÄ�ekaný, rychlý a bezmocný konec života úžasné ženy.
DÄ›kujeme doktorům a sestÅ™iÄ�kám z Vinohradské nemocnice. Jsme vdÄ›Ä�nÃ, že nám umožnili se s maminkou rozlouÄ�it a naposledy pohladit. Je to hroznÄ› bolestivé, nespravedlivé a bezmocné. Stále TÄ› máme v naÅ¡ich myslÃch, srdÃÄ�kách a nikdy na tebe nezapomeneme.
Byla to zdravá, vitálnà žena, která zemÅ™ela v 73 letech po pÄ›tidennÃm boji s covidem. Když jsme už jásali, že je z nejhorÅ¡Ãho venku, ji sestra naÅ¡la do rána v posteli bez známek života. Do nemocnice se nedostala, necÃtila se tak zle a jelikož se ani nedusila, do nemocnice jà vzÃt nechtÄ›li. ZemÅ™ela v den padesátých narozenin své dcery (naÅ¡Ã matky) a to 29.10.2020. Je to pro nás tak obrovská ztráta, že se z toho nelze vzpamatovat a já jà dÄ›kuji za krásné dÄ›tstvÃ, které jsem u babiÄ�ky prožila. Je to moc krásný projekt, ti lidé nejsou pouhá Ä�Ãsla.
Zdravý voják, hasiÄ�, otec od třà dÄ›tÃ: TonÃka 4 roky, Å tÄ›pánka 2 roky a MaruÅ¡ky 1 den. Bohužel jako zdravý Ä�lovÄ›k skonal na covid 5.3.2021. ZatÃm co jsem vyÅ™izoval administrativu za bratra, tak mezi tÃm bojovala naÅ¡e maminka Ivana KÅ™iÄ�enská 67 let na Ã�ru na covid. Bohužel také podlehla. Byla to žena s velkým srdcem a pro každého by se rozdala. TÃmto bych chtÄ›l vzpomenout na bratra a maminku. Je to velká tragédie pÅ™ijÃt za necelý mÄ›sÃc o polovinu rodiny.
Táta se nakazil na zaÄ�átku února a 13. 2. 2021 jej na druhý pokus pÅ™evezli do nemocnice. Mysleli jsme, že se vÅ¡e lepÅ¡Ã, ale 15.2. byl pÅ™eveden do umÄ›lého spánku, ve kterém bojoval dalÅ¡Ã tÅ™i dlouhé týdny do 9. bÅ™ezna, kdy zemÅ™el. Táta nadevÅ¡e miloval svoji ženu Petru a byl perfektnÃm dÄ›deÄ�kem pro svoje vnouÄ�ata. Byl to srandista, fanda modernÃch technologià a velmi oblÃbený Ä�lovÄ›k, který nikdy neÅ¡el daleko pro vtip. A i když to možná bylo nÄ›kdy lehce pÅ™es Ä�áru, bylo to fajn. Táta odeÅ¡el v plné sÃle z intenzivnÄ› prožÃvaného života, pracoval jeÅ¡tÄ› z nemocnice. Covid mu vzal minimálnÄ› 10 let života. Tati moc dÄ›kujeme, že jsme s tebou mohli být! MÄ›j se tam krásnÄ›! P+P+D+H+O+D
Ve Ä�tvrtek 1.4.2021 nás bohužel navždy opustil náš táta, který prohrál po skoro 3 týdnech v nemocnici boj s covidem. Táta byl celý život velmi pracovitý, aktivnÃ, a i ve svých 71 letech mÄ›l výbornou fyziÄ�ku a stále pracoval. Také velmi rád cestoval, a to nejen za krásami Ä�eské zemÄ›, ale také i do zahraniÄ�Ã. Studoval nÄ›kolik cizÃch jazyků, poslednà roky se vÄ›noval hlavnÄ› arabÅ¡tinÄ›, aby se na svých cestách po oblÃbeném EgyptÄ› mohl domluvit. Byl také velkým fanouÅ¡kem VÃtkovického fotbalu, kdy nevynechal snad ani jeden domácà zápas a Ä�asto se vydával i na výjezdy, aby svůj tým podpoÅ™il. Bude nám vÅ¡em velmi chybÄ›t. ÄŒest jeho památce!
