Dohoda z Osla
D ohoda mezi OOP a Izraelem, podepsaná ve Washingtonu 13. září 1993. Název dohody
je odvozen od norského města Oslo, kde jednání iniciovaná skupinou kolem
šéfa Norské výzkumné organizace FAFO probíhala stranou mediální pozornosti.
Dohoda zahrnovala autonomii částí pásma Gazy a Západního břehu. ^ nahoru
Džihád - arabský výraz pro úsilí o sebezdokonalení. V poslední době na Západě
používán téměř výhradně jako označení pro svatou válku muslimů proti
bezvěrcům, za něž jsou považováni všichni, kdo nevyznávají islám. Džihád
může být jak obranou, tak útokem na nepřítele. Džihád je povinností
každé muslimské komunity, tzn. není nezbytné, aby jej vykonával každý
jednotlivec. Ten, kdo zahyne v boji proti nevěřícím, se stává mučedníkem
a je mu zaručeno místo v ráji stejně jako posmrtná prilivegia zde na
zemi. ^ nahoru
Golanské
výšiny - Syrské území držené od roku 1967 Izraelem o rozloze asi
1250 kilometrů čtverečných ležící východně od řeky Jordán. Dnes tvoří
populaci výšin převážně židovští Izraelci, neboť většina původních obyvatel
opustila území po jomkippurské válce v roce 1973 a přesídlila do Sýrie
nebo Libanonu. Židé na území Golanských výšin vytvořili přes třicet
osad. V současnosti počet obyvatel oblasti přesahuje 30 tisíc.
Golanské výšiny byly anektovány Izraelem a spadají pod jeho zákony,
avšak jako součást Izraele nebyly mezinárodně uznány. ^ nahoru
Hagana - název podzemní židovské vojenské organizace odvozený z hebrejského
slova "obrana". Síly Hagana existovaly v letech 1920 - 1948.
V letech arabského povstání 1936 - 39 se Hagana proměnila z pouhé milice
na silnou vojenskou organizaci bojující gerilovými a teroristickými
operacemi proti Arabům i britské mandátní správě. V květnu 1948 prozatímní
vláda nově vzniklého státu Izrael rozhodla o přeměně Hagany v běžnou
státní armádu, zvanou Izraelské obranné síly. ^ nahoru
Intifáda - palestinské povstání proti izraelské okupaci v letech 1987-93. Zahrnovalo
především demonstrace, zapalování pneumatik, vrhání kamenů a další pouliční
násilí v pásmu Gazy a na Západním břehu. Od dřívějších protestů se lišila
svojí šíří, dlouhým trváním a intenzivním zapojením islámských radikálních
skupin. V pozadí intifády stály tři hlavní proudy: různé složky OOP,
Hamás a Islámský džihád. ^ nahoru
Jom
Kipur - Den usmíření je desátým dnem měsíce Tišri, což je oprvní
měsíc židovského kalendáře. Obvykle připadá na září nebo říjen. V Den
usmíření mají židé povinnost držet půst s výjimkou nemocných osob a
dětí do 13 let. Záměrem svátku je soustředění se na vztah židovské obce
k jejich Bohu. Během dne se koná pět kázání, zpovědi a modlitby za boží
odpuštění. ^ nahoru
Kibuc - společenství lidí žijící v osadě na venkově v Izraeli nebo na jím
obsazených územích se společným vlastnictvím veškerého majetku. Většinou
jsou kibucy ekonomicky nezávislé, mají svou zemědělskou produkci díky
určité ploše vlastních pozemků a současně i průmyslovou výrobu v jedné
či více továrnách. Některé osady jsou přísně religiózní, řídí se talmudem
a dodržují sabat, jiné připomínají český venkov. Většina jich zaměstnává
dobrovolníky z celého světa, kteří přicházejí za poznáním země a výdělkem. ^ nahoru
Knesset - výraz z hebrejštiny označující shromáždění. Knesset je izraelský parlament
sídlící v Jeruzalémě. Má 120 členů, je jednokomorový. Poslanci jsou
voleni na čtyři roky. ^ nahoru
Mošav - soukromé farmy sdružené do osad. Farmářská rodina si najímá pracovníky,
kterým poskytuje ubytování, obvykle v malých chatkách. Narozdíl od kibuců
zde dělníci nedostávají pouze kapesné, nýbrž stálý plat. ^ nahoru
Pásmo
Gazy - palestinské území okupované od roku 1967 Izraelem o rozloze
asi 360 kilometrů čtverečných, sousedící na jihu s Egyptem a na severu
a východě s Izraelem. Šířka pásma Gazy v jeho nejužším místě dosahuje
6 km, v nejširším pak 14 km. Většina pásma je plochá a rozsáhlé části
jsou písčitým pokračováním pláží na pobřeží Středozemního moře.
Většina Gazy patří pod Palestinskou samosprávu. Hranice Gazy zůstávají
nadále pod kontrolou Izraele. Hlavním městem oblasti se 750 tisíci obyvateli
je Gaza. Ekonomika Gazy je nadále závislá na Izraeli, kde řada obyvatel
pásma má svá zaměstnání. ^ nahoru
Sionismus - židovské hnutí zaměřené na znovuzískání židovské "země zaslíbené"
v Palestině s Jeruzalémem jako hlavním městem. Název je odvozen od hory
Sion, na níž stál jeruzalémský chrám. V roce 1896 vydal Theodor Herzl
publikaci Židovský stát, který načrtl hlavní rysy samostatného židovského
státu. O rok později jej Sionistický světový kongres ustavil svým prvním
prezidentem. Centrální motivací sionismu byla diaspora, která začala
babylónským zajetím v 6. století př. n.l. Významný vliv na sionismus
měl socialismus, z něhož vyšla myšlenka družstevních farem tzv. kibuců.
Po založení Izraele byl sionismus založen na dvou principech: udržení
židovského státu a zajištění práva každého Žida na život v Izraeli. ^ nahoru
Západní
břeh - palestinské území pod izraelskou okupací, z toho již částečně
pod palestinskou samosprávou. Západní břeh leží západně od řeky Jordán
a Mrtvého moře a východně od Izraele. Jeho rozloha dosahuje 5860 kilometrů
čtverečných. Populace zde dosahuje 2.1 miliónu osob. Izraelci a Židé
zde žijí v úzkých židovských komunitách; jejich přistěhování, probíhající
od 80. let, financuje izraelská vláda. Výzmanými městy Západního břehu
jsou Džanín, Jericho, Rámalláh, Hebron, Betlém. ^ nahoru