Věčně větrné místo, kde se slunce přes mraky probojuje jen zřídka a místní nosí krátké tričko, už když je 15 stupňů Celsia. Přesně takový je ostrov Islay. Ostrov proslulý palírnami whisky světových jmen.

Nevelký rozlohou, velký svým významem. Ostrov Islay (vyslovujte „ájla“) je asi jen o pětinu větší než Praha, zná ho však každý milovník whisky. Není to ostrov vystavený masovému turismu, ale po jeden týden v roce se tu scházejí právě nadšenci moku gentlemanů, hudby a tradiční skotské kultury. Fèis Ìle neboli Islay Festival je akce, na kterou se sjíždí lidé z celého světa, aby zažili autentickou atmosféru tohoto drsného, mlhavého a věčně deštivého místa.

V tomto roce probíhá festival od 24. května do 2. června. Pokud bědujete, že se o něm dozvídáte příliš pozdě na to, abyste na něj ještě letos mohli vyrazit, vězte, že o Fèis Ìle čtete ve chvíli nejvhodnější. Vzhledem k tomu, že vyjma onoho jednoho týdne v roce nejde o turistickou destinaci, ubytovací kapacity na ostrově jsou velmi limitované a již několik měsíců před festivalem ubytování neseženete.

Ideální doba pro rezervaci místa na spaní pro další ročník je tak bez nadsázky právě v době konání toho stávajícího. Již několik týdnů po něm se totiž ubytovací kapacity totiž značně naplní těmi účastníky, kteří se rozhodnou, že je Fèis Ìle vzalo u srdce natolik, že si jej nemohou nechat ujít ani v příštím roce.

Brzy možná už deset palíren

Nevelký ostrov je čerstvě domovem už devíti palíren. Na jihu kousek od sebe leží palírny Laphroaig, Lagavulin a Ardbeg, které jsou známé produkcí whisky se silně kouřovým aroma. A najdete tu i již dávno uzavřenou legendární palírnu Port Ellen, která by se však mohla podle všeho znovuotevřít už v roce 2021. Na severovýchodě ostrova se v uplynulých měsících vklínila mezi klasické palírny Bunnahabhain a Caol Ila s krásným výhledem na ostrov Jura i nejnovější palírna na ostrově – Ardnahoe.

V samotném srdci ostrova, ve vesnici Bowmore, se nachází i stejnojmenná palírna. Čtvrthodinová cesta podél pobřeží vás pak dovede do vesnice Bruichladdich, kde mořské aroma řas a jódu kolem stejnojmenné palírny štípe do nosu. A v zemi nikoho, na úplném západě Islay, se rozpíná na poměry ostrova stále ještě velmi mladá palírna Kilchoman, která byla v roce 2005 první otevřenou palírnou na Islay po 124 letech.

To čekání na tu nejnovější, Ardnahoe, bylo o poznání kratší. Podle plánů měla otevřít své brány v druhé polovině roku 2018, nakonec se tak stalo až počátkem dubna tohoto roku. I tak však ostrov čekal na další palírnu o 110 let méně než v předchozím případě.

Ve Skotsku otevřela své brány nová palírna whisky - Novinky.cz

Absolutní důvěra

Když jsem v roce 2018 dorazil na ostrov, abych poprvé na vlastní kůži zažil legendární festival, rychle jsem pochytil, co tu tolika lidem každý rok učarovává. U trajektu na mě čekal majitel autopůjčovny Scott, aby mi předal vůz. „Zkus mi to auto vrátit vcelku. Když bude všechno v pohodě, tak mi ho před naloděním se na trajekt nech na parkovišti. Klíčky nech v přihrádce spolujezdce, zamykat ho nemusíš, tady se nekrade. A konec vykecávání. Dnes mají otevřené brány v palírně Bruichladdich, tam to vždycky žije. Tak se nezdržuj a uháněj,“ popožene mě Scott.

První minuty řízení na opačné straně jsou nezvyk, zejména pak řazení. Nutno však dodat, že se to nedá srovnávat s řízením v Londýně či jakémkoliv jiném rušném městě. Abyste rozuměli, na celém ostrově nejsou semafory, a pokud se budete hodně snažit, u palírny Caol Ila najdete jeden jediný kruhový objezd. A to ještě ke všemu není tak úplně kruhový objezd, ale spíše jen taková „točka“ pro nákladní vozidla s pouhými dvěma výjezdy. Silnice jsou často docela úzké, a tak zejména ve vnitrozemí se musí auta vyhýbat zastavováním v místech k tomu určených. A řidiči se zdraví. Když nepozdravíte, jste buď za hulváta, nebo za turistu.

Jízda autem po ostrově je zážitek sám o sobě. Kopečky, táhlé zatáčky a skoro věčně vlhké cesty vytváří kombinaci, která vás po několika projetích ostrova mlčky nutí k dynamičtější jízdě. Ale na to pozor. Zejména v okolí palíren totiž potkáte nemalé množství cyklistů, kteří objíždějí palírny na svém jednostopém parťákovi. A ti se na rozdíl od řidičů vozů konzumace alkoholu často zrovna nezdráhají. A všichni to tak nějak tolerují. Pokud ale za volantem nadýcháte více než 0,22 promile, jste v problémech. Právě to je totiž limit, který platí v celém Skotsku.

Už jeden jediný panák whisky by vám mohl přivodit nemalé opletačky. Nakolik se to však zejména na tomto ostrově dodržuje, je tak trochu otazník. Nejenže mě za celý pobyt na Islay žádný policista nestavěl, žádného jsem ani nezahlédl. A to šlo jednoznačně o nejvytíženější týden, který ostrov během roku zažívá.