Milovala svá vnouÄ�ata, která jsme spoleÄ�nÄ› chtÄ›li rozmazlovat. Byla vždy hnacÃm motorem pro vÅ¡echny, kdo ji znal. Po onemocnÄ›nà covidem se zápalem plic, kdy byla napojena na ECMO, se stav stabilizoval. VÅ¡ichni jsme věřili že to zvládne, jako vÅ¡echny pÅ™ekážky, které vždy zdárnÄ› zdolala. Milovala hory. Bohužel 5.2. nás náš andÄ›l opustil a z výšek nás hlÃdá dál. Moc nám chybÃÅ¡.
BabiÄ�ku nám odvezli 11.12.2020. Test v nemocnici ukázal, že je covid pozitivnÃ. PÅ™esto, že jsme se snažili babiÄ�ku ochránit a vozili ji domů nákupy, nakazila se covidem v nemocnici pÅ™i pravidelném vyÅ¡etÅ™enà krve - mÄ›la leukémii. A poté my od babiÄ�ky pÅ™i donáškách nákupů. Když nám po tÅ™ech dnech volali z nemocnice, abychom se pÅ™ijeli rozlouÄ�it, už jsme vÅ¡ichni leželi v horeÄ�kách a pozitivnÃ. Byla to hrozná bezmoc vÄ›dÄ›t, že už babiÄ�ku zÅ™ejmÄ› neuvidÃme a nemoct se rozlouÄ�it a podÄ›kovat za vÅ¡e co pro nás kdy udÄ›lala. Jen bratr mého muže mohl svoji mámu v těžké chvÃli navÅ¡tÃvit. DalÅ¡Ã dny bylo peklo, báli jsme se každého zazvonÄ›nà telefonu. BabiÄ�ka ležela na áru na kyslÃku. Dny ubÃhaly a babiÄ�ka stále bojovala. Náš zdravotnà stav se zlepÅ¡il, karanténa skonÄ�ila a babiÄ�ka byla pÅ™evezena z ARA na normálnà pokoj. MÄ›li jsme velkou radost, že snad bude vÅ¡e zase v pořádku. PravidelnÄ› jsme si volaly a já koneÄ�nÄ› mohla pÅ™ivést babiÄ�ce vÅ¡e co potÅ™ebovala. JeÅ¡tÄ› veÄ�er mi nadiktovala vÅ¡e co si pÅ™eje a já slÃbila, že ráno nechám vÅ¡e u sestÅ™iÄ�ek, aby mÄ›la pobyt co nejpÅ™ÃjemnÄ›jÅ¡Ã. I pÅ™esto, že mi Å™ekla, že se stále necÃtà dobÅ™e byla naÅ¡e nadÄ›je vÄ›tÅ¡Ã. Bohužel babiÄ�ka se už svého balÃÄ�ku nedoÄ�kala. ZemÅ™ela 3.1.2021 v dopolednÃch hodinách, sama bez své rodiny, bez rozlouÄ�enÃ. V naÅ¡ich srdcÃch zanechala nesmazatelnou stopu. VÅ¡em nám chybÃÅ¡ babiÄ�koâ�¤ï¸�
Miloval svoje vnou�ata, těšil se na důchod na chalupu, kam se chtěl přestěhovat se svoji milovanou ženou Maruškou.
OnemocnÄ›l 8.3.2021 a vÃce než 14 dnà bojoval v nemocnici pÅ™ipojený na ventilátor, každý den jsme volali a doufali v nÄ›jakou dobrou zprávu, ale bohužel 1.4.2021 nemoci podlehl.
Bude nám všem strašně moc chybět.
Byl to muž v plné sÃle, s jediným pÅ™Ãznakem covidu mÄ›l teplotu a domácà pozitivnà test. Po pÅ™evozu do nemocnice po 36 hodinách zemÅ™el. Bylo mu 79 let a zemÅ™el 9. 2. 2021.
