Název Islámský džihád používá několik radikálních, navzájem spřízněných organizací militantních islamistů, jež působí v Palestině, Egyptě, Jemenu nebo Turecku. Vznikly pod vlivem íránské islámské revoluce z konce sedmdesátých let. Název Islámský džihád přijaly v roce 1983 po útoku na americké velvyslanectví v Bejrútu, jež podnikla skupina napojená na íránské revoluční gardy pod krycím názvem Organizace islámského džihádu. Jde o méně početné skupiny, které se zaměřují na přímé akce – především na atentáty.

V současné době je nejznámější palestinský Islámský džihád, jenž spáchal řadu sebevražedných atentátů na území Izraele, které také ostřeluje raketami Kásám. Jako první však na sebe upozornil egyptský Islámský džihád, který ustavili v sedmdesátých letech radikální členové Muslimského bratrstva. Byl zapleten do atentátu na egyptského prezidenta Anvara Sadata z 5. října 1981, kterého považovali radikálové za zrádce, neboť v roce 1979 podepsal mírové dohody z Camp Davidu. Jejich snahou bylo v zemi rozpoutat islámskou revoluci podobnou íránské, což se jim nepodařilo. Přestože řada členů organizace byla zatčena, nezanikla.

Egyptský Islámský džihád se dál pokoušel destabilizovat situaci v zemi a podnikal útoky na špičky Mubarakova režimu. Vlnu násilí rozpoutal poté, co se v Egyptě moci chopila sekulární vláda. Při nepokojích zahynulo na 1300 lidí včetně policistů, pokrokových intelektuálů, úředníků a několika předních politiků. V roce 1993 spáchal atentát na premiéra Atefa Sedkiho a na ministra vnitra Hassana Alfiho.

Po odpykání trestu za podíl na atentátu na Sadata v čele Islámského džihádu v polovině osmdesátých let stanul militantní lékař Ajmán Zavahrí. Postupně se snažil rozšířit působnost, začal spolupracovat s dalšími militantními islamistickými organizacemi, spojil se s Usámou bin Ládinem. Od roku 1993 egyptský Islámský džihád nepodnikl žádný atentát ve své vlasti, v témže roce se však podílel na prvním útoku na budovy Světového obchodního střediska, která se zřítily 11. září 2001. Zavahrí se postupně stal druhým mužem al-Kajdá, který má na starosti ideologii.

Palestinský Islámský džihád založili jako pobočku egyptského Islámského džihádu na přelomu let 1979 a 1980 palestinští studenti Fathí Šikakí, Abd al-Azíz Uda a Bašír Músá, kteří studovali v Egyptě a byli členy Muslimského bratrstva.  I je inspirovala islámská revoluce v Íránu, ale ovlivnili je také radikální egyptští studenti. Jejich cílem bylo zničit Izrael a osvobodit celou Palestinu, kde by vznikl islámský stát. Přišli s novým názorem, že jednota islámského světa není základní podmínkou pro osvobození Palestiny, ale že naopak osvobození Palestiny islámským hnutím je klíčem ke sjednocení celého arabského světa. Řadu vlád arabských zemí totiž považuje za příliš pozápadnělé.

Po atentátu na Sadata byli radikální palestinští studenti vypovězeni a vrátili se na okupovaná území, kde zahájili svou činnost pod hlavičkou Islámského džihádu. Džihád přitom pojímá jako čistě válečný akt proti Izraeli.

Skupina byla v 80. letech zapojena do teroristických aktivit na okupovaných územích. V průběhu roku 1987 provedla několik útoků v Gaze a podílela se i na intifádě. Při dalších útocích se zaměřila na militantní rabíny.

V roce 1995 ztratila vůdce, na Maltě byl zavražděn Šikakí. Islámský džihád z vraždy obviňuje Izrael, nelze však vyloučit, že byl zlikvidován jinou radikální palestinskou skupinou. Když relativně malá a čistě na boj zaměřená organizace, která působí především na radikální studenty a intelektuály, začala rozšiřovat svou působnost ze Západního břehu Jordánu i do Gazy, dostala se do sporů s Hamásem. Spory s Hamásem skončily poté, co i on začal uplatňovat taktiku sebevražedných atentátů. Obě organizace pak zahájily spolupráci.

Šikakího nahradil v čele Islámského džihádu šejk Abdullah Ramadan Šallah, který je na americkém seznamu nejhledanějších teroristů.

Od vyhlášení druhé intifády v roce 2000 spáchal Islámský džihám celou řadu sebevražedných atentátů, při nichž využívá žen i dětí. V roce 2003 však Izrael zlikvidoval část špiček organizace v Džanínu, když byl zabit Munir Šaftig (Mahmúd Tavabe). Následovala odveta, 19. srpna byl podniknut ve spolupráci s Hamásem útok na autobus v Jeruzalémě a 4. října pak atentát na restauraci v Haifě.

Jednou z posledních akcí je útok v Tel Avivu z roku 2006, kdy zemřelo před stánkem s občerstvením deset lidí včetně jednoho Američana.