Ústřic se nebojte

Při příjezdu do palírny Bruichladdich mi došlo, o čem celý festival bude. Není to žádná obří masová akce, louky kolem silnice se jednoduše promění na krátkodobé parkoviště. Na pozemku palírny obvykle hraje do tance nějaká kapela, lidé popíjejí whisky, smějí se, tančí a pojídají místní speciality.

Pokud jste ještě nikdy neochutnali ústřice vylovené z moře ráno a servírované o dvě hodiny později na ledu, zakápnuté jen kapkou citrónu a single malt whisky, budete mít jedinečnou příležitost. Místní vám s radostí potvrdí, že jde o přírodní afrodiziakum, a i proto si tuto pochutinu prý dopřávají často.

Další nedílnou součástí Fèis Ìle jsou pak limitované edice lahví whisky, které nesou označení daného ročníku festivalu a prodávají se právě jen na ostrově během festivalu. Zatímco těch nejvzácnějších je třeba i jen něco málo přes stovku, jiné edice vycházejí i v několika tisících kusech. Právě na ty nejvzácnější a nejdražší se často stojí fronty už od brzkých ranních hodin. Ani v tomto případě fakt nepanuje nějaká nevraživá soutěživá nálada, ale spíše naprostá pohoda.

Většina lidí před výletem do zahraničí alespoň přibližně odhaduje náklady, které si chystaná cesta vyžádá. Vězte, že výlet na tento drsně půvabný ostrov není nejlevnější záležitostí. K letenkám, pronájmu automobilu a úhradě ubytovacího zařízení přidejte ještě nemalé náklady na jídlo a také prohlídky jednotlivých palíren. Nejde o závratné sumy, ale nasčítají se poměrně rychle.

Nuda nehrozí

Každý den festivalu otevře své brány jedna palírna, lidé se tak po ostrově zas až tak moc nerozprostřou. Naopak se každý den potkáváte se stejnými tvářemi, což dělá celý festival osobnější. Každá palírna nabízí vyjma tradičních prohlídek i nejrůznější degustace a někdy i lekce svých master blenderů. Zkrátka, pokud z vás neudělá ani tento týdenní zážitek člověka schopného ocenit dobrou whisky, zůstaňte snad raději u zelené.

Ale protože nejen popíjením alkoholu živ je člověk, na ostrově se můžete zabavit i jinak. Ač to nemusí být na první pohled patrné, Islay má bohatou historii. Navštívit tak můžete třeba Finlaggan, což jsou pozůstatky historického osídlení z 12. století, nebo Kildaltonský kříž, což je jeden z nejzachovalejších raně křesťanských monumentů v západní Evropě. Starý je více než 1200 let.

Cesta ke Kildaltonskému kříži je vystlána pávy - Novinky.cz

Hudba a tance nedílnou součástí festivalu

V rámci festivalu se však také koná řada vedlejších akcí. A pokud byste si nějakou z nich opravdu neměli nechat ujít, jsou to tradiční skotské tance ceilidh. I když vy sami třeba tančit nebudete, pohled na místní seniory, kteří je dokonale ovládají i s páskou přes oči, je něčím, co vám v hlavě utkví. A není mnoho lidí, kterým by se tyto skotské rytmy nelíbily.

Anebo vás možná prostě jen uchvátí venkovský život na ostrově. Nakoupit jídlo můžete pouze v malé hrstce obchodů a restaurací na Islay také není příliš. Během festivalu se ale naplní všechny, protože poté, co palírny zavřou své brány, lidé jít spát ještě nechtějí. Už jen proto, že na přelomu května a června je na ostrově světlo ještě v deset hodin večer.

Za srdce pak člověka vezme i čestnost a slušnost, se kterými se na Islay tak nějak automaticky počítá. U silnice tak třeba narazíte na ceduli hlásící prodej vajíček. V přepravce jsou pak skutečně krabičky s čerstvými vejci. Vedle je pak mistička na peníze. Ne uzavřená kasička – prostě malá miska plná mincí.

A přesně v těchto chvílích se bohužel neubráníte myšlence, že u nás by něco takového asi nemohlo fungovat. Alespoň ne v současné době. Ale i proto člověk cestuje. Aby viděl, že to, co by jinak hlava považovala za zcela nemožné, může být jinde naopak zcela samozřejmé...

Jak na Islay

Nejsnazší cesta na Islay vede z Česka přes skotské město Glasgow, kam létají z Prahy přímým letem britské nízkorozpočtové aerolinky Jet2.com. Tam si můžete půjčit automobil a vyrazit vstříc do přístavu Kennacraig, který je asi dvě a půl hodiny daleko. Následně se s vozem nalodíte na trajekt směřující buď do města Port Ellen, či do Port Askaig. Místo pro vůz si musíte zejména v období festivalu rezervovat dopředu. Stejně tak můžete ale do přístavu z Glasgow dojet autobusem, nalodit se na trajekt pěšmo a vůz si půjčit až na ostrově. Rezervace automobilu dopředu je v takovém případě nutná. Ti náročnější pak mohou na Islay letět s aerolinkami Loganair z Glasgow či Edinburghu. Let trvá necelou hodinu, avšak počítejte s tím, že si značně připlatíte.

Whisky, nebo whiskey

Nejčastějším pochybením, kterého se lidé v souvislosti s whisky dopouštějí, je to, že nerozlišují, zda psát whisky, či whiskey. Mok vyrobený ve Skotsku, Kanadě či Japonsku je whisky. Naproti tomu pochází-li z Irska nebo Spojených států, jde o whiskey.

Mohlo by vás zajímat:

Reklama