17.3.2021 nás navždy opustil milovaný tatÃnek, dÄ›deÄ�ek a tchán. UmÄ›l si vybrat kdy žÃt a kdy zemÅ™Ãt. ZemÅ™el pÅ™esnÄ› na své výroÄ�Ã, v den svých 90. narozenin. Jmenoval se Ing. Josef Å tÄ›tina, narodil se v Praze, miloval vesnici Herálec, kam se velice rád vracel. Byl sice ze staré Å¡koly, mÄ›l svůj pohled na svÄ›t a okolÃ, ale kdo je dokonalý. Když bylo potÅ™eba pomoci vždy byl po ruce a nápomocen. V naÅ¡ich srdcÃch nám bude moc chybÄ›t :( urÄ�itÄ› už nahoÅ™e tanÄ�à se ženami. Tanec byl jeho vášeň.Â
NeskuteÄ�nÄ› vitálnÃ, stateÄ�ná a laskavá žena. Žili jsme jeden pro druhého. PÅ™ekonala infarkt, operaci Å¡tÃtné žlázy, komplikovanou zlomeninu kotnÃku, operaci obou oÄ�Ã, porazila i rakovinu prsu a držela na uzdÄ› cukrovku. OÄ�kovánà se nedoÄ�kala a tak na covid už nestaÄ�ila.
V nedÄ›li 21. bÅ™ezna se jà udÄ›lalo zle a pÅ™ijela pohotovost. Byli rychlÃ, ohleduplnà a profesionálnÃ.
ZemÅ™ela v sobotu 27. bÅ™ezna. MÄ›l jsem to Å¡tÄ›stÃ, že jsem se s nà mohl rozlouÄ�it. Když jsem se vrátil z nemocnice domů a zavÅ™el za sebou dveÅ™e bytu, zazvonil telefon a oÅ¡etÅ™ujÃcà lékaÅ™ mnÄ› sdÄ›lil, co jsem doufal, že nikdy neuslyÅ¡Ãm. Těžký průbÄ›h, prý se už nedalo nic dÄ›lat.
Byla mojà motivacà a inspiracÃ, byla to nejlepÅ¡Ã, co mnÄ› v životÄ› potkalo. Budu dál s naÅ¡Ã jezevÄ�icà Ritou chodit po horách na Věřina oblÃbená mÃsta a vzpomÃnat na nejkrásnÄ›jÅ¡Ã obdobà svého života, kdy jsem ji mÄ›l po svém boku.
Simona podlehla komplikacÃm po onemocnÄ›nàCOVID-em vloni 28. 9. 2020.Maminka třà kluků, obÄ›tavá ženská, která bohužel doplatila na hloupost své kolegynÄ›. Bydlela v ČejovÄ› u Humpolce. Milovala pÅ™Ãrodu, bylinky, zvÃÅ™ata a hlavnÄ› svou rodinu. Budeme rádi když nebude jen Ä�Ãslo, protože ve 48 letech by nemÄ›l nikdo takto odcházet. DÄ›kujeme. P.S. Na fotce je se svým prvnÃm vnouÄ�etem, kterého si tÃm pádem ani nemohla pořádnÄ› užÃt.
Můj manžel Jirka Å tork (58) byl skvÄ›lý chlap, plný života, který miloval mÄ›, své syny a vnouÄ�ata. Prožili jsme spolu krásné Vánoce, pÅ™emýšleli jsme nad novým rokem 2021… Na Nový rok Jirka onemocnÄ›l covidem a po 7týdennÃm boji 26.2.2021 svůj život prohrál. Milujeme TÄ› navždy!!!! Nikdy nezapomeneme !!!
Dobrý den,
můj tatÃnek pan OldÅ™ich Buriánek (rodák ze VÅ¡etat) odeÅ¡el pÅ™ed Vánocemi ve vÄ›ku 74 let a nenà jen Ä�Ãslo. Moc mi chybà a každou zapálenou svÃÄ�kou mu posÃlám vzkaz do nebe, kde si jistÄ› dává jedno orosené s nÄ›kterými svými kamarády. Byl to rovnej chlap, který se vÅ¡Ãm poradil a paliÄ�ák každým coulem.
V nemocnici bojoval jak KateÅ™ina Udatná (pÅ™esnÄ› takhle by to Å™ekl), ale zápal plic a zánÄ›t v celém tÄ›le už byly nad jeho sÃly. Každý den jsem volala do nemocnice, ptala se na stav a nechávala vyÅ™Ãdit pozdravy a slova podpory. Zprávy o tatÃnkovÄ› stavu byly den ode dne horÅ¡Ã, ale pořád jsem věřila, že tu bestii zdolá. V pátek 18.12.2020 po 17té hodinÄ› jsem od primářky po telefonu vyslechla jednu z nejhorÅ¡Ãch zpráv ve svém 38tiletém životÄ›. "Pan Buriánek pÅ™ed chvÃlà zemÅ™el, je mi to lÃto....." Za pár dnà následovaly ty nejhorÅ¡Ã Vánoce - byly prvnà bez táty u Å¡tÄ›droveÄ�ernÃho stolu, už nepronášel pÅ™Ãpitek. Už to nikdy nebude stejné.
TaÅ¥ko, chybÃÅ¡ mi a je mi moc lÃto, že jsem s tebou nemohla být, že jsi na to byl sám.
Jana
25.6.1947 – 6.1.2021
Moc nám chybÃÅ¡. Scházànám tvůj humor, smÃch a vÅ¡echno pro co jsme tÄ› tolik milovali a nikdy nepÅ™estaneme. Ilona, ZdenÄ›k, MÃÅ¡a, Petra, Martin, Pepa, Ilka, sestry Anna a Ivana, vnouÄ�ata a pravnouÄ�ata🌹
18. 11. mnÄ› zemÅ™el manžel, jen na COVID. 64,5 roků. Chlap ze Slovácka, ale už dlouho v ÄŒechách. 40. výroÄ�à svatby už spolu neoslavÃme... Celý život vÄ›noval rodinÄ›, práci v zemÄ›dÄ›lstvà a posléze jako mechanik v dopravÄ›. Srandista, domácà kutil, zahradnÃk, pejskaÅ™, kuchaÅ™, pekaÅ™, motorkář, kamarád.. Nebylo snad nic, co vy neumÄ›l.. VÅ¡echno opravil...Zaslouženého důchodu si nestaÄ�il užÃt.. Tolik plánů jsme mÄ›li... Už nic nebude tak jako dÅ™Ãv... Zůstalo jen velké prázdno... 😓😓😓😓😓😓
StateÄ�ný chlap, který vÃce než 20 let pomáhal jako profesionálnà hasiÄ� lidem.
Å ikovný, pracovitý Ä�lovÄ›k, který si chtÄ›l užÃvat zaslouženého důchodu, chodit na ryby, na houby, cestovat, fotografovat a mÃt vÃce Ä�asu na 5 vnouÄ�at. Toho vÅ¡eho se nedoÄ�kal. Těšil se dobrému zdravÃ, ale v boji s koronavirem si vytáhl krátkou sirku.
Zemřel 11.3.2021.
Má životnà láska a sedmnáct let má manželka a maminka našà dvanáctileté dcery. Podlehla 27.12.2020 ve svých 42 letech covidu, který ji způsobil "embolii plic" zemřela sama bez nás dvanáct hodin po hospitalizaci v nemocnici. Nakazila se v práci "vychovatelka školnà družiny" která ještě před rokem byla považována za úplně bezpe�nou.
Stále na ni vzpomÃnáme a každý den nám chybà .
Manžel Petr, dcera Tereza a celá rodina.
Moje maminka zemÅ™ela koncem listopadu 2020 na oboustranný zápal plic. Covid nám vzal Ä�lovÄ›ka, který spojoval celou naÅ¡i Å¡irokou rodinu. Maminka láskyplnÄ› peÄ�ovala o nás, mého tatÃnka, vnouÄ�ata i pravnouÄ�ata. Byla KvÄ›tuÅ¡kou z HrubÃnovy pohádky O KvÄ›tuÅ¡ce a jejà zahrádce. Milovala kvÄ›tiny a vÅ¡echny je znala jménem. Na zahrádce trávila každou volnou chvÃli. VÅ¡echno tam krásnÄ› kvetlo, vonÄ›lo a bzuÄ�elo. S kamarádkami navÅ¡tÄ›vovala Univerzitu tÅ™etÃho vÄ›ku, chodila na koncerty a mÄ›la pÅ™edplatné do nÄ›kolika divadel. ChvÃle odpoÄ�inku v jejÃm podánà znamenaly Å¡ità nádherných patchworkových dek, ubrusů a polÅ¡tářů, kterými obdarovávala lidi kolem sebe. Moje maminka žila aktivnà a naplnÄ›ný život a nepromarnila z nÄ›j ani chviliÄ�ku. Chybà mi. Chybà nám. Chci věřit, že tu s námi pořád je. MyslÃm, že pravnouÄ�ek Ondra má jejà oÄ�i.
Na Covid 19 umÅ™el 26.2.2021 můj tatÃnek pan FrantiÅ¡ek KrejÄ�iÅ™Ãk. Bylo mu 71 let a s žádnou vážnou chorobou se neléÄ�il. Bojoval na ARO na plicnà ventilaci 2 mÄ›sÃce, ale mÄ›l hned zpoÄ�átku postižené plÃce covidovým zápalem plic z 90%. Odvezli jej do nemocnice v noci na Å tÄ›drý den, byl vkritickém stavu, který nastal doslova z minuty na minutu. Mohu posoudit, pracuji jako zdravotnà sestra, ale tak náhle zhorÅ¡enà stavu, kdy z lehké chÅ™ipky náhle bojujete o život, o každý nádech, kterého se vám nedostává, tak toto jsem vidÄ›la málokdy. PÅ™ed nemocà byl můj tatÃnek velmi aktivnà Ä�lovÄ›k, pomáhal s Ä�Ãmkoliv každému kdo potÅ™eboval, stále nÄ›co vymýšlel kolem naÅ¡eho domu, s maminkou jezdili nÄ›kolikrát roÄ�nÄ› na aktivnà dovolené, sjÞdÄ›li Å™eky na kánoÃch. Ten Covid když mÄ›l on jsme mÄ›li celá rodina, vÅ¡ichni chÅ™ipkový průbÄ›h. Bohužel tatÃnkovo silné srdÃÄ�ko to po 2mÄ›sÃcÃch vzdalo......
Nejlepšà ženská na svÄ›tÄ›, milovala život, bojovala až do konce. SkvÄ›lá manželka a máma. UÄ�itelka MÅ , milovala dÄ›ti, mÄ›la spoustu plánů. Myslela pÅ™edevÅ¡Ãm na ty druhé a pak až na sebe. MÄ›j se krásnÄ› lásko.
Manžel Karel
Můj táta onemocnÄ›l koncem února. Jeho bratr, který s námi žil se nakazil v práci, od lidà kteřà zjistili, že jsou pozitivnà den poté, co je vezl v autÄ›. Nemoc ho zastihla velmi silnÄ›, byl ovÅ¡em nemocný už pÅ™edtÃm. Velmi oslábl a můj táta i pÅ™es covid chodil za nÃm, pomáhal mu vstát z postele, staral se o nÄ›j. 21.2. jeho bratr, můj strýc, zemÅ™el. VÅ¡ichni jsme se nakazili od nÄ›j, vÄ�etnÄ› mého táty. PrvnÃch nÄ›kolik dnà mÄ›l táta vysoké horeÄ�ky. Po týdnu, kdy moje máma nemohla nic dÄ›lat, odvezla ho do nemocnice. Å el po svých, cÃtil se v rámci možnostà dobÅ™e. Po týdnu a nÄ›kolika dnech se tátův stav ze dne na den zaÄ�al zhorÅ¡ovat. Musel být pÅ™ipojen na kyslÃk. Zjistili mu oboustranný zápal plic a plicnà embolii. Bojoval do poslednà chvÃle. Pak mu z niÄ�eho nic zaÄ�al pomalu klesat tlak. Ani adrenalinem nebyli doktoÅ™i schopni mu ho zvednout. 13.3. zemÅ™el. ChtÄ›la bych jen Å™Ãct, že můj táta i ve svém vÄ›ku pořád pracoval. JeÅ¡tÄ›, když byl v nemocnici, vyÅ™izoval pracovnà telefony a plánoval, co se bude dÃt, až se vrátà domů. Byl to ten nejvÄ›tÅ¡Ã dobrák pod sluncem, nikdy se k nikomu neotoÄ�il zády, vÅ¡em pomohl a nikdy je nenechal ve Å¡tychu. Nedokážu si stále pÅ™ipustit, že je to pravda. Že jsem jeÅ¡tÄ› pÅ™ed svými 20. narozeninami ztratila Ä�lovÄ›ka, který věřil ve vÅ¡echny mé sny a přánÃ. Nikdy neuvidÃ, jak dokonÄ�Ãm Å¡kolu a nikdy nepůjde na moji svatbu. Bez nÄ›j je můj život už navždy z půlky prázdný.
Můj tatÃnek, pan Miroslav Å edivý, doplatil na svou celoživotnà slabost - kouÅ™enà a v lednu 2021 mu byl diagnostikován karcinom plic. PÅ™estože vÅ¡echna vyÅ¡etÅ™enà probÄ›hla celkem rychle a mÄ›l podstoupit chemoterapii, nedostal Å¡anci.. V den, kdy mÄ›l nastoupit léÄ�bu, byl pozitivnÄ› testován na Covid. Prvnà týden vÅ¡e vypadalo na lehký průbÄ›h, dalÅ¡Ã týden pak bohužel pÅ™estával mÃt chuÅ¥ k jÃdlu, pospával, ztrácel energii. Dva dny po skonÄ�enà karantény se mu udÄ›lalo zle, sanita ho pÅ™evezla na infekÄ�nà oddÄ›lenà ve vážném stavu. Celý týden jsme si telefonovali nÄ›kolikrát dennÄ›, dodávali jsme mu energii a odvahu bojovat. V polovinÄ› týdne se zlepÅ¡il, stabilizoval a vypadalo vÅ¡e slibnÄ› na propuÅ¡tÄ›nÃ. Bohužel, vÄ›ci nabraly rychlý spád a bÄ›hem jednoho dne se vÅ¡e otoÄ�ilo, rychlé zhorÅ¡ovánà stavu, Å¡patná prognóza... Mohli jsme se pÅ™ijet rozlouÄ�it. SlÃbili jsme si, že až se vrátà domů, dáme si spolu pivo a posedÃme na naÅ¡Ã spoleÄ�né zahrádce. Už se tak nikdy nestane... ZemÅ™el 9. 3. 2021 v 11:45. Náš tatÃnek byl vÄ›rným manželem, dvojnásobným tátou a dÄ›dou, tak trochu samotář, ale Ä�lovÄ›k se srdcem na správném mÃstÄ›, se spoustou přátel a známých, kteřà ho mÄ›li rádi nejen proto, že jim v pÅ™ÃpadÄ› potÅ™eby vždy ochotnÄ› pomohl. Na rodinných oslavách nás nesÄ�etnÄ›krát rozesmál svým neotÅ™elým vyprávÄ›nÃm životnÃch zážitků vÅ¡eho druhu, na které nikdy nezapomeneme. ZajÃmal se o historii, sport, miloval muziku. Budeme ho navždy milovat, vÅ¡ichni...nikdy nezapomeneme!
"Můj tati�nek onemocněl covidem 24.12.2020, druhy� den už měl vysoke� horečky. Do nemocnice nechtěl. Za ty�den jsme volali za�chranku, odmi�tli přijet. Ať si vezme paralen a uděla�me mu čaj s citronem. Po dalši�m ty�dnu jsme volali znovu a nenechali se odby�t. Tati�nka odvezli v sobotu v 5. ledna odpoledne a na rentgen se dostal až v 11 v noci. V jednu hodinu po půlnoci jsem ještě mluvila s le�kařem, pry� to nebude tak zle�, ale nechaji� si ho tam. Dalši� dny jsem volala do nemocnice každy� den. Každy� den jsme žili ve strachu. Po ty�dnu museli tati�nka uspat, zaintubovat a připojit na ventila�tor. Po dvou ty�dnech na�m dovolili na�vštěvu, rozlučovaci�.
Hodinu jsem seděla u jeho postele a prosila ho, ať bojuje, že ho tady potřebujeme, vnoučata ho tu potřebuji�. Že ma�me pla�ny, na ktere� jsme se společně těšili, až je uskutečni�me. Chtěli jsme spolu k moři, postavit můj dům a ogrilovat si pořa�dny� kus krkovice.
Po dalsÌŒiÌ�m tyÌ�dnu tatiÌ�nek zemrÌŒel. Bylo mu 72 let. Nechal tu tÅ™i dcery a pÄ›t vnoucÌŒat. Celý život pracoval jako zednÃk. VlastnÃma rukama postavil dům, ve kterém jsme se sestrami vyrostly. Miloval fotbal, hokej, biatlon, skoky na lyžÃch. Pamatuji si, jak jsme se vždycky těšili, až si udÄ›láme nÄ›co dobrého k jÃdlu a budeme fandit naÅ¡im. Byl to v hloubi duÅ¡e hodný Ä�lovÄ›k, nikdy na nás nevztáhl ruku, i když jsme byla pÄ›kná kvÃtka. Pro vnouÄ�ata by se rozkrájel a ona k nÄ›mu straÅ¡nÄ› ráda jezdila. MÄ›l moc rad práci na zahradÄ›. MÄ›l hodnÄ› kamarádů, se kterými obÄ�as zaÅ¡el na pivo nebo na vesnický fotbal. Miloval pomalu peÄ�ený bůÄ�ek, domácà klobásy, kyselé ryby a tak prostÄ› vÅ¡echno to tuÄ�né a nezdravé jÃdlo. Jeho dalÅ¡Ã láskou bylo country.
Asi jako kazÌŒdaÌ� dcera miluje sveÌ�ho taÌ�tu, jaÌ� milovala toho sveÌ�ho. Pro meÌŒ to byl prosteÌŒ tatiÌ�nek. TatÃnek zemÅ™el v sobotu, 6.2.2020 v 9:30 dopoledne. Náš život už nikdy nebude stejný."
Menzel patÅ™il k hlavnÃm postavám Ä�eskoslovenské filmové nové vlny. Za snÃmek OstÅ™e sledované vlaky, natoÄ�ený podle pÅ™edlohy spisovatele Bohumila Hrabala, zÃskal v roce 1966 Oscara. Zaujal také jako herec. Zahrál si v Å™adÄ› svých filmů, ale rádi ho využÃvali i jeho režisérÅ¡tà kolegové, kupÅ™Ãkladu Ján RoháÄ� ve snÃmku Kdyby tisÃc klarinetů, VÄ›ra Chytilová ve HÅ™e o jablko nebo Juraj Herz v UpÃrovi z Feratu.
�
Ve věku 82 let zemřel.
�
â€�VÄ�era veÄ�er doma v naÅ¡ich náruÄ�Ãch tvoje tÄ›lo opustilo náš pozemský svÄ›t. Bylo nám velkou ctÃ, že jsme tÄ› mohly doprovodit na tvojà poslednà cestÄ›,â€�
�
â€�DÄ›kuju za každý den, který jsem mohla být s tebou. Bylo to výjimeÄ�né. DÄ›kuju i za ty těžké poslednà tÅ™i roky. Stále jsi mi pomáhal. Svou stateÄ�nostÃ, chutÃ, neobyÄ�ejnou vůlà do života a humorem,â€� uvedla manželka Olga Menzelová na Facebooku.
Ladislav Å taidl nejvÃce proslul jako hudebnÃk a skladatel - zpÃval, hrál na kytaru a piano a je také autorem mnoha vlastnÃch skladeb, textů i hudebnÃch aranžÃ. BÄ›hem svého působenà v divadle Semafor se seznámil s Karlem Gottem a navázal s nÃm jak dlouholeté přátelstvÃ, tak spolupráci. Vedle Gottových pÃsnà Kávu si osladÃm a Trezor se Å taidl stal také autorem mnoha dalÅ¡Ãch hitů, napÅ™Ãklad Waldemara MatuÅ¡ky nebo Heleny VondráÄ�kové.
Michal MejstÅ™Ãk byl jednÃm z nejvýznamnÄ›jÅ¡Ãch Ä�eských ekonomů a Ä�lenem Národnà ekonomické rady vlády. Ekonom Lukáš Kovanda ho oznaÄ�il za jednoho z otců modernà Ä�eské ekonomie.
MejstÅ™Ãk za svůj život napsal pÅ™es 150 odborných publikacà a působil také jako profesor na UniverzitÄ› KarlovÄ›, kde založil Institut ekonomických studiÃ, a v devadesátých letech se podÃlel na založenà CERGE - Centra pro ekonomický výzkum a postgraduálnà vzdÄ›lávánÃ. BÄ›hem pandemie byl jednÃm z Ä�lenů ÚstÅ™ednÃho krizového Å¡tábu.
�
“AÅ¥ je ti tvá dalÅ¡Ã cesta, už vůbec ne ekonomická, snadná, a aÅ¥ tÄ› tvé nové působiÅ¡tÄ› pÅ™ivÃtá se stejnou vervou, kterou jsi ty dával správným vÄ›cem. Kdybych mohl nÄ›koho navrhnout na nejvyÅ¡Å¡Ã cenu, která se na této zemi může dát, navrhuji tebe. BuÄ� s Bohem. Kdosi moudrý mi Å™ekl, že Ä�lovÄ›k neumÃrá najednou, ale s každým úmrtÃm blÃzkého kousek. S tebou jsme umÅ™eli hodnÄ›,â€� uvedl na svém facebookovém profilu ekonom Tomáš SedláÄ�ek.
Ladislav MrkviÄ�ka za svou hereckou kariéru ztvárnil celou Å™adu významných rolÃ, vÄ�etnÄ› hlavnÃch aktérů shakespearových her a dalÅ¡Ãch divadelnÃch klasik. V roce 2012 obdržel za mistrovstvà v dabingu Cenu FrantiÅ¡ka Filipovského a byl také uznávaným recitátorem a hercem v rozhlasových hrách a v roce 2019 obdržel cenu Thálie za celoživotnà dÃlo.
Jeho poslednÃm hereckým výkonem bylo ztvárnÄ›nà protikomunistického odbojáře Tondy ve filmu Starci, za které zÃskal ÄŒeského lva za nejlepÅ¡Ãho herce ve vedlejÅ¡Ã roli.
Ve věku 81 let zemřel.
FrantiÅ¡ek Filip - jeden z pÅ™ednÃch Ä�eských televiznÃch režisérů, který režÃroval okolo 600 filmů a stojà za vznikem seriálů Chalupáři, Bakaláři, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem nebo TÅ™i chlapi v jedné chalupÄ›. DoÄ�kal se dokonce oznaÄ�enà zakladatele Ä�eské televiznà režie.
Působil také jako pedagog na FAMU. Za své zásluhy v Å¡ÃÅ™enà divadelnÃho umÄ›nà v televizi pÅ™evzal v roce 2018 Cenu Thálie. Na komplikace spojené s nemocà covid-19 zemÅ™el ve vÄ›ku 90 let.
ZpÄ›vák, kytarista a textaÅ™ David Stypka byl známý svým vystupovánÃm v kapele David Stypka a Bandjeez, která nahrála alba ÄŒaruj, Neboj SE, EP Jericho a neboj. SouÄ�ástà poslednÃho alba je i duet Dobré ráno, milá, který Stypka nazpÃval po boku Ewy Farné.
V roce 2016 zÃskal cenu AndÄ›l za objev roku, po nÞ o rok pozdÄ›ji následovalo ocenÄ›nà Interpret roku a také Skladba roku, právÄ› za duet Dobré ráno, milá. V roce 2019 mu byla diagnostikována rakoviny slinivky bÅ™iÅ¡nÃ, které nakonec ve spojenà s komplikacemi způsobené koronavirem ve vÄ›ku 41 let zemÅ™el.
�
“VÄ�era veÄ�er odložil (bohužel takzvanÄ› na furt) kytaru a mikrák náš i váš David....je to tlak a my doufáme, že ten tlak polevÃ. PusÅ¥te si pÃsniÄ�ky, vzpomÃnejte na zážitky, pÅ™ipijte si/mu a poÅ¡lete pozdrav tam nahoru,â€� uvedli hudebnÃci z kapely David Stypka a Bandjeez na svém facebookovém profilu.
Po studiu na JAMU ztvárnila Jana AndresÃková mnoho filmových i televiznÃch rolÃ, dÃky svému výraznému hlasu ale Ä�asto vystupovala i pÅ™ed rozhlasovým mikrofonem nebo jako dabérka. Za celoživotnà mistrovstvà v dabingu také v roce 2010 zÃskala Cenu FrantiÅ¡ka Filipovského.
PravdÄ›podobnÄ› nejvýznamnÄ›jÅ¡Ã z jejÃch hereckých výkonů byla role Ä�arodÄ›jnice v pohádkovém seriálu Arabela. Naposledy zazářila v roli pomatené Lejdy ve filmech Kameňák 1 a Kameňák 3.
�
Zemřela ve věku 79 let.